Patrik

já jsem eurový účet zakládat nezkoušel, informace mám jen z diskusního fóra, ale prý bylo tazatelům řečeno, že to jde (při osobní návštěvě). Pro mne nemá význam, SEPA platby ze zákona u českých bank musí být za stejných podmínek jako platby korunové (trochu na to některé banky vymyslely obezličku, že korunové platby sice mají nějakou cenu, ale v balíčku účtu je zahrnut určitý počet (i neomezený) zdarma, kdežto eurové platby v balíčku zahrnuty nejsou, i tak jsou to maximálně jednotky korun za jednu platbu), takže mám eurové účty u českých bank. Ještě doplním, že cca před měsícem nastala ve VÚB chyba, kdy poslílali korunové platby na české účty jako zahraniční, ale trvala jen několik dní a po reklamaci propláceli vzniklou škodu.

psal jsem narychlo v autobuse, tak rozšířím: na svůj slovenský IBAN můžeš poslat platby, jako na jakýkoliv jiný účet, ale nedává to smysl. Platby v korunách budou z hlediska tvé banky jak odchozí zahraniční platba, tedy s poplatkem, jak je to s poplatkem za příchozí platbu si nejsem jist. Platba v korunách dojde následující pracovní den, někdy výjimečně i ten samý pracovní den. Můžeš poslat platbu v EUR, ta bude bez poplatku na obou stranách, ale zase ti ji VÚB konvertuje svým "švindlkurzem". Při zadání odchozí platby se zadává číslo cílového účtu ve formátu IBAN, ale přijde jako tuzemská platba z účtu 8504-1096000105/6700 a jako majitel se ukáže VŠEOBECNÁ ÚVEROVÁ BA. Pouze ze zprávy pro příjemce (SKČÍSLOTVÉHOÚČTU JMENO PRIJMENI VYBER Z CZK TD SKČÍSLOTVÉHOÚČTU) lze zjistit jméno majitele a číslo účtu. Nicméně u bank to stačí pro splnění podmínky "příchozí platba z cizího účtu", protože majitelem účtu je právě VÚB . Je možné mít u VÚB i eurový účet, ale musí se založit osobně na Slovensku.

Platby v českých korunách se posílají na český sběrný účet 1000003011/6700, klienti se rozšiřují variabilním symbolem. Platby v korunách jdou zdarma. Na svůj slovenský IBAN můžeš poslat taky, ale nedá to smysl

Není žalobce, není soudce. Je to chyba obchodníka, tedy můžeš požadovat refundaci vzniklé škody přes chargeback. Já takto získal náhradu za dcc, které za mne obchodník odsouhlasil, samozřejmě banka “nevydala” dobrovolně a musel jsem zapojit finančního arbitra. Kamarád získal právě ztrátu na kurzu při chybné blokaci v autopůjčovně. Ale jak banky, tak obchodník spoléhá na to, že se zákazník neozve.

Aktuálně nikoliv, ale prý něco připravují

Pokud je to jen blokace, tak to není problém, nedojde k zaúčtování a tedy k žádnému kurzovému rozdílu. Pokud dojde k zaúčtování, tak je to chyba půjčovny a reklamoval bych to u banky, klidně přes arbitra. Bohužel kreditku v eur u nás asi nikdo neumí

Do reference něco dej, je to identifikace, podle kterého příjemce pozná, že peníze jsou od tebe, obvykle se dává číslo rezervace

Lepší kurzy než u banky dá jakákoliv devizovka :). Třeba Easychange má stabilně 8 haléřů od středu bez ohledu na částku. Pak jsou všelijaké obezličky, třeba Partners má na své kartě kurz střed. Takže stačí zajet za hranice a vybrat z bankomatu :D. Nebo dobít Revolut rovnou eury (pozor u této kulišárny je limit 100 000 Kč za měsíc - někteří lidi to přeháněli, tak Partners zavedla omezení (nad 100 tisíc za měsíc účtuje přirážku 2,5 %), ale týká se jen toho dobíjení Revolutu) Vše záleží na částce, pravidelnosti, jestli to chce hotově nebo bezhotovostně, atd.

Jakou částku, hotově (v jakém městě, v Praze doporučím třeba www.alfaprague.cz) nebo bezhotovostně, jako podnikatel nebo jako soukromá osoba, je předpoklad nějaké pravidelnosti nebo jde o jednorázovku,... Třeba pro malé částky a bez nutnosti uzavírat smlouvu třeba www.europlatba.cz. Je spoustu různých variant, u větších částek se dá domluvit i u vlastní banky s dealingovým oddělením, je tu možnost uzavřít smlouvu s devizovkami (sám mám s Akcentou, Easychange a Fortissimem, dobré reference mám na SAB, Citfin, Roklen, Divíška), atd.

Raifka snižuje úrok na stavebku z 2 % p.a. na 1,5 % p.a., pravděpodobně od zítřka. Jako není to žádná láce, ale když se zkombinuje bonus 7 000 Kč za první vklad alespoň 15 000 Kč, úrok a státní podpora, je to lepší než drátem do oka. Takže když už uzavřít, tak raději nyní. Při založení stavebka se mě rovnou zeptali jestli nechci i účet u Raifky. No, mám už dva Exkluzivní, ale další salonky se hodí a tak jsem řekl, že ano. Na místě lze založit sice jen Chytrý nebo Aktivní, ale hned druhý den jsem si ho přehodil na Exkluzivní. Takže k 4 + 4 + 4 +4 salonkům přibudou ještě 4 + 4 :D. Si budu muset vést tabulku v Excelu :D. A ke každému účtu spořák s 4 % p.a. do 500 000 Kč. Ke stavebku lze sjednat ještě "Felixovo spoření", což je vlastně "taky spořák" jen u stavební spořitelny. Jeho nevýhoda je, že vkládat lze postupně, ale vybírat jen zrušením celého produktu. Úrok je aktuálně také 4 % p.a.

TOP nabídka se už nenabízí a stáří klienti jsou postupně migrováni na Premium

No vidíš a já se snažil přemluvit moji bankéřku, aby mě převedla a prý musím čekat :(. Zásadní výhoda je lepší cestovní pojištění s limitem 100 milionů (místo současných deseti), na podzim budu potřebovat (podmínka lodní společnosti mít pojištění na 2 miliony liber). I zde stačí obrat na účtu, takže mi je jedno, kolik je "normální" cena.

Bohužel jsme se dostali do fáze, kdy většina lidí chce privatizovat své výnosy, ale socializovat své ztráty. Tj. se klade maximální akcentace na svobodu rozhodnutí, ale pokud toto rozhodnutí má negativní výsledek, už natahují ruku, aby jim byly ztráty kompenzovány. Zejména u krátkodobých půjček drobných částek mi nepřijde sazba v tisících RPSN problém. Prostě teď hned potřebuju tisícovku, po výplatě vrátím dvě. Někomu to může poměrně dost pomoci a zabránit od výrazně větší ztráty. Na druhou stranu lidi nečtou, co podepisují. Já bych jako win-win řešení viděl, že úroky nad (třeba dvojnásobek diskontní sazby ČNB) budou nevymahatelné. Ovšem v úvěrových registrech zůstane záznam o nesplaceném úvěru. Výsledkem je, že takového člověka to nezničí, zároveď mu už ale nikdo (rozumný) nepůjčí.

Teď je to ještě legální, ale možná už brzy nebude Konec předražených půjček. Novela vymezí, kolik smí být maximální úrok - iDNES.cz

na Finexpertu se mluví o této částce. Pozor, jde o "ostatní příjmy" , pokud už někdo jiné příjmy má, které daní, ale nepodává daňové přiznání - to je případ běžného zaměstnance. Něco jiného je situace, kdy člověk nemá žádné jiné příjmy, například je v důchodu, tam je to, tuším, 50 tisíc, ale nejsem si jist.