hopa26

porucim si pri objednavce, ze chci tvrde drevo. kupuji primo od hajnyho kdyz se tezi. co doveze je to o nahode. nekdy tam jsou pekny klady, jakoze rovny a nechalo by se z toho lecos uriznout. bracha jak je pracovitej a furt nevi co driv, tak se tim soustruzenim misek, vyrobou stolu dubovejch a dalsich vyrobku take bavi. vetsinou kdyz se slozi fura dostanu narizeno , na co nemam sahat a on si bud udela 3 nebo i 4 metrovy kus co protahnou katrem na fosny nebo nadelaji kolace a z nich kratke platy co prozene hoblovkou. ale ma usuenyho dreva na nekolik generaci dopredu. kdyz tam letos neco bude, dam vedet. kfl ti to muze vzit do auta do prahy, at proto nemusis litat, ma kombika. dam mu pod ty spalky nejaky noviny. piliny si pak vysaje na benzince.

Mohli bysme letos udělat nějakej sraz u mne štípací. Budu mít asi 30 metrů tvrdýho v kládách, ostatně jako každej rok. Kdo by chtěl, přijel by, ale nejlíp aby ho jeho žena, (dívka, milenka, dcera, polsuhovačka) přivezla společně se sekyrama, motorovkama, rukavicema. Aby se žencký nenudily, poslal bych je do staročeského muzea ve vedlejší vsi, šly by procházkou lesem, tam prohlídka a zas by šly back. Jejich hlavní role by byla řídit automobil a mít výlet. My muži bysme mezitím řezali, štípali, vedli řeči o současném teplém světě odkud se vytrácí poctivá práce jakou je bezesporu zpracování dřeva. Pili bysme u toho rum kterej není pro plebs, jedli rustikální jídlo, plivali sliny do trávy a vůbec měli hezky strávený den. Kdyby byl zájem, mohl bych tuhle veselici zorganizovat. Mám s těmahle věcma bohatý zkušenosti, jen kdyby těch lidí bylo nějak víc, vyhrazuji si právo tuhle akci nějak limitovat. A když nikdo nepřijede? Zprocesuju to jako každej rok sám, jenom s Pajdou. Tvl já jen na to myslím, už se těším, až ty duby dovezou. https://www.strojvedouci.com/2022/drevo-2022/

sem se díval, mám k nim i připomínku. se těším letos zas přivezou. miluju to. https://youtu.be/mCm3OtcR8DY?si=JfyeRhz3Em1Ij0Ar

Nerad se přu, ale ani s párou, silou a Fiskars hračkama nejde smysluplně naštípat uschlej kroucenej jasan. Tlouk sem je , nešlo to. Vůbec. Brácha byl u máti na obědě, říkam mu, : "heleď to je na štípáčku. " Jeho syn 115kg koncentrovaná svalova hmota, který mi při dřevě asistuje moje slova potvrzoval : "nejde to, sekyrka se odráží, fakt se to nedá! " Brácha: " protože ste oba dva chcípáci líný a nedaáte kloudnou ránu... !!! " Po jídle šel k hromadě, vzal si kalač, dal 4 rány s nulovým výsledkem a zachmuřeně děl: " de to blbě, to bude na štípačku."

Je škoda, že tam po něm nehopsá Pekarová. To by spojilo tu naši rozdělenou společnost. @Frantik někdy, až hude chvilka klidu mi vo tom musiš povědět něco víc. dycky si rád poslechnu zkušenosti lidí, kteří jsou mnohem odvážnější, nežli já.

@instant s prsama mám taky. převlékám se na bazénu, mám zaplacenou svoji vlastní skříňku, abych byl mimo návštěvnický mumraj a shon, který mne obtěžuje. má to svá vlastní specifika, neboť pohled neznalých do prostoru kde je prázdno a evidentně odemčeno láká neznalé k větám: "pudeme sem, heleď je to i s lavičkou, kláárko, tady poocéém..." já páč nejsem úplný nelida jim řeknu: "tady vám to ale nepůjde zamknout, to je pouze pro zaplacené pronájmy, máte to tady napsaně, vidíte?" hlava rodiny si mne zkoumavě podmračeně prohledné a přibližně v padesáti procentech jako bych nic neřekl vyzkouší elektronický zámek. Pak mrzutě, po neuspěšném pokusu a zarachtání plastu který samozřejmě nefunguje řekne : "vono to dovopravdy nejde! musíme jináám, kláárko, nedávej si to tam dovnitř, slyšíš mne, nezamkneš to kurva! " k prsoum eště. z druhé strany řady se převlékaji mladí sportovci, chodím plavat 30 let, tak se mi jich tam za ty roky vystřídalo jakože ohromný kvanta. holky se většinou chodí kolem mého místa převléknout do kabinek a pak se už v plavkách vrací. kluci na to dlabou. modelová konverzace, která zaujme zní asi takhle : holčičí hlas- asi 17let " co dneska plavem, máme pak ještě suchou přípravu, viďte? " klučičí hlas jedna: " koukám na tebe Natálko, jsem si vůbec nevšimnul, heleď , Tobě ale moc hezky vyrostly prsa, to je pěkný, to už jsou moc krásný cecky, divej se Adame, věděl si to? " Adam, klučičí hlas dva " to sem vůbec nevěděl, uka nám je Naty, nebuď labuď, jen se ně kloudně podíváme, jo? " přatelský smích... Natálka, holčičí hlas jedna, směje se: " vy ste fakt blbý , nečumte na mne takhle, nelíbí se mi to, není mi to vůbec příjemný! du pryč vod vás a řeknu to někomu..." Láká mne zakřičet" jo Natàlko, pojď sem, ochráním Tě, budeš v bezpečí" Samozřejmě, že když kolem mne prochází ke kabince nekoukám a dělám že jsem nic neslyšel. tvářím se důstojně, přece jen je mladá, nehodí se abych na ni civěl. nicméně se přistihnu, když se v plavkách vrací, že si zamyšlěně koušu ret. přiběh napíšu jen kofoloj a řeknu ho manželce, protože ho nikam jinam nejde dát. kdo mne nezná nemůže nikdy pochopit jak moc náročné pro mne občas to sportováni je. .......... je svátek, 7,30, v bazénu maj až vod desítí, nechce se mi, bude tam plno. půjdu běhat a veslovat.

@instant Skvělé. Podobných zážitků mám také, varianty scénářů se různí. Každopádně ty nejzajímavější a nejvděčnější blízké potkavačky u skříněk jsou s hezkejma holkama. Tím že je člověk díky pravidelné docházce ve víceméně domácím prostředí, stává se interakce zábavnou a trapné chvíle jdou snadno obrátit v laškovné repliky. To jak píšeš, že než začneš, ze jsi rozmrzelý je přesné. Hezky jsi to popsal.

@M.K. Jasné, díky. Rád hubnouci vlákno čtu, protože se dozvím spoustu věci, co jsem vůbec netušil. U něčeho mám shodu, něco si nedokážu představit, lecos je inspirující a přemýšlím o tom.

Já mám u sportu strašně rád tu dřinu. Musím mnohokrat koumat jak to udělat, abych ho tam nacpal. A vzteknul bych se, kdyby se to nepovedlo. To prostě neexistuje. Bavì mne na tom asi i to, že to není zadarmo, je za tím možná trochu nutně nastavený morál, zarytost a umanutost. Ale krom fyzičky mi to davá i pocit spravedlnosti a rovnováhy, něco chci, tak stejně jako v životě prostě musím máknout. Jasně nebudu nikdy nic dělat na špičkové úrovni, na to nemam předpoklady. Ale když si na to člověk přivykne, zjistí, že krom proměněne postavy žije výrazně spokojeněji. A věta, že venku prší, nebo že je večer, to by pro mne byly důvody, kterým se musím smát. Lituju lidi z měst, kteři se musí s kolem plahočit bůh vi kam, aby se mohli bezpečně a zajimavě svést, lituju lidi co nemají kde plavat, když nemůžou mít doma veslo, když si nemohou jít zaběhat nebo se projít za barákem do lesa... Hlavně bych chtěl teda ještě říct, že ta změna s jídelníčkem i sportem se nechá udělat i pozvolna, nenásilně- asi nejde zničehonic najednou převrátit full źivot vzhůru nohama, to ne každý ustojí.

Mračím se, že špeky nepřesportuješ. Myslím že to částečně jde. Jo bolí to. Je nutné vybrat aktivitu, která je člověku blízká a vytvořit si na ni návyk. A když se dostaneš do fáze, že máš sport jako součast svého týdne, děláš ho každičký den, nepolevíš, nikdy za žádnÿch okolností, jsi po čase za svou umanutost sladce odměněný. Dobrou fyzičkou, náladou a možností jíst na co máš zrovna chuť. Souhlasím, že sníst deset rohlíků je kravina, ale když máš na něj v 22,30 chuť, no tak si ho klidně dáš. Není mi blízký asketický způsob stravy, obdivuji každého komu chutná čekanková pomazánka s polystyrénovým chlebem. Souhlasím, že je strava klíčová. Osobně věřím spíš na menší porce běžných jidel, více zeleniny v příloze a zvýšenný pohyb. Přijde mi to snáze realizovatelné, než si odpírat spoustu chutných věcí.

u nás se aktuálně dělá příjezdová cesta a obratiště pro hasiče, zároveň i výškové vyrovnávky terénu. je to zajímavé, padají tam strašně kvanta zeminy a hmoty, ale ten výsledek, který je jakože okamžitě vidět je pro mne osobně wau na druhou. včera fáze 1 , skrývka, rovnáni, navážka ošklivej recyklat-celekem tam zahučeli 4 soupravy (velká 815 plus vlek. ) moje role- k ničemu jinýmu se prý nehodím bylo jezdit s vibračni deskou a dávat bacha, abych s ní nespadnul do rybníka. https://youtu.be/IH9RPFFfX54?si=TLdbWDY5QI3ea4p- dnes faze 2: navážka krycí betonový recyklát, čistý a pěkný. 6 souprav (815 s vlekem) jeho hrubé rovnání a pak se vše hutní vibrační deskou. to dělám já, protože jsem se včera výbormě osvědčil. nikdo mne teda nepochválil, ale ani nehuboval, což beru jako nejvyšší vyznamenání a ocenění. ...... následovat bude: fáze 3 frezing čistý drcený asfaltový...upěchovaný, ohřátý. fáze 4 finálni- asfaltovy zástřik -jestli mi zbydou penìze.

Jsa takřka full plešatej a macerovanej v bazénový chlorovaný vodě by mne všivé aféry, které se u nás periodicky každoročně opakují nechávaly zcela chladnými.... Rodina je bohužel strašně pačesatá a tak je pak dycky velký mrzení. Krom faktu, že je kolem tohohle školního výskytu vždy spousta křiku, musím také kupovat čerstvé, ovšem chabé náhražky rakovinnotvornýho orthosanu co nijak extra nefungují a imrvére, se prý furt dokola musí prát veškerý povlečení. Navíc, protože se mne to teda netýká čelím zraňujícím výtkám o malém zájmu o problematiku a řešení situace. To mne uvádí do rozpaků a nekomfortního modu. Jsem pak mrzutej, neboť doma požaduji klid. Jsou to strašně těžký věci todleto.

To je velká pravda. Nevím jestli máš dny,,kdy se stydíš sám za sebe, ale takový mám já dneska. Od rána jsem nepřeložil stéblo křížem. Vstal sem v 7, 10 kdy už všichni odjeli do školy. Došel sem si zaběhat, zaveslovat, poslechnul si z JBL boomboxu (aby to bylo kapku audio a neplevelil sem to tu zbůhdarma) co jsem v neděli natočil a kfl poslepoval-zatim bez obrazu. Poprosil sem mamku aby mi udělala oběd, postěžoval si jí, že mi manželka neuvaří. Nemá teda kdy, ale to jsem z taktických důvodů zamlčel a neuváděl. Mám rád, když o mne ženy bojují. Napsal sem dva příspěvky na forum, oba s nulovou informační hodnotou. Víc nic. Ale dívám se ven z okna na barevnej podzim a je mi příjemně, cítím se spokojeně a vyrovnaně.

na plejakoj a ovladačích aby to nezrcadlilo od televize se svit diod reguluje fixou, proste to začmarykuješ do příjemna...