Microbrandy - náhodné recenze

Cynique · 25. března

Řekl jsem si, že si budu občas sepisovat recenze microbrandových hodinek, co se mi dostanou do ruky. Budu to dávat sem, ať je to pohromadě. Tady je první.

Echo/Neutra Rivanera – Cartier Tank pro 21. století? Kdepak!

V minulých týdnech jsem konečně pořádně ponosil tenhle kousek, který na přelomu předloňského a loňského roku způsobil nejen v microbrandových vodách docela vlny. Máte-li chuť si přečíst moje dojmy, protože o něm uvažujete, nebo prostě jen u kafe/piva/teplé vody nemáte co dělat, tu jsou.

TL; DR – pokud hledáte nenápadné oblekovky s moderním twistem, tohle je model pro vás. Nejsou ale pro lidi s ostravskýma klobásama místo prstů.

Benátky severu, Paříž východu, Cartiery pro chudý… Nemám moc rád tady ta přirovnání. Někdy člověku pomůžou se zorientovat (třeba ta Paříž východu v případě Bukurešti docela sedí), ale většinou je to jen laciný obrat od lidí s nedostatkem představivosti a pro lidi s potřebou škatulkovat.V hodinkovým světě je tak kdejaká „panda“ porovnávána s Daytonama a hranatý hodinky s Cartier Tank. Ok, uznávám, v případě Echo/neutra Rivanera se to dost nabízí. Ono těch tenkých obdélníkových oblekovek moc není. U základního tvaru však podobnost končí.

Jestli něco, tak Rivanera je spíš zhmotnění myšlenek retrofuturismu. Starosvětsky jednoduché ručky (trochu neprakticky tvarované, ale k tomu se dostanu) jsou ale asi to jediné, co by se dalo označit opravdu jako retro. Pouzdro je totiž z lehounkého titanu s tvrdostí 5 (slitina titanu, hliníku a vanadu, pokud by to někoho zajímalo) a tloušťka činí pouhých 5,9 mm včetně sklíčka (5,5 mm bez něj). Tím ale představení nekončí. Po stranách pouzdra se totiž po celé délce táhne „odskočená“ hrana leštěná do zrcadlového lesku. Tak oni nejdřív udělají pouzdro z titanu s broušeným povrchem, aby následně jednu specifickou část hodinek pracně vyleštili! Tady fakt nešli tou snadnější cestou. Že si s tou hranou krásně hraje světlo, asi nemusím zdůrazňovat.

A propos, světlo. Leštěné hrany nejsou to jediné, co vám bude „chytat oči“. Z výše uvedených rozměrů vyplývá, že sklíčko nad profil pouzdra trochu vyčuhuje. To, čeho bychom si jinak moc nevšímali, je tady povýšeno na designový prvek. Sklíčko má totiž sraženou hranu, takže vytváří fazetu, která také odráží světlo. Ještě něco? Si piště. Indexy. Aplikované, samozřejmě. V případě bílé a šedé varianty jsou černé, v případě varianty s černým ciferníkem stříbrné. Ano, uhodli jste. Další bod programu světelné show. Do pozadí oproti tady té hře světel trochu ustupují ručky. Vystřižené z jednoho plátku leštěného kovu sice ladí se zbytkem hodinek, ale díky své plochosti jsou nakonec tím prvkem ciferníku, který světlo odráží nejméně. Občas se tak stane, že na černém pozadí cifru úplně zmizí (co jsem viděl, tak nedávno uvedená menší varianta s černočerným cifrem tuhle „chybu“ povýšila na designový prvek). Ostatní varianty jsou na tom lépe. Černé ručky na bílém nebo šedém cifru se neztrácí. Na druhou stranu jsou, alespoň pro mě, méně zajímavé a pocitově nudnější. Já jsem o nepraktičnosti černého cifru věděl a přesto, nebo právě proto, jsem jej zvolil. Ne, tohle nejsou GADA hodinky na vše. Ale ani nemají být.

Kde hodinky excelují, je komfort nošení. Díky tenké stavbě se k zápěstí doslova „přicucnou“. Technicistně ostré hrany nožek se sice občas zachytnou za vnitřek manžety, ale nic, co by výrazně narušovalo komfort nošení. Rachtání rotoru vás taky rušit nebude. Tady při natahování nastupuje poctivá ruční práce. S tou se nicméně pojí ještě jedna drobná muška. Korunka. Jak jsou hodinky subtilní, tak taková je i korunka. U samotného natahování to až tak nevadí. Osmistěnná korunka se nechá celkem lehce uchopit mezi bříška prstů a otáčet. Problém je, pokud ji chcete povytáhnout pro nastavení času. Korunka totiž těsně doléhá k boku hodinek. Nemá žádné vybrání ani rýhu, za níž byste ji mohli podebrat, takže budete se zatnutými zuby a lehkými obavami z poškrabání jemně broušeného titanu šmejdit po bočnici nehty, než se vám podaří uchopit. Samotný chod korunky je přesný a natahování pěkně dekorované ETY 7001, viditelné přes průhled na dýnku, je příjemné.

Sluší se ještě dodat, že hodinky jsou dodávány ve stylovém boxu minimalistického designu, v němž jsou samotné hodinky, náhradní řemínek a pár dalších drobností až „neitalsky“ decentně prezentovány a uklizeny. I to je ale důvod, proč je mi značka Echo/Neutra sympatická. Produkty mají dotažené, včetně prezentace. Mají svůj styl a drží se ho. To se cení. Jejich modely nelítají „ode zdi ke zdi“, nejsou to splácaniny z „off-the-shelf“ dílů. Jsou specifické a své. Kouknete a hned víte, odkud jsou. Tomu fandím.

Rivanera každopádně ukázala, že ty vlny, co nadělala při uvedení se v Benátské laguně, od níž sídlo firmy Echo/neutra leží jen pár kilometrů, jen tak nerozplynou. Nejenže původní model přidal další barvu, ale přibyla i menší verze s automatem (neptejte se mě, jak ho do toho pouzdra dostali). Rivanera tak povýšila na samostatný sub-brand v rámci portfolia firmy. Jsou to hodinky, co umí být nenápadné, ale umí i rozehrát show. Mají chybky, nebo spíš specifika, ale jestli někde, tak právě v tomhle případě je rádi přehlédnete.

PS: Při psaní těchto řádků jsem zjistil, že značka chystá speciální butikovou edici pro milánskou pobočku se zvláštním vzorem na ciferníku a „běžící“ vteřinovkou. Mrkněte na to!https://echoneutra.com/products/rivanera-studio-edition

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Bert · 26. března

Moc pěkně sepsané. Díky.

Kid_A · 26. března

Diky za recenzi!!!

Arthur N. · 26. března

díky, perfektní práce!

LordSpar · 27. března

Parádní hodinky, díky!

efreeti · 27. března

Nestává se příliš často aby se mi hodinky líbily na první dobrou a bez výhrad - tady to ovšem platí. Ty nové mikrobrandy mě v posledních 3-4letech nepřestávají překvapovat. Pěkná detailní recenze k tomu. Děkuji!

Frostie · 27. března

Klobouk dolů. Nádherně sepsaná recenze ještě hezčích hodinek, i když já s mými parametry bych je mohl nosit akorát na tom klobásovém prstu

Cynique · 6. června

Möels&Co. 528 – „televize“ od microbrandu, který jím nechce být

TL;DR: Designově netradiční, ale překvapivě nositelné hodinky od nezávislé značky, která má ambice vysoko. Připravte se, že budete středem pozornosti.

528, jak se jmenuje, byl první model téhle značky s poněkud obtížně vyslovitelným jménem. A je pořád tím nejvýraznějším, i když od jeho uvedení v roce 2023 přišla značka s dalšími, rozhodně ne nudnými kousky. Tahle televize ale přitahuje pozornost doteď a je s velkým přehledem nejatraktivnějším kouskem v mojí sbírce. Kamkoli je vezmu, hned jsou středem pozornosti. To neříkám proto, že bych se chtěl chlubit, to je prostě fakt

Značka vznikla a pořád funguje vlastně jako klasický microbrand - jeden člověk, který značku postavil a pár dalších kamarádů nebo příbuzných kolem, kteří vypomáhají. Přesto se ke škatulce „microbrand“ moc nehlásí. Na svém, webu píší že, dělají věci tak, jak si myslí, že by měly být. Samozřejmě si o takových prohlášeních můžete myslet své, ale když si o značce začnete zjišťovat víc, přestanou znít jako reklamní klišé.

Už samotný design. Tvář značky, Betina Menescal, navrhla hodinky, které vyhrály cenu za design, a to byly sotva pár měsíců na trhu. Pouzdro modelu 528 je vlastně neúčelné, protože ciferník a strojek zabírají jen asi třetinu pouzdra. Zbytek prostoru uvnitř je prázdný kromě vymezovací hliníkové konstrukce (žádný plast), která drží strojek. I z ostatních částí je poznat, že tady byla na prvním místě vize a až potom třeba praktičnost. Na druhou stranu, pokud nosíte hodinky na levici a často oblékáte košili, tohle řešení oceníte. Z pod manžety totiž vykukuje ciferník tak akorát, abyste čas odečetli i se shrnutými rukávy. Möels&Co. 528 tak jednoznačně porážejí Audemars Piguet Remaster 02, který zvolil podobné řešení, ciferník ale nacpal doleva, takže v čitelnosti prohrává na celé čáře (https://www.audemarspiguet.com/com/en/watch/remaster02.html)

Měl jsem to štěstí, že jsem se s Betinou a jejím otcem Marcosem dostal do kontaktu, díky čemuž jsem mohl značku poznat trochu blíž. Zaujalo mě, že si za subdodavatele a partnery vybrali poměrně známé značky jako Wolf Suisse, Hirsch atd. Na mladou značku snažící se na trhu prosadit s výraznými a rozhodně NEmainstreamovými hodinkami je to docela odvážná strategie. Jasně, narýsovat přímou linku mezi tím, co značka tvrdí a finální kvalitou jednoznačně nejde, ale ze zkušenosti už můžu říct, že jakkoli byl 528 první model, tak zatím jsem v kvalitě provedení neodhalil jedinou chybku. Všechno sedí, šroubky krásně doléhají, leštění je bez chyby, nikde žádné smítko.

Uvnitř tiká Sellita sw200-1b - 4hz strojek ve variantě bez data, takže žádná ghost date position korunky se nekoná. Korunka je navíc šroubovací, což zajišťuje 100m vodotěsnost. Právě ke korunce se nicméně váže jedna moje výhrada. To šroubování je podle mě zbytečné. Korunka je navíc hodně malá a hůře se s ní manipuluje, takže lidé s většími prsty nebo menším než malým množství vrozené šikovnosti (počítám se mezi ně) mohou mít s manipulací trochu potíž. Grab-n-go kousek to tedy úplně není, byť to naznačuje právě absence data. Navíc se vždy trochu trochu bojím o stržení závitu. Možná zbytečně, za dva a půl roku, co je mám, jsem neměl problém. Za mě by nicméně stačila korunka typu push-pull, a to i za cenu nižší voděodolnosti. Tohle není kousek na plavání. Zřejmě jsem asi nebyl jediný, kdo si stěžoval, protože ve druhé generaci je už korunka jiná, cibulovitého tvaru, a především větší. To je ostatně další sympatická věc – značka naslouchá zákazníkům a jak Betina, tak Marcos jsou v hodinkové komunitě aktivní.

Hodinky na vhodném řemínku sedí skvěle. Možná trochu překvapivě nepřekáží ani korunka, a to ani při ohybu zápěstí. Nová verze sice má, jak bylo řečeno, korunku větší, rozměrově je nový model ale o něco užší a nižší (to dělá ten manuál oproti automatu). Píšu, že na vhodném řemínku hodinky sedí dobře. Tím vhodným řemínkem myslím především řemínek měkký. Hodinky jsou dodávány na velmi kvalitním řemenu značky Hirsch, v mém případě na nich ale dlouho nezůstal. Jak je kvalitní, tak je tuhý, což při krátkém lug-to-lug rozměru hodinek a mém úzkém zápěstí znamenalo, že hodinky se pořád posouvaly a neseděly. To je nicméně spíše vlastnost než chyba. Kombinace krátkého lug-to-lug rozměru, úzkého zápěstního kloubu, tuhého řemenu a mé netrpělivosti, kdy jsem nechtěl čekat, až kůže „povolí“, jde naštěstí snadno překonat volbou měkkého řemínku. Případně můžete zvolit tah. Möels nabízí dva druhy. V mém případě to byl mesh s logem na přezce, který je pěkně těžký a kvalitní, na mě už ale z hodinek dělá trochu moc blýskavý šperk.

Samozřejmě, hlavní hvězdou je tu ciferník. Jednak tvarem a jednak barvou. Möels si totiž kromě tvarů rád hraje právě s barvami, a tak jich od uvedení v obou generacích vypustil už opravdu hodně. Od konzervativních (černá, modrá), přes ty méně tradiční (zelená, charcoal, stříbrná), výraznější (červená, oranžová, růžová, pudrově modrá) až po hravé dvoubarevné. Ten můj je v barvě champagne s horizontálním brusem a nemusím asi říkat, jak rád si hraje se světlem. K tomu přidejte rozvržení ciferníku dle logiky zlatého řezu a linie indexů protažené jako paprsky přes celý ciferník. Tím mi připomínají Prim Diplomat nebo stolní kapkovité Prim Brusel. Vlastně v nich vidím i Prim televize, ale to asi jen tím tvarem pouzdra, kde se té asociaci nelze ubránit. Znalci Primu, prosím, nebijte mě za tento příměr

Jasně, ten výrazný, ostentativní a zdánlivě nepraktický design není pro každého. Určitě to nebudou něčí první hodinky. A asi ani druhé nebo třetí. Zároveň se ale navzdory svému tvaru nosí velmi pohodlně a jsou spolehlivé. Je to taková motorka, co jste si koupili na víkendové vyjížďky, ale zjistili jste, že se vám na ní vlastně velmi dobře dojíždí i přes týden do práce. Někdy se to úplně nehodí, ale po většinu dní je to vlastně v pohodě.

Už jsem zmínil, že k hodinkám byl kožený Hirsch a kovový mesh. Všechno navíc bylo uloženo v kvalitním cestovním pouzdře, které používám často a je i po dvou a půl letech jako nové. I to svědčí o tom, že Möels nechce jít k cíli zkratkami.

K neochotě dělat kompromisy se nicméně váže cena. V době uvedení prvního modelu v roce 2023 byla jasně nad tehdejším microbrandovým teritoriem , která už je lehce nad microbrandovým teritoriem - kolem 1000 liber. Od té doby se hodinkový svět posunul a s ním i microbrandy. Kromě kvality i cenově, a to výš. Posunul se ale i Möels, který s cenami nad 1500 liber za 528 ve verzi 2 dál patří k tomu dražšímu. Najít microbrand s cenou v této hladině už dnes není problém, ale v tomhle rybníce už plave i hodně štik od velkých značek.

Na závěr se ještě jednou se vrátím k týmu stojícímu za touto značkou. Z rozhovorů s Betinou i Marcosem jsem poznal, že jsou to skutečně srdcaři. Betina skicuje nové návrhy, jezdí po výstavách a do toho studuje. Hlavní tým je kromě Betiny vlastně rodina – otec, matka a sestra. Jakkoli tohle vypadá jako typický microbrand, jak Betina, tak Marcos mi několikrát řekli, že nechtějí být takhle označováni. Nechtějí, aby si někdo myslel, že dělají věci na koleně. Koneckonců, značka má dokonce i pro své hodinky na míru vytvořené písmo, takže musím Betině a Marcosovi dát za pravdu – jejich modely rozhodně nepůsobí jako garážovka složená z dostupných dílů.

Já jim každopádně držím palce. S modelem 528 udělali slušné vlny a nevpadá to, že by zpomalovali. Od první „pět-dva-osmičky“ uvedli již zmíněné modely 369, což jsou sportovní hodinky s integrovaným tahem (doporučuju mrknout, i když jste „integráči“ už přesycení), druhou verzi 528 a mají toho v zásobě víc. Mimo jiné menší verzi 369 a zábavné sportovní GMT, které snad představí brzy.

Sečteno, tuhle značku se vyplatí sledovat nejen pro její velice sympatický přístup k designu. Skutečně doporučuji projít si jejich web, kde si můžete každý model prohlédnout doslova do posledního šroubku, přečíst si, co bylo inspirací pro design a mimo jiné se seznámit s lidmi stojícími za značkou. Podobně jako jejich modely, také web má Möels&Co. vyvedený skutečně profesionálně a ukazuje, že to myslí vážně: https://moelsandco.com/

PS: A propos, správná výslovnost je prý „Mohls“ s procítěným ö, asi jako temné maďarské erömü .

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Cynique · 7. července

Venezianico Redentore Avventurina:
Není to mikrobrand? Tak co je to?

TL;DR: překvapivě skvěle zpracovaný hodinky, který se nenosí proto, jak měří čas, ale proto, jak vypadají. GADA hodinky hledejte jinde, pokud ale hledáte stylovky, na nichž nepotřebujete odečítat čas na minutu přesně, jste na správné adrese. Jo a není to mikrobrand.

MODEL: https://www.venezianico.com/products/redentore-avventurina-1221550?ROTW=yes

Počátek aneb nesuď podle prvního dojmu

Venezianicu se musím na začátku trochu omluvit. Když mi před nějakým časem začaly vyskakovat ve feedu a vyhledávání jejich hodinky, zprvu jsem je odmávnul jako „asi nějaký fashion brand“. Určitě za to částečně mohla obsese aliexpressových značek italskými jmény, které mají budit dojem sofistikovanosti. Značka se totiž původně celým jménem zovala „Meccaniche Veneziane“, což skutečně působilo tak nějak přepáleně. Jejich první modely (a koneckonců i ty současné) byly k tomu hodně blýskavé, někdo by možná řekl okázalé, což přispělo k tomu, že jsem si je tak nesprávně zaškatulkoval. Za značkou přitom stojí dva sympatičtí bráchové, Alberto a Alessandro Morelli, kteří i podle jmen těžko můžou být italštější

Chronopacient míní a hodinkový bůh mění. Teda v tomhle případě spíš algoritmy na sockách. Teď už pod jednodušším brandem, „Venezianico“ mi totiž jejich modely vyskakovaly dál a dál, až mi jeden obzvlášť padl do oka. Nicméně to, že, jak mocně začne Venezianico vyskakovat v kontextové reklamě i poté, co byť jen nakouknete na jejich web, naznačuje, že tahle firma má na mikrobrand docela dost peněz na reklamu. Ale k tomu se ještě vrátím.

Zpět k věci. Do oka mi padl model Avventurina z řady Redentore. Jak už název napovídá, ciferník je z avneturínu, což je typ křemene s šupinkami dalších nerostných příměsí, v tomto případě mědi, které odrážejí světlo. Vypadá to moc hezky, a to až tak, že se bráchové Morelliové rozhodl, že na ciferník z tohoto materiálů dají jen logo a… už nic! On to asi nebude aventurín přírodní, ale to mu neubírá na měňavosti a líbivosti.

Celá řada Redentore se za pár let pěkně rozrostla. Zahrnuje regulátory, různobarevné ciferníky, jakož i variantu s černým ciferníkem v barvě Musou Black, údajně pohlcující 99,4 % světla. Jestli se vám teda zdá model Avventurina minimalistický, pak vězte, že lze jít ještě dál

Loni (2025) se řada rozrostla o modely Utopia, v nichž dokonce tepe in-house kalibr Venezianico! Značka navíc chrlí nové modely, nebo alespoň edice, snad každý měsíc. Tu s korálovým cifrem, tu s hedvábným papírem washi, bronzovky, model s rytým pouzdrem a vlak nabírá stále vyšší tempo!

Tady se sluší udělat krátkou zastávku. Mnozí již jistě zbystřili, ba možná udiveně povytáhli obočí. Mikrobrand s portfoliem širokým jako seznam disciplín Her bez hranic (zdravím ty, kteří si tenhle pořad ještě pamatují, ostatní mohou tenhle textový výhonek nechat v klidu bez povšiumnutí, o nic důležitého nepřicházejí )? Kamenné prodejny? Vlastní kalibr? Tady něco nehraje! No, nehraje. Venezianico se totiž už dávno vymklo škatulce s nápisem „mikrobrand“ (pročež bych se v tomto vlákně o značce neměl ani rozepisovat, ale nebuďme hnidopiši). Jestli něco, tak je „independent“, ale ne „mikro“. Příběh dvou bráchů, kteří tak nějak na koleně založili značku, která najednou takhle jede, není úplně uvěřitelný. Za značkou je investiční skupina podnikající v oblasti obráběcích strojů. Díky tomu mohla vzkřísit i onen kalibr, který oprášila do podoby toho, který teď označuje za svůj in-house (ke strojku se možná ještě někdy vrátím, zatím se omezím na to, že je to upravený strojek italské fabriky OISA, za jejímž vzkříšením stojí zřejmě podobní lidé, jako za samotným brandem Venezianico – více detailů ZDE, ZDE a ZDE).

Mně osobně ten kašírovaný příběh z pohledu zákazníka nevadí, respektive mě to až tak nezajímá. Značka vyrábí širokou škálu líbivých a kvalitních (viz dále) modelů, tak co? Z pohledu hobíka/sběratele/nadšence mě ale ta pohádka, kterou se značka prezentuje, trochu dráždí. Není samozřejmě ani zdaleka na úrovni čínských značek z AliExpressu, co nahodí italsky nebo německy znějící jméno, fotky z fotobanky, přibalí jímavý příběh o řemeslné tradici a dědečkovi hodináři (zdravím „značku“ Swan & Edgar) a hrnou to na trh. To samozřejmě ani v nejmenším. Za značkou stojí reální a sympatičtí lidi (setkání na Mikro Praha 2025 pro mě bylo jedním z highlightů akce), jen by se nemuseli prezentovat jako mikrobrand o sotva pár lidech, když jsou evidentně dobře fungující a docela rozsáhlý brand. Šlape vám to? Tak se za to nestyďte! Ostatně myslím, že značky, které přežijí současný mikrobrandový boom a začnou růst, čeká podobná cesta. Mnohem častěji tak budeme používat slovo „independent“ spíš než „mikro“. Tento posun už ostatně dobře loni ilustrovala Mikro Praha a z náznaků tuším, že letos tomu nebude jinak.

Cifr v hlavní roli

Ale zpátky k modelu Avventurina. Popisovat vzhled nemá moc cenu, to se prostě musí vidět. A teď to nemyslím jako klišé. Měňavé ciferníky z nerostů lze fakt těžko vyfotit, protože jejich krása je právě v pohybu, kdy různě odráží světlo. Každé hodinky si hrají se světlem, ale tyhle jej vysloveně potřebují. Umí rozehrát neuvěřitelné divadlo. Od inkoustové modři s občasnými záblesky stříbra po noční oblohu s tisícovkou hvězd snad ve všech barvách duhy. Umí být decentní i okázalé (to častěji), nikdy ale nudné.

Designové parádičky nekončí ciferníkem, i když celkový dojem z těchto hodinek, přiznejme si otevřeně, je z 90 % právě o něm. Byla by ale škoda nevšimnout si dalších detailů, protože designově jde skutečně o promyšlený kousek. Třeba dýnko. Namísto dnes skoro „povinného“ průhledu, skrz nějž je ne vždy na co koukat, mají na dýnku krásně detailní rytinu benátského kostela Basilica del Redentore v Benátkách. Pouzdro má elegantní linie a až na jemně broušené bočnice je celé leštěné, a to včetně lunety. Designéři si asi řekli, že těch odlesků je málo, takže ještě přitopili pod kotlem Ne, tohle fakt nejsou nenápadný otloukánky do lesa. I díky tomu lesku a opticky velkému ciferníku nicméně působí na zápěstí větší, než kolik by napovídaly papírové rozměry.

Ještě k té velikosti. Po nějaké době značka přišla s menší, 36mm, verzí. Když jsem to zjistil, říkal jsem si, jaký jsem byl nenažranec, když jsem koupil tyhle "čtyřicítky a že jsem si nepočkal na menší variantu, když přitom 36 mm je pro mě většinou ideální velikost. Jaké bylo však mé překvapení, když jsem „šestatřicítky“ zkusil na Micro Praha 2025 a zjistil, že jsou (chvilka napětí…) příliš malé! Ne, prostě tenhle minimalistický, měňavý ciferník potřebuje větší „plátno“, aby svou show pořádně rozjel. Koupit si takhle v,kterézpracovanémateriálurozhodlinenápadnévýraznéýrazný hodinky a pak je schovávat v menší velikosti, to nefunguje. „Když to máš, tak to ukaž!“, jak pravila jedna devadesátková reklama (tuším na Seat Cordoba – ani nevím, proč si to pamatuju). O „šestatřicítce“ tedy uvažujte jen pokud máte OPRAVDU tenkou ruku. Případně padne na dámské zápěstí.

„Dauphine“ ručky ve tvaru ostří meče plují po blyštivém ciferníku v taktu 3 Hz kalibru Seiko NH35A, k němuž se vztahuje jedna výtka. Je to strojek s datovou funkcí, tudíž korunka má tzv. „ghost date“ pozici. Na první vytažení se tedy točí a navenek se nic neděje. To jen uvnitř strojku se naprázdno protáčí kolečka, co by za jiných okolností přehazovala datumovku. Tady se trochu šetřilo. Na druhou stranu se jedná o spolehlivý strojek, který chodí docela jemně, a i díky němu se podařilo stlačit cenu hodně nízko.. Pokud vám nebude vadit, že si při nastavování času tady ten kompromis vždycky uvědomíte, nebudete mít problém.

Detaily co potěší

A propos, korunka. Je signovaná detailně vyvedeným logem značky – benátským křížem v podobě pískovaného vystupujícího reliéfu, ale jakkoli je toto dekorování líbivé, o něj až tak nejde. Nejlepší je totiž tvar korunky. Obrácený muffin je po „cibuli“ u fliegerů možná nejlepší řešení pro perfektní grip. Tohle je skutečná radost uchopit, a navíc chodí naprosto přesně.

Musím zmínit taky perfektní usazení řemenu. Ten je totiž uchycen na zahnutých stěžejkách, takže mezera mezi řemenem a pouzdrem je minimální. Bude se vám sice hůř shánět náhrada, ale moje OCD nesnášející nedoléhající endlinky a řemeny se blaženě usmívá.

Zbytek telegraficky. Samotný řemen je spíš podprůměrný a prospělo by mu trochu struktury. Zachraňuje to leštěná (jak jinak?!) spona s logem. Sklíčko je safírové s antireflexem, ale je to stejně jedno, protože tady nic na minuty přesně odečítat nebudete. Tohle nejsou hodinky na každý den. Je to specialita, když tak trochu nevíte, co by. Je to ryzí minimalismus, hodinky spíš na večer ve společnosti, kdy nějaké minuty neřešíte. Můžu nicméně říct, že i bez jakýchkoli záchytných bodů na ciferníku se čas dá odečíst celkem v pohodě.

Ještě vyseknu poklonu prezentaci. Krásná krabice, bezchybně vystlaná, hodinky bezpečně na polštářku a trnová spona zajištěná brandovanou pojistkou. K tomu vkusný a tlustý katalog. Vše na úrovni o třídu dražších hodinek. Další důkaz toho, že Venezianico nepřemýšlí „v malém“.

Závěrem bych ještě dodal, že zákaznický servis bráchů Morelliových je špičkový. Přes WhatsApp i v různých komunitních skupinách na sociálních sítích komunikují hodně živě a na známosti značky, jakož i komunitě kolem ní, se to pozitivně odráží. I přes lehce zavádějící prezentaci značky tedy dávám palec nahoru a určitě doporučuji téhle benátské značce věnovat pozornost. Určitě o ní ještě hodně uslyšíme. Pokud budete moct, určitě si jejich hodinky prohlédněte osobně. Jsou to kousky, které se umí zalíbit.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Upraveno 7. července uživatelem Cynique

Cynique · sobota v 21:58

MD Watches Supernatural Tonaros: Esence microbrandu

TL; DR: Originální časoměřič, který za minima vytěžil maximum. Za tu cenu až neuvěřitelně. Není pro každého, není na každodenní nošení, ale vypadá a nosí se skvěle a vykouzlí vám úsměv při každém pohledu na zápěstí.

Pozn.: Toto je už starší text, který jsem aktualizoval o nové poznatky.

MODEL: https://www.martindesignwatches.com/pages/the-supernatural

Někdy se to tak sejde…

Rád občas (často ) brouzdám po různých zákoutích internetu a koukám po hodinkových zajímavostech. Jednoho dne zhruba před dvěma mi padly do oka tyhle regulátory (tj. hodinky s oddělenými ručkami pro hodiny, minuty a vteřiny, kde každá vlastní bod uchycení). Moje zaujetí vzrostlo, když jsem zjistil, že to není jen nějaký prototyp, ale reálný model, jehož autorem je Martin Iglody, slovenský designér žijící v Irsku. Moje zvědavost vyrostla ještě víc, když jsem zjistil, že to není kousek za stovky, ani desítky, ale pouze vyšší jednotky tisíc. Nedlouho poté jsem je držel v ruce a tady si dovolím s uspokojením prohlásit, že jsem o pár (skutečně asi o dva) týdnů předběhl chvíli, kdy tyhle hodinky vzaly českou (mikrobrandovou) hodinkovou komunitu útokem, díky Ondrovi a Bhanuovi z Infinity Watches. Aspoň jednou jsem si tak mohl říct, že jsem něco měl „before it was cool“

Tak, samožernou chvilku mám za sebou, takže k věci. K samotnému procesu dodání bych dodal, že se tu projevil jeden z důvodů, proč mám tak rád microbrandy. Osobní přístup majitele, bezproblémová a příjemná komunikace. Navíc je vidět, že microbrandový svět se posunuje a jednotlivé značky se předhánějí i v tom, kdo nabídne lepší prezentaci. V tomhle případě je to skutečně velkorysý box, kovová garanční karta a osobní děkovný dopis od Martina Iglodyho. Maličkost, řeklo by se, ale z maličkostí se skládají velké celky a já na maličkosti hodně dám.

Ale zpět k hodinkám. Rozhodl jsem se pro oranžovou v kombinaci s modrou. Mám rád barvy, ale tahle kombinace mi zároveň přišla nositelná k tričku i košili (víceméně ). Rozměrově se jedná o větší kousek. 40 mm sice není nijak hodně, ale jak trefně poznamenal jeden kolega, působí větší, než na kolik by je člověk dle papírových předpokladů tipoval (lug-to-lug rozměr činí 46 mm). Své dělá hlavně výrazná barva v kombinaci s leštěnou lunetou. Je to prostě hodně barevné, světlé a blýskavé, žádný „stealth factor“ nečekejte.

Tresť mikrobrandu!

To nejzajímavější se ale, podle mě, skrývá vevnitř. Strojek je Miyota 82S7 – běžně dostupný kalibr, který obsahuje 24hodinový ukazatel, což je jinak asi nejzbytečnější komplikace, na níž lze běžně narazit. Tedy pokud nejste kosmonaut na ISS nebo nesedíte v kobce bez oken. Tady to ale právě začíná být zajímavé. 24hodinová komplikace byla využita pro hodinovou ručku, která opisuje ciferník právě v 24hodinovém cyklu. Naproti ní si běhá vteřinovka, která je u tohoto kalibru mimostředná (na pozici 4:30), a nejdelší trasu opisuje velká minutová ručka uchycená ve středu ciferníku. Jednoduché a zároveň velmi chytré využití levného kalibru do hodinek, kterým byste podle vzhledu hádali o řád vyšší cenovku.

Tohle je za mě esence mikrobrandového světa – nadšenec, co z mála vytěží velkou parádu. Originální kus, který neodškrtává boxíky s požadovanými vlastnostmi, ale jde si vlastní, třebaže trochu nepraktickou, cestou. Tam, kde velké firmy sází na (nudnou) jistotu, musí mikrobrandy hledat každou skulinku, jak se na přesyceném trhu uchytit. MD Watches na to jdou přes originalitu a vynalézavost za příjemnou cenu. A jde jim to skvěle.

Samotný strojek je vidět průhledem v dýnku a i tady hraje svoji roli skvěle. Podle papírových předpokladů by si leckdo (včetně mě) možná řekl, že základní Miyota se přece nemusí předvádět za průhledem. Není moc na co koukat. Jenže Martin Iglody si ji vzal do parády, opatřil ji "skeletonizovaným" (no, spíš má prostě půlkulatý výřez ) modřeným rotorem a můstek ozdobil („ženevskými“) pruhy, takže to celé vypadá moc dobře. Rozhodně tu průhled nepůsobí nuceně jako u hodinek, kde se pak koukáte na obyčejný kalibr v základu tak, jak vypadl z fabriky.

Zbytek hodinek jen posiluje dojem, že Martin Iglody je nejen designér, ale hlavně srdcař, co svoje produkty domýšlí. Je tu nejen originální a dobře uchopitelná korunka s logem, ale zejména ciferník, který je vedle „regulátorového“ zobrazení času hlavní hvězdou téhle show. Ať si vyberete jakoukoliv barvu, budete mít na co koukat. Zrnitá struktura, nádherně syté barvy, aplikované logo, název modelu i ciferníky, přesný tisk číslic, temně modré ručky. Je to efektní, ale zároveň to ladí.

Negativa? Najdou se, ale vesměs souvisí s technickým řešením strojku a cifru. 24hodinový ciferník je dost malý a z definice nahusto číslovaný. Navíc jej částečně překrývá vteřinová stupnice vedlejšího cifru a uchycení minutové ručky, takže hodiny mezi třetí a šestou ráno spíš odhadujete (nevím, jak vy, ale to dělám beztak i bez hodinek ). Osobně bych preferoval celý hodinový ciferník na úkor vteřinového. Přeci jen u vteřinovky mi stačí vidět, že „běží“ a kde zhruba se nachází. Tady se nicméně projevilo omezení dané strojkem, respektive rozmístěním jeho částí. Martin zjevně stále hledá, co na svých hodinkách vylepšit, takže si můžete všimnout, že na nedávno uvedené menší (37 mm) verzi už jsou hodinový a vteřinový ciferník „rozhozené“ dál od sebe a nepřekrývají se.

Kromě této vlastnosti (spíš než chyby), která možná hodinky diskvalifikuje u těch, kteří na čtení nosí silné brýle, jsem ale nenašel nic, co by se tomuhle modelu dalo férově vyčíst. Schválně to tak formuluji, protože tenhle kousek si nikdo nekoupí jako svoje první hodinky. Ani jako druhé a asi ani jako třetí. Spíš tak čtvrté, páté. Jako zábavný kousek do sbírky, na občasné nošení pro radost. Protože radost z těchhle hodinek sálá už na dálku.

Radost z hodinařiny nakonec sálá i z tvůrce Martina, s nímž je radost poklábosit nejen o hodinkách, jak jsem se mohl už dvakrát přesvědčit na Micro Praha, a snad se to povede i letos. Mimochodem, Martin nezastavuje, kromě modelu Supernatural nabízí také kousek s názvem Connemara, který trochu (trochu!) připomíná model Armin Strom Resonance

A to nejlepší na konec: Nejnovější model bude opět regulátor. Tentokrát ale celé provedení posune bez nadsázky o třídu výš. Nuada bude pecka

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Spongebob · před 11 hodinami

Nuada bude pecka

tak to jsem asi neměl vidět

https://www.martindesignwatches.com/products/nuada-ice-fire?variant=53333481259336

Cynique · před 10 hodinami

@Spongebob Martin to posunuje s každým modelem o kus výš

Přihlásit se

Microbrandy - náhodné recenze

Doporučené příspěvky

Cynique

Echo/Neutra Rivanera – Cartier Tank pro 21. století? Kdepak!

Bert

Kid_A

Arthur N.

LordSpar

efreeti

Frostie

Cynique

Möels&Co. 528 – „televize“ od microbrandu, který jím nechce být

Cynique

Počátek aneb nesuď podle prvního dojmu

Cifr v hlavní roli

Detaily co potěší

Cynique

MD Watches Supernatural Tonaros: Esence microbrandu

Někdy se to tak sejde…

Tresť mikrobrandu!

Spongebob

Cynique

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Vytvořit účet

Přihlásit se

Procházet

Aktivity

Support