tano Odesláno 3. října 2019 Nahlásit Odesláno 3. října 2019 Koukam, ze hledas zase modre .Pekny jsou...
Daemonultimate Odesláno 3. října 2019 Autor Nahlásit Odesláno 3. října 2019 Pekny jsou...Kdepák, tenhle model bych volil jedině v černé, s tou oranž vteřinkou by byly k sežrání. Ale když mám těch tříruček už tolik, že nad tim ani nepřemejšlim. Spíš si teď dám oraz. Hodinky do práce stridam po týdnu a zbytek se griluje. Ani dlouhý rukávy mě nebavěj, není vidět na hodinky.
Daemonultimate Odesláno 4. října 2019 Autor Nahlásit Odesláno 4. října 2019 Železniční most přes Labe v Neratovicích Při stavbě hlavní trati Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy, která vedla z Turnova do Kralup nad Vltavou, tvořily největší přírodní překážku toky Labe a Vltavy. První z obou řek trať překročila mezi Mlékojedy a Neratovicemi, tehdy malými obcemi. O jejich nevelkém významu svědčí i to, že v nich původně vůbec neexistovaly stanice či zastávky, nejbližší stanice pojmenovaná po značně vzdáleném Obříství se nacházela u křížení trati se silnicí Praha - Mělník (dnes I/9, budova nádraží dosud stojí západně od přejezdu). Trať byla předána do provozu 16. 10. 1865. Její hlavní úlohou bylo napojení liberecké průmyslové aglomerace na zdroje kamenného uhlí.
Daemonultimate Odesláno 4. října 2019 Autor Nahlásit Odesláno 4. října 2019 Samotný most byl postaven jako jednokolejný, sestávající ze čtyř ocelových příhradových konstrukcí, nesených kamennými pilíři v korytě a opěrami na obou březích. o vypuknutí prusko-rakouské války v následujícím roce využili Prusové trati k rychlejšímu přesunu svých vojenských transportů do českého vnitrozemí. Z tohoto důvodu rozvinuli podél celé trati strážní oddíly. Velitel terezínské pevnosti, generál Conrad, dostal od arcivévody Albrechta, který 13. 7. 1866 převzal velení rakouských armád, rozkaz k provedení diverzní akce proti neratovickému mostu, kterou mělo dojít k jejímu vyřazení z provozu. Vzhledem k panujícímu příměří byla akce oddálena za poslední den jeho platnosti. Příměří vypršelo 27. 7. ve 12.00, generál Conrad vyčkal do 15.00 a když ani v této lhůtě neobdržel zprávu o prodloužení klidu zbraní, vydal rozkaz k provedení akce.
Daemonultimate Odesláno 4. října 2019 Autor Nahlásit Odesláno 4. října 2019 (upraveno) iversnímu oddílu v síle cca 1200?1300 mužů velel major Laurenz Ritter von Zaremba. Jeho úkolem bylo vyřadit pruskou ostrahu trati a vyhodit most do povětří. Oddíl tento úkol obdivuhodným způsobem splnil během následujících tří dnů a vrátil se s minimálními ztrátami do Terezína (vzdálenost Terezín - Neratovice činí cca 50 km a značná část vojáků ji ušla tam i zpět pěšky!). Při bojích s Prusy byla těžce poškozena stanice Obříství, k vlastní destrukci mostu došlo 28. 7. kolem šesté hodiny ranní. olem 10. hodiny ranní přijel od Kralup ke stanici Obříství první pruský vojenský vlak. Když jeho velitel zjistil, že poškození stanice a zejména mostu neumožňuje další cestu, rozpoutal persekuce obyvatel okolních obcí. Nejhůře dopadl obřístevský učitel Maršíček, který krátce předtím zachránil život jednomu raněnému pruskému vojáku, kterého chtěl srocený dav lynčovat. Učitel byl spolu se správcem nedaleké bažantnice a jedním rakouským vojínem odvlečen do Prahy, kde pravděpodobně jen díky předsmrtnému svědectví onoho těžce raněného Prusa unikli trestu smrti (po intervencích kardinála Schwarzenberga byli nakonec po 12 dnech propuštěni). Upraveno 4. října 2019 uživatelem Daemonultimate
Daemonultimate Odesláno 4. října 2019 Autor Nahlásit Odesláno 4. října 2019 o skončení války byl most obnoven, provoz se vrátil do normálních kolejí pravděpodobně ještě do zimy 1866/67. Až 23. 10. 1871 bylo dáno do užívání dnešní neratovické nádraží, ze kterého vychází odbočka trati směrem na Prahu. Ta však ještě rok končila v Čakovicích a sloužila jen nákladní dopravě. Plně práva svému názvu byla společnost Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy až 28. 10. 1872, kdy její trať dosáhla tehdejšího nádraží dráhy císaře Františka Josefa I. (dnes Praha hlavní nádraží). V té době již ale prakticky sfúzovala s Českou severní drahou, s níž vytvořila společnou síť mezi Turnovem, Prahou, Rumburkem a Podmokly (Děčín). pravená ocelové konstrukce původního mostu sloužila až do roku 1884, kdy byla nahrazena novým mostem. Ten byl pak roku 1911 nahrazen bytelnější konstrukcí, která vydržela až do roku 1983. Zchátralý most byl tehdy stržen a nahrazen dočasným provizorním mostem z mobilizačních zásob. Roku 1991 byl nahrazen již pátou verzí v mírně posunuté poloze, která slouží dodnes. Nový most byl postaven bez nosných pilířů v korytě (tzv. Langrův trám). V trase původního mostu se k ní dnes přimyká lávka pro pěší a cyklisty, po které vedou i značení cesty. Původní pilíře byly odbourány na úroveň dna řeky, takže dramatické okamžiky z července 1866 dnes připomínají jen části opěr pod lávkou.Text: historie www.hrady.cz27.2. 2011 - Ivan Grisa, dle Jaroslav Dvořák: Neratovická diverzní akce, in Bellum 1866, ročník II. (IV.), č. 8, 1993, str. 256?269
Daemonultimate Odesláno 5. října 2019 Autor Nahlásit Odesláno 5. října 2019 Mám ... Díky, to mě těší a nápodobně Svatoslave
tano Odesláno 5. října 2019 Nahlásit Odesláno 5. října 2019 Parada, moc zabavne cteni a fotky. Zajimave je, kolik mist a veci protkanych historii je okolo nas, diky.
Daemonultimate Odesláno 6. října 2019 Autor Nahlásit Odesláno 6. října 2019 Parada, moc zabavne cteni a fotky. Zajimave je, kolik mist a veci protkanych historii je okolo nas, diky.Díky Tano A dnes jen tak pro radost:
Daemonultimate Odesláno 12. října 2019 Autor Nahlásit Odesláno 12. října 2019 Dnes se vypravíme k Čertovým hlavám a když čertovým, tak s černými Wardy.V těsné blízkosti Mělníka najdete skutečné umělecké dílo, které tu do skalního masivu ve 40. letech 19. století vysekal Václav Levý ? zakladatel moderního českého sochařství a učitel Josefa Václava Myslbeka. Kokořínsko ho vyloženě lákalo, a tak jsou jeho skalní plastiky rozeseté na mnoha místech. Čertovy hlavy jsou ale rozhodně největší.Levý je vytesal do dlouhého masivu, ze kterého vystupují jednotlivé skalní útesy. Hlavy jsou proto od sebe odděleny asi třiceticentimetrovou průrvou. Výška obou plastik je přibližně 12 metrů, přičemž samotná skála je o několik metrů vyšší.
Daemonultimate Odesláno 12. října 2019 Autor Nahlásit Odesláno 12. října 2019 Čertovy hlavy jakoby střežily celé Kokořínsko. Obec Želízy, ve které stojí, se totiž nachází na samotném kraji Kokořínska, které bylo už v polovině 19. století vyhledávanou rekreační oblastí. Obří hlavy zkrátka působí jako hlídači ? jedna hlava má otevřená ústa, druhá naopak vyceněné zuby, a obě velké hluboké oči. Josef Levý pracoval podobně, jako chudí lidé vytesávali skalní obydlí ? na hrubé opracování se použila tzv. špice a pískovec se dále vyhladil speciálními nástroji. Od Čertových hlav můžete sestoupit k jeskyni jménem Klácelka, která je taktéž vyzdobena reliéfy Václava Levého. A pokud se vám okolí Čertových hlav bude líbit, pro krásný zážitek z návštěvy stačí, když se po tomto skalním útvaru projdete po mnoha chodníčkách, které tu v minulosti turisté i místní obyvatelé vyhloubili v pískovci. A pokud skalní útes obejdete, můžete se cestičkou dostat až na samotné temeno hlav, odkud je opravdu krásný výhled na celé Mělnicko. (Regiony.rozhlas.cz) A krásný den končí...
tano Odesláno 12. října 2019 Nahlásit Odesláno 12. října 2019 Husty, tohle nema chybu! Magicke misto, dekuji.
Daemonultimate Odesláno 13. října 2019 Autor Nahlásit Odesláno 13. října 2019 dekuji. Díky Tano. Na tom místě je zajímavé i to, že hlavy odolávají zubu času. Byl jsem u nich před 40 lety, tak už bylo načase si to zopáknout. A počasí super.
tano Odesláno 18. října 2019 Nahlásit Odesláno 18. října 2019 Hezka sestava, jak starsi bracha s mladsim. Ted jde o to, kdo je kdo.
Daemonultimate Odesláno 19. října 2019 Autor Nahlásit Odesláno 19. října 2019 Mida mám dýl, ale jsou mladší. Klidne bych udelal restart, ale to co chci nikdo vevyrábí. Tak jedem dál
Doporučené příspěvky
Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat
Vytvořit účet
Vytvořte si nový účet. Je to snadné!
Vytvořit nový účetPřihlásit se
Máte již účet? Zde se přihlaste.
Přihlásit se