Jeremy Odesláno 4. února 2007 Nahlásit Odesláno 4. února 2007 Já to kdysi zkoušel u Valjoux 7751 a rozdíl jsem nepostřehl. Ale pravda, není to bohužel ruský strojek, tak jsem o to potěšení souhlasících fyzikálních zákonů připraven.
Skeleton Odesláno 4. února 2007 Nahlásit Odesláno 4. února 2007 synek napsal: Moje Poljoty -15s/1 hodina Ty to nemas jeste vyreklamovany?
M-72 Odesláno 4. února 2007 Nahlásit Odesláno 4. února 2007 Hamilton X WIND (7750) : cca. + 3 vt. / 1 min. (opraveno na záruku, přeskočený vlásek) Po opravě chodí rozhodně do mínusu, asi tak 2 až 4 vteřiny za den.
dehyd Odesláno 4. února 2007 Nahlásit Odesláno 4. února 2007 mechano napsal: JJ napsal: mechano napsal: Zapnutý chronograf nemá vliv na rezervu chodu ani na přesnost. (pokud je všechno v pořádku) Ty umíš sestrojit perpetuum mobile? Zapnutý chronograf z principu musí mít o něco menší reservu chodu, protože při stejné energii, uložené v peru, vykoná víc práce (hýbe více ručičkami). Souhlasím , to jsem ulít. Rezerva bude kratší třeba o deset minut. Spokojen ? Určitě musí být rezerva chodu kratší - a jste si jistí, že je to jen nějakých 10 minut ? Vždyť chronograph musí spotřebovat přibližně podobnou dávku energie pera, jako samotné hodinky, což by podle běžné logiky muselo krátit rezervu chodu zhruba na polovinu - ale nevyznám se v rozložení sil ve strojku, možná tam jsou nějaké převodové kompenzace ? Třeba stopky jdou více "do rychla", takže jim stačí méně energie na stejný čas, třeba na úkor celkové přesnosti, přičemž se vychází z toho, že se používají jen krátkodobě ? U automatů to bude jedno, ty se nejspíš stihnou za provozu donatahovat, ale u manuálního nátahu by to mělo být znát. Tohle by mě zajímalo více v detailu - mechano, uměl bys to blíže rozebrat ?
VS Odesláno 4. února 2007 Nahlásit Odesláno 4. února 2007 dehyd napsal: mechano napsal: JJ napsal: Ty umíš sestrojit perpetuum mobile? Zapnutý chronograf z principu musí mít o něco menší reservu chodu, protože při stejné energii, uložené v peru, vykoná víc práce (hýbe více ručičkami). Souhlasím , to jsem ulít. Rezerva bude kratší třeba o deset minut. Spokojen ? Určitě musí být rezerva chodu kratší - a jste si jistí, že je to jen nějakých 10 minut ? Vždyť chronograph musí spotřebovat přibližně podobnou dávku energie pera, jako samotné hodinky, což by podle běžné logiky muselo krátit rezervu chodu zhruba na polovinu - ale nevyznám se v rozložení sil ve strojku, možná tam jsou nějaké převodové kompenzace ? Třeba stopky jdou více "do rychla", takže jim stačí méně energie na stejný čas, třeba na úkor celkové přesnosti, přičemž se vychází z toho, že se používají jen krátkodobě ? U automatů to bude jedno, ty se nejspíš stihnou za provozu donatahovat, ale u manuálního nátahu by to mělo být znát. Tohle by mě zajímalo více v detailu - mechano, uměl bys to blíže rozebrat ? Hodinky jsou přece převodovka složená s daného počtu převodových koleček. Natažením péra se nashromáždí energie na určitý počet otáček pérovníku, ty otáčky se zpřevodují a rezerva chodu je daná celkovým počtem kyvů setrvačky. Pokud se někde uprostřed v té převodovce přidá do záběru další kolečko, které pohání ručičku stopek a nemění celkový převodový poměr, nemá to na celkový počet otáček pérovníku velký vliv.
Alaska Odesláno 4. února 2007 Nahlásit Odesláno 4. února 2007 VS napsal: dehyd napsal: mechano napsal: Souhlasím , to jsem ulít. Rezerva bude kratší třeba o deset minut. Spokojen ? Určitě musí být rezerva chodu kratší - a jste si jistí, že je to jen nějakých 10 minut ? Vždyť chronograph musí spotřebovat přibližně podobnou dávku energie pera, jako samotné hodinky, což by podle běžné logiky muselo krátit rezervu chodu zhruba na polovinu - ale nevyznám se v rozložení sil ve strojku, možná tam jsou nějaké převodové kompenzace ? Třeba stopky jdou více "do rychla", takže jim stačí méně energie na stejný čas, třeba na úkor celkové přesnosti, přičemž se vychází z toho, že se používají jen krátkodobě ? U automatů to bude jedno, ty se nejspíš stihnou za provozu donatahovat, ale u manuálního nátahu by to mělo být znát. Tohle by mě zajímalo více v detailu - mechano, uměl bys to blíže rozebrat ? Hodinky jsou přece převodovka složená s daného počtu převodových koleček. Natažením péra se nashromáždí energie na určitý počet otáček pérovníku, ty otáčky se zpřevodují a rezerva chodu je daná celkovým počtem kyvů setrvačky. Pokud se někde uprostřed v té převodovce přidá do záběru další kolečko, které pohání ručičku stopek a nemění celkový převodový poměr, nemá to na celkový počet otáček pérovníku velký vliv. Nejsem hodinář, ale strojař. Když v převodovce přidáte do záběru několik dalších kol, zvětší se ztráty (třením) a silové poměry. Proto tedy bude doba běhu se zapnutým chronografem kratší.
VS Odesláno 4. února 2007 Nahlásit Odesláno 4. února 2007 Alaska napsal: VS napsal: dehyd napsal: Určitě musí být rezerva chodu kratší - a jste si jistí, že je to jen nějakých 10 minut ? Vždyť chronograph musí spotřebovat přibližně podobnou dávku energie pera, jako samotné hodinky, což by podle běžné logiky muselo krátit rezervu chodu zhruba na polovinu - ale nevyznám se v rozložení sil ve strojku, možná tam jsou nějaké převodové kompenzace ? Třeba stopky jdou více "do rychla", takže jim stačí méně energie na stejný čas, třeba na úkor celkové přesnosti, přičemž se vychází z toho, že se používají jen krátkodobě ? U automatů to bude jedno, ty se nejspíš stihnou za provozu donatahovat, ale u manuálního nátahu by to mělo být znát. Tohle by mě zajímalo více v detailu - mechano, uměl bys to blíže rozebrat ? Hodinky jsou přece převodovka složená s daného počtu převodových koleček. Natažením péra se nashromáždí energie na určitý počet otáček pérovníku, ty otáčky se zpřevodují a rezerva chodu je daná celkovým počtem kyvů setrvačky. Pokud se někde uprostřed v té převodovce přidá do záběru další kolečko, které pohání ručičku stopek a nemění celkový převodový poměr, nemá to na celkový počet otáček pérovníku velký vliv. Nejsem hodinář, ale strojař. Když v převodovce přidáte do záběru několik dalších kol, zvětší se ztráty (třením) a silové poměry. Proto tedy bude doba běhu se zapnutým chronografem kratší. Tak jinak. Pro zjednodušení budu počítat na nataženou pružinu 6 otáček pérovníku, rezerva chodu 24 hodin. Hodinová ručička se za 24 hodin otočí 2x dokola, minutová 24x, vteřinová 1440x. To je pevně daný převod. Když z hodinek vymontuji setrvačku a kotvu, zůstane mi převodovka a když mechanismus po natažení pera uvolním, vytočí se péro za chvilku. To, že hodinky jdou 24 hodin způsobuje setrvačka a kotva, která převod hodinek brzdí. Jeden kmit setrvačky má stanovenou délku a znamená pootočení kolečka o určitý úhel. Proto je přidání jakéhokoliv dalšího kolečka, které nemění převod, ale jen bere otáčky z některého kolečka, bezvýznamné z hlediska délky chodu. PS: nejsem hodinář, ani strojař, tak ať to vysvětlí nějaký hodinář
Alaska Odesláno 4. února 2007 Nahlásit Odesláno 4. února 2007 VS napsal: Alaska napsal: VS napsal: Hodinky jsou přece převodovka složená s daného počtu převodových koleček. Natažením péra se nashromáždí energie na určitý počet otáček pérovníku, ty otáčky se zpřevodují a rezerva chodu je daná celkovým počtem kyvů setrvačky. Pokud se někde uprostřed v té převodovce přidá do záběru další kolečko, které pohání ručičku stopek a nemění celkový převodový poměr, nemá to na celkový počet otáček pérovníku velký vliv. Nejsem hodinář, ale strojař. Když v převodovce přidáte do záběru několik dalších kol, zvětší se ztráty (třením) a silové poměry. Proto tedy bude doba běhu se zapnutým chronografem kratší. Tak jinak. Pro zjednodušení budu počítat na nataženou pružinu 6 otáček pérovníku, rezerva chodu 24 hodin. Hodinová ručička se za 24 hodin otočí 2x dokola, minutová 24x, vteřinová 1440x. To je pevně daný převod. Když z hodinek vymontuji setrvačku a kotvu, zůstane mi převodovka a když mechanismus po natažení pera uvolním, vytočí se péro za chvilku. To, že hodinky jdou 24 hodin způsobuje setrvačka a kotva, která převod hodinek brzdí. Jeden kmit setrvačky má stanovenou délku a znamená pootočení kolečka o určitý úhel. Proto je přidání jakéhokoliv dalšího kolečka, které nemění převod, ale jen bere otáčky z některého kolečka, bezvýznamné z hlediska délky chodu. PS: nejsem hodinář, ani strojař, tak ať to vysvětlí nějaký hodinář Pokud se budeme bavit o mechanismu bez jakýchkoliv ztrát, máte v podstatě pravdu. Jenže takový neexistuje. Pérovník, který bude teoreticky pohánět pouze jedno kolečko, se vytočí víc ze svého nátahu než ten stejný a stejně natažený pérovník, který bude pohánět 100 koleček protože potřebuje větší sílu na překonání třecích a jiných sil v soukolí.
VS Odesláno 5. února 2007 Nahlásit Odesláno 5. února 2007 Alaska napsal: VS napsal: Alaska napsal: Nejsem hodinář, ale strojař. Když v převodovce přidáte do záběru několik dalších kol, zvětší se ztráty (třením) a silové poměry. Proto tedy bude doba běhu se zapnutým chronografem kratší. Tak jinak. Pro zjednodušení budu počítat na nataženou pružinu 6 otáček pérovníku, rezerva chodu 24 hodin. Hodinová ručička se za 24 hodin otočí 2x dokola, minutová 24x, vteřinová 1440x. To je pevně daný převod. Když z hodinek vymontuji setrvačku a kotvu, zůstane mi převodovka a když mechanismus po natažení pera uvolním, vytočí se péro za chvilku. To, že hodinky jdou 24 hodin způsobuje setrvačka a kotva, která převod hodinek brzdí. Jeden kmit setrvačky má stanovenou délku a znamená pootočení kolečka o určitý úhel. Proto je přidání jakéhokoliv dalšího kolečka, které nemění převod, ale jen bere otáčky z některého kolečka, bezvýznamné z hlediska délky chodu. PS: nejsem hodinář, ani strojař, tak ať to vysvětlí nějaký hodinář Pokud se budeme bavit o mechanismu bez jakýchkoliv ztrát, máte v podstatě pravdu. Jenže takový neexistuje. Pérovník, který bude teoreticky pohánět pouze jedno kolečko, se vytočí víc ze svého nátahu než ten stejný a stejně natažený pérovník, který bude pohánět 100 koleček protože potřebuje větší sílu na překonání třecích a jiných sil v soukolí. To je samozřejmě pravda, pokud do převodovky dodáš jen tolik energie, aby se pokryly ztráty v převodech. Ale převodovka není spotřebič. Slouží k přenosu výkonu a co dodám na vstupní hřídel, chci odebírat z výstupní hřídele. Samozřejmě po odečtení ztrát. Aby byly ztráty co nejmenší, používají se rubínová ložiska a hřídele kol se mažou. Energie pera v hodinkách se nespotřebuje na otáčení koleček. Musí se přenést na oscilátor. Je totiž třeba za 24 hodin 216000x šťouchnout do setrvačky, překonat sílu vlásku a vychýlit setrvačku o určitý úhel. Dodaná energie se neztratí, ale akumuluje do vlásku, který ji vrátí tím, že vychýlí setrvačku do opačné polohy o stejný úhel. Péro je zdroj síly, oscilátor je spotřebič. Ozubená kolečka jen přenášejí výkon ze zdroje na spotřebič. Že jsou na hřídelích některých koleček upevněny ručičky nemá na přenos síly podstatný vliv. A přidáním dalšího kolečka s ručičkou bez zátěže převod moc neovlivní.
mechano Odesláno 5. února 2007 Nahlásit Odesláno 5. února 2007 K vysvětlení které napsal VS není co dodat. To je příklad technického myšlení. Pokud by ještě někdo váhal tak jen dodávám že "odbočný" převod na chronografovou ručku potřebuje jen energii k otáčení ručkou + tření v ložisku ale nemění se převodový poměr. Prakticky je u chronografu počítáno s touto ztátou a hnací síla do soukolí je navržena s rezervou tahu (teď není řeč o rezervě otáček ale hnacího momentu). V praxi se zapnutí chronografu projeví pouze zanedbatelným zmenšením rozkyvu sertvačky. To ovšem platí u kvalitních a seřízených hodinek.
gandalf Odesláno 5. února 2007 Nahlásit Odesláno 5. února 2007 Aviátor IV - nošené denně, SU 30 - občas, Alpha - denně, Zeno - 3 dny v týdnu, zbytek týdne Robert, Trias. Hodinky denně natahuji.
dehyd Odesláno 5. února 2007 Nahlásit Odesláno 5. února 2007 VS napsal: To je samozřejmě pravda, pokud do převodovky dodáš jen tolik energie, aby se pokryly ztráty v převodech. Ale převodovka není spotřebič. Slouží k přenosu výkonu a co dodám na vstupní hřídel, chci odebírat z výstupní hřídele. Samozřejmě po odečtení ztrát. Aby byly ztráty co nejmenší, používají se rubínová ložiska a hřídele kol se mažou. Energie pera v hodinkách se nespotřebuje na otáčení koleček. Musí se přenést na oscilátor. Je totiž třeba za 24 hodin 216000x šťouchnout do setrvačky, překonat sílu vlásku a vychýlit setrvačku o určitý úhel. Dodaná energie se neztratí, ale akumuluje do vlásku, který ji vrátí tím, že vychýlí setrvačku do opačné polohy o stejný úhel. Péro je zdroj síly, oscilátor je spotřebič. Ozubená kolečka jen přenášejí výkon ze zdroje na spotřebič. Že jsou na hřídelích některých koleček upevněny ručičky nemá na přenos síly podstatný vliv. A přidáním dalšího kolečka s ručičkou bez zátěže převod moc neovlivní. mechano napsal: K vysvětlení které napsal VS není co dodat. To je příklad technického myšlení. Pokud by ještě někdo váhal tak jen dodávám že "odbočný" převod na chronografovou ručku potřebuje jen energii k otáčení ručkou + tření v ložisku ale nemění se převodový poměr. Prakticky je u chronografu počítáno s touto ztátou a hnací síla do soukolí je navržena s rezervou tahu (teď není řeč o rezervě otáček ale hnacího momentu). V praxi se zapnutí chronografu projeví pouze zanedbatelným zmenšením rozkyvu sertvačky. To ovšem platí u kvalitních a seřízených hodinek. Jo, tohle mi dává smysl, na takový výsvětlení jsem čekal, díky chlapci. Každopádně pokud je takto působeno na rozkmit setrvačky, mělo by se to tedy projevit na změně přesnosti chodu - otázka je, jestli to budou pozorovatelné hodnoty třeba za 24 hodin... No, otestuju si to - mám zatím "u ledu" schovnej jeden pěknej kousek s chronografem - až ho zprovozním, tak první co udělám bude, že porovnám "s a bez" za stejný časový úsek v identické poloze a pak i za provozu - a porovnám i tu rezervu chodu (důvěřuj ale prověřuj... ). Dále si pak změřím, jak si aktuálně bude stát rozptyl přesnosti proti COSC hodnotám, ale to bude "zákrok" na 15 dní - ale už se nemůžu dočkat !
mechano Odesláno 6. února 2007 Nahlásit Odesláno 6. února 2007 dehyd napsal: VS napsal: To je samozřejmě pravda, pokud do převodovky dodáš jen tolik energie, aby se pokryly ztráty v převodech. Ale převodovka není spotřebič. Slouží k přenosu výkonu a co dodám na vstupní hřídel, chci odebírat z výstupní hřídele. Samozřejmě po odečtení ztrát. Aby byly ztráty co nejmenší, používají se rubínová ložiska a hřídele kol se mažou. Energie pera v hodinkách se nespotřebuje na otáčení koleček. Musí se přenést na oscilátor. Je totiž třeba za 24 hodin 216000x šťouchnout do setrvačky, překonat sílu vlásku a vychýlit setrvačku o určitý úhel. Dodaná energie se neztratí, ale akumuluje do vlásku, který ji vrátí tím, že vychýlí setrvačku do opačné polohy o stejný úhel. Péro je zdroj síly, oscilátor je spotřebič. Ozubená kolečka jen přenášejí výkon ze zdroje na spotřebič. Že jsou na hřídelích některých koleček upevněny ručičky nemá na přenos síly podstatný vliv. A přidáním dalšího kolečka s ručičkou bez zátěže převod moc neovlivní. mechano napsal: K vysvětlení které napsal VS není co dodat. To je příklad technického myšlení. Pokud by ještě někdo váhal tak jen dodávám že "odbočný" převod na chronografovou ručku potřebuje jen energii k otáčení ručkou + tření v ložisku ale nemění se převodový poměr. Prakticky je u chronografu počítáno s touto ztátou a hnací síla do soukolí je navržena s rezervou tahu (teď není řeč o rezervě otáček ale hnacího momentu). V praxi se zapnutí chronografu projeví pouze zanedbatelným zmenšením rozkyvu sertvačky. To ovšem platí u kvalitních a seřízených hodinek. Jo, tohle mi dává smysl, na takový výsvětlení jsem čekal, díky chlapci. Každopádně pokud je takto působeno na rozkmit setrvačky, mělo by se to tedy projevit na změně přesnosti chodu - otázka je, jestli to budou pozorovatelné hodnoty třeba za 24 hodin... No, otestuju si to - mám zatím "u ledu" schovnej jeden pěknej kousek s chronografem - až ho zprovozním, tak první co udělám bude, že porovnám "s a bez" za stejný časový úsek v identické poloze a pak i za provozu - a porovnám i tu rezervu chodu (důvěřuj ale prověřuj... ). Dále si pak změřím, jak si aktuálně bude stát rozptyl přesnosti proti COSC hodnotám, ale to bude "zákrok" na 15 dní - ale už se nemůžu dočkat ! K té setrvačce už jen to že teorie kyvadla říká že velikost rozkyvu nemá vliv na dobu kyvu. To platí víceméně i pro setrvačku.
dehyd Odesláno 6. února 2007 Nahlásit Odesláno 6. února 2007 mechano napsal: K té setrvačce už jen to že teorie kyvadla říká že velikost rozkyvu nemá vliv na dobu kyvu. To platí víceméně i pro setrvačku. ...takže když se rozkmitá více, uběhne delší dráhu větší rychlostí, tudíž frekvence kmitu zůstává stejná... Tak teď je to úplně vyčerpávající pojednaní - chlapci s vámi je radost tady diskutovat :)
Olda Odesláno 6. února 2007 Nahlásit Odesláno 6. února 2007 Tak jsem natáhl a zapnul stopky u Šturmanských kalibr 63681. Bez stopek 63hodin 18minut. Takže v pátek uvidíme.
Olda Odesláno 7. února 2007 Nahlásit Odesláno 7. února 2007 Má to být 31681, to bylo zaokrouhlení :-) Horší je, že s po 12ti minutách stopky i hodinky zastavily, nikdy jsem na takový čas stopky nepoužil. Takže do servisu.
dehyd Odesláno 8. února 2007 Nahlásit Odesláno 8. února 2007 mechano napsal: K té setrvačce už jen to že teorie kyvadla říká že velikost rozkyvu nemá vliv na dobu kyvu. To platí víceméně i pro setrvačku. Mechano, VS: ...když nad tím znovu přemýšlím, tak se mi to stejně nezdá - vždyť regulce přesnosti chodu se dociluje změnou napětí vlásku, což se tedy musí projevit na velikosti rozkyvu. Podle té teorie kyvadla, kdy velikost rozkyvu nemá vliv na dobu kyvu by ale hodinky musely být neseřiditelné... ???
Doporučené příspěvky
Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat
Vytvořit účet
Vytvořte si nový účet. Je to snadné!
Vytvořit nový účetPřihlásit se
Máte již účet? Zde se přihlaste.
Přihlásit se