LIP 1940

[Návštěvník tolja]

Velikost chromovaného pouzdra je 21x38mm, měřeno bez korunky. Kalibr LIP T.18. Poslední fotka dokazuje, že na ruce svojí velikostí neurazí. Na číselníku je nafocený nějaký prach, snad neurazí Váš jemnocit, že to přefocovat nebudu.

[dknespl]

Hezký a se zajímavou historii. Tyto hodinky, resp kal. T 18, posloužily někdy v roce 1948 ke stavbě jednoho z prvních (ne li prvního) prototypu tourbillonu v náramkových hodinkách.

 

 

viz http://watchesz.free.fr/mfa/T18.htm

[skalis]

Tyto hodinky, resp kal. T 18, posloužily někdy v roce 1948 ke stavbě jednoho z prvních (ne li prvního) prototypu tourbillonu v náramkových hodinkách.

 

Krasa, tohle najit v nejakym zaplivanym vetesnictvi a za petistovku koupit . Ani by mi vyjimecne nevadil pruhled skrz ciselnik.

[NIGHTinGALE]

A pak přišli (jako obvykle) rusáci a ukradli to (jako obvykle)

 

Jinak teda super úlovek, Toljo, to je až neuvěřitelný, co se dá všechno najít v českých anticích.

[Návštěvník tolja]

A pak přišli (jako obvykle) rusáci a ukradli to (jako obvykle)

 

Jinak teda super úlovek, Toljo, to je až neuvěřitelný, co se dá všechno najít v českých anticích.

 

Ale načančanou mají tu Zvezdu pěkně, je to jeden z nejlépe nazdobených sovětských strojků.

[Petr_P]

Předmět: Hodinový strojek LIP T18 a Sovětský Svaz

A pak přišli (jako obvykle) rusáci a ukradli to (jako obvykle)

 

Příběh o tom, kterak se Rusové dostali k francouzskému kalibru LIP T-18, byl zde na Chronomagu formou odkazů už uveden. Přesto si myslím, že snad nebude na škodu to přímo uvést tady.

 

Ten příběh je zcela prostý. V roce 1936 Sovětský svaz uzavřel smlouvu s francouzskou společností Lip SA d?Horlogerie za účelem radikální modernizace sovětského hodinářského průmyslu.

 

V té době v Rusku vyráběly pouze kalibr označovaný jako Typ 1 (jinak původně americký kalibr Dueber-Hampton), který ale pocházel už z počátku 20. století. V 30. letech už byl tento kalibr pro kapesní hodinky už celkově zastaralý. To samé platilo o výrobním zařízení, které v letech 1928-29 Sověti skoupili v USA spolu s výrobními právy poté, co Dueber-Hampton Watch & Co zkrachovala.

 

Sověti dokázali s kalibrem Typ 1 pro kapesní hodinky udělat neuvěřitelné věci a nakonec ho montovali i do ?náramkových? hodinek, ale do tankových a leteckých palubních hodin. Přesto jim bylo jasné, že je to spíše z nouze ctnost, a tak hledali další možnosti jak zlepšit a zvětšit svůj hodinářský průmysl.

 

Podle dostupných informací nebyl francouzský LIP první, koho oslovili, ale byl asi jediný, kdo jim byl ochoten pomoci. Na druhou stranu LIP prý v té době na tom nebyl finančně nejlépe, a tak se mu takový kontrakt hodil.

 

Smlouva zahrnovala nejdříve dodávkou součástek, celých kalibrů a později i výrobních technologií. Sovětští pracovníci absolvovali školení ve Francii a současně francouzští inženýři a technici instalovali novou výrobní linku v továrně na jízdní kola (rozuměj zbrojovce) ve městě Penza (v Povolží, zhruba v centru evropské části Ruska), která se v té době jmenovala ?Frunzeho závod?, zkratka ZIF (v ruštině ?????? ????? ?????? " ? ?????).

 

Podle Marka Gordona (asi největší a nejznámější sběratel ruských hodinek) se Sověti s pomocí LIPu stali při produkci T18 průkopníci moderní masové výroby strojků a hodinek v předstihu před Švýcary. Toto tvrzení je sice bez důkazu, ale mohlo by to mít svoji logiku. Obrovský převis poptávky nad nabídkou na domácím trhu + centrálně řízená a od světa izolované ekonomika neměla asi jinou možnost než produkci od začátku zaměřenou na kvantitu.

 

Kontrakt zahrnoval také převod výroby čtveřice kalibrů LIP: T18, R26, R36 a R43. Číslo v závorce udává šířku nebo průměr strojku v milimetrech. Všechny se staly pod různými jmény základem sovětské hodinářské produkce pro několik následujících desetiletí. Například něco málo o aplikaci kalibru R26 v hodinkách Poběda/Šturmanskie je popsáno v tomto vlákně.

 

Lip vyráběl svoji T18 v letech 1933 až 1949. V Sovětském svazu pak běžela výroba kalibru T18 (později známého jako Zvezda 1802) cca od roku 1938 do počátku 60. let.

 

Krásné fotografické srovnání původních francouzských hodinek LIP s kalibrem T18 a jejich ruských pokrevních příbuzných je na tomto fantastickém odkazu na Watchuseek Forum (WUS). Za pozornost stojí, jak se ruské kalibry T18 (neboli 1802) postupně vylepšovaly.

[Návštěvník tolja]

Předmět: Hodinový strojek LIP T18 a Sovětský Svaz

 

..

Krásné fotografické srovnání původních francouzských hodinek LIP s kalibrem T18 a jejich ruských pokrevních příbuzných je na tomto fantastickém odkazu na Watchuseek Forum (WUS). Za pozornost stojí, jak se ruské kalibry T18 (neboli 1802) postupně vylepšovaly.

 

Díky za odkaz, dodnes jsem si myslel, že nezdobený kalibr Zvezda je mladší než než ten načančaný, a teď vidím, že je to přesně naopak. Vycházel jsem z vývoje v Eltonu, kde to šlo od uvnitř huj k uvnitř fuj.

[atomicsteve]

 

Tohle by mohl být jeden ze zástupců - sovětský strojek z kapesních hodinek v hodinkách náramkových. Moc o tom nevím, jen jsem na to zrovna narazil tady: http://aukro.cz/masi...1612296892.html

[Adam99]

Tohle by mohl být jeden ze zástupců - sovětský strojek z kapesních hodinek v hodinkách náramkových. Moc o tom nevím, jen jsem na to zrovna narazil tady: http://aukro.cz/masi...1612296892.html

 

To jsou pouze nožičky naletované ke kapesním hodinkám.

[atomicsteve]

A nemá někdo obrázek těch původních ruských? Asi si to zatím zkusím najít.

[Kristian.nov]

Pravděpodobně jsou to Molnie, strojek i dýnko odpovídá. Ty se často předělávaly na náramkové...

[Petr_P]

Předmět: Kapesní hodinky Molnija

 

Tady je jejich podoba, když byly nové:

 

 

Zdroj: www.netgrafik.ch/civil-watches

 

Jsou to kapesní hodinky Molnija (v ruštině ???????? neboli ?blesk?). A přestože zde na Chronomagu tak i na zahraničních hodinářských webových fórech je jim věnován velký prostor, laskavě si dovolím některé informace zde znovu zopakovat.

 

Ty kapesní na obrázku vyrobily v 2. Moskevském hodinářském závodě (??????? ?????????? ??????? ?????? - ?2M???) v roce 1952. Viz logo výrobce ? symbolické ozubené kolo se znaky ??2??. Strojek těch předělaných vraků vyrobily tamtéž o rok dříve.

 

Předělávky na náramkové hodinky byly sice poměrně častým jevem, ale dosud nikdo nedokázal na kalibru dodatečně pootočit vzájemnou polohu korunky a sekundového subciferníku. To znamená, že na tom vraku někdo pootočil (záměrně?) strojek i s ciferníkem o 90° tak, aby to vypadalo jako normální náramkové hodinky. Což jde provést snadno, když tam není korunka s hřídelkou.

 

Další pomůckou pro identifikaci toho, že se jedná o strojek určený pro kapesní a ne pro náramkové hodinky, je vyražená zkratka ???-6?, (v češtině ?ČK-6?). Zkratka znamená ????? ??????????, neboli ?kapesní hodinky?. Co přesně znamená ta číslice 6, asi už zůstane záhadou. Na sovětských strojcích se objevila v poválečném období a používala se ještě na začátku 50. let

 

Pozor. Označení ???-6? se neomezovalo pouze na strojky K-36 (známé jako Molnija a ještě později jako řada 3601, 3602,?) o průměru 36 mm, ale používalo se i na dalších ?sovětských? kapesních kalibrech té doby: Typ-1 (odkoupený americký Dueber-Hampden) a K-43 (licenční francouzský LIP R43). První má průměr cca 41-43mm (?), druhý zmiňovaný pak 43 mm.

 

Poznámka: Fóra jsou plná fotek strojků ruských/sovětských kalibrů, bohužel bez referenčních rozměrů. Skutečné rozměry (průměr a někdy i výška) je docela užitečný údaj při identifikaci historických sovětských kalibrů (a jejich zahraničních vzorů), které během desetiletí, kdy byly ve výrobě, prošly řadou modifikací a také vyražená označení se poměrně často měnila. Strojky jsou si často velmi podobné a znalost rozměrů pak může snadno zabránit různým záměnám, kterých je bohužel plný internet. Jinými slovy fotka je za tisíc slov, ale fotka a k tomu data ze šuplery (na desetiny milimetru) jsou opravdu k nezaplacení.

 

A na poměrně zajímavou historii hodinového strojku K-36/Molnija/360x se podívám v dalším příspěvku, včetně jeho vazeb na francouzský LIP a švýcarský Cortébert.

[Kristian.nov]

Děkujeme za vyčerpávající informace. Díky jednomu zdejšímu členovi, jsem taktéž hrdým majitelem těchto krasavců a to v podobně krásném stavu jako na výše zobrazených fotkách. Na víc je k nim speciální rám a řemínek, díky čemuž se dají nosit i jako náramkové, ale i jako kapesní...Později dám kdyžtak foto

[atomicsteve]

Děkuji, takhle vyčerpávající odpověď z mizerné fotky jsem vážně nečekal. Jinak vzor na zadní straně pouzdra byl asi oblíbený, viděl jsem ho už na více exemplářích i mimo sovětskou výrobu. Už se těším na pokračování, hlavně ten držák na ruku bude zajímavý.

[Petr_P]

Předmět: Sovětský kalibr K-36 Molnija, francouzský LIP a švýcarský Cortébert, 1. část

 

Přidávám další pokračování o velmi úzkém vztahu mezi vintážními hodinkami a kalibry LIP a jejich ruských/sovětských příbuzných.

 

S odstupem sedmi desetiletí se už dá říci, že francouzský LIP měl klíčový podíl na výsledné podobě hodinářské produkce Sovětského svazu od konce 30. let až do počátku 60. let. Některé ruské produkty mající své kořeny ve Francii byly nebo jsou výrobě do současnosti (jako například strojek Molnija 3603). Historie, která je s tím spojena, si snad svoje místo na Chromagu zaslouží.

 

Kapesní kalibr o průměru 36 mm se pod označením K-36 začal vyrábět po druhé světové válce (asi od roku 1947) v 2. Moskevském hodinářském závodě. Nejdříve to bylo pod značkou ?Saljut? (v ruštině ??????? neboli ?vojenský pozdrav?).

 

 

Zdroj: www.orologiko.it

 

Už počátkem roku 1949 je strojek přejmenován na ?Molnija? (v ruštině ???????? neboli ?blesk?). Zda se oba strojky (36 mm, 15 kamenů, vteřinový subciferník) nějak lišily, mi není známo (pravděpodobně ne).

 

V 50. letech vznikla ještě ?vytuněná? přesnější varianta s 17 kameny (i když jsou k vidění i kusy s 15 kameny), která dostala označení ?Iskra? (v originále ??????? neboli ?Jiskra?).

 

Zdroj: forums.watchuseek.com

 

Všechny tyto nápisy byly naštěstí vyznačeny na strojcích, a tak je dnes jejich identifikace poměrně snadná.

 

Zhruba v polovině 50. let výrobu byla výroba v Moskvě ukončena a linku přesunuly do města Čeljabinsk na jižním Urale. Zde sídlil ?Čeljabinský hodinářský závod? (v originále ???????????? ??????? ??????, logo ?????), který pak od poloviny šedesátých let používal obchodní značku Molnija.

 

Z dnešního pohledu chaos v označování nastal až v 60. letech, kdy Sověti přešli na číselný systém označování strojků ? a tak se objevuje označení 360x. Během desetiletí výroby tohoto strojku vznikly postupně vylepšované varianty. Dosud jsem viděl kalibry z dob Sovětského svazu označené jako 3602 nebo 3603. Nejstarší model prý (bez důkazů jako je originál katalog nebo fotka) pojmenovali 3601 a dokonce i 3600. Model s centrální vteřinkou pro náramkové hodinky ?Ural? zase prý dostal označení 3608. Bohužel nějaký inteligentní identifikační návod dosud nikdo nestvořil.

 

Dnešní pokusy na webových fórech označovat strojky Saljut/Molnija z 40. a 50. let jako 3601 či Iskra z 50. let jako 3602 jsou spíše matoucí. V době jejich výroby se označení 360x ještě vůbec neexistovalo, a tak to na strojku není nikdo vyznačeno. Výsledkem je pak pochopitelně chaos mezi čtenáři.

[Petr_P]

Předmět: Sovětský kalibr K-36 Molnija, francouzský LIP a švýcarský Cortébert, 2. část

 

Ale zpátky k původu sovětské K-36.

 

Přestože jsem uvedl, že je to původem francouzský LIP R36, na jehož výrobu koupili Rusové v roce 1936 licenci, tak tato ?moderní teorie? o původu K-36 má i svého staršího konkurenta.

 

?Tradiční teorie? přisuzuje původ kalibru K-36 nikoliv francouzskému LIPu, ale švýcarské společnosti Cortébért. Tento přístup je založen na vizuální shodě podoby Molnije s kalibry Cortébert 616 a 620 (na následujícím obrázku).

 

 

Zdroj: www.watchlounge.com

 

Podobnost jistě není náhodná. Kromě fotek je ale nemožné najít něco konkrétnějšího.

 

Poznámka: Kdo má doma nejstarší Saljuty/Molnije , tak může pomoci tím, že tyto strojky přesně změří a publikuje to tady. Pro srovnání strojky Cortébert 616/620 mají průměr 35,45 mm, 618 má výšku 4,95 mm, 620 má výšku 3,60 mm. Také zůstávají nezodpovězené otázky typu, zda jsou shodné frekvence oscilátoru, atd.

 

Teorii Cortébert zastával i Johannes Altmeppen, jinak renomovaný německý autor, který v německém časopise ?UHREN-MAGAZIN? v letech 1998-99 publikoval sérii 15 vynikajících článků o historii sovětského hodinářského průmyslu.

 

V článcích správně identifikoval původ sovětských strojků K-18/Zvezda, K-26/Poběda a K-43/ZIM jako licenčních francouzských LIP T18, R26 a R43.

 

V případě K-36/Molnija ale opět zopakoval tradiční teorii ? strojek K-36 je původem Cortébert a licenci Sověti koupili někdy těsně po válce i s výrobní asistencí Švýcarů. Leč toto tvrzení nepodložil žádnými důkazy.

 

Podle všeho měl při psaní článků k dispozici ruské podklady z poloviny 70. let (včetně pamětí technického ředitele 2. Moskevského hodinářského závodu z 30. let a poznámek ředitele muzea stejného závodu). Ty se v případě K-36 zmiňovaly pouze o existenci obchodních názvů ?Saljut? a ?Molnija?. Nic víc o původu.

 

Průlomovým rokem pro ?teorii LIP? se ale stal až rok 2000, kdy ve Francii vyšla kniha o historii firmy LIP ?Des heures a conter? (Libris, 2000, ISBN 2-907781-26-X), kterou napsala Marie-Pia Auschitzky Coustans.

 

Patrně by zůstala internetovým a anglofonním světem nepovšimnuta, kdyby Nick Downes v roce nepublikoval anglicky psaný výtah této knihy. A ta hovoří jednoznačně ? LIP prodal sovětům T18, R26, R43 a také R36, neboli sovětskou K-36.

 

Bohužel zatím chybí fotografický důkaz, jak přesně vypadal kalibr LIP R36 ve 30. letech. Jsou publikovány pouze fotografie kalibru LIP R36 z roku 1921 (jinak zmenšená verze R43, o které bude pojednáno v dalších příspěvcích):

 

a kalibru LIP R36 z roku 1925:

 

Zdroj: watchesz.free.fr

 

Z obrázků je vidět, že podoba se začíná blížit, ale chybí ještě několik evolučních kroků do podoby K-36/Molnija.

 

A tak zůstává ještě dost prostorů pro spekulace:

 

- Mohl Cortébert prodat licenci i s výrobní asistencí SSSR. Ano mohl. Cortébert rozhodně nebyl malý hráč. Už od roku 1925 byl součástí švýcarského holdingu Ebauches SA (od roku 1931 přejmenovaného na ASUAG, ten se později stal základem dnešní Swatch Group). Nicméně zatím chybí důkaz (na rozdíl od LIPu), že by se tak v 30. letech stalo. To samé platí o situaci po druhé světové válce.

 

- Také není známo, jak se ve 30. letech ovlivňoval design kalibrů jednotlivých výrobců ? opisoval LIP od Cortébertu nebo naopak?

 

- Není možné, že Cortébert dlouhodobě dodával kalibry LIPu? Tedy něco podobného co dělal ve 30. Letech v případě Rolexu (který kalibry 616 a 618 pod označením Rolex zase obratem dodával i s pouzdry italskému Officine Panerai pro jejich vojenské potápěčské hodinky).

 

- Není možné, že LIP sloužil v roce 1936 při prodeji licence do SSSR jen jako prostředník, aby Švýcaři zůstali jen v pozadí?

 

Jak to přesně bylo, to už asi nikdo nezjistí, nicméně osobně se přikláním k ?nové teorii?, že to byl LIP, kdo Sovětskému svazu dodal R36 včetně výrobní technologie.

 

To, že Rusové v roce 1936 koupili kalibr K-36 a začali ho vyrábět až v roce 1947, nebylo v SSSR nic neobvyklého ? to samé postihlo R26 (K-26/Pobědy). Johannes Altmeppen potvrdil, že podklady na R26 byly v Moskvě už v roce 1937 a přesto je začali vyrábět v 1. Moskevském hodinářském závodě až po válce v roce 1947.

 

A co Rusové dělali mezi lety 1937 až červencem 1941, kdy začala 2. světová válka také pro Sovětský svaz? Kromě typické ztuhlosti sovětské centralizované byrokracie, která byla koncem 30. let docela slušně paralyzována stalinskými čistkami, na tom mohl mít podíl i sami Francouzi, kteří prostě všechno současně nestíhali. I tak do let 1938-1939 stihly v Rusku vybavit a rozběhnout dva zcela nové hodinářské závody i s výrobním sortimentem (T-18 = K-18/Zvezda v závodě ZIF ve městě Penza a R43 = K-43 v závodě ZIM ve městě Kujbišev/Saratov).

[Alina]

Zase mne baví číst, díky.

[Petr_P]

Předmět: Sovětský kalibr K-43 ZIM a francouzský LIP R43

 

Dalším z řady francouzských kalibrů LIP, který Sověti v roce 1936 koupili, byl hodinový strojek pro kapesní hodinky R43 o průměru 43 mm, který v Rusku dostal označení K-43.

 

Součástí kontraktu bylo i vybudování příslušné výrobní linky. Pro výrobu hodinek s kalibrem K-43 byl zvolen strojírenský (rozuměj zbrojní) ?Maslennikův závod?, zkratka ?ZIM? (v ruštině ?????? ????? ????????????" ? ?????) ve městě Kujbyšev na středním toku řeky Volhy. Dnes se toto město vrátilo k tradičním předrevolučnímu názvu Samara.

 

Podle nejlepších odhadů byla výroba spuštěna už v roce 1939 a s válečnou přestávkou pak běžela až do poloviny 50. let. Tehdy ZIM přešel na výrobu jiného kalibru LIP. Byl to LIP R26 určený pro náramkové hodinky, neboli ruský K-26 známější také pod jménem Poběda. Kapesní hodinky už po válce asi nefrčely a na rozdíl od 36 mm Molnijí se kvůli své velikosti nedaly tak snadno adaptovat pro náramkové hodinky.

 

Na následující fotografii jsou originální francouzské kapesní hodinky LIP (datace je neznámá, ale podle mého laického odhadu by třímístné číslo 393 nad sérovým mohlo znamenat rok 1939, 3. čtvrtletí):

 

 

A sovětská licenční kopie ZIM vyrobená v roce 1949 (Fotografie předválečné výroby jsem zatím nikde neobjevil):

 

 

Zdroj: forum.watch.ru

 

Při porovnání fotek originálů a licence je vidět, že se Rusové s inovacemi moc nezdržovali a kromě jednoduššího způsobu uchycení zadního víka, jsou to jinak téměř identická dvojčata.

Je zajímavé, že současně s výrobou R43/K-43 u ZIMu běžela v Rusku stále výroba ?předchůdce? , tedy dalšího kapesního kalibru o průměru 43 mm (i když správnější číslo je asi US velikost 16 = 43.18 mm) Byl to první sovětský kalibr neboli ?Typ-1? (odkoupený americký Dueber-Hampden). Předválečnou výrobu obou moskevských závodů během války nahradila dvojice závodů, které vznikly v letech 1941-42 evakuací továren z ohrožené Moskvy.

 

V případě 1. moskevského závodu to byla továrna ve městě Zlatoust v Čeljabinské oblasti na jižním Urale. Závod se po válce stal známý jako ?Zlatoustecký hodinářský závod? ? ?ZČZ? (v ruštině ??????????????? ??????? ?????? ? ?????), a ještě později známý jako ?Agat?. A tam kalibr ?Typ-1? vyráběli hodně, hodně dlouho ? minimálně do konce 60. Let a možné ještě déle. Na stařečka, který vznikl v Americe na počátku 20. Století fenomenální výkon!

 

V případě 2. moskevského závodu to byla továrna ve městě Čistopol v Tatarstánu. Po válce se stal známý jako ?Čistopolský hodinářský závod? ? ?ČČZ? (v originále ?????????????? ??????? ?????? - ?????)

 

Pro srovnání s kalibrem LIP R43/ ZIM K-43 připojuji tedy i fotografií kalibru ?Typ-1? z poválečné produkce (1948) z Čistopolského závodu. Snad to je trochu vidět, ale kalibr jsou na první pohled dost odlišné.

 

Zdroj: www.bdwf.net

 

A aby nebylo toho zmatení dost, tak v oficiálním katalogu sovětských hodinek z počátku 60. let, je ?Typ-1? s 15 kameny oficiálně značen jako ?K-43 (15-1)?!

[Petr_P]

Předmět: Sovětský kalibr K-26 Poběda a francouzský LIP R26

 

Volnou tetralogii o čtyřech typech kalibrů LIP, které zakoupil Sovětský svaz včetně výrobních práv, zakončím typem LIP R26 o průměru 26 mm, který byl v Rusku pojmenován jako K-26 a dnes je nejvíce znám díky jménu prvním hodinek, do kterých byl v roce 1946 instalován - Poběda.

 

Něco málo z bohaté historie jsem už popsal v tomto vlákně o vojenských hodinkách a také připojuji pohled na strojek K-26/Poběda vyrobený na začátku roku 1947 v 1. Moskevském hodinářském závodě. Výroba K-26 začal tamtéž už koncem roku 1946.

 

 

Zdroj: http://www.ussrtime.com/ Na tomto odkazu jsou k vidění i hodinky se strojky z konce roku 1946 (klíčové slovo: Pobeda).

 

Je známa následující fotografie kalibru LIP R26 (nedatovaného). Při srovnání s ruským kalibrem K-26 je vidět, že několik ?ozubených koleček? je tak nějak trochu jinak. Je možné, že se jedná o některé ze starších provedení R26, jehož počátky sahají až do roku 1918.

 

 

Zdroj: watchesz.free.fr

 

Francouzská firma LIP a její hodinky a hodinkové strojky hrály nezanedbatelnou úlohu ve formování sovětského hodinářského průmyslu a jeho produktů. Podle zde již zmíněných francouzských zdrojů k další spolupráci LIPu se Sovětským svazem pak došlo na konci 60. let a počátku let 70. Ale to už zcela jiná kapitola.

[Petr_P]

Předmět: Československý PRIM kalibr 50 a francouzský LIP R25

 

Je zajímavé, že SSSR nebyl jedinou zemí východního bloku, kde LIP zanechal své stopy. Pro české a slovenské čtenáře je jistě nejdůležitější, že jméno LIP je také pevně spojeno s formováním podoby produkce československého hodinářského průmyslu.

 

Na Chronomagu už to bylo pochopitelně mnohokrát uvedeno, ale doufám, že i v tomto vlákně věnovaném vintážním hodinkám LIP, má tento kus naší historie své místo.

 

Konkrétně se jedná o (PRIM) Kalibr 50 - první tuzemský hodinkový strojek + první československé náramkové hodinky (PRIM) Spartak. Hisotrie je přehledně shrnuta v tomto vlákně na Chronomagu. A pohled do zákulisí je pak výtečně zpracován v jedinečné knize Dějiny československého hodinářského průmyslu I. a II. od Ing. Zdeňka Martínka.

 

Při srovnání se situací v SSSR v 30. letech a situací u nás v 50. letech zde byly ale dva podstatné rozdíly:

 

Za prvé. Zatímco Sověti kalibry LIP oficiálně koupili včetně výrobní dokumentace a technické asistence, tak v případě tehdejší Chronotechny v Novém městě nad Metují šlo o zcela opačný přístup. Dnes se tomu moderně říká ?reverzní engineering?, neboli ?obšlehnutí?. U LIPů ve Francii o tom neměli sebemenší tušení. Některý z československých státních podniků zahraničního obchodu jednoduše na západě zakoupil a dovezl několik vzorků hodinek LIP s kalibrem R25.

 

To, že takové vzorky existovaly, ukazuje ve fotografiích toto vlákno. Problémem bylo, že vzorky R25 byly dovezeny bez jakkoliv výkresové a výrobní dokumentace či asistence originálního výrobce. Proto museli v Chronotechně (Eltonu) svůj kalibr kompletně znovu spočítat, nakreslil a připravit výrobní technologie (a upravit na tehdejší možnosti československém hodinářském průmyslu).

 

Za druhé. Sověti v roce 1936 koupili licenci na strojky R26, R36 a R43, jejichž počátky se datují do období po první světové válce či počátku 20. Let. Výjimku tvořil kalibr T18 z roku 1933, který byl tehdy čerstvou technologickou novinkou. V době předpokládané masové produkce kalibrů K-26 a K-36 v 50. letech a počátkem 60. let měly tyto kalibry z hlediska modernosti asi svá nejlepší léta za sebou.

 

V Novém městě nad Metují ale použili mnohem modernější kalibr R25 (přesněji verzi R25-3), který byl u LIPů nástupcem R26.

 

R25 vznikl hned po skončení druhé světové válce (sériově byl vyráběn od roku 1948). V Chronotechně (Eltonu) se pro LIP 25-3 jako ?konstrukční předlohu? rozhodli už v roce 1952. Vybrali si tedy jeden z nejnovějších strojků na (západním) trhu.

 

Vizuální rozdíl v podobě strojků R26 a R25 je více než zřejmý na následujícím obrázku kalibru R25:

 

 

Zdroj: watchesz.free.fr.

 

A podoba PRIM kalibru 1950 prvních výrobních sérii je zachycena na http://www.photowatches.eu/displayimage.php?album=446&pos=6. Poznámka pro Root Admina: marně jsem hledal foto od někoho jiného, ale prostě není!

 

Kompletní rozborka kalibru R25 je pak na tomto odkazu a přehled verzí R25 pak zde (watchesz.free.fr). Odkaz bohužel neřeší záhadu, proč PRIM kalibr 50 má 15 kamenů a vzorový LIP 25-3 má kamenů 17, která se už diskutovala tady.