KFL

Pokračování příběhu o dvou kouslejch maticích... tl;dr> Mám nejspíš nejdražší padáky na světě a navíc ani na motorce nejsou nasazený! A nyní pro zájemce delší verze . Včerejšek jsme strávili s prckem sháněním věcí. Koupili jsme přímou aku frézu od Makity a k ní dva úzký brusný kotoučky na železo. Pro jistotu jsme koupili ještě malou dremelku (tady se tomu říká fortuna nebo krtek). Po návratu domů jsem nebyl do frézy schopnej zasunout nástavec kotouče. Návod jsem prostudoval.. nešlo to. Takže znova do auta a do Telče, kde jsem vpadl do prodejny se slovy "Jsem nejspíš jen úplnej debil...", což vzápětí potvrdil prodavač tím, že nástavec do frézy za 3 vteřiny dostal. Nechápu, proč v návodu není napsáno, že se svornej prvek, do kterýho se osička zasouvá, dá a hlavně má z frézy vytáhnout kleštěma... První kotouč se rozletěl po minutě práce a podotýkám, že jsem na něj fakt netlačil! Druhej držel, ale po cca 5 minutách práce došla baterka. Dali jsme ji nabíjet a zapojili jsme malýho krtka na šňůře, kterej, jak nás i varoval prodavač, výkonem nestačil vůbec na nic, kromě toho, že vyráběl spoustu jisker. Cyklickým opakováním broušení a nabíjení jsme po cca dvou hodinách práce nedosáhli vůbec ničeho. Můj psychický stav by se dal označit jako vztekle zoufalej. V místě šroubů je strašně málo místa, nástroje dlouhý, bojovali jsme o každej milimetr. Mno... Obvolával jsem po obědě krámy v okolí, protože sice byl objednanej trhač matek, ale dorazí až v pondělí a já neměl nervy na něj čekat. V Jihlavě je prodejna Milwaukee, kde byl strašně příjemnej prodavač a ten řekl, že má jeden kus trháku a počká na nás i po skončení prodejní doby. Když jsme ho odpoledne vyzvedávali, bylo mi na 80 % jasný, že se nástroj kolem matky nevejde díky omezenýmu prostoru. Prodavač řekl, ať ho kdyžtak dovezeme zpátky, pokud to nepůjde. V podvečer vypuklo nový kolečko zápolení. Byl jsem ve stavu poloviční nepříčetnosti, zoufalství a odevzdanosti a hlavou mi běžely myšlenky, co budu s motorkou dělat, když se to nepovede. Komu ji odvezu, kdo by to mohl udělat apod. Trhák se samozřejmě nevešel. Díky ohlodanosti matky ale šel tak nějak nasadit, takže jsme ho i tak zkusili. Bez šance. Na to, jak kvalitní tool to měl být, mě překvapily vrypy na špičce hrotu po prvním pokusu o utažení proti rovné plošce matky. Takže vrátit už taky nepůjde. V rámci testování všech možný variant jsme ještě zkusili matku i šroub odvrtat, aby se navzájem oddělily. To se zčásti povedlo, ale k ničemu to nebylo. Po této dávce snahy mi cákly nervy a odjel jsem do Jihlavy do OBI, kde jsem koupil flexu. Byl jsem odhodlanej prostě šrouby přeřezat i za cenu toho, že zničím převlečný distanční válečky od padáků. Koupil jsem nejmenší možnou variantu, k tomu svorky, aby se mi válečky neprotáčely, pro jistotu ještě malou ruční pilku na železo a jel domů. To už bylo osum večer. První šroub jsme nakonec přeřezali pilkou, protože mezi válečkem a samotným padákem byly cca 3 mm místa. Trvalo to půl hodiny. Radost z toho, že se nám povedlo šroub říznout, zkazil jen fakt, že díky nasazený matce a stísněnýmu prostoru za ní nešel šroub vytáhnout z díry ven. V tuhle chvíli už jsem měl chuť zapálit jak padáky, tak i motorku a nakonec sám sebe. Flexou jsem šroub ještě o něco zkrátil, ale nebylo to k ničemu. Opět, omezenej pracovní prostor znemožňoval se dostat blíž k rámu bez rizika říznutí do něčeho důležitýho. Nevzdal jsem to a šel s flexou na druhej šroub. Tady už zafungovala únava a nedostatek jasné hlavy - volně otočnej distanční váleček, kterej svorky ne úplně dobře podržely, se mi protočil pod flexou, kousnul kotouč a ten se tak nějak roztrhal na kusy. Nikomu a ničemu se naštěstí nic nestalo. Naznal jsem, že už toho bylo dost a jdeme spát. Ráno jsem s odhodláním zase začal brousit matku, protože už zbývala naprosto minimální část držící ji pohromadě. V tu chvíli to vzdal druhej brusnej kotouč. V pláči mi zabránila jen přítomnost prcka, kterej se zrovna zjevil ve dveřích garáže v pyžamu s otázkou, jak to jde... Znova do Telče, kde jsme se sáhodlouze radili s prodavačem, jak na věc. Nakonec nám prodal širší brusný kotouče se slovy, ať matku prostě zbrousíme namísto přeřezání. K tomu jsem vzal větší baterku do Makity, abych nemusel co pět minut nabíjet. Matku na uřízlým šroubu jsme po prvotním nabití (50 minut) ohlodali za 10 minut do takový míry, že se šroub nakonec protáhnul kolem hrbolu na motoru. Zalila nás lehká vlna euroforie, ale čekal nás ještě jeden. Nasunuli jsme do uvolněný díry tovární šroub a nasadili matku. Druhej odolával o něco víc. Celý situaci nepomáhal fakt, že broušením se samozřejmě kov zahřívá a matka tak ještě více přilínala ke šroubu. Ve finále, na konci kapacity druhý baterky, tj. cca 13 minutách práce, jsme matku zredukovali na 50 % obvodu a pak přišlo na řadu brunátné násilí, kdy jsem do zbylýho závitu vrazil starej šroubovák a s kladívkem zařídil odloupnutí zbytku kovu a plastu ze šroubu. Vyklepnutí šroubu ven už byla otázka pár vteřin. Pak jen uklidit, nasunout původní tovární šrouby, vyfoukat špony a kovovej prach a vrátit všechno do původního stavu. Při utahování origo šroubů jsme byli naprosto panicky pomalí, což je asi pochopitelný. Cvaknutí momenťáku na 105 Nm. znělo jako nejlepší zvonkohra na světě. Vrátit svody, spasovat vejfuk, nový těsnění, utahovací sekvence podle servisního manuálu... a je hotovo. Když nepočítám 2,5 dne práce, tak jsem v tom od čtvrtka za 14 tisíc v toolech a k tomu 6,5 za samotný trubky. Nejdražší padáky na světě... a ani na tý motorce nejsou . Itala jsem poprosil o nový spacery a až někdy seberu odvahu, zkusím je nasadit znova. Se šroubama, který jsem koupil tady. Anebo to nechám na servisu... Poučení? Ve stísněným prostoru se dělá úplně nahov*o. A než řezat, tak radši brousit. Příště už budu vědět. Ale spíš budu doufat, že žádný takovýhle příště nebude. Teď jen chovám naději, že montáž dalšího přísluška (blinkry, tail tidy apod.) proběhne bez problémů . btw: nepotřebujete někdo přímou aku frézu? Dvě baterky... použitá cca 1,5 hodiny. Anebo 115ku flexu Bosch?

Jak to poznám? Jsou prostě "stříbrný" a předpokládám, že budou nerez. Odpo jedu pro trhač, nemám nervy čekat do pondělka. A koupim rovnou nějaký mazivo, abych měl jistotu, že se to nekousne znova.

Jj, koupil jsem už nový šrouby - černý. Jako ulomení kousku závitu mě překvapuje - copak je to z másla? Když jsou to pevnostní šrouby? A kdybych to rval nějak křížem nebo jako debil, tak to chápu, ale dotahoval jsem to rukou, úplně navolno... ach jo. Každopádně po půl hodině práce s bruskou jsem se neposunul vůbec nikam a nevím, jestli mám nervy pokračovat v chrlení jisker. Trhač matic bude možná lepší řešení. Dop*či, to jsem nas*anej!

Majoritně v Thajsku . Nicméně padáky jsou z Itálie (Unit Garage) - chtěl jsem černý, takže proto jinej výrobce. Origo jsou jen stříbrný. Unit Garage platí za kvalitního dodavatele (studoval jsem), ceny tomu odpovídají. I ty šrouby jsou značený pevností někde 10,9 nebo tak něco... nicméně realita je dost tristní. Každopádně origo šrouby taky nic moc. Malinkej šroubek držící okrasnou plackou na krytu převodovky se mi uštíp taky v půlce závitu. Vůbec nechápu proč. Zkoušel jsem to odvrtat, vytahovákama odstranit a ani boha. Malý kousky špon pořád drží v závitu (Loctite z výroby). Při montáži držáku brašny se mi zase protočil torx v hlavě při prvním náznaku odporu šroubu, tj. v moment, kdy se začíná dotahovat. Moment jsem měl nastavenej na předepsanejch 25 Nm a ani jsem tam nedošel. To taky bylo zcela nad moje chápání. Pokusy ho posléze dostat ven zcela selhaly. Hlava zanořená v zákrytu, nemám to jak chytit. Šrouboval se ale přímo do závitu v rámu a kus ho trčí ven na druhý straně, tak jsem si říkal, že bych na něj nasadit uzavřenou matku, tu dotáhnout nadoraz a tím ho vyšroubovat ven. Nebo aspoň povystrčit. Ale začínám si myslet, že to radši nechám bejt. Se šroubem nikdo nehne, takže s držákem taky ne. Nepokládám se úplně levýho, ale tyhle situace ve mně vyvolávají (kromě vzteku) i poměrně velkou dávku zoufalství. Ad první majitel - jistě, zvlášť já, když jsem total pintlich a puntičkách a všechno musím mít ve 100% stavu. Proto to taky řeším. Moh bych se na to vys*at, ale nedá mi to . I když Scrambler už je ojetina a jsem druhej majitel... Ten šroub šel strčit skrz úplně v klidu, v díře závit není, tj. zvedat motor nepotřebuju (nedrží ho jen tyhle dva šrouby), je to jen průvlak. Matka se chystá z druhý strany. Jasně, myslím dremelku, ne flexu. Jen jsem nevěděl, jak se tomu říká . A v plánu mám říznout matku napříč, abych ji mohl sundat a šroub vytáhnout z díry ven. A nahradit jiným. Brejle samozřejmě mám - od dob, co mi strunovka hodila kus trávy do oka a já to řešil týden, bez nich nedám ani ránu .

Já prostě nemůžu mít nic tak nějak normálně, aneb další mechanická story. Koupil jsem padáky na Scramblera. Instalují se kolem motoru na rám za použití celkem 4 šroubů. Dva jsou velký (M12x90) a dva menší (M8x40). Velký šrouby se dávají namísto stejně tlustejch, co drží motor v rámu, který jsou ale kratší (logicky). Nová sada šroubů pro padáky byla vybavena samojistnejma matkama, což jsou takový ty matky, co v sobě mají plastovou vložku, která brání samovolnýmu povolení v důsledku vibrací. Pro představu - aby se vůbec člověk u Scramblera k těm šroubům dostal, musí se sundat svody. Což znamená třeba i výměnu jednorázovýho těsnění pod nima. Potud dobrý, měl jsem to nastudovaný a objednaný. Dneska všechno dorazilo, tak jsem se do toho dal. V klidu, s radostí, beze spěchu. Sundal jsem svody, vyměnil těsnění, povolil oba velký šrouby, což znamenalo dostat do stísněnýho prostoru klíč držící matku a dlouhou ráčnou zvenčí povolit samotnej šroub, kterej je z fabriky utaženej na 105 Nm. Pak jsem si nachystal konstrukci padáku. Posléze jsem to celý napasoval na stroj, pěkně zlehka, volně, žádný křížení nebo pnutí. Všechny šrouby ke stroji jsem chytil na závit rukou a matky utáh, kam to jen prstama šlo. A potom přišel na řadu momenťák a největší šrouby... První se hryznul 2 milimetry předtím, než se vůbec podložka dotkla rámu. Zanadával jsem a zkusil ho povolit. Pustil cca 4 milimetry a dál ani ťuk. Orosil jsem se a přelil mě pocit děsu. Opatrně a po kouskách jsem se snažil šroub povolit... a ANI HO*NO!! Povolal jsem na pomoc starší dítě, aby mi drželo klíč na matce, vytáhl dlouhou ráčnu, nějakej lubrikant a začal boj, kterej skončil tak, jak logicky musel. Rozlomil se mi ořech s imbusem a šroub se ani nehnul. Skvělý. V duchu jsem procházel zpětně kroky montáže a nemohl přijít na nic, co by kousnutí závitu způsobilo. Ale řekl jsem si, že jsem prostě asi jen nešikovnej debil a někde jsem to zkřížil a je to moje vina. A vrhnul jsem se na druhej velkej šroub. Ten jsem pro jistotu dotáh jen na 50 Nm. Bez jakýhokoli odporu, úplně krásně. Tak, jak to má bejt. Dobrej pocit mi kazil jen ten rozlomenej ořech a imbus v hlavě šroubu, kterej nešel vyndat. Na zítra je plán jasnej. Koupit malou flexu, rozříznout matku a šroub vyměnit za novej, kterej snad seženu. A abych měl jistotu, že koupim ten správnej, rozhodl jsem se, že zase vyndám ten druhej, kterej šel v pohodě utáhnout. A guess what?! Kousnul se taky! Ale pozor, ne při povolování, ale při vytáčení ven. Půlka závitu zůstala v matce a zaboha s ním nejde hnout. Co je to ku*va za materiál? Nějak mě přešla chuť zkoušet utáhnout i ty zbylý dva menší šrouby, byť jeden se točí přímo do závitu v rámu a nemá matku. Možná je koupim taky nový - pro jistotu. Čili výsledkem dvou upocenejch hodin je napůl rozebraná motorka, jeden zlomenej ořech a dva zaseklý šrouby. Skvělý! Snad zejtra všechno seženu. A budu doufat, že mi nesjede roztočená flexa třeba do rámu nebo do chladiče. Výrobci jsem napsal lehce vytočenej mail, že by mě zajímalo, z jakýho materiálu ty šrouby jsou. Aspoň pro pocit.

Amouage v Ingr bejval snad od začátku, ale vyřadili je z nabídky někdy kolem 2017-2018. Když jsem se tehdy ptal v krámě na důvod, říkali něco o kolísavý kvalitě, pokud si pamatuju správně. Teď ji zase vrátili a upřímně tomu taky úplně nerozumím, když je značka k dostání všude a zase tak nic oslnivýho imho nenabízí, ale... nějakej důvod to mít jistě bude. Třeba poptávku od lidí .

Já vzal dneska prcky na novou Bláznivou střelu. Měl jsem lehčí obavy a přes poměrně slušný hodnocení na film šel s nízkým očekáváním. Původní klasiku mám rád a i dneska se na ní občas podívám, když ji dávají. Novej film ani vzdáleně původní úrovně nedosahuje, Neeson se mi do role vůbec nehodil (proti Nielsenovi měl navíc málo bílý zuby), ale nakonec to nebylo tak strašný, jak jsem se bál. Pár opravdu vtipnejch momentů se našlo, spousta referencí na události a lidi, running jokes přes celej film taky, ale paradoxně nejvíc jsme se zasmáli u závěrečnejch titulků a songu ze studia. Což nevim, jestli je vlastně dobrý, nebo špatný hodnocení .

Je zajímavý postavit vedle sebe Saharu a Crystal Saffron a říct, že jsou si podobný. Já obě vůně vnímám diametrálně odlišně. Což je samozřejmě subjektivní a je to dobře. Kdyby všem vonělo všechno stejně, tak by třeba i mě bavil Sauvage od Dioru, ke kterýmu jsem si dneska ze zvědavosti přičichnul ve Fann (EdP a P) a zhnuseně ho vrátil na regál .

Glamster je super a hrozně se mi líbí. Bohužel na mojí hlavu nefunguje. Zkoušel jsem 3 velikosti a buď jsem se do ní nevešel anebo se mi kvedlala na šišce jak kýbl na smetáku .

Aha, to je novinka. Loni, když jsem se kolem LV motal, byla cenovka jinde.

LV stojí kolem 10-12 tisíc. Ideálně v Pařížský přímo . A ano, Pacific Chill je super! Imagination vlastně taky, pokud si dobře vzpomínám.

Ale ty ji pokladas za damskou, tak nechapu, co se sem montujes [emoji3].

Jj, Ultima je dobrá, ale v portfoliu TdM je taková "všednější". Což jí neubírá na kvalitách, ale v jeho stáji mám jiný favority. Například Grand Beau (mimo Raw Goldu a Fuego Futuro).

Jj, to jsem samozrejme nasel taky. Dekuju.

Dneska jsem byl v Triumph Brno, neb mám lehce šišatý přední kolo. Borci ho zkontrolovali a během 20 minut zjistili, že je opravdu lehce nakopnutý. Pak mi řekli, že to neumí opravit, ale že mi můžou objednat novej ráfek za 30 táců . Zaplatil jsem 1450 Kč a odjel zpátky domů. Obvolal jsem tři různý doporučený experty na kola v blízkém okolí a všichni se mi vysmáli, že ráfky s výpletem do bočnice ráfku neumí a že nejlepší je koupit nový kolo. Jeden z nich mi teda řekl, že v ČR je prej jedinej člověk, kterej je umí spravit, ale že neví, kdo to je, ani kde sídlí. Ale že prej dělá Africy a GSa. A doporučil mi, abych se zeptal v Hondě, kam ráfky vozí... WTF?! Poslal jsem dotaz na import Triumphu, co mám dělat, protože by mě fakt zajímalo, jestli majitelé Scramblerů, velkejch Tigerů a všech dalších drátěnejch ADV/offroad motorek kupujou po náročnejch enduro jízdách s dojebanejma kolama nový ráfky...

Já mám 187 cm, ale dlouhý nohy (inseam 90 cm), takže úplně v pohodě došlápnu plnýma chodidlama na zem. Nicméně takový trochu štafle to jsou . Co jsem ale psal tady kolegovi bokem - když jsem začal loni na V-Stromu 800, přišel mi vysokej a těžkej (225 kg, myslim). Koupil jsem k němu Speed Twina a dodneška je jeho ovládání jak procházka s obratnou baletkou po anglickym trávníku. Jednoduchý na manipulaci, přítulný, nezáludný, pocitově lehký (ačkoli 215 kg). Super! Pak přišel Indian, kterej je ještě nižší, a Suza odešla. A nakonec dorazilo XE, který je z těch všech nejvyšší . Jak mi Speed přirostl k srdci, tak ze všech těch strojů se paradoxně nejlíp cejtim na XE. Indian je nizoučkej, ale ten posed ve mně nebudí 100% jistotu v pomalejch rychlostech, především pak s omezením náklonu; plus je poměrně těžkopádnej. XE je vysoký, sedí se na něm "normálně", ale díky širokejm řídítkům, geometrii a těžišti ne super vysoko (Strom ho měl výš, myslim), je hrozně snadno ovladatelný a působí lehkonoze. V zatáčkách máš plnou důvěru a přesně víš, jak moc jsi nakloněnej a kolik ještě můžeš. Když zastavíš ve svislý poloze (tj. ne např. v kopci bokem jako já ), motorka vydrží stát vzpřímeně pár vteřin, aniž bys ji musel lovit nebo zachraňovat. Samozřejmě jakmile ji nakloníš o víc než cca 8 cm do strany, tak už to v ruce razantně ucejtíš. Tak jako tak si neumim představit, že bych s ní vyrazil do terénu (kromě toho, že to neumim). Motorka nepůsobí za jízdy těžce, ale jakmile s ní potřebuješ trochu lomcovat nebo přehazovat ze strany na stranu v malejch rychlostech, už se kila projeví. Samozřejmě tohle píšu jako motorkářský ucho, takže mě ber s rezervou .

Tak já mám nohy dlouhý, i z 87 vysoký cm sedačky mám chodila 100% na zemi. A stejně mi to bylo houby platný .

Ale zvuk maj Zardy moc pěknej!

Tak jistě.. když jsem po 5 minutách zápasu bez dechu a vzteky bez sebe popad telefon, že někomu zavolám, tak jsem jednak zjistil, že nemám komu a taky že si musim udělat fotku pro upamatování vlastní blbosti. Těch 10 vteřin na zemi navíc mašině určitě neublížilo.

To jste věděli, že když zastavíte v kopci napříč silnicí a máte tím pádem jednu nohu níž, gravitace během 2 vteřin hravě překoná zdánlivý dojem rovnováhy? Tak já už to vim taky . Naštěstí jsem bike držel, co to šlo, takže si prakticky jen něžně lehnul na bok. Boj s 230 kilama na opuštěný účelový komunikaci uprostřed ničeho trval nekonečných 10 minut, zoufalství ve mně narůstalo každejch pár vteřin, ale nakonec jsem našel správný místo, úhel i úchop, abych mašinu dokázal postavit na kola. Vykapalo trochu oleje kolem filtru a chladičovky (plnící hubicí). Škrábanec na blasteru a řadičce. Jinak naštěstí nic. Míru vlastního nas*ání přehlušil jen hlasitý trhavý zvuk z kyčelního kloubu během pokládání motorky, který hodinu po návratu domů dospěl do potupného rozhodnutí dobelhat se do auta a odjet do špitálu. Na pohotovosti jsem pak vypadal jak simulant, protože RTG OK a cloumání nohou a prohmatávání různých částí těla a kloubu bylo bez bolesti. Tohle místo je pro mě prokletý, loni jsem tu podobným způsobem položil Suzuki. Už tam asi nepojedu. Celej tenhle kratičkej výjezd 2 km od baráku byl za účelem natočení zvuku novejch vejfuků. To se teda nakonec povedlo, ale radost z toho videa úplně nemám.

Neznám, nevim .

Zavíječ, však? Podle stavu se bojim, že už s tim nic moc neuděláš (krome spálení). Na druhou stranu - za pokus nic nedáš. Karate prej funguje velmi dobře, Lepinox je "bioléčba" - možná lze kombinovat, nevim. Buxus každopádně prostříhat.. a počkat a doufat. Spálit se dá vždycky. Samozřejmě pokud máš v okolí další a bojíš se o ně, zapal napadený ihned a ty zdraví stříkej . EDIT: Jsem neviděl další příspěvek . Apokalypsa dobrá!

[emoji3] to je na tobe

Dej tomu cas. Nebo ji vymen [emoji3].

Já mám s CC dvě zkušenosti - obě špatné. Pravda, obě subjektivní. Vůně jsou občas totální overkill, kdysi jsem koupil holce flakón za 15 táců, kterej na krámě voněl skvěle a za půl hodiny z toho byla vyčpělá cikánská maringotka plná sušenýho ovoce a oslích chlupů na dece. Vesměs, až na totální výjimky, jsou to takový nicmoc běžný vůně, který koupíš kdekoli za 10 % ceny. Nicméně všechny na mě působí hrozně řvavě - hele, mám prachy, koupil jsem si drahou voňavku. Prostě něco jako Breitling . Ale vím, že @Bukoowsky testoval nějakou town/country či co a ta byla prej dobrá. Byznys vůně imho neexistujou - jestli chce univerzál, ať si koupí voňavkou v Abercrombie . Každopádně z toho běžně diskutovanýho portfolia, co tu běhá, bych se držel osvědčenejch modelů. Musc Ravageur, Grand Soir, Crystal Saffron, Oud Stallion anebo něco ostřejšího - Santal Vulcaniq, Papyrus Moleculaire apod.