Přijde paní Jajtelesová za rabínem Baruchem pro radu, že ten její manžel si jí vůbec nevšímá, jako stran těch manželských povinností, pořád jen práce, pak přijde domů a hned usne, no však i žena má své potřeby, ne? A co jako s tím může dělat?
Rabín se škrábe za uchem, on je spíš přes ten Talmud, ale tohle je trochu jiná věc, že? Tak se jde poradit za svou manželkou. Ta to překvapivě úplně chápe, ale poradí, že to chce nějaké ozvláštnění, třeba jen změnu prostředí. Konečně, ona přece zrovna uklidila pokoj pro hosty, jak tam minulý týden přespal rabínův bratr, je tam teplo, nové povlečení, co kdyby ten pokoj Jajtelesům na pár hodin půjčili?
A tak ano, rabín pošle šámesa pro Jajtelese, že to je moc důležité. Zavedli Jajtelesovou do pokoje, ať se připraví, pak jí tam šoupli i Jajtelese, který vůbec netušil, co se děje, zavřeli dveře, a ať si to vyřídí mezi sebou. Za dvě hodiny vyjde paní Jajtelesová, celá růžová, v nakřivo zapnuté halence a povídá rabínově ženě: "Nojo, tak to jsem moc potřebovala. Jo a ten váš pomocník, ten šámes, ten je hrozný popleta. Každý přece ví, že my jsme Jajteles, pánská konfekce, Horní ulice. No a představte si, že on přivedl Jajtelese, drogistu z Nádražní..."