Popouštění na modro

[Drexxy]

Měl jsem staré kapesní hodinky, ty měly všechny šroubky můstků červené, ale bohužel jsem si to líp nevyfotil.

tak to je paradni, moc se mi libi jak presne trefili odstin rubinu

[Andrej74]

No som zvedavy ktore hodinky mi padnu ako prve do rany , paci sa mi to.............super

[Iha]

Kdyz jsem to cetl ze zacatku tak presne mikropajka s regulaci teploty me napadla, v GM maji ruzne modely dle kapsy kazdeho . V podstate kazdy kdo bastli ji snad ma doma . Nastavi se teplota a muze se jet.

[Karlos]

Ještě na žádném strojku jsem neviděl modřené natahovací soukolí, ale jedno takové kolo jsem objevil mezi starýma součástkama. Jen mě napadá, může takové zahřátí může nějak ovlivnit pevnost zubů?

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

[bicista]

Podle mne zahrati bez prudkeho ochlazeni, snižuje zakalenost a zvyčuje houževnatost. Zalezi jestli to kolo bylo pred tim kalene.

[dknespl]

ještě k tomu na červeno

 

 

(Jinak moc pěkný fotky kapesních strojků jsou na Calibre X na facebooku, pokud neznáte.)

[Karlos]

Jů, to je krásný strojek. Všechny kola mají šikmé ozubení, něco takového jsem ještě neviděl. Opravdu moc pěkné to je. Info o výrobci asi není, že?

[dknespl]

Jů, to je krásný strojek. Všechny kola mají šikmé ozubení, něco takového jsem ještě neviděl. Opravdu moc pěkné to je. Info o výrobci asi není, že?

To jsem rád, že se ti líbí, já jsem z něj byl úplně u vytržení :-). Ty šroubky do barvy kamenů, ty bílé krycí plátky, helikální (jak se to řekne česky, jenom šikmé, nebo šroubovicové?) zuby ...

Bohužel i na tom Calibre X je uvedeno nesignováno, cca 1830.

Ještě detail

 

Jinak si fakt klinkni na ten link na facebook, tam je víc takovýdleho žrádýlka ...

[Karlos]

Však já už tam na to čumím

[haslermetra]

Ještě na žádném strojku jsem neviděl modřené natahovací soukolí, ale jedno takové kolo jsem objevil mezi starýma součástkama. Jen mě napadá, může takové zahřátí může nějak ovlivnit pevnost zubů?

 

To,jak se mění mechanické vlastnosti ocelí při tepelném zpracování je zaznamenáno v materiálových listech,které jsou součástí norem.

Při tepelném zpracování se pracuje s tuhým roztokem uhlíku ve slitině.

Třeba kalení je, když dojde k martenzistické nebo bainitické přeměně a jen tehdy je toto označení správné.Účelem je zvýšit tvrdost.

Je to ohřev nad překrystalizační teplotu (správná teplota ohřevu je 30 až 50°C nad touto překrystalizační teplotou,aby struktura před kalením byla u podeduktoidních ocelí homogenním austenitem a u ocelí nadeduktoidních směsí austenitu a cementitu) , výdrž na této teplotě a ochlazování kritickou rychlostí, čímž se potlačí vznik feritu a perlitu a zachovaný nestabilní austenit při teplotách pod 500°C se přemění na bainit nebo martenzit.

 

Při popouštění (které následuje po kalení) na teploty 80 až 180°C podle druhu oceli dojde uvnitř jehlic tetragonálního martenzitu k vyloučení (precipitaci) uhlíku v podobě přechodných fází (karbidů).Toto stádium martenzitu nazýváme kubickým martenzitem.Vyznačuje se mírným,někdy velmi nepatrným poklesem tvrdosti,ale výraznějším poklesem křehkosti.V rozmezí teplot 180 až 300°C se rozpadá zbytkový austenit a bainit. Současně v teplotním rozmezí 200 až 400°C dochází k úplnému rozpadu martenzitu na ferit a cementit ve velmí jemné formě.Přitom vyloučený cementit má tvar kuliček a zůstává částečně zachována jehlicovitá struktura.Za teplot nad 400°C až do rekrystalizační teploty se postupně cementitové kulovité částice zvětšují a mizí jehlicovitý tvar struktury.Výsledkem je jemná struktura s kuličkovým cementitem v základní feritické hmotě a označuje se názvem sorbit.Tato struktura se vyznačuje pevností a vysokou houževnatostí.

 

Vůbec nerozumím tomu,co jsem napsal.

 

Myslím si,že mechanické vlastnosti toho natahovacího kola se nezmění.

 

[Karlos]

Vůbec nerozumím tomu,co jsem napsal.

Já zase tomu, co jsem četl

 

A ani jsem to nedočetl, tak mě ta hustota cizích slov unavila:)

[pevo]

To je mazec, zkuste si to někdo přečíst nahlas. To je lepší než nenaolejuje-li to julie, naolejuji to já...

[B.F.G.]

QUOTE(Karlos @ 22.1.2010 - 17:44) 376611[/snapback]Ještě na žádném strojku jsem neviděl modřené natahovací soukolí, ale jedno takové kolo jsem objevil mezi starýma součástkama. Jen mě napadá, může takové zahřátí může nějak ovlivnit pevnost zubů?

 

To,jak se mění mechanické vlastnosti ocelí při tepelném zpracování je zaznamenáno v materiálových listech,které jsou součástí norem.

Při tepelném zpracování se pracuje s tuhým roztokem uhlíku ve slitině.

Třeba kalení je, když dojde k martenzistické nebo bainitické přeměně a jen tehdy je toto označení správné.Účelem je zvýšit tvrdost.

Je to ohřev nad překrystalizační teplotu (správná teplota ohřevu je 30 až 50°C nad touto překrystalizační teplotou,aby struktura před kalením byla u podeduktoidních ocelí homogenním austenitem a u ocelí nadeduktoidních směsí austenitu a cementitu) , výdrž na této teplotě a ochlazování kritickou rychlostí, čímž se potlačí vznik feritu a perlitu a zachovaný nestabilní austenit při teplotách pod 500°C se přemění na bainit nebo martenzit.

 

Při popouštění (které následuje po kalení) na teploty 80 až 180°C podle druhu oceli dojde uvnitř jehlic tetragonálního martenzitu k vyloučení (precipitaci) uhlíku v podobě přechodných fází (karbidů).Toto stádium martenzitu nazýváme kubickým martenzitem.Vyznačuje se mírným,někdy velmi nepatrným poklesem tvrdosti,ale výraznějším poklesem křehkosti.V rozmezí teplot 180 až 300°C se rozpadá zbytkový austenit a bainit. Současně v teplotním rozmezí 200 až 400°C dochází k úplnému rozpadu martenzitu na ferit a cementit ve velmí jemné formě.Přitom vyloučený cementit má tvar kuliček a zůstává částečně zachována jehlicovitá struktura.Za teplot nad 400°C až do rekrystalizační teploty se postupně cementitové kulovité částice zvětšují a mizí jehlicovitý tvar struktury.Výsledkem je jemná struktura s kuličkovým cementitem v základní feritické hmotě a označuje se názvem sorbit.Tato struktura se vyznačuje pevností a vysokou houževnatostí.

 

Vůbec nerozumím tomu,co jsem napsal.

 

Myslím si,že mechanické vlastnosti toho natahovacího kola se nezmění.

 

 

 

Mechanické vlastnosti toho kola se čistě teoreticky změnit můžou, záleží na to, co je to za materiál a na jak vysokou teplotu ho doopravdy ohřeješ. Tomu cos napsal rozumím, ale je to plné bolestivých vzpomínek. Popouštění kvůli změně barevnosti povrchu oceli nemá s popouštěním po kalení, nebo s žíháním pranic společného - z hlediska technologie.

 

 

[Karlos]

Hele takovýhle citace přes celý monitor jsou fakt na bačkoru. Jaký to má význam?

[mechano]

Dovoluji si podotknout, že žíhání a popouštění je technologicky naopak stále totéž žíhání a popouštění. Jen účel je jiný.

[haslermetra]

Nevíte někdo, co způsobuje při ohřevu u některých kovů zabarvení tenké vrstvy kysličníku na jejich povrchu ?

[B.F.G.]

Dovoluji si podotknout, že žíhání a popouštění je technologicky naopak stále totéž žíhání a popouštění. Jen účel je jiný.

 

Popouštění, nebo žíhání z hlediska výsledného efektu (technologie) nemá nic společného s barvením ručiček a šroubků. To byl smysl věty. Jinak popouštění a žíhání má z logiky věci stejný princip, nicméně naprosto shodné technologie to nejsou. A samozřejmě výsledný efekt na zpracovávaný materiál je docela odlišný.

[mechano]

Popouštění, nebo žíhání z hlediska výsledného efektu (technologie) nemá nic společného s barvením ručiček a šroubků. To byl smysl věty. Jinak popouštění a žíhání má z logiky věci stejný princip, nicméně naprosto shodné technologie to nejsou. A samozřejmě výsledný efekt na zpracovávaný materiál je docela odlišný.

 

No, to je přesně ten bod nedoruzumění. To se pleteš. Postup je stejný, výsledek je stejný, jen účel je jiný.

Samozřejmě, že jinak se žíhá půl tuny drátu pro následné tažení a jinak hřídelka z hodinek.

 

Modření šroubků v hodinkách se vyvinulo bezděčně proto, že někoho napadlo, že když je šroubek modrý, je z toho zřejmé, že byl zakalen (aby byl tvrdý) a popuštěn na modro (aby nepraskl). A nenamítej mi, prosím, že lze popustit na modro i nezakalený šroubek. Vím to a nerad bych se o takovém stylu výroby bavil, ostatně je to vlastně na tomto fóru zakázané. (o fejkařích)

[skalis]

Nevíte někdo, co způsobuje při ohřevu u některých kovů zabarvení tenké vrstvy kysličníku na jejich povrchu ?

 

Rekl bych, ze to bude zpusobene tim, ze svetlo jinych vlnovych delek v tenke vrstve destruktivne interferuje a jedine, ktere projde (konstruktivni interference), je to modre. Je to tedy podobny jev jako duhove barvy na mydlove bubline. Tloustka jeji steny se ale meni, proto na bubline muzeme videt vsechny mozne barvy. Z toho je zaroven patrne, ze vrstva, ktera vznikne modrenim, ma konstantni tloustku.

[B.F.G.]

No, to je přesně ten bod nedoruzumění. To se pleteš. Postup je stejný, výsledek je stejný, jen účel je jiný.

Samozřejmě, že jinak se žíhá půl tuny drátu pro následné tažení a jinak hřídelka z hodinek.

 

Modření šroubků v hodinkách se vyvinulo bezděčně proto, že někoho napadlo, že když je šroubek modrý, je z toho zřejmé, že byl zakalen (aby byl tvrdý) a popuštěn na modro (aby nepraskl). A nenamítej mi, prosím, že lze popustit na modro i nezakalený šroubek. Vím to a nerad bych se o takovém stylu výroby bavil, ostatně je to vlastně na tomto fóru zakázané. (o fejkařích)

 

 

No tak v tomhle si pořád nerozumíme, žíhání se používá z jiného důvodu než popouštění. Jsou to odlišné technologické procesy s odlišným průběhem. Popouštění se používá jako následná operace po kalení a je dostatečně popsáno výše. Žíhání se využívá naprosto odlišně, typický příklad je vyžíhání svařence ocelové konstrukce, odlitků a podobně. Pnutí je vneseno nerovnoměrným ohřevem při výrobě (svařením) a zařízení žíhací pece, stejně jako průběh teplot a času je odlišný od popouštění po kalení.

 

Jestli je modření šroubků a ruček sekundární efekt popuštění zde neřeším. Ale je fakt, že to co se zde popisuje slouží už jen a pouze jako vizuální efekt dané technologie.