safi Odesláno 24. prosince 2008 Nahlásit Odesláno 24. prosince 2008 ahoj, uvažuji nad hodinkami značky Traser, nemáte někdo zkušenost s kontrolou na letišti při použití Tritia jako zdroje osvětlení? neměl by s tím být problém.....
Maaarty Odesláno 25. prosince 2008 Nahlásit Odesláno 25. prosince 2008 Při výběru automatických hodinek je pro mně jedním z kritérii i noční osvětlení ručiček a ciferníku. Rád bych třeba ve 3 ráno zřetelně viděl na hodinkách čas. V současnosti je v hodinkách použitá buď superluminova nebo tritium. Snažil jsem se v různých diskuzích najít něco o zkušenostech s těmito dvěmi lumy, ale moc toho není. Můžete prosím Vy, kteří hodinky s luminiscencí máte, aby jste napsali své zkušenosti? Dáva superluminova dost světla i k ránu? Máte někto tritiové osvětlení déle než řekněme 7 let? Po této době by totiž mělo být o dost slabší vzhledem k poločas rozpadu tritia cca 12 let - po této době by měla být světelnost tritia zhruba poloviční. Zdaaar, no já třeba mám Fortisky se Superluminovou a vidím na ně i po kalbě ve 4 ráno )))
kejklik Odesláno 11. března 2009 Nahlásit Odesláno 11. března 2009 Zajímavá diskuse se rozjíždí zde: http://www.watchandclockforum.com/viewtopi...=a&start=15 Chris (majitel LÜM-TEC) testuje, co to dělá, když se natřou H3 trubky v hodinkách jeho supersměskami z Luminov. Výsledek zatím vypadá skvěle, jsou tam fotky testovacích Luminoxů.
chose Odesláno 11. března 2009 Nahlásit Odesláno 11. března 2009 Zajímavá diskuse se rozjíždí zde: http://www.watchandclockforum.com/viewtopi...=a&start=15 Chris (majitel LÜM-TEC) testuje, co to dělá, když se natřou H3 trubky v hodinkách jeho supersměskami z Luminov. Výsledek zatím vypadá skvěle, jsou tam fotky testovacích Luminoxů. Ale jak dlouho ta lumi bude na skle držet otestuje až čas
kejklik Odesláno 11. března 2009 Nahlásit Odesláno 11. března 2009 Ale jak dlouho ta lumi bude na skle držet otestuje až čas Vzhledem k tomu, že indexy i ručky jsou pod sklem, nevidím důvod, aby tam ta MDV směska nedržela věčně, když tedy drží na indexech jiných hodinek.
Návštěvník Tada Odesláno 11. března 2009 Nahlásit Odesláno 11. března 2009 Mám super luminovu na Chrono II a přečtu je klidně i v 5 ráno...
chose Odesláno 11. března 2009 Nahlásit Odesláno 11. března 2009 Vzhledem k tomu, že indexy i ručky jsou pod sklem, nevidím důvod, aby tam ta MDV směska nedržela věčně, když tedy drží na indexech jiných hodinek. Ono věčně je mírně řečeno přehánění, a hlavně nevím o jiných hodinkách, které by měly skleněné indexy s lumi navrchu.
kejklik Odesláno 11. března 2009 Nahlásit Odesláno 11. března 2009 Ono věčně je mírně řečeno přehánění, a hlavně nevím o jiných hodinkách, které by měly skleněné indexy s lumi navrchu. Možná by před psaním příspěvků stálo za to přečíst si něco o MDV konceptu na stránkách firmy LÜM-TEC a doplnit znalosti, proč a jak svítí hodinky s konceptem H3. Kombinací obého je postup, na který jsem odkazoval a který je ve fázi testů. To skleněné nejsou indexy, ale skleněné "zářivky", které vyrábí firma mb-microtec ze Swissu.
Harry Odesláno 12. března 2009 Nahlásit Odesláno 12. března 2009 Jedna věc mi trošku uniká. Všichni si libují jak Superluminova úžasně svítí když je "nabitá" a vejdete do tmy, že je to jako neón a podobně. No to je sice pravda, ale z praktického hlediska: přes den, i když třeba svítí sluníčko, tak mám stejně hodinky pod rukávem. Pak se sešeří a setmí a když se podívám na hodinky, tak většinou vidím ukulele... Tma je polovinu dne. Pokud si hodinky dám pod lampičku na pár minut než jdu spát, tak ve čtyři ráno přečtu kolik je hodin. Ale když je mám klasicky na ruce (a většinou schované před světlem pod rukávem), tak ne. Když si vezmu hodinky s tritiovými trubičkami - je to úplně o něčem jiném! Tritium je jasný vítěz, pokud chci hodinky používat i ve tmě Jestli ale ty pokusy Chris dotáhne do konce a použije tento koncept (tritiové trubičky i superluminova / nebo ta jeho směs), tak je rozhodně vítěz a má našlápnuto...
chose Odesláno 12. března 2009 Nahlásit Odesláno 12. března 2009 Možná by před psaním příspěvků stálo za to přečíst si něco o MDV konceptu na stránkách firmy LÜM-TEC a doplnit znalosti, proč a jak svítí hodinky s konceptem H3. Kombinací obého je postup, na který jsem odkazoval a který je ve fázi testů. To skleněné nejsou indexy, ale skleněné "zářivky", které vyrábí firma mb-microtec ze Swissu. Proč a jak svítí tritiové trubice na mých Traserech vím bezvadně. O indexech jsi začal psát první, přečti si to po sobě, než něco napíšeš, ty zářivko.
kejklik Odesláno 12. března 2009 Nahlásit Odesláno 12. března 2009 Jestli ale ty pokusy Chris dotáhne do konce a použije tento koncept (tritiové trubičky i superluminova / nebo ta jeho směs), tak je rozhodně vítěz a má našlápnuto... Celá finta je, že H3 tvoří 24 hodin denně zdroj světla pro MDV směsky. Finta luminiscence je daná schopností 1 elektronu dovnitř vyrazit několik elektronů ven. Takže kombinace obého by v ideálním případě svítila jako žárovka (luminovy těsně po osvícení horským slunkem) a pořád (jako H3).
kejklik Odesláno 12. března 2009 Nahlásit Odesláno 12. března 2009 Proč a jak svítí tritiové trubice na mých Traserech vím bezvadně. O indexech jsi začal psát první, přečti si to po sobě, než něco napíšeš, ty zářivko. Nebudeš tomu věřit, ale H3 funguje na principu zářivky. Místo protékajícího el. proudu (elektronů) excitují luminiscenční vrstvu na vnitřní straně H3 částice z rozpadu H3 na H2. Proto se za cca 10 let (poločas rozpadu tritia) záření zmenší na polovinu.
chose Odesláno 12. března 2009 Nahlásit Odesláno 12. března 2009 Celá finta je, že H3 tvoří 24 hodin denně zdroj světla pro MDV směsky. Finta luminiscence je daná schopností 1 elektronu dovnitř vyrazit několik elektronů ven. Takže kombinace obého by v ideálním případě svítila jako žárovka (luminovy těsně po osvícení horským slunkem) a pořád (jako H3). A jéje, koukám, že sis nastudoval princip H3 opravdu důkladně. Máš snad nějakou fintu, jak dostat elektron skrz nevodivé sklo ??
chose Odesláno 12. března 2009 Nahlásit Odesláno 12. března 2009 Nebudeš tomu věřit, ale H3 funguje na principu zářivky. Místo protékajícího el. proudu (elektronů) excitují luminiscenční vrstvu na vnitřní straně H3 částice z rozpadu H3 na H2. Proto se za cca 10 let (poločas rozpadu tritia) záření zmenší na polovinu. Tomu vážně věřit nebudu. Zářivky žádnou liminiscenční vrtvu nemají a svítí v nich plyn, kterým běží proud, podobně, jako v žárovce svítí vlákno, kterým běží proud. Ta zářivka ti už asi zůstane
kejklik Odesláno 12. března 2009 Nahlásit Odesláno 12. března 2009 (upraveno) Tomu vážně věřit nebudu. Zářivky žádnou liminiscenční vrtvu nemají a svítí v nich plyn, kterým běží proud, podobně, jako v žárovce svítí vlákno, kterým běží proud. Ta zářivka ti už asi zůstane Z toho si nic nedělej, třeba se to ještě doučíš...A jako první pokus si zkus pustit plyn a nech přes něj běhat proud. Upraveno 12. března 2009 uživatelem kejklik
chose Odesláno 12. března 2009 Nahlásit Odesláno 12. března 2009 Z toho si nic nedělej, třeba se to ještě doučíš...A jako první pokus si zkus pustit plyn a nech přes něj běhat proud. OK, máš napůl pravdu, v téhle blamáži už jsme teď oba. Napůl píšu proto, že lumi v tritiovkách nabuzuje beta záření z rozpadu tritia, což je proud elektronů. Přes sklo elektrony váženě nechoděj. Nikdy. Výboj v plynu v zářivce vyzařuje UV, což jsou fotony, akorát na jiné vlnové délce, než viditelné světlo. O tom, že v zářivce běží proud plynem doufám nejasno nemáš.
chose Odesláno 12. března 2009 Nahlásit Odesláno 12. března 2009 Ještě k té tvé fintě s elektronama, vážně čekáš, že když napatláš zdroj světla lumi barvou, bude to ve výsledku svítit víc ? Ideálně jako žárovka ? Co takhle přidat na tu ideální žárovku ještě jednu vrstvu, mohlo by to v ideálním případě svítit jako slunce, ne ? Zákon zachování energie samozřejmě v ideálním světě místo nemá..
kejklik Odesláno 12. března 2009 Nahlásit Odesláno 12. března 2009 Ještě k té tvé fintě s elektronama, vážně čekáš, že když napatláš zdroj světla lumi barvou, bude to ve výsledku svítit víc ? Ideálně jako žárovka ? Co takhle přidat na tu ideální žárovku ještě jednu vrstvu, mohlo by to v ideálním případě svítit jako slunce, ne ? Zákon zachování energie samozřejmě v ideálním světě místo nemá.. Nepopírej přírodu, ta se oblbnout nedá. Ale pokud bude mít luminova pod sebou tvrdý zdroj fotonů, bude svítit trvale a ne jen pár hodin po nasvícení. Jinak si kup hodinky od LÜM-TECů (já je mám) a otestuj si, kam může dojít experimantální výzkum jednoho nadšence. MDV opravdu svítí jako sviňa.
chose Odesláno 12. března 2009 Nahlásit Odesláno 12. března 2009 (upraveno) Popírat přírodu bych si nedovolil Chrisovy aktivity sleduji a fandím jim, MDV svítí báječně, o tom žádná. Že bude lumi s tvrdým zdrojem fotonů pod sebou svítit trvale je samozřejmé, ale protože, jak píšeš, přírodu neoblbnem, bude ta lumi svítit míň, než samotný zdroj bez ní, pokud ji nenakopneš dalším vnějším zdrojem. Ve výsledku to bude svítit přes den v tunelu jako ďas, úplně stejně jako ostatní LÜM-TECy, a před rozedněním o něco míň, než třeba Traser. V tom vidím mínus, protože tritiovky už takhle nešajněj bůhvíjak. Celkově ale solidní a invenční počin. Nechápu jen, kde se v tobě bere potřeba se do mě navážet se slovíčkařením, jestli je nebo není H3 trubka na čísleníku index, a apriori zpochybňovat moje pochopení principu tritiovek. Akorát jsem vyjádřil relevantní starost o životnost lumi nátěru na skle, nevím, že by to někdo dělal předtím, a že životnost závisí mimo jiné i na podkladu je snad bez debat. Edit: překlep. Upraveno 12. března 2009 uživatelem chose
chose Odesláno 13. března 2009 Nahlásit Odesláno 13. března 2009 Kejkliku, trochu jsem po naší včerejší debatě, už v klidu , koumal nad jiným způsobem zvýšení svítivosti H3 trubic. Vzhledem k tomu, že jejich pokles svítivosti koreluje s poločasem rozpadu tritia, mám za to, že intenzita vydávaného světla závisí primárně na koncentraci H3 a až sekundárně na citlivosti vnitřní vrstvy lumi. Trubice se stejnými vnitřními rozměry a stejnou lumi by tedy docela dobře mohly svítit víc, pokud by se podařilo do nich vpravit víc tritia - tedy pod tlakem, ideálně kapalného. Kapalné tritium vyrobitelné je, zelenomozci už je i používali při nějakých těch jejich pokusech o vyhubení lidstva. Jaký je tlak kapalného H3 za pokojové teploty se mi dohledat nepodařilo, nemusel by se diametrálně lišit od tlaku běžného vodíku, 11 MPa. Při tomto tlaku jsem předběžně spočet nutnou tloušťku skla pro trubici s vnitřním průměrem 1 mm na pouhých 0,7 mm (výpočet přikládám) !!! Máš dostatečné znalosti fyziky a technologie výroby H3 trubek, aby ses mohl vyjádřit ke správnosti konceptu a/nebo proveditelnosti výroby ? Nebo někdo z doufám přítomných technologů, materiálových inženýrů a jaderných fyziků ?
Doporučené příspěvky
Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat
Vytvořit účet
Vytvořte si nový účet. Je to snadné!
Vytvořit nový účetPřihlásit se
Máte již účet? Zde se přihlaste.
Přihlásit se