VS Odesláno 14. července 2015 Nahlásit Odesláno 14. července 2015 (upraveno) Za 45 minuthttp://www.yaohua2000.org/cgi-bin/New%20Horizons.plhttp://ian.cz/inastronoviny/cool/pluto-on-line/ Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma. Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím. Upraveno 14. července 2015 uživatelem VS
Návštěvník Odesláno 14. července 2015 Nahlásit Odesláno 14. července 2015 http://www.osel.cz/8327-sonda-new-horizons-je-jen-desitky-hodin-od-primarniho-cile.htmlTady pekny clanek,stejne je neuveritelne co nam znaloeti fyziky umoznuji
Klotzman Odesláno 14. července 2015 Nahlásit Odesláno 14. července 2015 ...,stejne je neuveritelne co nam znaloeti fyziky umoznuji Mě teda nic...
Josef01 Odesláno 14. července 2015 Nahlásit Odesláno 14. července 2015 Sranda je, že ty technologie, které dorazily k Plutu jsou již několikanásobně překonané, protože jejich vývoj začal před 16 lety Věřím, že opravdu jednou nastane to, že budeme dělat výlety k sondám Pioneer, které již nedávno opustili Sluneční soustavu, ten vývoj jdem opravdu rychle dopředu.
Návštěvník Odesláno 14. července 2015 Nahlásit Odesláno 14. července 2015 (upraveno) Sranda je, že ty technologie, které dorazily k Plutu jsou již několikanásobně překonané, protože jejich vývoj začal před 16 lety Věřím, že opravdu jednou nastane to, že budeme dělat výlety k sondám Pioneer, které již nedávno opustili Sluneční soustavu, ten vývoj jdem opravdu este rychle dopředu.Tak to je holt realita tech letu, docela se tesim az nekdo vymysli pohon, ktery dá dlouhodobe zrychleni 1g a tim padem se bude dat doletet za nejakych 5 let k proxime cantauri s tim, ze signal poleti nejakou dobu jeste zpatky, to bude jeste jina vzdalenost Upraveno 14. července 2015 uživatelem vojta1
VS Odesláno 14. července 2015 Autor Nahlásit Odesláno 14. července 2015 9 roků čekání, pak to udělá bzum a už se vzdaluje Jsem zvědavý na fotky.
Radek124 Odesláno 17. července 2015 Nahlásit Odesláno 17. července 2015 Průšvih je, že i na tu 3. kosmickou rychlost si tyhle rachejtlema vystřelované strojky musí vypomáhat gravitačním prakem - a nic lepšího než tahle de-facto druhoválečná technologie zatím na obzoru není. Obdobně elektronika a digitální technika - revoluční skoky jsou hlavně věcí minulého století. Ne že by se vývoj v tomhle oboru flákal - ale v družicové technice se už třetí dekádu tlačí spíš na snižování nákladů a šíři využití, než na nějaké "celonárodní vzepětí ke špičkovým projektům" typu "cesta na měsíc"... Ze stejného důvodu nebudou ani kamery na té sondě o moc horší než dnešní high-end (při nedostatku světla fyziku žádný postprocessing nepřečůrá) a pár giga v SSD se tam taky najde. Evidentně největší problém který teď NASA řeší je, aby ty svinsky drahé nacachované megapixely zvládly na tu dálku dojít bez poškození - hnát to celé týdny přes komunikační protokol s mnohahodinovou dobou odezvy je trošku jinde, než plesknutí hospodského ksichtu na držkabůček...
Josef01 Odesláno 17. července 2015 Nahlásit Odesláno 17. července 2015 Nemáš pravdu Radku, dnešní kamery jsou úplně jinde a SSD ještě v té době ani neznali.
Radek124 Odesláno 17. července 2015 Nahlásit Odesláno 17. července 2015 (upraveno) Před 10-15 lety že v NASA neznali SSD? A na co mi teda v roce 1999 zapisoval fotky můj první tikitál od Olympuse?A 5 let před tím Psion s3a (přestože u něj se SSD karty musely před přepisem formátovat jako celek)?Ve Windows 95 byl tou dobou (a vydržel minimálně do XP) kouzelný překlad: "Karta zábleskové paměti" Ano, díky integraci (v mezích mírného pokroku a Moorova zákona) vzrostly kapacity a přenosové rychlosti - ale princip plovoucí brány zůstal stejný.U polovodičových kamer je to ještě výraznější - rozlišení a kvantová účinnost byly doslova témata studené války, od té doby už se řešily hlavně ekonomické ojeby na úkor zmenšování buněk (3čip->jednočip), integrace s pamětí (CMOS) a obrazovým procesorem (korekce vad + komprese) - což vše je u bezestrátově zaznamenávaných a externě zpracovávaných astronomických RAW dat nepodstatné. Upraveno 17. července 2015 uživatelem Radek124
Josef01 Odesláno 17. července 2015 Nahlásit Odesláno 17. července 2015 Měl jsem na mysli SSD v dnešním slova smyslu. Sonda ma dvě záznamové paměti 8GB což před 15 lety bylo běžně naprosto nedostupné. Navic ve vesmíru nelze používat běžnou elektroniku, záření by jto za pár let odepsalo. Kamery, které se používají v sondach jsou úplně jinde než CCD a CMOS na zemi v jakékoli formě.
Radek124 Odesláno 17. července 2015 Nahlásit Odesláno 17. července 2015 (upraveno) Pokud byly už před 15 (a více) lety na low-end spotřebním trhu za pár dolarů běžně dostupné SSD o kapacitách desítek až stovek MB, proč si nepřipustit že NASA se svými fondy mohla do družice (notabene vystřelené až v roce 2006!) osadit pokročilejší řešení nejen s potřebnou odolností, ale i s řádově vyšší kapacitou a propustností? Tyto ostatně ani u "SSD v dnešním slova smyslu" nejsou dány ničím jiným, než paralelním přístupem k více čipům/blokům prostřednictvím vhodného řadiče... Wikipedia: "In 1999, BiTMICRO made a number of introductions and announcements about flash-based SSDs, including an 18 GB 3.5-inch SSD." K dyšputaci o nadpozemské formě kamer v kosmických sondách (tekutina, plyn, plazma?) mi morálně brání PhD z fyziky a reputace u partnerů, mezi kterými je i NASA... Upraveno 17. července 2015 uživatelem Radek124
Radek124 Odesláno 17. července 2015 Nahlásit Odesláno 17. července 2015 Ať jenom nepindáme o zástupných tématech a komentářích z doslechu, tady je originální zdroj... (příjem nekomprimovaných detailů ještě pár dní potrvá)
Radek124 Odesláno 18. července 2015 Nahlásit Odesláno 18. července 2015 A ještě pár detailů o použitém hardwaru (procesor, SSD, komunikace, napájení), ať nevaříme z vody...
Doporučené příspěvky
Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat
Vytvořit účet
Vytvořte si nový účet. Je to snadné!
Vytvořit nový účetPřihlásit se
Máte již účet? Zde se přihlaste.
Přihlásit se