hufnor

Tak to je jasný, v čem byla chyba toho bazmeku, je to tam na tom i napsaný na tý cedulce. It's BAD!

Tak jsem parádně nalítl Burešovi na šméčko. Maso v tomhle balení jsem zatím nikdy nekoupil a už nikdy nekoupím. Při rychlém průletu obchoďákem koukám, v pultě rib eye, české maso, vyzrálé, a steak je nějakej velkej. Že by se to u nás konečně naučili pořádně porcovat? Porážka 17.4., na balení váha něco přes půl kila - ideálka. Víc nebádám, házím do košíku. Bohužel jsem přehlídl logo kuřbuřta na etiketě. No, tak jsem to dneska rozbalil, abych to nacpal do sous vide a rozbaluju, rozbaluju a rozbalil jsem i maso. Na tři kousky. Ti hajzli tam nakašírovali tři kusy masa tak, aby to vypadalo jako jeden půlkilový steak. Jeden z těch kousků masa je přitom jak na řízky, tak do centimetru tlouštky. Vyloženě odřezek. Ty dva další na tom nejsou o moc líp. Kdybych to nestáhl provázkem, aby to trochu nabylo na výšku, mohl bych to rovnou nakrájet tak na Stroganov, protože steak by z toho nebyl. Takže přátelé, varování, maso od Burešova kuřbuřta, na steaky, nebrat! #tonechces

Ilustrační video k současné situaci v USA. 4fc67d106fd2c9a1.mp4

Mrkni na Lidl. Levnější hrncová varianta, plus dvě varianty "tyčkové". Já mám hrnec, jiný typ, je OK. Ale asi bych bral tyčku. Víc ti asi napoví tyčkaři.

Tohle je ve srovnání s tím novým sh*tem docela dobrý porňák. Připadá mi to asi nějak takhle: Co se nám dřív líbilo, protože to bylo pěkný a fajn. Co se nám "má"/"musí" líbit teď, protože je to prý záhodno.

Dovedete si představit, že by ten žebřík v průměrném českém kempu nepodkopla tak 3 z 10 ožralých hovad vracejících se po zavíračce z bufetu, čistě pro tu haha supr prdel, jestli to spáče katapultuje ven střechou, až se to propadne?

Nezkoušeli jste náhodou někdo vrznout ten SV tyčák v plastové krabici do polystyrenového boxu kvůli lepší izolaci? Já mám SV hrnec z Lidlu, ale ten není zrovna moc mobilní, tak uvažuju nad nákupem tyčky, abych to s sebou mohl brát třeba na dovču. Je mi sympatická ta možnost předpřípravy masa na gril (ideální propečenost a likvidace případných breberek jak u vepřového, tak třeba u mletého hovězího na burgry) v různých krajinách. Taky s přesností na tom ten lidlový produkt není zrovna dobře. Ale mám trochu problém s tím, že když v tom mám nechat třeba žebra jet 12 až 24 hodin, tak z tenké plastové krabice mi za tu dobu uteče strašného tepla. Nejsem nějaký ekomagor, ale příčí se mi zbytečně plýtvat zdroji a myslím, že polystyrenový box okolo té krabice by mohl výrazně pomoc. Viděl jsem SV tyčky použité i jenom v samotném polystyrenovém boxu, ale tam bych se bál, že ten po několika použitích může prasknout a řešit x litrů vody vytečené v noci v kuchyni mě zrovna neláká. Tak proto kombinace plastové krabice pro strukturální integritu a termoboxu pro izolaci. Tušíte, zkusili jste?

Nevím, nevím, ve starším feedbacku prodejce stojí francouzsky právě u tisícimajlovek: "Ces chaussures sont des fausses, de bien mauvaise qualité" - fejky, mizerná kvalita. Kromě toho se mi nezobrazují žádné položky prodávajícího, když kliknu na items for sale, což je takové divné.

Naprosto fantastický jednoduchý salát ke kusu flákoty a zemákom je teď na jaře z raného zelí. Nakrouhat/nakrájet na úzké nudličky, podle chuti zakápnout zhusta doporučuju bílým vinným octem (nemusí toho být moc, já dávám odhadem tak čajovou lžičku na 2 porce, přidat trochu česneku - já rád spíš náznak, než česnekový masakr, tak tam zlehka práším sušený česnek, ale funguje to dobře i s utřeným čerstvým (pak opatrně s další solí), soli, promíchat, ať si ten ocet a česnek vleze do toho zelí a tak po 5 minutách pár lžiček panenského oliváče, nechat v chladničce odležet tak půl hoďky a víc. Funguje i na druhý den. Naprostá paráda, 5 ingrediencí včetně soli, já jsem schopný toho zvalit misku i tak samotného. Fotku nemám, ale předevčírem jsem to dával na housku na trhané vepřové a bylo to fantastické.

Tak Česká pošta a listovní zásilky je vážně chuťka. Doporučené prioritní (spěšné) psaní podáno v úterý odpoledne ... a podle sledování zásilek i po telefonátu na poštu psaní ještě pořád sedí v místě podání. Lempli to jsou, lempli, lemplovští. A já abych se teď postavil na hlavu kvůli tomu, že nejsou schopni poskytnout normální službu deklarovaným způsobem.

Mně to drželo, je ovšem třeba dodat, že jsem zapomněl uvést, že já to měl na podložce, ne přímo na plechu, tzn, na plechu byla nepřilnavá podložka z lýdla, na ní máslo, na tom vobláčky. Stejně jsem je musel trochu přesvědčovat k oddělení, ne, že by samy odskočily, ale prostě jsem je podebral podebírátkem a odpodebírátkoval, tak mi to nepřipadlo tak podstatné. Když si ale znova čtu tvůj příspěvek, tak nevím, jak jsi tom měl s tím chladnutím. Já to vytáhl z trouby a během 10 vteřin to putovalo na toust. Nevím, jaká byla časová prodleva před fotografováním, ale pár minut to bylo. Nakolik udržely původní objem, těžko říct, ale rozhodně nějak katastrofálně nesplaskly. Je ale fakt, že u takových sufléoidních receptů bývá občas v něčem rarach. Blbý ocet, málo/moc, sůl, málo/moc, šlehání, málo/moc, teplota, málo/moc. U mně to mělo úspěch, protože jsem zahaluzil hned napoprvé, takže ani nevím, v čem by ten fail měl spočívat. Možná se to vykrystalizuje ze dalších zkušeností/ze zkušeností dalších soukuchtů.

Včera jsem konečně objevil ta správná předkrmová vejce. Přes kanál Food Wishes ke mně doputovaly vajíčkové obláčky. Základní princip je jednoduchý, vejce se rozdělí na žloutek a bílek, bílky se vyšlehají s trochou octa (citrónu) a špetkou soli, přičemž vzniklý sníh by neměl být takový ten úplně pevný, ale ještě trochu vláčný. Sníh se rozdělí na máslem potřený plech do formy obláčku/hnízda s důlkem na žloutek uprostřed a peče se v troubě na 190 asi 5 minut do mírně zlatava. Pak se plech vytáhne, do důlku se uplacíruje žloutek a nechá další cca 3 min v troubě zatáhnout. Podávat lze samotné na toustu s máslem. Já jsem si s tím trochu vyhrál, na toust šlo napřed gervais s dijonskou hořčicí, na to lžíce na proužky nakrájeného ledového salátu naloženého na chvilku v lehké zálivce z bílého vinného octa (který šel i do bílků - cca kávová lžička na 4 vejce) a oliváče, následováno uzeným lososem a navrch přistály obláčky. Dozdobeno pažitkovou kládou a hráškovými klíčky a zakápnuto balsamikovou omajdou. Vizuální efekt super, chuťově výborné. Příště udělám obláčky kompaktnější a důlky trochu menší, napoprvé jsem se bál, aby se mi nezatáhly, tak jsem tam udělal pořádné krátery a tím se mi i obláček poněkud rozlezl. Jedna podstatná výhoda této úpravy vajíček spočívá ve spojení tekutého žloutku jako je například u pošírovaných vajec, poměrně efektního vzezření a možnosti přípravy několika kusů najednou. Čas se investuje dopředu do oddělování vajíček a šlehání bílků, ale pak, když je potřeba podávat 4, 6, 8 porcí předkrmů, tak to jde udělat a servírovat na rozdíl od těch pošírovaných vajec naráz.

Zábavný záběr z recenze nové audiny.

V souvislosti s tím, co se momentálně děje a v ostrém kontrastu k tomu, co v poslední době ohledně této situace vychází z úst našich čelních představitelů, mě doslova dojal proslov jedné staré, moudré dámy, která toho sama hodně zažila. V neděli 5. dubna byl odvysílán projev britské královny, ve kterém Elizabeth Alexandra Mary Windsor svému lidu prokázala přesně takovou službu, kterou od ní potřebuje. Tohle není jednoduchá doba a většina z nás má v této situaci co ztratit. Ať už nás postihuje ?jen? narušení běhu našeho života, omezení aktivit, které nám přinášejí radost, nedostatek kontaktu s našimi blízkými, nebo na nás dopadá zásadnější ohrožení budoucnosti v podobě obav ze ztráty práce a s ní i finančního zajištění, strachu o vlastní zdraví nebo o životy těch nejbližších, kteří patří mezi nejzranitelnější skupiny, všichni bychom uvítali trochu nějaké té podpory, pár moudrých, klidných slov. A zatímco někteří zvolení taková slova poskytnout nedokáží, jiní povolaní naštěstí tuto schopnost mají. Žasnu nad měrou soucitu a porozumění, jež jsou schopni prokazovat někteří z lidí, kteří zažili nezměrné útrapy a vskutku strašlivé časy. Právě takovýto soucit prokázala i Alžběta II., která sama žila a aktivně pomáhala ve hrůzných dobách druhé světové války. Jako princezna a následnice trůnu mohla tyto těžké časy trávit v bezpečí a pohodlí. Namísto toho si vymohla svolení k nástupu do pomocných sborů armády, doslova si vyhrnula rukávy a v montérkách se jala přikládat ruku k dílu. Přestože ve srovnání s hrozbami a problémy, s nimiž se museli lidé vypořádávat tehdy, je současný ?úděl? mnohých z nás téměř až triviální, není v poselství tehdejší princezny-mechaničky a nynější panovnice slyšet sebemenší jízlivá výtka či zlehčování toho, co prožívají různí lidé dnes. Připadá mi, že ten, kdo prošel skutečnými útrapami a odnesl si z nich namísto zatrpklosti a zášti moudrost, dokáže chovat respekt k jakémukoliv utrpení a projevovat pochopení těm, kteří se mu snaží vyhnout či se z něj vymanit. Ten, kdo dokázal sám přiložit ruku k dílu, dokáže ocenit skutečný přínos těch, kteří pomáhají, jak mohou, ať už je to náplní jejich povolání, nebo čistě dobrovolnou aktivitou. Jaká škoda, že i my nemáme podobně moudrou a užitečnou osobu, která by nám v naší stávající situaci poskytla takovou službu, jakou tolik potřebujeme, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Naštěstí nám nic nebrání v tom, aby se ta moudrá slova donesla přes moře až sem a pozvedla morálku i nám. Jediná překážka by tu mohla být ta jazyková. Žádný kompletní překlad jsem zatím nikde nenašel, ale naštěstí tu díky své profesi můžu pomoct já. (Pro ty, kteří angličtinou vládnou, přikládám na konec odkaz na krásný originál.) Její královská výsost, Alžběta II., z milosti boží královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a ostatních držav a území, hlava Společenství, ochránkyně víry, mimořádný projev ze dne 5. dubna 2020: ?Obracím se na vás v období, které je nepochybně čím dál náročnější. Je to období, kdy je narušen běh života v naší zemi. Toto narušení přineslo některým zármutek, mnohým finanční nesnáze a všem pak obrovské změny našich každodenních životů. Chtěla bych poděkovat všem v první linii národní zdravotní služby a také všem pečovatelům, kteří nezištně nadále vykonávají svou každodenní práci mimo své domovy a pomáhají tak nám všem. Jsem si jistá, že spolu se mnou si všichni občané váží všeho, co děláte, a každá hodina vaší tvrdé práce nás přivádí blíže k návratu k normálnějším fungování. Chtěla bych poděkovat také těm z vás, kteří zůstávají doma. Pomáháte tím ochraňovat zranitelné a mnohé rodiny tak zachráníte před bolestí, kterou zažili ti, kdo přišli o své blízké. Této chorobě čelíme společně a chci vás ujistit, že pokud setrváme svorní a odhodlaní, podaří se nám ji zdolat. Doufám, že v budoucnu se budeme moci všichni s hrdostí ohlédnout za tím, jak jsme se této výzvě postavili coby jednotlivci, a že ti, kteří přijdou po nás, budou moci prohlásit, že Britové této generace byli stejně silní jako příslušníci těch ostatních. Že vlastnosti, jako jsou sebekázeň, poklidné, srdečné odhodlání a sounáležitost, zůstaly podstatou této země. Hrdost na to, kým jsme, není odrazem naší minulosti, ale základem naší přítomnosti a budoucnosti. Chvíle, kdy se celé Spojené království sešlo ke svornému aplausu pro zdravotníky a další nezbytné pracovníky, si budeme pamatovat coby projev ducha našeho národa a symbolem tohoto projevu budou duhy kreslené našimi dětmi. Ze všech koutů Společenství i celého světa slýcháme jímavé příběhy o tom, jak se lidé semkli, aby pomohli druhým, ať už v podobě roznášení balíčků s jídlem a léky, péče o sousedy nebo adaptování chodu firem pro potřeby pomoci v této nouzové situaci. Přestože může dobrovolná izolace být někdy náročná, mnozí lidé nejrůznějšího vyznání i bez něj nyní objevují, že představuje příležitost, abychom zpomalili, zastavili se a zamysleli, ať už v podobě modlitby nebo meditace. Připomíná mi to můj první projev, který jsem společně se sestrou odvysílala v roce 1940. Ještě jako dívky jsme tehdy odtud, z hradu Windsor, promlouvaly k dětem, které byly evakuovány ze svých domovů a v zájmu vlastního bezpečí poslány na venkov. Dnes budou opět mnozí zažívat bolestný pocit odloučení od svých milovaných. I dnes ovšem, stejně jako tenkrát, hluboko v nitru víme, že tak děláme to, co je správné. Třebaže jsme v minulosti čelili různým výzvám, tato je jiná. Tentokrát musíme spojit své síly se všemi národy po celém světě ve společném úsilí a pro uzdravení využít velké pokroky vědy a naši instinktivní schopnost soucitu. Uspějeme a tento úspěch bude náležet každému z nás. Může nám být útěchou, že ačkoliv budeme muset přestát ještě mnohé, lepší časy se vrátí. Znovu budeme s našimi přáteli, s našimi rodinami. Znovu se setkáme. Prozatím posílám své díky a nejvřelejší pozdrav vám všem.? Video zde:

Když jsem dneska dětem vysvětloval, že je sice teplo, ale pořád ještě moc chladno na to, aby si hrály s vodní hračkou na zahradu ve tvaru loďky, vzpomněl jsem si na svou oblíbenou fyzikální hádanku, která se tu možná už v nějaké podobě objevila, ale do tohohle vlákna by to mohlo patřit, takže tady je: Následující rébus je teoretický, nebabrejte se moc v reálné měřitelnosti poklesu/zvednutí hladiny, co by cihla zlata udělala ve fóliovém bazénku, atp. Klasický zjednodušený model ideální koule ve vakuu, jo? Na hladině milionářova bazénku je loďka. V loďce je stokilová cihla zlata. Když zlato vypadne z loďky do bazénu a loďka zůstane na hladině, co se stane s hladinou vody v bazénu? A) Zůstane na stejné úrovni. Zvedne se. C) Poklesne.

Pro některé asi tak trochu va, v zadání nechybí nic, rozhodně ne nápovědy. Navrhuju ten post promáznout. Ti, kteří to dali opravdu úspěšně, to dali i bez takových tipů.

Úkol: Otevřete zámek s kombinací tří čísel podle následující nápovědy. 682 jedno číslo je správné a na správném místě 614 jedno číslo je správné, ale na špatném místě 206 dvě čísla je správná, ale obě jsou na špatném místě 738 všechna čísla jsou špatná 380 jedno číslo je správné, ale na špatném místě

Tak ať jenom nesosám, ale taky něčím přispěju. Moje oblíbená hádanka, kterou můžete potrápit i děti. Nemá to žádný háček. Opět, nepište tu výsledky, případně jo, ale pod spoiler. Výsledky na googlu nebo SZ. Text i obrázek jsem upravil já tak, aby odpovídal variantě, ve které jsem to slyšel poprvé já. Lidojedi chytí čtyři trpaslíky. Dva trpaslíci mají černé čepičky a dva bílé. Lidojedi jim řeknou, že je sežerou, pokud trpaslíci nedokážou splnit úkol. Ten je následující. Lidojedi zakopou čtyři trpaslíky až po hlavu do země (jako na obrázku). Trpaslíci se tak nemůžou vůbec pohybovat ani ohlížet a vidí jen před sebe. Trpaslíci jsou zakopáni v řadě, jeden z nich je oddělen zdí. Trpaslík za zdí se dívá na zeď. Tři trpaslíci na druhé straně se dívají opačným směrem, tedy taky na zeď. Poslední v řadě tří trpaslíků vidí před sebou dva kamarády s čepičkami a zeď. Druhý v řadě tří vidí před sebou jednoho kamaráda s čepičkou a zeď. První v řadě tří trpaslíků vidí před sebou jen zeď. Náčelník lidojedů vysvětlí trpaslíkům, jaká je situace, tedy že jsou tři na jedné straně zdi a čtvrtý na druhé a řekne jim, že jim na hlavách dvě černé a dvě bílé čepičky popřeházel tak, aby nevěděli, jestli mají svou původní. Úkolem trpaslíků je, aby některý z nich ze situace vydedukoval, jakou barvu má čepička na jeho hlavě. Ten trpaslík, který si bude jistý tím, jakou má na hlavě čepičku, se má ozvat a říct správnou odpověď a taky vysvětlit, jak k ní došel. Pokud se mu to podaří, budou trpaslíci volní. Pokud se některý trpaslík zmýlí, nebo nedokáže vysvětlit, jak k odpovědi došel, tak lidojedi trpaslíky sežerou. Který trpaslík se ozve, jakou má na hlavě čepičku a jak přišel na to, jakou má čepička barvu?

Já nehraju, on má ten kvíkvétestík performance cap. Když má člověk všechno správně, tak to prostě víc nedá ani při nižším/vyšším věku ani při kratším čase, takže výsledek je, že jsem prý oproti gymplu blbější. Ale tehdy měl ten test těch otázek trochu víc, esi si to dobře pamatuju. Další, pome, hoši! Todle mě baví.

To je super. Víc. Víc!

Jsem možná zapomněl dodat, že cílem je vybrat dobrý televizor, páč s tchyní vycházím dobře, ne co největší šunt, aby trpěla ... Zejména mi jde o nějaké osobní zkušenosti s QLED, protože tchyně půjde brzo do důchodu a do obývák má na jih, takže je tam docela hodně světlo a podle toho, co jsem zatím načerpal o téhle technologii, tak má dobré barvy při vynikající svítivosti, což by se na takové podmínky denního důchodcovského sledování asi hodilo.

Vážení, dostal jsem bojový úkol vybrat televizi pro tchyni. Parametry jsou pokud možno do 50" (bude se na to dívat přes ten kratší rozměr panelákového obýváku), "takové ty devebete, abych nemusela kupovat ten setoboks a to červené tlačítko aby to mělo" (HbbTV). Finanční limit je cca 20 tisíc. Z mého pohledu LED, QLED???, nějaké další fíčury, které zvážit? Pokud byste měli užitečné info ohledně toho, na co se zaměřit z parametrů, nebo nějaký tip na konkrétní typ s dobrým poměrem obraz, zvuk, fce/cena, podělte se, prosím.

Hele, přesně tohle mi vznikne pokaždé, když vezmu do ruky jakoukoliv pilu a potřebuju uříznout kus dřeva rovně podle čáry, kterou jsem si na něj nakreslil. Dovez dřevo, nakřivo ti ho klidně uřežu. Pily mám.

Pro zajímavost jsem se nedávno dočetl o změnách v povinné výbavě. Podle všeho už nepoužitá lékárnička v podstatě nejde "projít" a žárovky už nemusí být vůbec. https://www.bezpecnecesty.cz/cz/clanky/97-lekarnicka-a-povinna-vybava-auta-od-1-10-2018 Tak se případně nenechte pro nic za nic buzerovat od švestek za to, že nemáte něco, co už mít nemusíte, jenom kvůli tomu, že budou dělat bububu a spoléhat na informační setrvačnost. Mě by taky ještě před měsícem nachytali. Kdo má furt pročítat všechny změny v legislativě - no, my všichni, ale to bychom nedělali nic jiného.