Demontáž lunety

[šíma]

Omlouvám se za případnou slepotu, ale nějak to tu nevídím. Tedy dotaz, platí obecně, že luneta se sundavá citlivým zapáčením o pouzdro hodinek, případně pomocí nehtů apod.? Liší se v této oblasti výrazně jednotlivé typy hodinek, nebo je to v podstatě jeden princip? Díky

[šíma]

To je to tak blbý dotaz...?

[Jarett]

To je to tak blbý dotaz...?

 

našel jsem něco tady ...

 

http://www.youtube.com/watch?v=7Ev6DJT0P4U&feature=related

 

myslím, že v zásadě je to u většiny hodinek stejné ...

[šíma]

Promiň, trochu to "tady" prosím upřesni . Jde mi samo o potápky typu Seamaster apod., ale asi to bude všude zhruba stejné, nicméně nechtěl bych to zprasit. Dík.

[miccalek]

Promiň, trochu to "tady" prosím upřesni . Jde mi samo o potápky typu Seamaster apod., ale asi to bude všude zhruba stejné, nicméně nechtěl bych to zprasit. Dík.

 

Vypni si adblock, či co používáš k blokování reklam v prohlížeči.

[šíma]

Tošku brutus, ale evidentně to funguje. Díky.

[FranaD]

Zdravím členstvo. Rozhodl jsem se si nechat povláčet lunetu u Casio PRW 3500, povlakem DLC... Dnes jsem zkusil dle zažitých pravidel lunetu odcvaknout z hodinek, ale buď jsem trdlo a mám malou sílu, nebo je v tom nějaký háček a klasicky to nepůjde. Nemáte někdo tip, jak na to? Za jakoukoli info děkuji. Fráňa

[martar]

Já jsem zatím mnoho lunet nesundaval, takže nechci zevseobecňovat, ale zatím jsem se setkal se třemi typy.

 

První, nejběžnější typ je luneta na Seamaster, LHC, TH, RT Diver apod. Safír je v tenkém kovovém tubusu vycházejícím z pouzdra. Tubus u některých hodinek nesahá až k horní hraně safíru (luneta doléhá až ke sklu a tubus skrývá), u jiných jde až k horní hraně safíru a vytváří pevný prstýnek kolem skla (je součástí designu hodinek). Na tubusu je nasazena luneta (tj. celá otočná část, ne jen vložka). Luneta má z vnitřní strany kolem dokola vybrání, ve kterém je vložený tenký pružný drátek zohýbaný do mnohoúhelníku (na první pohled je to skoro kroužek). Vnějšími "rohy" drží ve vybrání lunety, vnitřními "ploškami" zase zapadá do vybrání v tubusu. Je to pružný prvek, jehož odpor je třeba při sundavání lunety překonat a který zabraňuje, aby luneta z hodinek spadla. Při sundavání lunety se může stát, že se vymrští do prostoru a budeme jej hledat, obvykle ale zůstane v lunet?. Zevnitř lunety je navíc ještě zoubkování, odpovídající počtu kliků (60 nebo 120 zoubků). Mezi pouzdrem a lunetou je pak nějaký pružný prvek, který zapadá do zoubků a kliká (definuje těch 60 nebo 120 poloh) a umožňuje buď obousměrný pohyb lunety, nebo zároveň funguje jako jednosměrná brzda. Obvykle je to tenký plíšek ve tvaru kruhu, s výstupkem, který zapadá do pouzdra, a s pružnými zobáčky zapadajícími do zubů. Může jít ale i o jinou konstrukci, třeba o kuličku nebo kuličky v pružném uložení, které se při demontáži snadno ztratí nebo rovnou vystřelí, takže pozor. Teď k samotné demontáži: provádí se podebráním okraje lunety a zapáčením (v domácích podmínkách). Pokud má luneta tzv. vůli, jde to snadn?ji, je tam větší prostor pro vychýlení lunety z roviny. Pokud je bez vůle, musíme za lunetu páčit opatrně na více místech, kolem dokola, aby se na tubusu nevzpříčila nebo v případ? celokovové lunety bez vložky aby neštípla hranu safíru. Já to dělám pomocí velkého zalamovacího nože, který zapřu o pouzdro. Mezi nůž a pouzdro si ještě vkládám kus tvrdého papíru. U některých hodinek se čepelí snadno dostanete pod lunetu, u jiných jen kousek za její okraj, protože luneta pak svisle pokračuje do vybrání v pouzdru. Proto je třeba opatrnosti, citu a jisté ruky.

 

.

 

 

Nazpátek se luneta prostě jen naklapne, někdy se s ní musí zároveň trochu pootočit. Před naklapnutím je třeba zkontrolovat správnou polohu drátku v lunet? a kompletnost klikacího mechanismu.

 

Druhým typem lunety je vintážní luneta bez klikacího mechanismu, voln? se otáčející na tubusu nebo přímo na bočních hranách skla (Igeny, Amfibie...). I zde je tenký drátek, který lunetu fixuje. Pokud má luneta moc velkou vůli, drátek vyndáme a trochu víc přihneme. Míra odporu při otáčení lunety je dána jak přihnutím drátku, tak především stupn?m zahnojení prostoru mezi pouzdrem a lunetou. Lunetu sundaváme stejným způsobem jako předchozí. Variací je ještě plastová luneta nasazená na sklíčku (Prim Sport II), tam není žádná mechanika, drží prost? sama třením.

 

Třetí typ lunety, se kterým jsem se setkal, ale nikdy jsem jej nedemontoval, je luneta mající z boku šrouby, typicky třeba Breitling Colt. V tomto případě netuším, jak to uvnitř vypadá a zda není nutno nejdřív nějaké šrouby povolit. Jakmile uvidíte šrouby na lunet?, chce to být ostražitý a nepoužít hned násilí popsané u lunet typu 1.

 

Večer sem ještě hodím nějaké fotky demontovaných lunet, teď nemám čas.

Upraveno 24. dubna 2016 uživatelem martar

[FranaD]

Pěkné, ale nějak pochybuju o tom, že mé PRW 3500 mají nějakou z těchto variant, spíše se klaním k tomu, že luneta je jedním z dílů tvořící jako celek sešroubovanou sestavu, kdy k její demontáži bude nutné celé hodinky rozebrat odzadu od dýnka.... 

[martar]

Omlouvám se, Fráňo, přečetl sem si vlákno od začátku a odpovídal jsem tak nějak obecně. Možná by stálo za to zeptat se v sekci advanced digitálek nebo rovnou napsat casiotronovi, tady je relativně malá šance, že sem nakouknou znalci casií. Přece jen jsou tyhle digi tooly konstrukčně něco jiného než klasické mechaniky.

 

Když už jsem slíbil fotky klasických lunet, tady jsou, třeba se to někdy někomu bude v začátcích hodit. Vpravo klikací luneta prvního typu (LHC), vlevo luneta druhého typu (Amfibia).

 

 

[FranaD]

Neomlouvej se, každá info dobrá, jistě se někomu bude hodit.... pokusím se pozeptat v jiném vlákně.... i tak díky.