Zaběhávání hodinek

[mechano]

  dehyd napsal:

  mechano napsal:

K té setrvačce už jen to že teorie kyvadla říká že velikost rozkyvu nemá vliv na dobu kyvu. To platí víceméně i pro setrvačku.

Mechano, VS:

...když nad tím znovu přemýšlím, tak se mi to stejně nezdá - vždyť regulce přesnosti chodu se dociluje změnou napětí vlásku, což se tedy musí projevit na velikosti rozkyvu. Podle té teorie kyvadla, kdy velikost rozkyvu nemá vliv na dobu kyvu by ale hodinky musely být neseřiditelné... ???

Ne ne příteli, u kyvadla je použita konstantní zemská přitažlivost a reguluje se délkou. A u setrvačky (normálních hodinek) kde nemůžeš měnit průměr setrvačky se to řeší činnou délkou vlásku. Delší- měkčí, kratší-tvrdší. U chronometrů pak je vlásek bez regulace a na setrvačce závaží kterým se mění doba kyvu. (vlastně průměr setrvačky).

[VS]

  dehyd napsal:

  mechano napsal:

K té setrvačce už jen to že teorie kyvadla říká že velikost rozkyvu nemá vliv na dobu kyvu. To platí víceméně i pro setrvačku.

Mechano, VS:

...když nad tím znovu přemýšlím, tak se mi to stejně nezdá - vždyť regulce přesnosti chodu se dociluje změnou napětí vlásku, což se tedy musí projevit na velikosti rozkyvu. Podle té teorie kyvadla, kdy velikost rozkyvu nemá vliv na dobu kyvu by ale hodinky musely být neseřiditelné... ???

Regulace mění účinnou délku vlásku. Nebo se mění délka kyvadla. A na tom závisí čas kmitu. Vteřinové kyvadlo má délku něco málo pod metr a je jedno, jestli váží kilo nebo tunu. Vždycky bude délka kmitu stejná.

[cigi]

:D tak pánové gratuluju, tohle je jedna z nejpovedenějších legrací, co jsem tu zatím četl, olda se svým zaokrouhleným 63154 tomu dodal pointu , bravo !! A ještě se něco dovím

[dehyd]

  mechano napsal:

Ne ne příteli, u kyvadla je použita konstantní zemská přitažlivost a reguluje se délkou. A u setrvačky (normálních hodinek) kde nemůžeš měnit průměr setrvačky se to řeší činnou délkou vlásku. Delší- měkčí, kratší-tvrdší. U chronometrů pak je vlásek bez regulace a na setrvačce závaží kterým se mění doba kyvu. (vlastně průměr setrvačky).

  VS napsal:

Regulace mění účinnou délku vlásku. Nebo se mění délka kyvadla. A na tom závisí čas kmitu. Vteřinové kyvadlo má délku něco málo pod metr a je jedno, jestli váží kilo nebo tunu. Vždycky bude délka kmitu stejná.

Mechano, VS:

No z tohohle jsem původně vycházel, ale zmátli jste mě s tou definicí kyvadla, že "velikost rozkyvu nemá vliv na délku kyvu"...

Takže tedy má vliv na délku kyvu a tudíž energie spotřebovaná zařazením stopek by se měla promítnout v menším rozkyvu, s výsledným dopadem na dobu kyvu (zkrátí se) a tedy i na přesnost - alespoň teoreticky by to tedy hodinky mělo zrychlit (a případně zkrátit rezervu chodu), takže jsme zase na začátku...

[VS]

  dehyd napsal:

  mechano napsal:

Ne ne příteli, u kyvadla je použita konstantní zemská přitažlivost a reguluje se délkou. A u setrvačky (normálních hodinek) kde nemůžeš měnit průměr setrvačky se to řeší činnou délkou vlásku. Delší- měkčí, kratší-tvrdší. U chronometrů pak je vlásek bez regulace a na setrvačce závaží kterým se mění doba kyvu. (vlastně průměr setrvačky).

  VS napsal:

Regulace mění účinnou délku vlásku. Nebo se mění délka kyvadla. A na tom závisí čas kmitu. Vteřinové kyvadlo má délku něco málo pod metr a je jedno, jestli váží kilo nebo tunu. Vždycky bude délka kmitu stejná.

Mechano, VS:

No z tohohle jsem původně vycházel, ale zmátli jste mě s tou definicí kyvadla, že "velikost rozkyvu nemá vliv na délku kyvu"...

Takže tedy má vliv na délku kyvu a tudíž energie spotřebovaná zařazením stopek by se měla promítnout v menším rozkyvu, s výsledným dopadem na dobu kyvu (zkrátí se) a tedy i na přesnost - alespoň teoreticky by to tedy hodinky mělo zrychlit (a případně zkrátit rezervu chodu), takže jsme zase na začátku...

Napřed si ujasni pojmy:

délka kyvadla - délka té tyčky s koulí na koncu, co se bimbá z jedné strany na druhu, měří se v m

délka kyvu - vzdálenost mezi krajními výchylkami kyvadla, měří se v m

délka kyvu - čas, který uplyne od jedné do druhé maximální výchylky kyvadla, měří se v s.

Jinak v tom budeš mít guláš

Ten čas závisí jen na délce kyvadla a nezáleží na velikosti výchylky kyvadla ani na hmotnosti. Takže fteřinové kyvadlo je dlouhé 994 mm, půlvteřinové je dlouhé 249 mm.

A esli dřistam, tak ať mě Mechano opraví, bo já nejsem hodinář, umím hodinky enom rozebrat, ale Mechano je umí i složit

[VS]

A vůbec študuj

[dehyd]

  VS napsal:

Napřed si ujasni pojmy:

délka kyvadla - délka té tyčky s koulí na koncu, co se bimbá z jedné strany na druhu, měří se v m

délka kyvu - vzdálenost mezi krajními výchylkami kyvadla, měří se v m

délka kyvu - čas, který uplyne od jedné do druhé maximální výchylky kyvadla, měří se v s.

Jinak v tom budeš mít guláš

Ten čas závisí jen na délce kyvadla a nezáleží na velikosti výchylky kyvadla ani na hmotnosti. Takže fteřinové kyvadlo je dlouhé 994 mm, půlvteřinové je dlouhé 249 mm.

A esli dřistam, tak ať mě Mechano opraví, bo já nejsem hodinář, umím hodinky enom rozebrat, ale Mechano je umí i složit

Já o voze a vy o koze.

Tohle je jasný, mě ale stále zajímá, jakým způsobem se zvýšená spotřeba energie pera díky přidaným spuštěným stopkám projeví na chodu chodnek obecně, buď se musí změnit přesnost chodu, nebo se změní rezerva chodu - prostě nevěřím, že za stejný díl energie můžeš beze změny provozovat různý počet pohonů...

Když nezapnu stopky, pokud se uspořená energie neprojeví prodlouženým chodem, nebo změnou přesnosti, kam se teda poděje, přemění se snad na teplo, nebo co ???

[31682]

  dehyd napsal:

Když nezapnu stopky, pokud se uspořená energie neprojeví prodlouženým chodem, nebo změnou přesnosti, kam se teda poděje, přemění se snad na teplo, nebo co ???

Správně Uspořená energie se projeví prodlouženým chodem.

 

Důkaz

 

1)Natáhni chronograf a nech jej jít do zastavení. Dobu chodu si poznamenej!

2)Natáhni chronograf, zapni stopky a nech jej jít do zastavení. Dobu chodu si poznamenej!

3)Časový rozdíl v chodu uveď na Chronomagu

[dehyd]

  31682 napsal:

Správně Uspořená energie se projeví prodlouženým chodem.

 

Důkaz

 

1)Natáhni chronograf a nech jej jít do zastavení. Dobu chodu si poznamenej!

2)Natáhni chronograf, zapni stopky a nech jej jít do zastavení. Dobu chodu si poznamenej!

3)Časový rozdíl v chodu uveď na Chronomagu

Dobré ráno !

 

Kdybych ho měl po ruce, už bych to dávno jaksi udělal, že ano... stačí číst

 

  dehyd napsal:

No, otestuju si to - mám zatím "u ledu" schovnej jeden pěknej kousek s chronografem - až ho zprovozním, tak první co udělám bude, že porovnám "s a bez" za stejný časový úsek v identické poloze a pak i za provozu - a porovnám i tu rezervu chodu (důvěřuj ale prověřuj... ).

[31682]

Já vím, to také nebylo na tebe, to bylo na ty nevěřící. Ještě dodávám, že se z mé strany se jednalo o tvojí podporu

[mechano]

  dehyd napsal:

  mechano napsal:

Ne ne příteli, u kyvadla je použita konstantní zemská přitažlivost a reguluje se délkou. A u setrvačky (normálních hodinek) kde nemůžeš měnit průměr setrvačky se to řeší činnou délkou vlásku. Delší- měkčí, kratší-tvrdší. U chronometrů pak je vlásek bez regulace a na setrvačce závaží kterým se mění doba kyvu. (vlastně průměr setrvačky).

  VS napsal:

Regulace mění účinnou délku vlásku. Nebo se mění délka kyvadla. A na tom závisí čas kmitu. Vteřinové kyvadlo má délku něco málo pod metr a je jedno, jestli váží kilo nebo tunu. Vždycky bude délka kmitu stejná.

Mechano, VS:

No z tohohle jsem původně vycházel, ale zmátli jste mě s tou definicí kyvadla, že "velikost rozkyvu nemá vliv na délku kyvu"...

Takže tedy má vliv na délku kyvu a tudíž energie spotřebovaná zařazením stopek by se měla promítnout v menším rozkyvu, s výsledným dopadem na dobu kyvu (zkrátí se) a tedy i na přesnost - alespoň teoreticky by to tedy hodinky mělo zrychlit (a případně zkrátit rezervu chodu), takže jsme zase na začátku...

Už v tom začínáme mít hokej. Tak teď si ujasníme : délku kyvu budeme chápat jako vzdálenost kterou urazí třeba konec kyvadla nebo pomyslný bod na obvodu setrvačky (obvykle se udává ve stupních). Dobu kyvu budeme chápat jako čas který potřebuje na to aby absolvoval cestu z jedné krajní polohy do druhé krajní polohy(udává se ve vteřinách nebo jejich zlomcích). Nyní bychom se mohli už konečně kurva domluvit že DÉLKA kyvu ( u kyvadla) nebo velikost rozkyvu ( u setrvačky) nemá vliv na jejich DOBU.

[mechano]

  dehyd napsal:

  VS napsal:

Napřed si ujasni pojmy:

délka kyvadla - délka té tyčky s koulí na koncu, co se bimbá z jedné strany na druhu, měří se v m

délka kyvu - vzdálenost mezi krajními výchylkami kyvadla, měří se v m

délka kyvu - čas, který uplyne od jedné do druhé maximální výchylky kyvadla, měří se v s.

Jinak v tom budeš mít guláš

Ten čas závisí jen na délce kyvadla a nezáleží na velikosti výchylky kyvadla ani na hmotnosti. Takže fteřinové kyvadlo je dlouhé 994 mm, půlvteřinové je dlouhé 249 mm.

A esli dřistam, tak ať mě Mechano opraví, bo já nejsem hodinář, umím hodinky enom rozebrat, ale Mechano je umí i složit

Já o voze a vy o koze.

Tohle je jasný, mě ale stále zajímá, jakým způsobem se zvýšená spotřeba energie pera díky přidaným spuštěným stopkám projeví na chodu chodnek obecně, buď se musí změnit přesnost chodu, nebo se změní rezerva chodu - prostě nevěřím, že za stejný díl energie můžeš beze změny provozovat různý počet pohonů...

Když nezapnu stopky, pokud se uspořená energie neprojeví prodlouženým chodem, nebo změnou přesnosti, kam se teda poděje, přemění se snad na teplo, nebo co ???

K tomu už jen : ty to asi pořádně nečteš anebo jseš hecíř. Vrať se prosím k předchozímu a tam už je to jednou napsané. Spuštěním stopek se spotřeba energie zvyšuje jen nepatrně a s tím už bylo při konstrukci počítáno. Pokud má stroj dost síly aby rozkmitával setrvačku ,nemůže dojít ke změně přesnosti chodu , protože ta je daná . Zkusím ti to připodobnit takto: když pojedeš autem maximální možnou rychlostí třeba po dálnici , určitě nedojde ke zrychlení jízdy tím že přileješ 10litrů benzínu do nádrže, že jo? A ta takzvaná rezerva chodu není dána tím jak je péro tlusté ale jak je dlouhé. Takže když nezapneš stopky tak neušetříš nic.

Ale připoměl jsi mi starej vtip : Bavěj se dva piloti ruskej a americkej , americkej povídá: my máme tak dlouhý rozjezdový dráhy že svým Buickem to jedu deset minut z jednoho konce na druhej. Rus říká: pche , to naše rozjezdový dráhy jsou tak dlouhý že je svým autem nepřejedu ani za půl hodiny. A naslouchající čech se vmísí a povídá no jo , to znám , takový auto jsem taky měl.............

[VS]

Ušetřená energie při nezapnutí stopek se transformuje do Dehyda a on ji uvolňuje furt stejnými dotazy. Kdo máte stopky, tak je zapněte a bude klid :D

A nebo ne, byla by tu nuda

[midloch]

Dneska jsem poprvé od nákupu kontroloval u svých nových Breitling Chrono Superocean jak jsou na tom se záběhem a potvrzuje se to co mi říkal hodinář v Brně u Hanáka, že s továrny jsou nastaveny s předběhem a časem jak si budou sedat tak se začnou spožďovat čímž se dostanou na svůj normální chod, koupil jsem je v srpnu 2006 jako nové a předbíhaly se o cca 10s cenně, dnes po půlroce nošení se předbíhají o 3s denně což by mělo být dle COSC certifikace naprosto v normě, uvidím jestli se to po dalším půl roce nějak změní.

[cigi]

midlochu - jde o to, jestli jsi měřil při zapnutých nebo vypnutých stopkách - hele, máš poměrně nový pečlivě jistě udržovaný certikovaný nástroj (jeho pokleslý design nemá chválabohu na funkci vliv ) - navrhuji jej použít coby referenční - změř přes víkend tu rezervu chodu dle 31682 návodu a publikuj výsledky!

 

pánové, jen tak dál, po diskuzích s frekvencí a silou, co pohání v kosmu automaty, další vřelá učená dišputace, chybí mi tu pivko! Já snad nakonec přijdu na to, co je to ten vlas a setrvačník O kom se to vypráví ten vtip, že neustále jen vysvětlují, jak to v předchozí větě mysleli? (tuším, že správně má být myslely)

[midloch]

  cigi napsal:

midlochu - jde o to, jestli jsi měřil při zapnutých nebo vypnutých stopkách  - hele, máš poměrně nový pečlivě jistě udržovaný certikovaný nástroj (jeho pokleslý design nemá chválabohu na funkci vliv ) - navrhuji jej použít coby referenční  - změř přes víkend tu rezervu chodu dle 31682 návodu a publikuj výsledky!

 

pánové, jen tak dál, po diskuzích s frekvencí a silou, co pohání v kosmu automaty, další vřelá učená dišputace, chybí mi tu pivko!  Já snad nakonec přijdu na to, co je to ten vlas a setrvačník   O kom se to vypráví ten vtip, že neustále jen vysvětlují, jak to v předchozí větě mysleli? (tuším, že správně má být myslely)

Naopak cigi, tento skvělý nástroj je naprosto vyjímečný svým nádherným a nezaměnitelným designem viz foto. Měřil jsem při vypnutých stopkách, u Hanáka mi tvrdili že zapnuté stopky nemají na funkci vliv.

[midloch]

a foto:

[hciq]

pokusím se ještě víc lajcky říct jak sem to teda pochopil já. To jak dlouho mi to bude makat je daný jak mám dlouhý to péro, a a jak rychle se vrti ta věc co je věčinou dole(pokud to nejni turbo.., to pak je někdy taky nahoře. A jestli mezi to zasunu nějakej stoptajm, tak to sílu z mýho péra přece nesebere, když se ta věc co je většinou dole bude furt stejně vrtět, a to by kua měla.

[Koumeles]

Tak ja je mam jeste v zabehu...mam je teprve tyden...prvni odchylka +5s...vcera byla +11s a dnes jem se podival a byla -5s :-o ale zjistil jsem, ze to nema moc cenu serizovat....serizoval jsem to podle netu a pak jsem zjistil, ze se me zdroje trochu lisi(podle hodin v PC mi jdou presne, ale podle presnehocasu ne )) sleduju to stejne jen tak ze zvedavosti

[VS]

  Koumeles napsal:

Tak ja je mam jeste v zabehu...mam je teprve tyden...prvni odchylka +5s...vcera byla +11s a dnes jem se podival a byla -5s :-o ale zjistil jsem, ze to nema moc cenu serizovat....serizoval jsem to podle netu a pak jsem zjistil, ze se me zdroje trochu lisi(podle hodin v PC mi jdou presne, ale podle presnehocasu ne )) sleduju to stejne jen tak ze zvedavosti

Zapomeň na hodiny v PC. I přesýpací jsou přesnější. Proto je taky skoro pořád na obrazovce ukazují