KFL

U nás je aktuálně puberta v plný parádě u jedničky, dvojka pomalu nabíhá. Divim se, že jsou ještě pořád naživu . Marně vzpomínám, jestli jsem byl stejně odrzlý pako, který na všechno mělo odpověď, byť sebedebilnější, a odmítal jsem apriori všechno, co naši řekli/chtěli/požadovali/doporučovali/podsouvali. Řek bych, že do jistý míry ano, ale takhle moc ne. Je potřeba to asi prostě jen přežít. Už jen 4 roky .

1200 mi pocitove nesedi, proti 900 pusobi tezce a divne se lame v zatackach (lonskej model teda). Na moje jezdeni mi speed 900 bohate staci. Spis me laka ten Scrambler, ze je to typove jinej stroj s pohodlnym posezem.

Jj, Zard na to dělá kit, to už čirou náhodou vím . Je to krasavec, no...

Často slýchám, že jsou cyklisti obecně zm*di. Někdo dodává, že se takovým zm*dem stane i normální člověk ve chvíli, kdy se oblíkne do trikotu nebo vleze na kolo. Je to vtipný a často se podobným řečem zasměju, přiznávám. Nekvalitní fotka Triumphu Scrambler 1200 XE vznikla na mostě, kudy vede silnice z Točné do Cholupic. Vozovka s veskrze minimálním provozem (dnes po jedné odpoledne), za 3 minuty jsem napočítal 4 auta a jednu motorku. Obrázek vzniknul tak, že jsem vlezl do jízdního pruhu, prakticky na středovou čáru, a snažil se motorku nějak vyfotit. Registroval jsem, že se ke mně v dálce zleva blíží mírně zakulacená lesklá spermie na kole. Protože ale jela u krajní čáry a tudíž mezi námi byly minimálně dva metry, spíš tři, nevšímal jsem si jí. Když jsem konečně rámcově zakomponoval stroj do zlatého řezu a připomínal si všechny ty poučky o ostrosti, horizontech, padajících svislicích a tak dále, zatímco jsem se rozhlížel kvůli výskytu aut, jimž bych stál v cestě, vybuchl za mnou ufuněný výkřik: "Táhni do haj*lu!" V první chvíli mě tato instrukce zaskočila. Pak jsem se v helmě rozesmál a teprve po další vteřině mě napadlo, jak by bylo fajn trikot doběhnout a zeptat se ho, jak přesně to myslel. Ideálně nějakým smetákem vraženým do drátů. Naštěstí mám ale nekonfliktní a mírumilovný mindset (plus teda nejezdím běžně se smetákem), takže zůstalo jen u toho smíchu. Nicméně cca 55letý jezdec svojí jednoduchou větou jasně potvrdil rčení ze začátku textu, což je sice paušalizující klišé, ale... No, a já mám fotku s příběhem . A k tématu: Testovací dny v pražské prodejně Triumphu jsem (díky shodě náhod a impulzivnímu nápadu na něj vyrazit) dneska vytěžil na maximum. Jel jsem si zkusit primárně T120 a když už jsem tam byl, rovnou jsem si booknul Scramblera. Chtěl jsem teda verzi X, ale měli jen XE (vyšší a s lepšíma komponentama). Co už. T120 je strašně příjemnej stroj s bezvadnym zvukem klasickýho střihu, jak to Triumph umí. Basový bublání evokuje druhou světovou a dvanáctistovka má krouťáku na rozdávání v jakejchkoli otáčkách. Jediná potíž spočívá v tom, že je posezem téměř totožná se Twin Speed 900, kterýho mám doma. Tedy poté, co jsem na něj nainstaloval stupačky z T120. Moje touha po větším bráchovi se po pár metrech proměnila ve smíření s faktem, že se prostě jen svezu na prakticky identickym stroji, jen s větším motorem a kvaltem navíc. Navrch k tomu jsou na T120 řídítka výrazně blíž tělu, resp. navozují vzpřímenější pozici, což je OK, ale ne pro moje ruce, který začaly po pěti minutách zvláštně trnout. Do zatáček se T120 skládá o poznání pomaleji a méně ochotně než Speed, což jsem víceméně věděl už dopředu. Jinak je ale uhlazenej, super pohodlnej a samozřejmě plnej charakteru. Z projížďky jsem se sice vrátil lehce smutnej, ale zároveň i spokojenej, protože vím, že T120 fakt nemusím absolutně řešit a můžu v klidu zůstat u Speeda, kterej mě baví tak jako tak. Nicméně... překvapení dne se konalo v podobě Scramblera 1200XE. Neměl jsem žádný očekávání, jen mě pudila zvědavost a ADV modely nebo Speed Triple/Trident mě nelákaly. Prvních 20 metrů jsem si říkal, že má stroj děsně ucukanej plyn a vysoký zdvihy se houpou jak dostavník. Po 100 metrech jsem si říkal, že se na tom musim zákonitě zabít, protože po krotký a klidný T120 mi připadalo, že krotim nadrženýhu puberťáka v těsný přítomnosti MILF chůvy. A po kilometru už jsem se jenom smál. Ten stroj je tak strašná p*del! Ale tak strašná. Je hravej, veselej, překvapivě ovladatelnej a mrštnej, působí lehce a živě a tradičně má skvělej zvuk. Byť charakterem jinej proti T120/Twin Speed. Díky dlouhejm zdvihům je neuvěřitelně pohodlnej, polyká kanály a díry bez mrknutí oka a když zaklekne v zatáčce, ani se nehne. Dal jsem si kolečko na Točnou, Cholupice a zpět a čím dýl jsem jel, tím víc jsem byl unešenej. Jasně, vejfuk je nepraktická stylovka, která topí při stání nebo pomalý jízdě do nohy. Dost. Zároveň má díky němu člověk trochu nesouměrně nohy. Řídítka jsou poměrně dost široký, sedačka trochu tvrdší a LCD budík se ke stroji IMHO vůbec nehodí. Ale tvl, kdy naposled jsem jel v/na něčem, z čeho jsem vylez/slez totálně vytlemenej a stříkaly ze mě endorfiny? Po návratu jsem si lehce zahrál na unešenýho troubu, kterej musí všem říct, jak skvělej zážitek půlhodinka se Scramblerem byla. Zjevně jsem tím ale nikoho neotrávil, ba naopak prodejce viditelně ožil, takže jsem se ani nestyděl. Moje off-road ambice jsou absolutně nulový. Furt jsem začátečník. Mám dvě motorky. Nic neumim. Ale ku*vapráce, od dvou odpoledne nemůžu setřást pocit, že Scrambler 1200X (nižší) je něco, co dřív nebo pozdějc budu potřebovat. Boží, fakt boží.

Ze života samodomo troufalýho mechanika... V rámci customizace Triumpha jsem dneska instaloval progresivní pružiny na přední vidli, neboť mají výrazně vylepšit jízdní vlastnosti a především omezit ponořování předku při brzdění. Když nepočítám další upadlej kus železa na nádrž (a další odlomek laku), ačkoli jsem měl v místě froté hadr, moje rozhodnutí měnit pružiny v přední vidli patří mezi méně rozumné. Především z toho důvodu, že bod návodu, abych měl přední kolo vyvěšený ve vzduchu, jsem optimisticky ignoroval s přesvědčením, že pružinu v pohodě stlačím i při stojící motorce, a nadto ještě zašroubuju horní špunt (klíč velikosti 30 + jemnej závit). Fakt, že na mě - poté, co jsem sundal řídítka a odstranil z cesty kabely a hadice - po prvotním uvolnění závitu poměrně dynamicky vyskočily podložky, plastový vložky, to všechno zmáčený od oleje, mě překvapil jen trošku. Po úspěšném vypreparování zbývajících podložek a pružiny a nasoukání nových komponent do vidle jsem čelil cca 8 centimetrům trčící plastové trubky, kterou bylo potřeba zatlačit dovnitř proti pružině a ještě zašroubovat zátku. Tento úkon mi po hodině upoceného snažení, zlomenejch zad, proražený ruky, pokusů nadlehčit kolo, létajících nadávek v kombinaci s horečným proklínáním všeho okolo, dal jasně najevo, že vyvinout soustředěný tlak v jednom směru cca 100 kg a v jeho závěru ještě chytit jemnej závit, bude nad moje síly. Nakonec jsem se uchýlil k tradičnímu řešení. Dal jsem si cigáro a rezignovaně zíral na napůl rozebranej předek motorky. Zkusil jsem si neúspěšně zapůjčit motohever od spřátelené motorkářky, ale zase jsem dostal tip, na jehož základě jsem použil nejjednodušší řešení - zvednutí zadního kola klasickým motozvedákem, podložení středu motorky dřevem a spuštění zadku zase dolů. Pak už všechno trvalo jen cca deset minut. Poučení: Některé body návodu je fajn dodržovat. Padající hliníková zátka vidlice zvládne dopadnout přesně do místa, kde se hadr předchozím úsilím samovolně vychýlil a odkryl nádrž. A samozřejmě zanechat stopu. Pokud existuje riziko, že bude třeba podepřít rám, bylo by fajn těsně předtím neinstalovat ochranný kryt motoru, který ho překrývá. Jedu se projet. Doufám, že na mě cestou někde nevyskáčou pružiny zase ven .

Stejně si všechno musíš osedět a samozřejmě ideálně projet. Prošel jsem si loni úplně stejnym kolečkem - první motorka, opatrnost, začátečník... takže Guzzi, Kawa, Honda, Suzuki atd. Stroje jsem maximálně osahal na showroomu, protože jsem nakupoval ještě před doděláním papírů. A jak říkám, první (nová) motorka šla z domu po 3 měsících, protože jsem se "našel" v úplně něčem jinym, co mě během výběru absolutně míjelo . Zjistil jsem, a třeba to budeš mít podobně, že motorka tě musí hlavně bavit. Charakterem, jízdníma vlastnostma, zvukem, vzhledem, stylem - zkrátka tím "něčím", co je velmi často iracionální. Prostě faktor, kterej ti vyvolá úsměv na tváři a na kterej se pokaždý těšíš. U mě takhle funguje především Triumph, což je moje srdcovka. Indian je taky krásnej, ale kdybych si měl vybrat, co půjde z domu v případě nutnosti, bude to Scout. Tak šťastnou ruku při výběru! Jetý Triumphy (Speedy, T100/T120) se dají koupit za dobrý peníze... just sayin' .

Gratuluju! K motorce - já taky vybíral jen podle recenzí a nějakejch úvah. Chtěl jsem novej stroj, neb jsem nezkušenej motorkář a poznám prd. Vzal jsem Suzuki V-Strom 800, což je relativně vysokej stroj. Bezvadnej, ale nakonec jsem zjistil, že i při 187 cm mi víc sedí menší motorky. Takže mám teď Triumpha Speed Twin 900, což je naprosto boží věc. A k tomu teda Indiana Scout. Nicméně už pokukuju po upgradu Triumpha na silnějšího bráchu (T120), ale to je jen iracionální chtíč, reálně to vůbec nepotřebuju. Co tím chci říct - nevím, kolik měříš, jakej máš rozpočet atd., ale Triumpha a jejich "retro" řadu bych určitě nevynechal. Popř. Royal Enfield 650 bejvá taky dost chválenej - pokud ti stylem sedí.

Podobně. Něco jsem prodal/daroval a pořád mám 14 voňavek. Všechny byly nakoupený v uplynulých 18 měsících a z nejvíc používanejch mám pořád třetinu, u některejch jsem kolem 90 % kapacity. Takže to nejsem schopnej ani odhadnout .

Za mě nejlepší Chandigarh Express a Outcast Blue. V druhý vlně Citizen X a celkem i Santal Calling. Zbytek mě úplně nenadchnul, byť Atlas Fever (jejich snad druhej nejprofláklejší parfém) je fajn, ale něco mu chybí.

Nemusíš, já jsem jen v některejch ohledech maximalista a nesnesl jsem pomyšlení, že bych vyhořel ve skupině 18letejch puberťáků . Jistota je jistota. Výsledkem bylo, že jsem začal projíždět test podruhý pro kontrolu ve chvíli, kdy většina z nich byla někde u 12. otázky .

Fakt? Nám autoškolák loni říkal, že když nedáme testy, tak nám B zůstane, že je to jen zkouška na A. Přesně tak. Nám autoškola dala přístup na e-testy.cz, kde jsem udělal cvičně celkem 92 testů, z toho failem skončily jen první dva (na nový teorii po novelizaci), pak už pořád 90+ % úspěšnost. Když to klikáš furt dokola před spaním, tak za tejden to máš nadřený tak, že ostrym testem proletíš za 6 minut (i s druhým kolem na ověření odpovědí). Vlastní zkušenost . Dá se to sosnout i do mobilu asi za 50 korun.

Jsem starej

Prvni vymena oleje samodomo. Ve Starene. Povedla se. Motor prede jako vzdycky. Cejtim se jak pan sveta [emoji3].

Měl jsem mobilní klimu asi za 8 táců doma. Hučí to jako digestoř na plnej výkon. Kýbl vody to vyrobí za cca 3 hodiny provozu. V místnosti klesla za tu dobu teplota o 2 stupně (z 31 na 29). Jakmile se to vyplo, konec. Pravda, místnost byla trochu větší než doporučenej prostor pro jednotku (asi o 5 m2). Za mě fakt totál nouzovka s hroznym opruzem kolem odtahu horkýho vzduchu ven. Takže musim chca-nechca souhlasit s YPOušem - ventilátor udělá lepší službu.

To by ti měl říct asi doktor nebo fyzioterapeut. Myslím ale, že pro začátek by 5-12 kg mělo stačit. Já s nima lomcuju i dneska a pořád se s nima dokážu během půl hodiny úplně odrovnat .

Pro velký úspěch opakovačka trénovacího kempu zatáček v Písku s @Bukoowsky. Poprvé v životě jsem škrtal stupačkou, což mě samozřejmě vyděsilo, ale člověk si zvykne. Pak velká zábava při sledování profi závodníka, kterak se snaží být rychlejší na Indianovi v zatáčkách a nejde mu to (omezený možnosti náklonu v kombinaci s pomalýma obloukama jsou svinstvo) . No a tentokrát se sjelo hodně velkejch Harleyů a sledovat průlety obytňáků s hromobitím po okruhu byla mnohdy velká paráda (bez ironie). Klasicky nejlepší jezdec z žáků byl postarší frajer na Indianovi FTR, kterýmu přezdíváme Primátor (typová podoba s Bohuslavem Svobodou). Už loni byl neuvěřitelnej a přišlo mi, že letos se zase posunul o kus dál. Lítal jako úplnej ďábel. Zážitek... jako obvykle .

Tenhle fenomén jsem u sebe pozoroval za poslední dva měsíce už třikrát. Ráno vyndám telefon z nabíječky a za hodinu má 80 %, aniž bych cokoliv dělal. Po další hodině už jen půlku baterky. Plus je dost zahřátej. Stopnutí všech aplikací nepomůže. Jen restart a plný dobití, po kterym se to už zase neopakuje. IP15 pro max.

Dneska bylo krasne.. 300 km kolem komina, Dukovany, Znojmo a pak pres AT a J. Hradec zpet. Pecka.

Najdi prsten, cigaretu, tužku, pistoli, kladivo, knihu, kus dortu, filmovej pás, deštník (s trochou fantazie teda), balónek a loď .

Na tu 350 jsem ted videl ody na YT u Darcyho a dedka. Jsou z RE obecne uplne hin… Tak at to jezdi! [emoji846]

Za mě super!

Ještě k diskuzi - mám též Triumph Speed Twin 900, kupoval jsem ho na podzim. A přestože má "jen" 65 koní a pět rychlostí, je to rozdavač radosti a charakteru. Je obratnej, mrštnej, má skvělej zvuk a je pocitově velmi jemnej. Všechno jde lehce, kvalty tam padají jak horkej nůž do másla. A rychlost mu rozhodně nechybí. Na naháče bezvadně pohodlnej i na delší cesty. Mám ho FAKT rád.

Versys v litru je obrovskej, v 650 v pohodě. NC750x je za mě zcela nedoceněnej stroj. Takovej nenápadnej a nepříliš vizuálně atraktivní traktor, co tě doveze úplně všude a rozhodně není pomalej. Plus "frunk". Měl jsem ho taky ve výběru na první mašinu, ale nakonec vyhrál V-Strom 800 (RE). Nicméně 750x dobrá - loni v Písku na okruhu, v rámci motoškoly, byly dva. Jeden s lepším vejfukem (super zvuk) a druhej obyč, otřískanej a olítanej, a drandili tam s tím masivně. Bavil jsem se s frajerem u toho otřískanýho a říkal, je to motorka stylu "černej Petr", ale že ji má už několik let a objel s ní půl Evropy, v naprostý pohodě.

Uz si nepamatuju, esli jsi zkousel Ex Nihlo - Speed legends a Citizen X?