Jakou mate banku?

[F.B.]

Tak s tím bych úplně nesouhlasil. Je výhodné se zadlužit v případě, že jsi schopen dosáhnout vyššího zisku, než je úrok z úvěru (základní princip podnikání), případně pokud koupíš něco, co bude hodnotově růst rychleji, než jsou úroky na té půjčce.

Teď je nenormální situace, ale vím o lidech, co si na hypotéku koupili dům, z úroků spláceli úroky a ještě jim zbylo a po několika letech dům prodali za víc, než ho koupili. Realizovali tak zisk hned dvakrát. Dnes by to u většiny nemovitostí už nefungovalo.

 

Ale abych přidal další z mých tipů. Devizovka Fortissimo nabízí po celý červen převody typu SHA zcela zdarma. Pokud tedy někdo chce zaplatit za apartmán v Chorvatsku, kam nejde poslat levnější (např. přes Easychange i zdarma) SEPA platba, může využít jejich služeb. Pravda, u drobných plateb nemají zrovna drobné kurzy (za kolegyni z práce jsem platil pokutu do Maďarska a dostal jsem dokonce horší kurz než Komerční banka, která je u nás takovým etalonem nevýhodných kurzů cizích měn), ale pokud by šlo o pár desítek EUR za rezervační poplatek, tak to vyjde výhodněji.

Jo, jasné...keď má niekto prehľad a naháňa to, tak sa čosi dá z toho vytĺcť...a niekto vytlčie i dosť, jasné!

 

Lenže...prídeš o prácu, a tak ďalej. A úver na krku.

 

F.

[Patrik]

teď koukám, že jsem udělal chybu v následující větě "...z úroků spláceli úroky...". Mělo tam být "z nájmu spláceli úroky a ještě jim zbylo".

 

Ale souhlasím, není to pro každého (třeba i pro mě, já jsem si nikdy úvěr nebral) a ani to neplánuji.

No, nepočítám kreditky, tam jsem měl nejvíc kombinaci mBank na 150 000 Kč, Citi ČSA na 80 000 Kč a GE na 50 000 Kč. Ale to nebylo kvůli úvěrům, vždy jsem je splácel v bezúročném období, ale kvůli vytažení různých výhod a bonusů a když skončily, kartu jsem zase zrušil. Aktuálně mám jen mBank na 150 000 Kč a Citi Life na 60 000 Kč, ale nově jsem si požádal o Rajfku, tak uvidíme, jestli mi jí dají

[F.B.]

teď koukám, že jsem udělal chybu v následující větě "...z úroků spláceli úroky...". Mělo tam být "z nájmu spláceli úroky a ještě jim zbylo".

 

Ale souhlasím, není to pro každého (třeba i pro mě, já jsem si nikdy úvěr nebral) a ani to neplánuji.

No, nepočítám kreditky, tam jsem měl nejvíc kombinaci mBank na 150 000 Kč, Citi ČSA na 80 000 Kč a GE na 50 000 Kč. Ale to nebylo kvůli úvěrům, vždy jsem je splácel v bezúročném období, ale kvůli vytažení různých výhod a bonusů a když skončily, kartu jsem zase zrušil. Aktuálně mám jen mBank na 150 000 Kč a Citi Life na 60 000 Kč, ale nově jsem si požádal o Rajfku, tak uvidíme, jestli mi jí dají

Ako, super že to tak pekne točíš! Nech sa darí i naďalej chlape.

 

F.

[Patrik]

Víc teď dává Equa a to 1,8 %, ale ta vždy s cca 14 denním odstupem kopíruje Air, takže snížení se dá očekávat v nejbližších dnech..

Tak to netrvalo ani těch 14 dní

http://www.mesec.cz/aktuality/equa-bank-snizuje-urok-na-sporicich-uctech/

[straspol]

No u hypoteky jooo, to jsou uroky uplne k smichu, ale u pujcek mi to tak nepripada... aspon teda co je na netu, v bance jsem se zatim ptat nebyl...

To je fakt, řešil jsem hypotéky. Půjčku zatím nepotřebuju, modlím se abych nepotkal nějaké hodinky snů- to bych asi vykrvácel do bankovního sektoru.

[Patrik]

Kaddáfí byl koukám takový spořívý typ:

http://www.mesec.cz/aktuality/objeven-kaddafiho-majetek-v-hodnote-pres-1-miliardu-dolaru/

[jartop]

Borci... provádíte někdo jako právnická osoba obousměrné platby do/ze zahraničí (v četnosti + - 3 platby/měs)? U koho nejlépe, popř. lze to nějak rozumně vyřešit s účty KB a ČS...? Dík. J.

[Patrik]

Já jako soukromá osoba mám smlouvu s Easychange, Akcentou a Fortissimem. V Nestu jsme používali ještě Divíška a Citfin (tehdy pod názvem Citco). Ti mají jednu zajímavou vlastnost, kterou nemá žádná jiná devizovka - každý klient má vlastní číslo účtu, což klade nižší nároky na inteligenci těch, co ti posílají platby.

Co jsem tak u Citco/Citfin vypozoroval, kurzy dost individuálně přizpůsobují klientům, takže někdy dali naprosto bezkonkurenční kurzy (jak tvrdili ostatní obchodníci, tak "mimo trh"), jindy naprosto "mimo mísu", asi podle nálady prodejce. Chtělo to jim hodně "šlapat na krk", tedy skutečně si hlídat, jestli dávají dobrý nebo špatný kurz a pak "šlapali jak hodinky".

 

Takže co jednoznačně doporučím - udělat si těch smluv více a před každou platbou tvrdě vyjednávat - tedy obvolat si několik devizovek a dohadovat se u kurzu i o třetím řádu (tedy zlomky haléřů), fakt se to vyplatí. Jak má devizovka pocit, že jim všechno odkejveš, tak se podle toho začne chovat.

[Patrik]

Možná by chtělo uvést o jak velké částky půjde (stovky, tisíce, desetitisíce, .... EUR), jaké měny (EUR, USD, exotičtější měny) a kam (v rámci EU, mimo EU). Pak bychom mohli něco vymyslet.

Poslední platbu jsem posílal dnes ráno - 172 EUR, kurzem 25,75, bez poplatku do Německa přes Easychange.

[jartop]

Částky do 50.000,- Kč, v rámci EU (a jen EUR). A také to musí být účetně v pořádku - tzn. daňově uznatelná platba.

Upraveno 3. června 2013 uživatelem jartop

[Patrik]

Částky do 50.000,- Kč, v rámci EU (a jen EUR). A také to musí být účetně v pořádku - tzn. daňově uznatelná platba.

Těch 50 000 Kč je dost málo, pro některé devizovky dokonce tak nezajímavé, že takové obchody odmítnou provést, případně za ně účtují další poplatky. Typicky Exchange (platby do 100 000 Kč), Akcenta (http://www.mesec.cz/aktuality/akcenta-zvysuje-poplatky-u-drobnych-plateb/), Travelex. U ostatních nevím.

 

Zcela jistě to bude zajímavé pro Easychange (dělají i mnohem menší platby, viz ta moje dnešní), ale zase podporují jen EUR a USD (což by ti zrovna nevadilo).

 

Co se týče daňové uznatelnosti, tak to není problém, všechny devizovky mají na danou činnost povolení ČNB a jsou schopny vydat nějaké potvrzení.

[Patrik]

Koukám, že mezi devizovky, se kterými mám smlouvu jsem nezahrnul Fortissimo, takže i s těmi mám smlouvu. Tedy aktuálně mám 4 platné smlouvy, ale prakticky využívám jen Easychange. Přes Fortissimo jsem v poslední době platil jen jednou - HUF do Maďarska (pokuta, naštěstí ne moje ).

 

Easychange ti po přijetí platby do jejich systému pošle odkaz, kde můžeš sledovat, co se s platbou děje: http://europlatba.cz/Overeni.aspx?id=711200002&kod=3fe58d951d8442f6a9d69c25417a07e2 , při každé změně stavu (přijetí platby, odeslání) navíc posílají mail. 

 

Také posílají konfirmaci (trošku jsem jí upravil, vymazal jsem některé osobní údaje a pár mezer, aby se vešla na 1 stránku).

 

Přes Easychange můžeš posílat peníze 2 způsoby. 
1) uděláš si klasickou rámcovou smlouvu - tu mám já

2) můžeš zadávat přes www.europlatba.cz - tam není třeba rámcová smlouva, ale jsou tam o fous horší kurzy 

(pozor, mimo pracovní dobu mají ještě o něco horší kurzy u obou služeb. Standardně je spread (rozdíl mezi nákupním a prodejním kurzem) u EURa 14 haléřů, samozřejmě se dá po telefonu vyjednávat, ovšem u mých plateb bych víc protelefonoval  

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

[seh1]

Standardní tržní spread je 2 haléře, tzn. někam tam přitlačit banku, když použijes jejich elektronicky trading, nebudou mít problém s malou částkou. A za mne určité lepší, než sverovat peníze " pofiderni " smenarne. Prostě banka je banka, vymění tvoje peníze a nemusís je posílat třetí straně na úče

[Patrik]

Když jsem pracoval v NESTu, tak nás ukecávala ČSOB, že nám dají super kurzy, když podepíšeme smlouvu s jejich dealingovým oddělením. Nu což, podepsali jsme.

Ze třech pokusů nebyli schopni ani jednou nejen že ne přebít kurz devizovky, ale ani ho vyrovnat (a to jsme jim i řekli, jaký máme kurz) a to si k tomu ještě chtěli počítat ty jejich nesmyslné poplatky - devizovky je mají výrazně levnější, nebo dokonce žádné. Šlo o částky pohybující se mezi 50 000 a 100 000 CHF, někdy i víc.

 

A devizovky nejsou žádné pofidérní směnárny. Většina z nich má licenci platební instituce, kterou rozhodně není úplně jednoduché získat.

http://trhy.mesec.cz/clanky/prisnejsi-podminky-procistily-trh-devizovych-spolecnosti-nektere-neprezily/

 

Každopádě není to nic proti ničemu, uzavřít si těch smluv víc, klidně i s dealingovým oddělením banky a nechat se hýčkat nabídkami kurzů. Ale docela bych chtěl vidět ten 2 haléřový spread, zvláště u částek v řádech ekvivalentu desítek tisíc českých kroun. Můžu se zeptat, o jakou banku šlo?

 

To že devizovky bankám řádně zatápí je známá věc - http://ekonomika.idnes.cz/csob-rusi-ucty-konkurenci-a-celi-stamilionove-zalobe-p00-/ekonomika.aspx?c=A080221_195547_ekonomika_zra , dokonce to zasáhlo i do prezidentské kampaně http://zpravy.idnes.cz/sponzor-prezidentske-volby-jana-fischera-mikulas-sveda-pjy-/domaci.aspx?c=A120724_215403_domaci_brd

[Patrik]

Jako kdyby šlo o desítky tisíc USD, tak to je jiná, ale i tam mě přijde 2 haléřový spread "přehnaně optimistický"

http://www.mesec.cz/aktuality/fio-banka-umozni-klientum-vyhodnejsi-devizove-kurzy/

Upraveno 3. června 2013 uživatelem Patrik

[seh1]

No bankovní licence je stále asi hodnotnější než licence směnárny, byt se to teď zpřísnilo a nazývají se platební institucí.

 

A stále platí, že pokud mám peníze na svém účtu v bance a ta mě je promění do valuty, vše se děje v rámci banky a mého účtu u nich. tzn. neposílám peníze " nějaké " třetí společnosti.

 

Neříkám, že se klient u  banky dostane na 2 haléře, ale že standartní tržní spread ( mezibankovní trh) je 2 haléře. Tzn. pokud člověk/klient trochu přitlačí banku na ceně a zároveň využívá jejich online trading ( tj. nižší náklady pro banku) , nemusí být od tohoto spreadu příliš vzdálen.

 

kdyz jsme u těch odkazů:

 

http://www.novinky.cz/krimi/122382-klienti-prisli-pri-krachu-smenarny-o-miliony.html

 

a nikdo si na něm nic nevzal...

[Patrik]

Směnárny a platební instituce je rozdíl. Směnárna nemusí být držitelem licence platební instituce (ani ji nepotřebuje, nic nikam neposílá), naopak devizová společnost nemusí mít licenci pro provádění (hotovostní) směnárenské činnosti (pokud ji nechce provádět, většinou je ale mají).

 

Jak jsem psal, ČSOB to na nás zkoušela a o něčem, co by se byť jen velmi vzdáleně blížilo 2 haléřovému spreadu jsme si mohli tak nechat akorát zdát.

Celou dobu, co jsem byl v NESTu, jsme veškeré zahraniční převody dělali přes devizovky a nikdy nebyl žádný problém. Nejdříve Rüesch (byl pohlcen Travelexem), následně WallichFx (přešli tam někteří lidé z Rüesch; také jsem s nimi měl smlouvu, bohužel skončili - dobrovolně vrátili licenci), Citco (dnes Citfin) a Divíšek. 

 

Já jakou soukromá osoba jsem měl postupně smlouvy s WallichFx, REOL (také skončil, taková trapná situace, zapomněl si včas požádat právě o licenci platební instituce), Interchange (nakonec jsem přes ně ale žádný obchod neuskutečnil), Easychange, Fortissimo a Akcenta. Jen jako soukromá osoba jsem udělal několik set převodů (nakupuji na německé eBay, zejména vláčky pro známého, který je sbírá).

 

Ano je pravda, že peníze odcházejí z banky někam, kde nejsou pojištěny, chce to pořádně vybírat s kým obchoduji. Mimochodem peníze na účtu nejsou valuty, ale devizy , ale v pohodě, já zase "trápím" mé kamarády, že ve zbrani mají kulky a potápět že se jdou s bombama

 

Takže tazateli bych doporučil, ať to udělá stejně, jako jsme to dělali v NESTu. Uzavře si těch smluv víc a následně vezme telefon a zavolá si do 3 devizovek a 3 bank, jaký mu dají kurz a jaký budou chtít poplatek za převod. Pak ať se rozhodně.

[tmoris]

Patriku, mas znalost toho jak funguje evidence vlastniku verejne obchodovatelnych akciovych titulu v USA, neco jako analogie SCP u nas? Tedy jak dosahnout toho, ze by v USA byla nekde zapsana ve statnich udajich informace, ze jsem nakoupil X kusu titulu Y na napriklad NYSE?

 

Aktualne to totiz funguje tak, ze kdyz nakoupim u treba FIO/ Saxo apod, tak ti to koupi pres US zprostredkovatele a ten to nakoupi pro tu ceskou banku na trhu. Tzn znalost toho, ze majitelem tech papiru jsem ja, ma pouze moje banka. To se mi nelibi.. Ale je docela dobre mozne, ze to nema zadne lepsi reseni..

[seh1]

To samozřejmě vím, také se primárně bavím o směnárnách a ne platebních institucích. Myslím tím, že moje důvěra v banky je trochu větší.

 

Třeba se přiblížit nechtěla   , věřím, že v minulosti to tak mohlo být, nicméně doba pokročila a banky jsou dnes rády za jakýkoli obchod, který není ve ztrátě a jak říkám, pokud se dají osekat náklady použitím online tradingu dá se dostat na velmi dobrý spread. A znova opakuji, že tržní spread na mezibankovním trhu jsou zhruba 2 haléře. A na tomto trhu jsou všechny banky.

 

Valuty jsem použil záměrně v nadsázce na směnárny ( zapomněl jsem na uvozovky), ale nevadí.

 

Jen chci říct, že se dnes mohu dostat na hezký kurz aniž bych používal směnárny a posílal peníze  z mého účtu někam pryč. Samozřejmě je na bance, jakou marži na mě chce aplikovat, jestli jsem pro ně zajímavý zákazník, jestli mám historii nebo ponteciál, jestli mě někdo doporučil a podobně...

 

A pro mě je poměrně důležitá otázka rizika, když se nepovede obchod směnárně, která je živa pouze směnou a bance, která žije s tisíce jiných poplatku, banka přežije, ale u směnárny se tato chyba může stát jen jednou a může skončit. 

 

No a ještě pro mě jeden důležitý aspekt, opravdu se mě nechce kvůli jednomu každému ušetřenému haléři ( což podle zadání člena JARTOP představuje cca 20 CZK) obvolávat třeba 5 směnáren, to si myslím, že jeho čas ( a třeba i provolané minuty) je dražší a umí ho investovat do něčeho co mu vydělá více.

 

Ale máš pravdu je to jen na něm.

[Patrik]

Pokud chce jistotu, může použít Citfin - je to totiž zároveň družstevní záložna a je tudíž pojištěna do částky 100 000 EUR. Peníze tak neodcházejí na účet nějaké 3. osoby, chová se to úplně stejně jako účet u jakékoliv jiné banky či záložny.

Ale jak jsem psal, nedoporučoval by ji jako jedinou instituci,dle mých (našich) zkušeností v NESTu měli tendenci plíživě zvyšovat spread, pokud zjistili, že jsme ochotni obchod uzavřít i za horších podmínek, proto je lepší vždy mít v záloze alespoň jednu, dvě další možnosti a tím je držet "pod krkem" a pak umí nabídnout opravdu velmi zajímavé kurzy (ostatní nám tvrdili, že dosažený kurz je "mimo obchodování" ).

 

Ne vždy je třeba někam volat, např. Akcenta (to je sice samostatná devizová společnost, ale také žádný mrňous, má v portfoliu družstevní záložnu a obchodníka s energiemi, ale na rozdíl od Citfinu přecejen je to samosatná společnost) má také obchodní aplikaci (nazývá to OLB), kde se "žádost" o kurz zadává přes Internet a čekáš na odpověď (zadává "živý" obchodník), kterou buď přijmeš nebo odmítneš, takže hovor si můžeš ušetřit.

 

Easychange se zadává také přes Internet, ale kurz je pevný (mají ho i na www.easychange.cz; pozor, mimo pracovní dobu je horší), lepší se musí smlouvat přes telefon. 

 

Fortissimo (Devizy.cz) se také zadává přes Interernet, ale jak jsem psal, u malých částek nejsou zajímavé a když jsem platil pokutu do Maďarska, tak mi dali dokonce horší kurz než Komerční banka (na druhou stranu úspora na poplatku to bohatě kompenzovala).

 

Uvádím jen své praktické zkušenosti, docela bych byl rád, kdyby jartop napsal, jestli mu v bance nabídli lepší kurz, než v devizovce, protože, jak jsem psal výše, ČSOB nebyla ani jednou schopna kurz devizovky ani vyrovnat, natož nabídnout lepší.