pravopis

[Návštěvník Kamil]

Upozornit, jenže to je jako boj s větrnými mlýny.

 

A vykřičník se píše hned za slovem, bez mezery.

Číslice se neskloňují !!!

Upraveno 30. ledna 2010 uživatelem Kamil

[Karlos]

Lepší bojovat, než utonout v blátě, ne?

EDIT: už jen pro vlastní dobrý pocit, že jsem udělal co jsem mohl. Nevšímavost a lhostejnost nemám rád.

EDIT 2: s těmi vykřičníky máš pravdu.

Upraveno 30. ledna 2010 uživatelem Karlos

[Návštěvník Kamil]

EDIT 2: s těmi vykřičníky máš pravdu.

Nejenom s vykřičníky. Přečti si stránky Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR a jejich vyjádření ohledně psaní složených číselných výrazů.

[Karlos]

Přečetl jsem, jen jsem nepochopil kam jsi tím mířil.

[Návštěvník Kamil]

Přečetl jsem, jen jsem nepochopil kam jsi tím mířil.

Jen doplnění, asi jsem se blbě vyjádřil.

[filo-boxer]

Do češtiny prudce proniká cizí názvosloví a taky se zvyšují znalosti cizích jazyků a tohle všechno nás pak prostě "plete" a má na vliv na naše vnímání (třeba až tak daleko, že nám něco může připadat podivné, nebo absurdní). Ale máme svůj jazyk s vlastními pravidly a tak se přechylují cizí jména (Clintonová a ne Clinton), stejně jako se skloňují zahraniční názvy (jedeme do Washingtonu a ne do Washington) a někdy má čeština dokonce vlastní tvary (Paříž, Vídeň,...). Je to jen o zvyku a délce používání. Naštěstí se stále ještě preferují pravidla češtiny. Ovšem jak dlouho ještě?

Mně například se zdá, že s rozvojem internetu prudce klesá úroveň gramatických znalostí, protože se denně setkáváme s takovým množstvím nesprávných (někdy až foufalých a směšných) slovních tvarů a chyb, že to přestáváme vnímat jako chyby a někteří se dostávají až tak daleko, že z neznalosti chyby považují za správné, opisují je a šíří dál.

Jen pořád nevím co dělat v případě, kdy má člověk možnost na něco upozornit a pokusit se něco zlepšit, jestli to udělat, nebo se tvářit, že to nevadí a tím vlastně podporovat druhou stranu v neznalosti. Je to něco jako falešná solidarita. Něco jako říkat ošklivé ženě vypadáš fajn

Jaký je váš názor? Upozornit, nebo nechat být a mlčky tolerovat?

 

Máš pravdu, Český jazyk má svou historii a pravidla, určitě nestagnuje, uvidíme jak se bude vyvíjet. Mě osobně to přechylování příjmení přijde nesmyslné.

 

Na chyby určitě upozorňovat, ale asi jen tam kde to má smysl? Já např. od svých německých kolegů výslovně vyžaduji aby mě opravovali a na moje chyby mě upozorňovali. Někdo jiný by to mohl považovat za provokaci a buzeraci. Takže je na to potřeba jít s citem.

[Traveller]

Jaký je váš názor? Upozornit, nebo nechat být a mlčky tolerovat?

 

Já jsem pro taktně upozorňovat. Podpořil mě v tom známý Mexičan, který až do mého upozornění 20 let říkal "kartáč na zuby" místo "kartáček". No a pokud mě někdo opraví, jsem mu doživotně zavázán.

 

[Onisan]

myslím, že je to marný boj... Třeba mně to přijde i komické, jsem li upozorňován, vím že u netu píšu jako čuně a je mi to jedno... třeba teď chroupu řízek a ťukám to tady po očku sledujíc film...

Navíc si přesně pa,atuju, když vyšlo jedno moje veledílo a doručili mi ho z tiskárny, tak po 3 korekturách od profika jsem to otevřel a uzřel Bible s malým b .... takže i mistr tesař ...

[mechano]

Fakt to někdy vypadá na marný boj.....................

[Návštěvník salamio]

...Navíc si přesně pa,atuju, když vyšlo jedno moje veledílo a doručili mi ho z tiskárny, tak po 3 korekturách od profika jsem to otevřel a uzřel Bible s malým b .... takže i mistr tesař ...

Ono v tomhle případě myslím záleží na kontextu, ne? Ale asi to bylo použito v případě, který si zasloužil velké B.

BTW, čeho seš mistr?

[Galil]

Přišel mi dneska zajímavej mejlík, hodí se sem jak prdel na hrnec Taková lehká úvaha o jazyku českém a jeho prznění

 

 

Pláč jazyka českého

01.02.2010 13:57:44 Jaroslav Hořejší

Nejrůznější baviči včetně politiků se dnes předvádějí ve vysílání zejména komerčních stanic rozhlasu a televize jazykem, nad nímž nezbývá než zaplakat.

 

Současně s tím však bohužel trvale klesá i naše imunita vůči nákaze, a spousta nešvarů se v důsledku toho přenáší i do textů psaných, dokonce i odborných. A tak, byť s pocitem Dona Quijota či Sisyfa, považuji za nutné varovat alespoň před těmi nejděsivějšími.

 

Po Husákovi či Bilakovi se nejspíše stýská těm, kdo užívají slovakismy typu ?více jak? (místo více než), ?přicházet do úvahy? (místo přicházet v úvahu), ?uvažovat s novým vybavením? (místo uvažovat o novém vybavení), ?zmínit některé problémy? (místo zmínit se o některých problémech), ?záviset od čísi pomoci? (místo záviset na ní), ?na vině je? (místo vinu na tom má...), ?není to až tak nové? (místo není to zcela nové), ?nad ránem? (místo k ránu), atd.

 

Ti, kdo říkají, že se o zdravotnictví mluvilo ?na vládě,? nejspíše nebudou daleko od těch, kdo mívali zboží ?na prodejně? nebo kdo je nabízeli ?na provozovně? (např. RaJ).

Školu sovětských stranických funkcionářů a jejich českých nohsledů zase nejspíše převzali ti, kdo odkládají řešení odkazem na to, že se ?v celé věci ještě musejí rozebrat? (místo aby ji analyzovali či prozkoumali).

 

Nejhorší zvěrstva ovšem pocházejí ze zásady ?piš, jak slyšíš,? protože ono jde o to, komu nasloucháme a podle koho se řídíme. Alespoň v odborném jazyce bychom si proto měli zachovat minimálně termíny jako diskuse, symposium, kurs, konkurs, impuls či puls, organismus, mechanismus či pluralismus, namísto slov diskuze, sympozium, kurz, konkurz, impulz či pulz, organizmus, mechanizmus či pluralizmus, která musela být ?odposlouchána? kdo ví kde. Proto je třeba jednoznačně odmítnout a do slušné společnosti nepouštět především hrůzy typu chromozóm či lýzozóm, neboť ty mohou užívat pouze málo gramotné osoby neznalé základu ?sõma-sõmatos?. Stejně odpudivá a nepřijatelná je ale např. i dizertace.

 

Nutno též podotknout, že směšnými se stávají rovněž ti, kdo přejímají klišé slovníku pubertální mládeže, jako ?o čem to je?, ?dějí se věci?, ?pravé ořechové?, ?vysmátý?, ?adrenalinový sport? nebo ?zadaří se?. Ale také ti, kdo ve snaze být spisovní napíší větu: ?Určitě by to stálo za zvážení, jestli by jsme dali za firmu dohromady nějaký nadšený tým.? (místo správného kdybychom). A konečně i ti, kdo se natolik nechali ovládnout reklamními slogany typu ?váš dodavatel střešních tašek? a píší ?obáváte se dopadu krize na vaši domácnost?? (místo správného ?na svou?).

 

Na druhé straně je smutné ? jak na to nedávno ve svém sloupku upozornil Jiří Ješ - když akademická pravidla povolila ve třetí osobě množného čísla sloves 4. třídy psát úzké tvary typu "oni přichází", protože teď se běžně užívají i tvary ?oni ví? či ?oni odpoví", což ani dnes není přípustné. Kde jsou ty časy, vzpomíná Jiří Ješ, kdy jsme se řídili jednoduchým pravidlem, že třetí osoba plurálu se tvoří podle rozkazovacího způsobu ? tedy "přicházej" ? "přicházejí", na rozdíl od tvarů úzkých "trp" ? "trpí" a podobně. Opět marná snaha, stále nám "chybí" učitelé, matky "přivádí" na svět méně dětí a tak dále. A když někdo napíše ?Lucie ví?, tak vy ve skutečnosti vůbec nevíte, zda skutečně Lucie ví, anebo Lucie vědí.

 

Takže - až se v tomto článku rozeberete a najdete někdy nad ránem více jak pět věcí přicházejících do úvahy, aby se projednaly na vedení, zmiňte je tam a uvažujte s jejich odstraněním. Symposia, organismy, impulsy, lysosomy a chromosomy nejsou zase až tak nové, abychom je nemohli nahradit pravými ořechovými sympozii, organizmy, impulzy, lýzozómy a chromozómy. Aspoň se dějí věci, zadaří se a my se cítíme adrenalinově a vysmátě. A o tom to celé je.

 

Jaroslav Hořejší

[mechano]

Hezké, přineslo mi to poznání, že ačkoliv se cítím být dobrý v pravopise a jsem patřičně kritický k prznitelům, mám vlastně sám hodně o čem přemýšlet.

[dagou]

To Galil: Kam bys zařadil ustálené rčení "na pravdě boží"? Čeština se vyvíjí stejně jako ostatní jazyky. Vždyť i angličtina dosáhla jistých změn oproti časům poetického génia Wildova či Shakespearova. Chápu tvou nechuť k novotvarům, ale jen jazyk užíváním obrozující je schopen přežívat v nově ustálených formách. Pláčem nad zužováním tvarosloví opomíjíš kontext a tedy zřejmě pochybuješ o posluchačově či čtenářově inteligenci. Buďme rádi, že strnulost obrozenecké češtiny je passé a pokusme se přijímat nové s chutí a pocitem výzvy.

[Návštěvník salamio]

Tak hlavní je myslím používat tzv. sdravý rosum.

[filo-boxer]

Přišel mi dneska zajímavej mejlík, hodí se sem jak prdel na hrnec Taková lehká úvaha o jazyku českém a jeho prznění

 

 

Pláč jazyka českého

01.02.2010 13:57:44 Jaroslav Hořejší

Nejrůznější baviči včetně politiků se dnes předvádějí ve vysílání zejména komerčních stanic rozhlasu a televize jazykem, nad nímž nezbývá než zaplakat.

.

.

.

 

To už mi připadá trochu moc radikální. (trochu moc....není to taky nějaký nesmysl?)

[Galil]

No, von ten textík je určenej spíš nám, psavcům (taky nám to poslal editor, kterej nás pravidelně tepe za prznění jazyka, díky za něj ), v běžný mluvě by se člověk asi musel zbláznit, kdyby měl hlídat každý slovo či větu. Necméně pravda je, že v médiích by čeština na prdel dostávat neměla, měla by to bejt "výkladní skříň" správnýho používání jazyka. A pravdou je, že spousta tiskových mluvčích a jinejch lidí, co by měli jazykem vládnout, používaj šílený patvary a slovní spojení.

 

Namátkou: neustále k něčemu dochází, dojít se dá třeba pro rohlíky, ale nedojde k nehodě, ta se stane. Vrcholem je často užívanej patvar "došlo k zahoření slámy, dřeva, trámů...". Policie zase furt šetří - trestnou činnost, nehody atd. Šetří se třeba na dovolenou, nehody se většinou vyšetřujou. No a trpný rody, to je taky nářez. Pachatel je vyslýchán, pacient hospitalizován, územní plán projednán a jiné pecky. Oč přirozenější je "policisté pachatele vyslechli, lékaři pacoše hospitalizovali, územní plány zastupitelé projednávají.......

 

Můj bývalej šéfeditor vždycky říkal: "Cokoliv píšete, formulujte tak, jako byste to vyprávěli třeba doma ženě, čili přirozenou mluvou," Bůh mu žehnej za ta slova

 

Dagou: nad jazykem v článku pláče Jaroslav Hořejší, se mnou to tak zlé není, taky si občas ten náš jazyk "zaprzním", spíš teda doma, v práci bych neměl

Upraveno 4. února 2010 uživatelem Galil

[dagou]

Dagou: nad jazykem v článku pláče Jaroslav Hořejší, se mnou to tak zlé není, taky si občas ten náš jazyk "zaprzním", spíš teda doma, v práci bych neměl

 

Já myslel, že se s Hořejším veskrze ztotožňuješ , ale jak vidno, nejsi zase takovej morous...

[pavel_h]

Český pravopis je freeware, ale v žádném případě není open source! Používej dle libosti, ale nemodifikuj ho!

[dagou]

Český pravopis je freeware, ale v žádném případě není open source! Používej dle libosti, ale nemodifikuj ho!

o gramatice nepadlo ani slovo, řeč byla o sémantice a syntaxi...

[vanderB.]

nejlepší, co jsem kdy slyšel, myslím, že to bylo na Nově - Policie POUŽILA proti pachateli čtyři výstřely