Senseeei Odesláno 8. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 8. listopadu 2011 Na co je to oranzove? To je lupa?
vojt Odesláno 8. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 8. listopadu 2011 (upraveno) bru7us: Titan Grade 5 je samozřejmě tvrdší než 904L, 316L. A to téměř dvojnásobně v porovnání s 904L. Pokud jde o použití titanové slitiny tř. 5 u hodinek, má to svůj význam právě u potápek. A to z důvodu odolnosti proti korozi a mechanickch vlastností. Za standartní titanovou slitinu se dá považovat spíš třída 2. Ta je nejvíc používaná i u hodinek. Třída 5 spíš vyjímečně u drahých kusů. Na slitině samotné není nic drahého, stejně tak jako na 904L. Ale vyrobit pouzdro z takto tvrdé tit. slitiny (360 HV) už není p...l. Jinak 904L kterou používá Rolex má tvrdost 180 HV, 316L okolo 200 HV. Těch tvých 70-90 Rockwell to je co ? HRA, HRB, nebo HRC ? Pokud by měla nijak tepelně upravovaná 904L tvrdost 70-90 HRC jak píšeš, byla by tvrdší jak Damasko ICE-Hardened a blížila by se Sinn tegimented. Takže to co si napsal je nesmysl. Pokud si neměl na mysli výhradně tepelně upravenou ocel. Aleale, píše se to někde, Aldo? Jinak sem dávám odkaz, Ypouš to postoval.., 316L se tam nezdá bejt tvrdší než 904L http://forums.watchuseek.com/f24/steels-titaniums-coatings-hardnesses-273374.html Upraveno 8. listopadu 2011 uživatelem vojt
Potkan Odesláno 9. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 9. listopadu 2011 Hosi vy tady michate tolik pojmu dohromady a ne a ne se dobrat vysledku.Snad do toho vnesu trochu svetla...Srovani 316L a 904L uz tady bylo mnohokrat. Vysledek je ve zkratce ten, ze 904ka bude drazsi, protoze obsahuje asi 2x tolik niklu, takze alergici muzou jasat (a kupovat titan) a ma o neco lepsi chemickou odolnost nez 316ka. Nicmene to neplati o vsech prostredich (sirovka lepsi, dusicna horsi). Vykazuje lepsi odolnost vuci korozi pod napetim (coz vyuzije zakaznik v chemickem prumyslu, ale u hodinek je to dost k prdu). Co se tyce tvrdosti, tak na tom 904L bude ve vetsine pripadu o neco hur, nez 316L. Typicke hodnoty jsou 70-90 HRB, pricemz 316ka 95 HRB (indentor kalena kulicka). Nicmene v tom postovanem clanku se primo uvadi, ze "There are no differences in hardness between 316L, 316L VM and 904L stainless steels used in watches." a docela bych tomu veril. Cili i zpracovani bude velmi podobne, austenity jsou velmi tvarne kvuli FCC mrizce a dobre se obrabi.Co se tyce titanu grade 5, samozrejme je lehci, pevnejsi a tvrdsi nez uvedene oceli. Tvrdost je 36 HRC (indentor diamantovy kuzel), coz nelze ciselne primo srovnat s HRB, protoze HRB se pouziva pro "mekke" kovy a HRC pro "tvrde" kovy, proto jsem asi ani nenasel zadnou prevodni tabulku, ktera by jasne urcovala vztah mezi HRB a HRC. Nicmene jsem zkusil uvedene hodnoty prevest na HRA (indentor diamantovy kuzel a mensi zatezna sila) a srovnani vypada takto:70 HRB ~ 44 HRA90 HRB ~ 55 HRA36 HRC ~ 68 HRAz toho plyne, ze titan je opravdu tvrdsi nez austeniticka ocel.Proc se vsak tak dlouze zabyvam tvrdosti? Protoze ma opravdu u hodinkovych pouzder pro uzivatele nejvetsi vyznam. Tvrdost je zakladem pro oteruvzdornost (cili ty nase skrabance). Taky zhorsuje obrobitelnost, ale u te to neni jediny faktor a zakaznika az tak nezajima, jestli se to vyrabi hur nebo lip, ale jak se to skrabe ze.No a ted k te slavne houzevnatosti. Tu si muzeme predstavit jako opak krehkosti, cili je pro nas dulezita pri padu hodinek na zem. Cim tvrdsi material hodinek (ocel < titan < keramika), tim je krehci a nachylnejsi k sireni trhliny (prasknuti). Proto keramika, ac je tvrda, nema se hazet po zemi a odolava velmi dobre poskrabani. No a ukazatelem houzevnatosti je zminena vrubova houzevnatost, stanovena ze zkousky Charpyho kladivem (dnes jiz ne vrubova houzevnatost, ale narazova prace primo urcena v joulech). Hodnota pro tuto narazovou praci u titanu je 24 J a pro austenitickou ocel 316L je 140 J. Dokonce i pri -196°C austenit dosauje hodnoty 70 J. Keramika ma kolem 5 J.A par pripominek k informacim uvedenym drive pro doplneni:Vyrobit pouzdro z titanove slitiny neni pr..l jak pro jeji tvrdost, tak i spatnou tvaritelnost (HCP mrizka).Uvedene austenity se tepelne nezpracovavaji.Vrubova houzevnatost nesouvisi s poskrabanim. PS. Jestli jsou tam chyby, tak sorry, uz je pozde a nechce se mi to po sobe znova cist. Dobrou
vojt Odesláno 9. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 9. listopadu 2011 Hosi vy tady michate tolik pojmu dohromady a ne a ne se dobrat vysledku. Snad do toho vnesu trochu svetla... Srovani 316L a 904L uz tady bylo mnohokrat. Vysledek je ve zkratce ten, ze 904ka bude drazsi, protoze obsahuje asi 2x tolik niklu, takze alergici muzou jasat (a kupovat titan) a ma o neco lepsi chemickou odolnost nez 316ka. Nicmene to neplati o vsech prostredich (sirovka lepsi, dusicna horsi). Vykazuje lepsi odolnost vuci korozi pod napetim (coz vyuzije zakaznik v chemickem prumyslu, ale u hodinek je to dost k prdu). Co se tyce tvrdosti, tak na tom 904L bude ve vetsine pripadu o neco hur, nez 316L. Typicke hodnoty jsou 70-90 HRB, pricemz 316ka 95 HRB (indentor kalena kulicka). Nicmene v tom postovanem clanku se primo uvadi, ze "There are no differences in hardness between 316L, 316L VM and 904L stainless steels used in watches." a docela bych tomu veril. Cili i zpracovani bude velmi podobne, austenity jsou velmi tvarne kvuli FCC mrizce a dobre se obrabi. Co se tyce titanu grade 5, samozrejme je lehci, pevnejsi a tvrdsi nez uvedene oceli. Tvrdost je 36 HRC (indentor diamantovy kuzel), coz nelze ciselne primo srovnat s HRB, protoze HRB se pouziva pro "mekke" kovy a HRC pro "tvrde" kovy, proto jsem asi ani nenasel zadnou prevodni tabulku, ktera by jasne urcovala vztah mezi HRB a HRC. Nicmene jsem zkusil uvedene hodnoty prevest na HRA (indentor diamantovy kuzel a mensi zatezna sila) a srovnani vypada takto: 70 HRB ~ 44 HRA 90 HRB ~ 55 HRA 36 HRC ~ 68 HRA z toho plyne, ze titan je opravdu tvrdsi nez austeniticka ocel. Proc se vsak tak dlouze zabyvam tvrdosti? Protoze ma opravdu u hodinkovych pouzder pro uzivatele nejvetsi vyznam. Tvrdost je zakladem pro oteruvzdornost (cili ty nase skrabance). Taky zhorsuje obrobitelnost, ale u te to neni jediny faktor a zakaznika az tak nezajima, jestli se to vyrabi hur nebo lip, ale jak se to skrabe ze. No a ted k te slavne houzevnatosti. Tu si muzeme predstavit jako opak krehkosti, cili je pro nas dulezita pri padu hodinek na zem. Cim tvrdsi material hodinek (ocel < titan < keramika), tim je krehci a nachylnejsi k sireni trhliny (prasknuti). Proto keramika, ac je tvrda, nema se hazet po zemi a odolava velmi dobre poskrabani. No a ukazatelem houzevnatosti je zminena vrubova houzevnatost, stanovena ze zkousky Charpyho kladivem (dnes jiz ne vrubova houzevnatost, ale narazova prace primo urcena v joulech). Hodnota pro tuto narazovou praci u titanu je 24 J a pro austenitickou ocel 316L je 140 J. Dokonce i pri -196°C austenit dosauje hodnoty 70 J. Keramika ma kolem 5 J. A par pripominek k informacim uvedenym drive pro doplneni: Vyrobit pouzdro z titanove slitiny neni pr..l jak pro jeji tvrdost, tak i spatnou tvaritelnost (HCP mrizka). Uvedene austenity se tepelne nezpracovavaji. Vrubova houzevnatost nesouvisi s poskrabanim. PS. Jestli jsou tam chyby, tak sorry, uz je pozde a nechce se mi to po sobe znova cist. Dobrou Já tleskám. Jenom, fakt praskne titan dřív než ocel? Ale asi i tomhle odstavci píšeš o Ti grade 5, takže pak to všechno zapadá. To převedení na HRA je zajímavý, nikde jsem to nenašel.
Potkan Odesláno 9. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 9. listopadu 2011 Já tleskám. Jenom, fakt praskne titan dřív než ocel? Ale asi i tomhle odstavci píšeš o Ti grade 5, takže pak to všechno zapadá. To převedení na HRA je zajímavý, nikde jsem to nenašel. Ano, celou dobu vychazim jen z hodnot, ktere jsem nasel pro Ti grade 5. Prevedeni je tady: http://www.sousacorp.com/hardness.htm 36 HRC je ca. 109 HRB. To by asi odpovidalo, kdyz srovname data z te same tabulky. Psát se to nikde nepíše, ale vzhledem k tomu, jakým způsobem vyrábí Rolex pouzdra, jsem přesvědčený o tom, že používají materiál měkčí. Ale to je můj názor. Tabulkové hodnoty tvrdosti mají rozpětí. Že neexistuje rozdíl v tvrdosti mezi 904L a 316L u hodinkových pouzder je podle mě blbost. Opět jen můj názor. Topkan: nikde nic nemotám dohromady přečti si to ještě jednou. Jen jsem upozornil na to, že bru7us použil u jednoho materiálu HRC u druhého HRB, tudíž srovnání bylo nepřesné. Odkaz na hodnoty vrubové houževnatosti jsem tu hodil. A k té otěruvzdornosti. Vůbec není pravidlem, že se zvyšováním tvrdosti se úměrně zvyšuje otěruvzdornost. Taky jsem videl jak Rolex vyrabi pouzdra a tusim na co narazis. Oboje jsou austenity, velmi dobre tvaritelne a rozdil v tvrdosti je minimalni, takze je to sumak. Srovnavame zeleny jabka s cervenyma. Mas samozrejme pravdu, rozdily byt mohou. Ja jsem v mem prispevku vychazel pouze z dat nalezenych na netu. Jestli jsem se te dotknul s tim motanim dohromady, tak se omlouvam. Samozrejme diky za hodnoty vrubovky a s tvrdosti jsi mel pravdu. Jen jsem to chtel cele pekne shrnout, aby to ostatni nemuseli lustit a dobrat se vysledku. Nemam patent na pravdu, jen vychazim z dat co jsou na netu. Nerikam, ze se s tvrdosti UMERNE zvysuje oteruvzdornost, ale proste se zvysuje (pokud beres v potaz dva materialy, vzdy bude na oter odolneji ten tvrdsi). Nebo mi vysvetli proc si myslis, ze to tak neni. Nehadam se, jen se chci dobrat konce, at z toho maji i neco ostatni ok?
vojt Odesláno 9. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 9. listopadu 2011 Psát se to nikde nepíše, ale vzhledem k tomu, jakým způsobem vyrábí Rolex pouzdra, jsem přesvědčený o tom, že používají materiál měkčí. Ale to je můj názor. Tabulkové hodnoty tvrdosti mají rozpětí. Že neexistuje rozdíl v tvrdosti mezi 904L a 316L u hodinkových pouzder je podle mě blbost. Opět jen můj názor. Ale my nechceme myslet, chceme vědět Hodnoty vrubové houževnatosti, tvrdosti atd. jsou ve vlákně už týden. Ale Topkan to pěkně shrnul, jak píše.
vojt Odesláno 9. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 9. listopadu 2011 V pohodě, alespoň to má čtenář pěkně pohromadě napsané Vojt: není problém, vezmi Rolexky, Seika, udělej do nich škrábanec a lešti. Které budou dřív vyleštěné jsou měkčí A nebo, zajdi s tím přímo na zkoušku tvrdosti Rockwell tvrdoměr mám v práci, ale hodinky testovat nehodlám. Jen jsem chtěl od tebe podložit věty, který píšeš. Když to nejde, dojdi si spíš ty na zkoušku tvrdosti. Pak můžeš něco tvrdit .
Potkan Odesláno 9. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 9. listopadu 2011 Už jsem psal, že je to jen můj názor. Co ti k tomu mám říct. Podložené to nemám. U Rolexů dělají kolik ? 900t ks ročně ? Bouchá jim to tam lis. Možná někdo takto bouchá 316L, nevím, za to vím jistě, že spousta značek je dělá na CNC. Proč ? Možná je to v samotné jednoduchosti pouzder Rolex, možná je to přispůsobení celé výroby jejich poptávce a tudíž se přispůsobil i materiál tak, aby to šlo dělat rychle. Možná. Taky není nikde napsané, že ocel 316L, ze které vyrábí např. japonské značky, nebo Čína low-end pouzdra je ta samá 316L (v tvrdosti), kterou tu pracně piplá prim na CNC, nebo ze které jsou vyrobené Grand Seika. Topkan- s tou otěruvzdorností jsem to myslel tak, že např.: Titan grade 2 má nějakou otěruvzdornost, která je menší než otěruvzdornost tvrdší 316L ocele. Vyrobíš tvrdší titanovou slitinu než je ocel 316L, ale její otěruvzdornost může být menší než ocel 316L. Rolex to boucha, protoze potrebuje valit tak obrovsky serie diky poptavce. Tomu podleha i tvar pouzdra, aby se s tim nemuselo nic moc vic delat. Dovedes si predstavit kolik by potrebovali CNCcek, aby vyrobili tolik pouzder? Ale urcite to neni duvod pouzivat 904. Spis naopak, klidne by mohli pouzit 316, nauctovat si za to stejnej kotel a vyvarili by jeste vic v tak obrovskym mnozstvi prodanych kusu. S tou oteruvzdornosti jsi to mozna myslel hezky, ale je to blbost. Proste nemuzes mit tvrdsi material, ktery je mene oteruvzdorny. Muze byt vice nachylny k jinym druhum poskozeni (eroze, kavitace, ...), muze treba i deformacne zpevnovat (to by byla bzunda mit hodinky z Hadfieldky), ale zakladni pavidlo je tvrdost = oteruvzdornost a to proste neobejdes, at uz z toho mas pocit jakejkoliv.
Hasňa Odesláno 15. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 15. listopadu 2011 "... It also has poor surface wear properties and tends to seize when in sliding contact with itself and other metals...." Bude to jako s tim neposkrabatelnym AR.
lib Odesláno 15. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 15. listopadu 2011 "... It also has poor surface wear properties and tends to seize when in sliding contact with itself and other metals...." Bude to jako s tim neposkrabatelnym AR. Nenapravitelnej Hasňa "aka" Cato: "Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno... a AR NENÍ (!!!) nepoškrabatelnej, to si zapište za uši!
Hasňa Odesláno 16. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 16. listopadu 2011 To vis, staryho psa atd. Nicmene porad na tenhle blud narazim. Navic uz to tu dlouho nezaznelo. :-)
Seamaster Odesláno 16. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 16. listopadu 2011 To vis, staryho psa atd. Nicmene porad na tenhle blud narazim. Navic uz to tu dlouho nezaznelo. :-) Me to teda taky dost chybelo... mam novej hint, na WUS se ted resi poskrabana keramicka lunena na novech PO, a ta mela bejt taky neposkrabatelna, to jen abys byl v obraze a rozsiril si portfolio bludu
Klotzman Odesláno 16. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 16. listopadu 2011 na WUS se ted resi poskrabana keramicka lunena na novech PO, a ta mela bejt taky neposkrabatelna,Nemohl bys sem prosím hodit odkaz na tu konkrétní diskuzi ? Zkoušel jsem to na WUS hledat ale nepochodil jsem.
lastam Odesláno 16. listopadu 2011 Autor Nahlásit Odesláno 16. listopadu 2011 Nemohl bys sem prosím hodit odkaz na tu konkrétní diskuzi ? Zkoušel jsem to na WUS hledat ale nepochodil jsem. tady to je: http://forums.watchuseek.com/f20/scratched-my-po-after-about-month-607460.html nijak dramaticky vodřený to nemá, měli by psát že luneta se poškrábe hůř než hliník, ale nepoškrabatelná to taky není správné slovo
Hasňa Odesláno 16. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 16. listopadu 2011 Me obecne skrabance na hodinkach nevadi, lepsi, nez aby lezely ve vitrine, navic jim to dava ducha, historii, ale skrable sklicko me vytaci I na mych Igenech. Skrably vnejsi AR, by me stval velmi. Bohuzel skoro vsechny hodinky, co se mi libi, ho maji. Je to proste trend. Nastesti to jde jednoduse odlestit, az se poskrabe.
Johny111 Odesláno 16. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 16. listopadu 2011 Kto vie, čím to poškriabal - diamantom alebo niečím podobne tvrdým, sa dá poškriabať aj keramická luneta ... Ten škrabanec nevznikol sám od seba.
bru7us Odesláno 17. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 17. listopadu 2011 Jo jasne, prinesl si domu novy hodinky a hura na ne s diamantovym hrotem aby mel co postovat na fora.... Pise tam ze s nima skrtnul o zed - holt marketingovej newspeak zase jednou sliboval nesplnitelne.
railmaster Odesláno 17. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 17. listopadu 2011 Nevím, jestli je to marketingový trik nebo ne, ale abych poškrábal např. keramiku nebo safír, nepotřebuji k tomu nutně mít tvrdší, nebo stejně tvrdý materiál. V niektorých starších vonkajších omietkach /nie hromadne vyrábaných vrecovaných/sa nájdu drobné čiastočky tvrdosti korundu, ktoré sa tam dostali so štrkom a pieskom. Preto si myslím, že je možné zafír aj keramiku poškriabať.
Johny111 Odesláno 17. listopadu 2011 Nahlásit Odesláno 17. listopadu 2011 Keď hodinkami škrtne o omietku, tak nesmie byť prekvapený, že ich poškriabe. Aj hodinky Rado sa dajú poškriabať, je pri nich dokonca varovanie ...
Doporučené příspěvky
Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat
Vytvořit účet
Vytvořte si nový účet. Je to snadné!
Vytvořit nový účetPřihlásit se
Máte již účet? Zde se přihlaste.
Přihlásit se