Petr_P

Jak už to tak bohužel bývá, jen co jsem publikoval databázi hodinek Eterna MVS, tak jsem naprostou náhodou zjistil, že se už před několika týdny konečně objevily kvalitní fotografie jednoho velmi zajímavého exempláře (vojenské evidenční číslo 100616, z tzv. mnou označované ?první série?). Ten už v databázi sice je, ale s velmi chybnými identifikačními údaji. Musím popravdě přiznat, že jsem naletěl letošní jarní marketingové kampani Eterny k retro modelu ?Heritage Military 1939?. Její tvrzení o modelu z roku 1939 s kalibrem 852S pro naši vojenskou správu už jsem v tomto vlákně rozporoval. Nicméně to, že si v negativním smyslu pohrají s fotkami originálních hodinek, jsem nepředpokládal. Na následující dvou obrázcích, stažených z reklamních článků, by měl být právě exemplář čísla 100616. Na první pohled to vypadá, že oba pohledy patří k sobě, a že se jedná o pohledy na jedny a ty samé hodinky. Detailu v podobě odlišných řemínků, nebo detilu trochu jiných korunek, jsem nepřisuzoval důležitost. A to byla chyba. Tím v mé databázi vznikl unikát v tzv. ?první sérii? (hodinky s označením MAJETEK VOJENSKĚ SPRÁVY, číslem ve tvaru 100xxx), které ale na rozdíl od ostatních hodinek v této řadě mají centrální vteřinovkou a jsou na nožce označeny zkříženým římskými meči. To ale není pravda. Marketingový mágové od Eterny pustili do světa jen fotomontáž dvou různých hodinek, která se jim lépe hodila do povídaček o novém modelu z roku 2014 ?Heritage Military 1939?. Ve skutečnosti hodinky evidenčního čísla 100616 vypadají takto: Zdroj fotografií: www.passion-horlogere.com Tedy, stejně jako ostatní hodinky v první sérii (evidenční čísla ve formátu 100xxx) jsou to hodinky, které mají strojek s mimostřednou vteřinovkou. A vyražené zkřížené římskými meči se také nekonají. Zda se jedná o malé Eterny s kalibrem 520 (má předtucha) nebo velké Eterny s kalibrem 852 nedokážu z těchto fotek určit. Fotografie také ukazují, proč mám i určité a neskrývané pochybnosti o plné autenticitě této tzv. ?první série? Eterna MVS. Jestli ty hodinky pocházejí z druhé poloviny 30. let (?) 20. století (až třeba 50. let), tak to gravírování vypadá o mnoho a mnoho mladší. Mám podezření, že možná někdo kopíroval design gravírování na Eternách MVS tzv. druhé série, ale použil zcela jinou technologii. Pochopitelně je to i technologicky hodně odlišné od gravírování na hodinkách Longines MVS, Lemania MVS nebo Eterna MVS třetí série. A když už jsem byl v úpravách databáze, tak jsem znovu pročesal web a nalezl další exempláře klasické třetí série (číslování ve formátu 335xxx). Celkem je tam nyní 26 exemplářů z toho 19 exemplářů třetí série. Připojuji aktualizovaný seznam ve formátu PDF. Eterna-Majetek_vojenské_správy_2014-12-24.pdf Ve třetí sérii se tak objevil strojek s dosud nejnižším číslem 320xxx, který byl pravděpodobně vyrobený už v roce 1947. S novými přírůstky, se také zase trochu upřesňuje možný celkového rozsahu výroby. Pokud se odečte nejvyšší a nejnižší známé sériové číslo na víku, tak vyjde rozdíl 1021. Tedy si dovolím upřesnit moji teoretickou hypotézu a zvýšit odhad možného počtu hodinek Eterna MVS v tomto provedení na minimálně 1100 kusů. Poznámka: Přestože hodinky (klasické třetí série) označuji (a nejenom já) jako erární Eterny MVS, tak jsem neuvedl žádný přímý důkaz o tom, že všechny tyto hodinky mají za sebou armádní službu. Bohužel jen část jich je označena erárním symbolem zkřížených římských mečů na nožce pouzdra. U těch ostatní armádní kariéru předpokládám jen na základě nepřímých důkazů ? jejich nikoliv náhodné existenci právě na tuzemském vintážním trhu, samozřejmě způsobu provedení číslování víka pouzdra a hlavně vzhledem k tomu, že sériová a evidenční čísla zapadají do jedné číselné série s těmi označenými zkříženými meči.

6) Závěr Pokusil jsem se udělat nemožné a podívat se letem světem na všechny hodinky označované jako ?Majetek vojenské správy?. mým hlavním cílem bylo rozdílné hodinky nějak časově zařadit a udělat si alespoň základní představu o řádech počtů v jakých se mohly vyskytovat v evidenci vojenské správy. Zatímco nejvíce pozornosti se dnes věnuje Longines MVS, mě osobně nejvíce překvapily poválečné dodávky hodinek Eterna MVS (v provedení, které si označují jako třetí série) a Lemania MVS. U Eterny je to poměrně malý rozsah, možná jen okolo 1000 kusů a že se jejich dodávky překrývaly s dodávkami posledních hodinek Longines MVS. Naopak dosud poměrně nenápadné hodinky Lemania MVS, zavedené až okolo roku 1953, zde byly zřejmě v obrovských počtech (možná až 4000 kusů). Mohly a zřejmě byly po dobu více než 30 let skutečným tažným chrono koněm (společně s Longines MVS) našeho letectva až do příchodu PRIM Letecké Automatic v roce 1983. Taktéž erární číslování u sovětských hodinek MVS naznačuje, že sovětských hodinek mohlo být u vojenské správy na tisíce. Nicméně jejich mosazná pouzdra v kombinaci s menší atraktivnost jejich země původu mohly snadno způsobit, že se jich do dnešních dnů nedochovalo tolik jako jejich švýcarských souputníků v evidenci vojenské správy. V kontextu politické situace 50. let je téměř nepředstavitelné, že dodávky Lemanií MVS v první polovině padesátých let probíhala současně s dodávkami prvními sovětských hodinek. Přesto se to podle čísel v databázi zřejmě stalo. Dovedu si ale představit, že letci a tedy letectvo trvalo na ověřené švýcarské kvalitě v nerezovém pouzdru a jednoduší sovětské hodinky Poběda byly spíše vhodnější pro polní použití (a možná ani to ne, protože Pobědy nebyly vodotěsné). Sovětské letecké speciály Šturmaskie možná okolo roku 1952, kdy se Lemanie zřejmě objednávaly, nebyly sovětskou stranou nabídnuty, nebo stejně jako u prakticky všeho zbrojního vybavení v 50. letech nebyla sovětská strana požadované počty ochotna dodat, protože zřejmě sotva zvládali zajištovat dodávky vlastním ozbrojeným silám a na všechny nově přezbrojované armády východního bloku už neměli volné kapacity. Platilo to letecké i obráněné techniky, proto je možné že i taková ?drobnost? jako letecké/vojenské hodinky nebyla výjimkou. Poznámka: Z dnešního pohledu jsou ty čísla u hodinek z 50. let ohromná, ale docela mi to zapadá do kontextu té doby. 50. léta byla významně poznamenaná začínající Studenou válkou, které se na dálném východě změnila v horkou válku na Korejském poloostrově. Tehdejší komunistické Československo bylo z příkazů Moskvy dotlačeno k těžké militarizace naší země, společnosti a průmyslu. A to pochopitelně na úkor jiných potřeb společnosti, které se ještě vzpamatovávala z následků druhé světové války. Tehdejší ?mírové? výdaje na obranu byly naprosto nesouměřitelné s těmi dnešními. Zatímco dnes dáváme na obranu zhruba 1,0% HDP, tak v roce 1950 to bylo 9,1% , v roce 1955 už dokonce 12% a v roce 1960, když už nám začal docházet dech, to kleslo na 8,5%. Zbrojní šílenství ještě umocnilo v lednu 1951 nařízení J.V. Stalina, že armády východního bloku musí být v roce 1954 připraveny na třetí světovou válku. To spustilo asi jednu z nejšílenějších mírových zbrojních kampaní v historii naší země. Například v roce 1951 mělo naše letectvo tabulkově 738 letounů v první linii (z toho 432 jednomístných stíhacích, 108 dvoumístných bitevních a 108 vícemístných bombardovacích), Protože ale tato výzbroj byla už za zenitem efektivní bojové použitelnosti, tak jen v rozmezí let 1951-1957 bylo zakoupeno zhruba 850 jednomístných stíhacích MiGů-15 (plus dalších 250 dvoumístných cvičných MiGu-15UTI). Prakticky vše z licenční výroby z Aera Vodochody, které bylo k tomuto účelu postaveno doslova na zelené louce, stejně jako kompletní sít výrobců téměř všech součástek včetně proudových motorů. Letňanská Avia ve stejném období (1952-55) vyrobila v licenci pro naše letectvo úctyhodný počet 550 kusů dvoumístných bitevních Iljušinů Il-10. Ze SSSR se navíc dovezlo od roku 1955 více než 70 proudových bombardérů Iljušin Il-28. Současně probíhala výstavba desítek hlavních leteckých základen s betonovými drahami a záložních travnatých letišť. Budovala se také dosud neexistující radarová a naváděcí sít moderní protivzdušné obrany. Pozemní síly v budování armády podle sovětského vzoru nijak nezaostávaly. Jen v letech 1951-1957 sjelo v licenci z našich výrobních linek téměř 2000 kusů těžké obrněné techniky (přes 1400 tanků T-34/85 a 460 kusů z něj odvozených samohybných děl SU-100). Většinu této techniky vyrobily továrny postavené po válce na zelené louce na Slovensku. trpkou ironii dějin je, že tato nákladně pořizovaná výzbroj často technicky zastarala ještě před tím, než byla vyrobena, a i ty nejmodernější vybavení zastaralo do konce desetiletí. A tak se cyklus nákladného přezbrojení musel opakovat v pravidelných vlnách až do konce Studené války.

5) Sovětské hodinky MVS Zřejmě definitivně prokázanou skutečností je, že dodávky švýcarských náramkových hodinek našemu MNO skončily v první polovině 50. let (známé výjimky v podobě přesných sportovních stopek v této sérii článků záměrně neřeším). A protože armádní Primky (Orlík - 1965 a ELTON/PRIM Sport 1 - 1969 pro potápěče a PRIM Letecké Automatic ? 1983) jsou záležitostí až pozdějších desetiletí, podíval jsem se zběžně i na sovětské hodinky z 50. let (a částečně 60. let), které se zachovaly do dnešních dnů s nějakou formou označení ??MAJETEK VOJENSKÉ SPRÁVY?, Přiložený PDF seznam obsahuje celkem 27 sovětských hodinek z 50. a 60. let: Sovětské_hodinky-Majetek_vojenské_správy_2014-12-21.pdf Opět jako u švýcarských hodinek MVS zde není vidět žádná závislost nebo logika mezi označování evidenčním číslem vojenské správy a sériovým číslem strojku nebo rokem výroby. Nicméně i tento krátký seznam potvrzuje, že sovětské hodinky a jejich evidenční čísla se nemíchaly s čísly už jednou použitými u švýcarských hodinek. Nejlépe je to vidět na nejrozšířenějších hodinkách v seznamu ? značce ?Poběda? z 1. Moskevského hodinářského závodu, kterou zastupuje plných 18 exemplářů. Pobědy používaly celkem tři různé série číslování. První je klasická s nápisem ?MAJETEK VOJENSKÉ SPRÁVY? na víku spolu se čtyřmístným (někdy až pětimístným) číslem. Zaznamenaný rozsah čísel je od 8543 do 9559. Druhá a třetí číselná série je označena pouze na číselníku. A to zkříženými římskými meči a číslem ve tvaru Axxx nebo Sxxx. Dosud byly zaznamenány rozsahy od A069 do A142 a od S129 do S949. Nelze tedy vyloučit, že pokud Pobědy zabíraly čísla v rozsahu 8xxx až 9xxx, tak mohlo jít až o téměř 2000 kusů v evidenci vojenské správy. U série Sxxx to vypadá téměř na jistotu, že zde opravdu asi bylo evidováno celkem téměř 1000 kusů. Je samozřejmě otázkou, zda i série Axxx měla také plně obsazené číslování, nebo ne. Uvidíme, zda se ještě nějaké exempláře objeví. Roky výroby strojků K-26 u Poběd, které byly identifikovány, se pohybují od posledního kvartálu roku 1951 až do roku 1955. Nicméně většina z nich je zatím z konce roku 1951 a z roku 1952. Na základě těchto dat se dá sestavit hypotéza, že MNO si asi převzalo svoje první sovětské Pobědy někdy v roce 1952. A zřejmě šlo o tzv. ?polní hodinky?, které nebyl primárně určeny pro letce. Sovětské letecké speciály jsou v seznamu zastoupeny dvě modely ? starší jsou Šturmaskie (prvního provedení) z první poloviny 50. let a novější jsou dvoutlačítkovými chronografy Strela/Poljot s kalibrem Poljot 3017 z 60. až 70. let. Číslování těchto chronografů je ale dost chaotické, protože je ve velkém rozsahu čísel. Za pozornost ale rozhodně stojí skutečnost, že u dvou exemplářů je použito číslování ve formátu 7xxx, které zatím žádné jiné hodinky MVS nevyužily. Že by skutečně čísla 7xx0 až 7xx9 nebyly až do 60. let vůbec obsazena?

3) Zenith MVS Na Chronomagu už byly publikovány fotografie hodinek Zenith MVS s čísly 33 a 641. Pravost obou exemplářů neumím posoudit, zejména když se provedení gravírování na zadním víku významně liší. Hodinky Zenith MVS s designem z počátku 30. let 20. století jsou ale obecně považovány za služebně starší než Longines MVS. Pokud měla armáda nějaký systém číslování, tak by to jejich nízká evidenčních čísla vojenské správy jen potvrzovaly. Na základě těchto pouhých dvou exemplářů si opět zavěštím a zkusím nadhodit pracovní hypotézu, že hodinky Zenith MVS mohly mít přiděleny armádní sériová čísla od 1 do cca 700. 4) Longines MVS JPS a Tlapka napsali velmi krásně vše, co se dnes ví o Longines MVS. Data z fantasticky zpracované databáze kolegy JPS, která zatím obsahuje 96 exemplářů, ukazují následující: Dnes známé hodinky Longines MVS mají armádní sériová čísla v rozsahu 707 až 3366. Dvě výjimky s vysokým čísly (4993 a 6645) zatím ignoruji jako statistické anomálie. S přihlédnutím k mé hypotéze o číslování hodinek Zenith MVS a číslování hodinek Lemania MVS si dovolím navrhnout hypotézu, že Longines MVS mohly být číslovány od 701 do cca 3500. Na základě těchto čísel si pak dovolím sem napsat poměrně radikální hypotézu, že armáda mohla evidovat jen (!) cca 2800 kusů hodinek Longines MVS. Což je menší číslo enž se dosud uvádělo (cca 3500 kusů). Bohužel moje hypotéza opřená o statistická data není schopna poskytnout odpověď na základní otázku, zda do tohoto počtu také patří to velké množství leteckých hodinek Longines, které dnes nemají na víku žádné označení. Jak už napsal kolega JPS při hodnocení své databáze, armádní evidenční čísla v označení Longines MVS jsou bez viditelného řádu a neexistuje přímá logická vazba mezi tímto číslem, typem strojku, jeho sériovým číslem atd. K tomu faktu mám opět pár hypotéz, částečně podpořených daty z této databáze. Moje následující hypotézy jsou založeny na faktu, že se vlastně neví, kdy se nápis ??MAJETEK VOJENSKÉ SPRÁVY? s armádním evidenčním číslem na hodinkám Longines objevil. Všechny hodinky, které dnes známe, jsou díky toku času pro nás pouze ?poválečné?. Sestavil jsem proto pár otázek a na každou z nich jsem se snažil sám si odpověď nějakou pracovní hypotézou: Byl gravírovaný nápis standard už před válkou, nebo se to aplikovalo až na hodinky, které přežily válku, anebo byly vyrobeny až po válce? Z databáze je zřejmé, že hodinky z poválečné výroby od roku 1947 jsou téměř kompletně číslovány. Naopak ale hodinky z válečných let a z roku 1946 nejsou prakticky vůbec označeny. U předválečných to také není moc častým úkazem. Není opravdu možné, že označovací/číslovací akce vojenské správy proběhla až více než rok po válce (1947)? Tedy v době kdy naše MNO už asi začalo znovu fungovat v plné organizační (a byrokratické) síle. Dodatečné poválečné číslování by také mohlo být dobrou hypotézou pro vysvětlení skutečnosti, proč starší hodinky z předválečné produkce nemají nejnižší evidenční čísla.Dokážu si představit, že hodinky, které už byly nafasovány na něčích rukou, poválečným označovacím procesem neprošly a že celá akce se týkala jen hodinek, které byly v dané době uloženy v zásobách, nebo teprve přicházely od dodavatele. To by mohla být jedna z hypotéz, jak si vysvětlit existenci velkého množství neoznačených hodinek, které dnes prokazatelně existují.Dělala si gravírování armáda sama, nebo to byl tuzemský dealer? Švýcarského výrobce si dovolím vyloučit, protože to by ty pak čísla byly v jeho podrobných archivech. Jednotný (nebo téměř jednotný) design a způsobu provedení gravírování logicky nabízí hypotézu, že to gravírovala jedna a ta samá dílna nebo dokonce stále stejný člověk. Jednorázová akce nebo akce v poměrně krátkém časovém (maximálně pár let) by jistě byla dalším dobrým zdůvodněním, proč je design a provedení značení je jednotné. Přeci jen více než 10 let mezi roky 1935 a 1949-1950, kdy probíhaly dodávky hodinek Longines MVS by mohla být příliš dlouhá doba, aby se neobjevily významnější odchylky v provedení mechanického gravírování.Podle vzpomínek hodinářského učně, publikovaných zde na Chronomagu, bylo častým přáním nositelů erárních hodinek MVS nechat si odstranit z hodinek erární značky. Je vůbec možné, hluboké rytí tak dokonale odstranit? Navíc by to nebyl ojedinělý náhodný případ, ale podle počtu neoznačených exemplářů by to musela být poměrně masová záležitost. Nebo tu byla náhradní víka pouzder? To by ale bylo hodně drahé. Mě se více líbí hypotéza, že starší hodinky neprošli označovací akcí vojenské správy.Je možné, že hodinky Longines stejného referenčního čísla jako měla armáda, byly prodejním hitem i v běžném maloobchodním prodeji? Možné to je. V předválečném Československu by tu kupní síla asi byla a dochovaný předválečný reklamní leták/inzerát na letecké Longines asi všichni známe. Nicméně nedovedu si vysvětlit, jak by se individuálně vlastněné hodinky dokázaly v tak velkém množství současně dostat na dnešní trh s vintážními hodinkami. To rozprodej našeho armádního vybavení po oněch pověstných kbelících plných ?šrotových hodinek? je podle mne logičtějším vysvětlením.

2) Eterna MVS Podobně jako u hodinek Lemania MVS jsem si udělal i statistický přehled i u hodinek Eterna MVS. Bohužel mám k dispozici fotografie pouhých 17 kusů. Viz přiložený PDF. Eterna-Majetek_vojenské_správy_2014-12-21.pdf Data z tohoto seznamu ukazují následující: Existují celkem tři rozdílné číselné řady (série) hodinek Lemania MVS! I když u jedné z řad nemám nejmenší tušení, zda se skutečně jedná o vojenské Eterny MVS. a ) První série První série nebo řada v seznamu je poměrně záhadou. Kruhový nápis ?MAJETEK VOJENSKÉ SPRÁVY? je doplněn číslicí ve formátu 10xxxx. Celkem jsem objevil 5 exemplářů s tímto značením. Popravdě řečeno moc se mi nelíbí provedení gravírování, které ale vypadá jako když bylo děláno nedávno na nějakém modernějším gravírovacím zařízení. Co je ale asi nejvíce překvapující, že jediný kus, který má zdokumentovaný strojek, je ve skutečnosti model s kalibrem 520 o velikosti 12 linek, kdežto ostatní řady Eterny MVS mají strojky řady 852/852S o velikosti 14 linek. Jako ukázkový příklad, jak vypadá zadní viko a jak vypadá číselník s mimostřednou vteřinovkou, přikládám dvojici fotografií tohoto provedení Etern MVS (je to odněkud z Chronomagu, zdroj už jsem nedohledal). Jaký je tam strojek, bohužel z těchto fotek nepoznám. Protože jsou si hodinky s malým i velkým strojkem tvarově velmi podobné, je na fotkách bez velikostní reference velmi těžké od sebe různé velikosti pouzder. V tomto případě na velikosti opravdu záleží. Nicméně dobrým vodítkem může (ale nemusí) být umístění vteřinovky. Mimostředná vteřinovka by mohla být prvním upozorněním, že se nemusí jednat o standardní poválečné Eterny. Pro srovnání velikostí malých a velkých hodinek Eterna přikládám ilustrační fotku z (zdroj MilitaryWatchResource forum). Vlevo jsou Eterna MVS s kalibrem 852S a vpravo jsou civilní Eterny s kalibrem 520. Velmi zajímavé je, že ten jediný známý malý strojek Eterna cal. 520, podle sériového čísla pochází už z roku 1937!. Pokud jsou v seznamu skutečně originální hodinky, nezbývá asi nic jiného než čekat na další případné nálezy a zejména na klíčové fotografie strojků, které se skrývají uvnitř. Proto jsem na začátku této série příspěvků v reakci na Cigiho zdůraznil, jak moc je důležité znovu se podívat na fotografie a další data o hodinkách Eterna, které za léta shromáždili zdejší členové. Zejména hlášení o hodinkách, které pocházely z pozůstalosti důstojníku, kteří ale nesloužili u letectva. Teoreticky je totiž možné, že MNO mohlo kupovat hodinky nejen pro letce (piloty, navigátory, dělostřelecké důstojníky,?), ale i pro čistě pozemní síly. Historie nám říká, že menší hodinky (nejen ty s cal. 520), ve 40. létech docela frčely. Jen britská vláda za 2. světové války odebrala zhruba 5000 kusů hodinek Eterna s kalibrem 520 (zapouzdřené v pouzdru kruhového tvaru), plus desetitisíce dalších podobných hodinek s jinými kalibry od dalších 11 švýcarských hodinářských firem. Všechny tyto hodinky byly určeny pro polní použití a dnes jsou známy podle britského oficiálního označení jako WWW (Wrist Watch Waterproof). Šlo československé MNO podobnou cestou a objednávalo si také menší hodinky pro polní použití? Vyloučit se to podle mne zatím nedá. Podle armádních evidenčních čísel v rozsahu 100517 až 101343 (rozdíl je 826) lze stanovit teoretickou hypotézu, že mohlo existovat minimálně 1000 kusů hodinek Eterna MVS v tomto provedení. V případě, že číslování začalo od 100001, pak mohlo existovat dokonce minimálně 1500 kusů. Samozřejmě pokud se tu nehoním za novodobě očíslovanými hodinkami. b ) Druhá série Druhou sérii číslování už jsem popisoval v minulé sérii mých příspěvků. Na víku jsou označeny kruhovým nápisem ?Majetek vojenské správy? a číslem ve formátu HS.xxx. Dosud jsem viděl fotografie dvou hodinek tohoto provedení. Podle internetových přehledů sériových čísel strojků Eterna byly strojky obou exemplářů vyrobeny okolo roku 1938 (možná 1937-1938). Podle armádního evidenčního čísla HS.143 lze stanovit teoretickou hypotézu, že mohlo existovat více než 150 kusů hodinek Eterna MVS v tomto provedení. c ) Třetí série Třetí série je nejznámější a nejrozšířenější. V tabulkovém přehledu je 10 exemplářů. Všechny jsou osazeny kalibrem 852S s centrální vteřinovkou a na víku jsou označeny jen šestimístným sériovým číslem hodinek ve tvaru 335xxx , které pochází přímo do výrobce hodinek. Většina těchto exemplářů má také vyražené zkřížené římské meče na levé horní nožce. Sériová čísla strojků jsou v rozsahu 329xxx až 341xxx. Sériová čísla na víku jsou ale jen v úzkém rozsahu 3357xx až 3358xx. Podle sériových čísel strojků se dá říci, že strojky byly vyrobeny v rozmezí let 1948 až 1950. Na základě některých analogií s britskými Eternami WWW, lze říci následující. Výrobce běžně používal jiné sériové číslo strojku a jiné sériové číslo na víku. Strojky bral z výroby tak, jak byly k dispozici a není zde ani prostá posloupnost nebo jiná přesná matematická závislost mezi čísly strojků a sériovými čísly na víku. U číslování hodinek Eterrna MVS jsem ale zaznamenal jednu zajímavost. Při porovnání rozdílů mezi sériovými čísly se ukázala zajímavá závislost daná zřejmě rokem výroby strojku. Tedy asi označování výrobce přeci jenom nějakou logiku mělo. U strojků vyrobených pravděpodobně v roce 1949 je rozdíl mezi číslem strojku a číslem na víku vždy okolo 12-13 tisíc a naopak u strojků z roku 1950 je rozdíl vždy okolo 53,5 tisíc. To už není úplná náhoda. I na základě tohoto velmi přibližného statistického modelu opřeného o pouhých 10 vzorků si dovolím navrhnout hypotézu, že výrobce pravděpodobně v každém roce shromáždil objednaný počet kusů strojků a ty pak v jedné výrobní dávce zapouzdřil a expedoval. Praktickým důsledkem této hypotézy by je další hypotéza, že naše MNO objednalo hodinky ve více objednávkách (odhadem 2 až 3), nebo požadovalo dodávky rozprostřené do více let. Velice zajímavá čísla se také týkají celkového rozsahu výroby. Pokud se odečte nejvyšší a nejnižší známé sériové číslo na víku, tak vyjde rozdíl 960. Lze proto stanovit teoretickou hypotézu, že mohlo být celkem objednáno minimálně 1000 kusů hodinek Eterna MVS v tomto provedení. d ) Závěr Pouze na základě shromážděných čísel o 17 různých hodinkách jsem si dovolit stanovit svoji zatím nepotvrzenou hypotézu, že hodinky Eterna MVS mohly být dodávány ve třech různých sériích. První série je zatím záhadou, kde není moc platných dat a navíc se mi osobně nelíbí moderní způsob provedení gravírování na zadním víku. Pokud jsou ale originální, tak je tu podezření, že se jedná o sérii malých hodinek Eterna s kalibrem 520 s mimostřednou vteřinovkou. A pokud jsou evidenční čísla pravá, tak se mohlo jednat o sérii až 1000-1500 kusů. Zda série byla skutečně předválečná, jak by naznačoval jediný datovaný strojek, na to je bez dalších nálezů nemožné dojít k definitivnímu závěru Druhá série je zatím nejmenší co do počtu nálezů, ale tyto velké hodinky Eterna s mimostřednou vteřinovkou a válcovým pouzdrem byly s velkou pravděpodobností vyráběny před válkou okolo roku 1938 (s možným přesahem do let 1937-1938). Zatím není moc důkazů o celkovém množství, ale mohlo byt se jednat o sérii minimálně 150 kusů. Třetí série, neboli ?klasické? velké hodinky Eterna MVS s centrální vteřinovkou jsou jednoznačně poválečnou záležitostí a byly okolo let 1949-1950 (s možným rozsahem 1948-1950) a celkový počet kusů by mohl být teoreticky až 1000 kusů.

1) Lemania MVS Udělal jsem si přehled 59 veřejně známých kusů hodinek Lemania MVS (pravděpodobně model ref. 261) a jejich sériových čísel. Seznam přikládám jako tabulku v PDF formátu, kde jsou hodinky seřazeny podle sériového čísla strojku. Lemania-Majetek_vojenské_správy_2014-12-21.pdf Data z tohoto seznamu ukazují následující: Sériová čísla strojků jsou v rozsahu 420xxx až 651xxx (výjimky úplně mimo tento rozsah filtruji) Armádní sériová čísla jsou ve dvou číselných formátech - jedna řada je od 3596 až 5854 a další řada je od D26 až do D1505. Neexistuje žádná přímá logická souvislost mezi armádním sériovým číslem a číslem strojku. Dokonce není dělící linie mezi armádními čísly ve formátech xxxx a Dxxx versus sériové číslo strojku. Prostě nic. I když nelze vyloučit prohození vík a pouzder, tak je podle mého názoru velmi nepravděpodobné, že by to postihlo tak velký vzorek hodinek. Nemluvě o tom, že čísla u Longines MVS a Eterna MVS, jsou na tom stejně. Spíše je pravděpodobnější hypotéza, že chaos v číslování má na svědomí naše ministerstvo obrany, které hodinky číslovalo podle toho, jak to přišlo na gravírovací dílně pod ruku. Poznámka: I přes jednotnost a strojovou kvalitu provedení gravírovaného nápisu na Lemania MVS, si nemyslím, že toto je dílo výrobce. A to proto, že velikost a provedení nápisu je atypické a není použito na jiných známých vojenských hodinkách Lemania z té doby (z výzbroje západních zemí), Pracuji tedy prozatím s hypotézou (než ji někdo ovšem vyvrátí), že Lemanie MVS měly přiděleny armádní sériová čísla od 3500 do cca 6000 a od D1 do D1600. Pouze na základě těchto statistických dat si tak troufnu věštit, že armáda mohla evidovat až (!) cca 4100 kusů švýcarských hodinek ?Lemania MVS?. A kdy byly vyrobeny? Bohužel na to nejde odpovědět s pomocí výrobce. Společnost ?Nouvelle Lemania" byla v roce 1992 pohlcena ?Groupe Horloger Breguet", která byla v roce 1999 pohlcena ještě větším koncernem ?Swatch Group?. A pokud jsem dobře pochopil komentáře znalců značky Lemania na zahraničních fórech, tak dnešní exkluzivní brand ?Breguet? se sběrateli značky Lemania nekomunikuje a obecně jsou pochybnosti, jestli u nového Breugetu vůbec nějaký archiv po Lemanii vlastní. Naštěstí existuje cesta, jak se dají hodinky Lemania MVS datovat. Shodou okolností byl hodinky značky Lemania od 40. let oblíbené u řady západních ozbrojených sil (zejména britského královského letectva a námořnictva a také ozbrojených sil švédského království). Proto se na internetu a v odborné literatuře dodnes dochovalo několik pro nás užitečných datací. Za pilíř všech datací hodinek Lemania je považován certifikát k hodinkám se strojkem číslo 1470201, které továrnu opustily 26 října 1962. Tuto dataci potvrzuje jeden dochovaný exemplář jednotlačítkových chronografů Lemania (3. série, kalibr 2220, velikost 15 linek) britského letectva RAF (vojenského katalogizačního čísla 6BB/924-3306 a vojenského sériového čísla 1197/62) z roku 1962, který má číslo strojku 1317703. Přesnější datace v 50. letech lze pak vymezit s pomocí datací hodinek pro švédské armádní pyrotechniky ? opět jednotlačítkových chronografů s kalibrem Lemania 2225 (odvozená od cal. 2220) na ciferníku značených jako TG195. Ty mají, naštěstí pro nás, na zadním víku označen rok jejich převzetí švédským erárem. Podařilo se mi najít hned trojici nejstarší série těchto hodinek, které pocházejí z roku 1954. Armádní sériové číslo 54-1xx z roku 1954 má číslo strojku 754675, armádní sériové číslo 54-661 má číslo strojku 794187 s armádní sériové číslo 54-1027 má číslo strojku 794688. Klenotem mého hledání vhodných referenčních datací jsou ale další jednotlačítkové chronografy Lemania (2. série, kalibr 15CHT, velikost 15 linek) pro britské ozbrojené síly. Konkrétně pro letectvo RAF. Hodinky s katalogizačním číslem ministerstva letectví AM/6B/551 a vojenským sériovým číslem 393/53 mají číslo strojku 455037. Hodinky byly zaevidovány u Air Ministry v roce 1953. Jejich strojek proto s největší pravděpodobností pochází buď z roku 1953, nebo možná už z roku 1952. Když tato čísla srovnáme s čísly strojky na našich Lemania MVS, tak už se s tím dá pracovat. Drtivá většina čísel strojků v seznamu Lemania MVS je v rozsahu 445xxx až 524xxx. Analogií s čísly chronografů pro RAF z roku 1953, lze odvodit, že strojky pro naše MVS byly zřejmě vyrobeny někdy v letech 1952-1953. Nejvyšší série čísel strojků MVS v seznamu je v pak rozsahu 63xxxx-65xxxx. Datum výroby těchto strojků bych odhadoval na rok 1953 (možný je rozptyl na léta 1953-1954). Zvláštní je, že všechny tyto strojky jsou pozlacené růžovým zlatem. Proč tomu tak je, zůstane asi záhadou. Podle výrobních čísel a množství výskytu je ale velmi pravděpodobné, že takto to už přišlo od výrobce. Možná šlo o nějakou dodatečnou objednávku, nebo výrobce v daném okamžiku měl na skladě jen tyto zdobenější strojky, které rozhodně nejsou standardem Lemanie pro vojenské zákazníky té doby. Závěrem: Na základě shromážděných čísel o 59 různých hodinkách jsem si tedy dovolit stanovit svoji zatím nepotvrzenou hypotézu, že hodinky Lemania MVS byly vyrobeny někdy okolo roku 1953 (tedy někdy mezi roky 1952 až 1954) a celkový počet kusů by mohl být teoreticky až 4000 kusů.

Cigi, hledal jsem, ale marně. Můžeš s tím pomoci? Jak už jsem psal, u starších vláken na Chronomagu je velký problém s tím, že často už zmizely fotky. A ty jsou moc důležité pro pochopení toho, jestli se všichni dívají na to samé, hlavně u hodinek Eterna. Navíc bohužel část velmi jinak přínosných příspěvků neuvádí sebemenší náznak zdroje, nebo alespoň náznak letopočtů, kdy se to či ono stalo, nebo kdy někdo někde pracoval nebo žil. A to jedalší problém, protože pokud se bavíme o období od roku 1935, tak je bezmála už 80 let. I označení poválečné je už o ničem. Příští rok bude 70 let výročí konce války. Pak je těžké se v tom vyznat. Proto jsme se, inspirován seznamem Longines od kolegy JPS a příspěvky Tlapky, podíval trochu jinak také na Eterny MVS, Lemanie MVS a další hodiny MVS. Na základě veřejně dostupných dat z posledních dvou let jsem pak vytvořil databázové seznamy, které nyní předkládám na fórum ve formátu PDF. A naštěstí to vypadá, že alespoň některé záhady (tedy alespoň pro mě) ohledně hodinek MVS by mohly býti méně tajemné. Zkusím proto dále nahodit pár poznámek ke každé značce, která byla evidována naší vojenskou správou.

Omlouvám se za oživování pět let starého vlákna, ale tímto vstupem oživuji zdejší fotografie ve starších příspěvcích. Jinak diskuze k tématu hodinky ?Majetek vojenské správy? pokračuje v tomto vlákně.

Podle náhledu to skutečně vypadá fantasticky. Skvělá práce! :notworthy: Přidávám se na seznam. Bankovní platba zadána. SZ s doručovací adresou odeslána. 1) Bohus76 2 ks 2) Jeronimo 1 ks 3) Georgeisin 1 ks - 850,- odesláno 19.11. 4) Neus 1 ks 5) Jovani 1 ks 6) Turner 1 ks 7) Gunman 1 ks 8) Honza.manta 2 ks 9) martar 1 ks 10) Lamiczka 3 ks 11) Skipi 1 ks 12) cigi 1 ks 13) JR_2010 1 ks 14) Jarett 1 ks 15) Frostie 1 ks 16) Flipik 1 ks 17) Villain83 1 ks 18) baza 1 ks 19) pebe 1 ks 20) P_P 1 ks 21) JZED 1 ks 22) Tlapka 1 ks 23) AVe 2 ks 24) Jarda_prim 2 ks 25) Jan_Jan_2006 3 ks 26) p3k 27) IzTaPa 1 ks 28) PetrM 1 ks 29) Kadakii 1 ks 30) Prasátko_502 - Radko Pondělíček 31) Bert 2 ks 32) PatrikNapr 1 ks 33) m.n. 2 ks 34) Waya 03 1 ks 35) financ 2 ks 36) Miroslávek 1 ks 37) Kristian.nov 1 ks 38) lucid 1 ks 39) mazzi 1 ks 40) VintageLover 1ks 41) rumsturm 42) Anela - 1 ks 43) malymarek 1ks 44) pan socka 1ks 45) eloga 1 ks 46) padza1 1ks 47) StefanM 1ks 48) mlsoun1 1ks 49) zekon7302 2 ks 50) Mirek 4ks 51) francin 52) Mipa 1 ks 53) Pege1012 1ks 54) dadama 1 ks 55) t2 56) Marcus 1ks 57) yetti84 1 ks 58) Čibi 59) Luděk Talián 1ks 60) t.p 1ks 61) pikec 1ks 62) Eman2208 1ks 63) pohlodekj 1ks 64) Popelář 1ks 65) feriGT 1ks 66) michal_l 67) hoooof 1ks 68) prischera 1ks 69) Atta 1ks 70) Tikal 1ks 71) MaraThon 1ks 72) Nodus 1ks 73) bubuking 1ks 74) revue gt 1ks 75) IWCmann 1ks 76) ladmat 1ks 77) cali 78) xcelsion 1ks 79) Tea 1 ks 80) habadej 1ks 81) tonda009 1ks 82) japa 3ks 83) Jörg8X 2ks 84) Trebus 1ks 85) skodna 1 ks 86) farkyostrava 1 ks 87) decebal 1ks 88) Baker 1ks 89) Luk 1ks 90) doctor_chronos 1ks 91) liwik 1ks 92) Beladona 1Ks 93) Doktor584 94) Docent 1 ks 95) watch22 2ks 96) vašek12 1ks 97) papa 1ks 98) James24 1ks 99) Pm.C 1ks 100) Glob 1 ks 101) Dzos 1 ks 102) Stýf 1ks 103) gathol 1 ks 104) filipinek, 1 ks 105 filo-boxer 1 ks 106) Apep 1 ks 107) seven_vsfs 1ks 108)PotoWatch 1ks 109) JaRooN 1ks 110) VladimirJ 2ks 111) Daemonultimate 1ks 112) tombed 1ks 113) Hampejz 1 ks 114) k2645 1ks 115) Elda76 1ks 116) Karussell 1ks 117) Cedric 1ks 118) Maty 1ks 119) michalval 1 ks 120) TheBP 1ks 121) Petr_P Prosím případné další zájemce, aby mi současně se zapsáním do seznamu odeslali přes SZ svoji doručovací adresu. Děkuji předem.accutron. http://forum.chronom.../1228-accutron/

3) Největší záhadou u hodinek Eterna MVS, na kterou jsem bohužel nikde nenašel žádnou odpověď, je výskyt hodinek s kalibrem 852 s mimostřednou vteřinovkou a odlišným pouzdrem kruhového tvaru. Na víku jsou označeny kruhovým nápisem Majetek vojenské správy a číslem ve formátu HS.xxx. Dosud jsem viděl fotografie dvou hodinek tohoto provedení. První jsou HS.109, číslo strojku 2472911 (číslice 9 je odhad, není moc dobře rozlišitelná) a druhé HS.143, číslo strojku 2742801 (viz přiložená fota). To už by neměla být náhoda. Podle internetových přehledů sériových čísel strojků Eterna by to znamenalo, že oba strojky byly vyrobeny okolo roku 1937. A pokud Pro mě je asi někdy v té době byly vyrobeny také vlastní hodinky, pak je možné, že byly dodány československému MNO ještě před rokem 1939. Co si tom myslíte? Autora a zdroj níže přiložených fotografií bohužel neznám.

2) Chaos do výše uvedených názorů, že Eterny MVS jsou čistě poválečná záležitost, nám nově zanáší sám výrobce ? Eterna. V roce 2009 sice sami přiznali, že jejich archív není informačně na výši (vzhledem k pohnutějším osudům firmy asi nelze čekat podobné podnikové archivy jako u Longines). Nicméně současná marketingová tvrzení Eterny z roku 2014 použitá v souvislostí s uvedením retro modelu ?Heritage Military 1939? stojí za pozornost čtenářů tohoto vlákna: ?they are based on a pilot watch the brand has created for the Czechoslovak army in 1939?. Eterna built its Czech pilot?s watches, to the exact specifications of Czechoslovak technical experts: a black dial, with three hands and hour figures coated with a green luminous compound and a sturdy brushed and polished steel case. ?The back of the 1939 model featured the words ?Majetek Vojenské Správy? (property of the military department) and sometimes a pair of crossed daggers on the 11-o?clock case horn? Zdroj: www.watchpaper.com/2014/06/01/eterna-heritage-military-two-models-based-on-a-1939-pilots-piece/ Výrobce tedy tvrdí, že Eterny MVS s kalibrem 852S dodával československému MNO už v roce 1939. Osobně se obávám se, že v tomto případě jde o spíše o marketingové zbožné přání. K tomuto názoru mě vedou následující úvahy. Mám pochybnosti o jejich archívu. Dále pokud vím, tak zatím nikdo nepublikoval fotografie hodinek MVS s kalibrem 852S se sériovým číslem, které by odpovídalo roku výroby 1939 (nebo dříve). A také úvaha, že v Československu roku 1939 už nebyla vhodné doba na objednávání nového vojenského materiálu. Zbrojní horečka našeho MNO vrcholila už v roce 1938, kdy výdaje na obranu dosáhly zhruba 15% HDP. Za kritické situace, kdy hrozilo bezprostřední vypuknutí války s hitlerovským Německem, je pochopitelně možné, že MNO potřebovalo okamžitě zvýšit objem dodávek veškerého válečného materiálu. Proto je možné, že mohlo zakázky diverzifikovat k co nejvíce dodavatelům schopným splnit požadavky. To by se pochopitelně mohlo týkat i náramkových hodinek. Nedá se tedy zcela vyloučit, že kromě dosud prokázaných hodinek značky Longines, se u nás mohly ve velkém objevit i další značky. Muselo to být ale spíše v roce 1938, možná i o něco dříve. V roce 1939 už to nemělo význam. Akceptování mnichovského diktátu na podzim 1938, kdy jsme ztratili 30% území a obyvatel na nich žijících, totiž ve svém důsledku znamenalo reorganizaci a redukci velikosti armády. Válečný materiál byl naopak nabízen k odprodeji. V tomto období tedy spíše dobíhaly jen zbrojní kontrakty uzavřené už v předmnichovském období. Proto se mi moc nezdá tvrzení Eterny o hodinkách speciálně pro československé letce z roku 1939. Pokud ano, musela by datace být spíše do roku 1938. A překvapivě existují hodinky Eterna MVS, které by toto mohli splňovat. Jen vypadají zcela jinak, než dnes tvrdí Eterna. Více v následujícím bodě.

A proč jsou Eterny pro mě stále více méně záhadou? 1) Pokud se bavíme o Eternách MVS s kalibrem 852S s centrální vteřinovkou, tak vše dobře sedí na hodinky z poválečného období (i když přesnější přehled není nikde publikován, víme, že kolega SAS má hodinky s ověřeným datem výroby v roce 1949). Nicméně s výjimkou dědictví, tu u drtivé většiny exemplářů chybí nějaký příběh, odkud se vzaly. A protože u řady exemplářů není na nich žádný důkaz, že někdy byly majetkem MNO (respektive MO), tak je podle mě spolehlivé potvrzování autenticity ?erárních? hodinek Eterna velká výzva. Například jsem dosud neviděl hodinky s kalibrem 852S, kde by se přesně shodovalo sedmimístné číslo strojku a sedmimístné číslo vyznačené na vnitřní a/nebo vnější straně víka pouzdra. Armádní chaos nebo výrobní standard Eterny? Zná někdo hodinky, kde se ta čísla shodují? Naštěstí existují (a naštěstí nikoliv osamocené) exempláře s kalibrem 852S, které májí na přední straně levé horní nožky vyražený vždy shodný symbol ?zkřížených římských mečů?, tedy úřední značku vojenské přejímky materiálu používanou u našeho ministerstva obrany. Příkladem jsou následující fota hodinek se strojkem typu 852S, sériového čísla 3370684, který by podle internetových databází mohl být vyroben cca v letech 1948-1949 (autor fota: JPS, zdroj). Zběžně jsem projel dostupné fotografie strojků z hodinek, které byly nebo by mohly být skutečně MVS. U modelů s kalibrem 852S jsem zaznamenal sériová čísla jen v rozsahu 33xxxxx-34xxxxx. Podle on-line databází sériových čísel strojků Eterna by tedy mohly být vyrobeny někdy v letech 1946-1950. Tedy poměrně úzké rozpětí času, kdy asi vznikly je docela zajímavé. Načasování do konce 40. let je totiž ve shodě s politickou situací v Českolovensku po únoru 1948, kdy musel logicky nastat odklon od strategie pořizování hodinek ve Švýcarsku. Mimochodem je tu i oficiální důkaz, že naše armáda znala Eterny. Položka ?hodinky antimagnetické eterna? (ale i položky ?longines? a ?lemania?) je v roce 2014 stále zanesena v současné počítačové databázi majetku Ministerstva obrany ČR. Ovšem se suchou poznámkou, že uvedený materiál už ve skladech není (to mám potvrzeno dalším pátráním) a že jaksi už nejde objednat. Pochopitelně detaily o sériových číslech nebo modelu hodinek/strojků jsou přesně ty informace, které k naši škodě současné armádní databáze neobsahují.

Děkuji za pochvalu. Rozhodně si ale nemyslím, že bych se mohl jen blížit Konradovi Knirimovi. Ostatně co se týče československých erárních hodinek ?Majetek vojenské správy?, tak jsou na tomto fóru jiní borci, kteří toho vědí rozhodně mnohem více. Bylo by nošením dříví do lesa připomínat fantastickou práci, kterou jen v tomto vlákně odvedli kolegové Tlapka, JPS a další. A na Chronomagu jsou i další mistři svého řemesla. Například v těchto dvou vláknech je spousta zajímavých informací o Eternách MVS, které na rozdíl od hodinek Longines MVS jsou pro mě stále tak trochu záhadou. 21234-wwii-vintage-ss-eterna-czech-military-pilots-watch 17147-eterna Škoda že fotografie jsou už pryč. Kdo chce vědět více, bude asi muset kontaktovat jednotlivé autory příspěvků.

5) Dovolím si shrnout výše uvedené. Longines MVS byly zřejmě jedinými pilotními hodinkami, které československé MNO odebíralo v letech 1935 - 1949?, pochopitelně mimo období okupace, kdy neodebíralo asi nic. Přestože i za druhé světové války ve velkém probíhaly dodávky hodinářského zboží a jemné mechaniky ze Švýcarska do Velké Británie, nenarazili jsme na jediný náznak, že by toho naše exilová vláda v Londýně, respektive její MNO využilo k dodávkám hodinek Longines ?MVS?. Protože ozbrojené síly Spojeného království taktéž nikdy model Longines MVS nezavedly (letecké Longines používaly ve velkém, ale zcela jiné modely), lze asi s jistotou vyloučit, že by tak za války mohly probíhat dodávky Longines MVS naší exilové armádě. Prosinec 1949 je tedy zatím nejpozdější známá datace dodávek Longines MVS do Československa. Otázkou zůstává, zda dodávky pokračovaly i v dalších letech. Zejména počátek 50. let - tedy období hodně horké Studené války, tvrdé komunistické ideologie a absolutního příklonu ČSR ke stalinistickému SSSR a hlavně nedostatku západní tvrdé měny - asi nebyla nejlepší doba na dovoz hodinek z kapitalistického o Švýcarska. Výborný tabulkový přehled, který publikoval kolega JPS, zatím také nic nedatuje do 50. let. 6) A co Eterna a Lemania? Vzhledem k zdokumentovaným dodávkám Longines MVS a i současnému tvrzení jejich výrobce, lze předválečné dodávky pro MNO asi konečně vyloučit z dalšího pátrání. A to přesto, že řada internetových zdrojů se odvolává na knihu ?Concise Guide to Military Timepieces 1880-1990?, kterou v roce 1996 sepsal Z. M. Wesolowski, britský autora s polskými kořeny. Ten uvádí (a podle mě mylně), že před válkou (zhruba v roce 1939) naše MNO odebíralo kromě Longines MVS i hodinky Lemania MVS a Eterna MVS. U obou novějších typů jsem v Knirimově mistrovském veledíle ověřoval, zda se do našeho letectva mohly dostat buď jako součást válečných dodávek spojenců našim zahraničním vojskům nebo jako válečná kořist po poraženém Německu. Nic, uvedené modely žádné ozbrojené síly s velmi velkou pravděpodobností oficiálně nepoužívaly ani před, během nebo po válce. Přestože nemáme hodinky Lemania MVS a Eterna MVS tak pěkně zdokumentované jako Longines MVS, mám více než podezření, že jejich nákup pro československé MNO byl omezen do období někdy od 50. let až 60. let, možná až do počátku 70. let. Je zde několik samozřejmě mnoho neznámých. Například Lemanie MVS se vyznačují profesionálně provedeným gravírováním ?Majetek vojenské správy? v kruhovém provedení. Eterny MVS nejsou tak jednoznačné ? gravírovaní ?Majetek vojenské správy? (kruhové, ale jiné než Lemanie) jsem dosud viděl jen na hodinkách s kalibrem Eterna 852 s mimostřednou vteřinovkou. Hodinky s kalibrem Eterna 852S s centrální vteřinovkou jsme viděl jen bez gravírování. Tedy vlastně chybí důkaz, že sloužily v našem letectvu. Byly tyto hodinky vůbec zvedena u letectva, nebo jsme všichni součástí nějaké mystifikace? Nicméně velké množství leteckých hodinek Eterna s kalibrem 852S, které se dnes vyskytují na našem vintážním trhu, logicky vyvolává otázku, odkud se vynořily?

3) Poměrně podstatnou informace o historii hodinek Longines MVS publikoval letos (2014) v rámci uvedení retro modelu ?Longines Heritage 1935? sám jejich výrobce: The historical Longines Czech Aviator?s watch ... between the two World Wars, plenty of watch brands supplied timekeeping tools to military forces. These included Glashütte Original or A.Lange & Söhne and their now famous, and overly copied, B-Uhr Flieger watches. Longines also supplied to the military forces ? the Czech Air Force to be precise. That watch is now known as the ?Majetek Vojenske Spravy? (reference to the markings on the case-back). Developed in the late 1920?s, these watches were part of the standard equipment for Czech pilots during the mid-1930?s (several brands had been supplying pilot watches until 1935, when Longines took over that niche). Even now these old watches, which have reached an age of 80 years, are still very appealing, with specifications and a design that can be called contemporary. Zdroj: monochrome-watches.com/longines-czech-pilot-historic-model-new-heritage-1935-explained/ Výrobce tedy říká, že v roce 1935 se stal jediným dodavatelem pro Československé letectvo/Ministerstvo národní obrany, nicméně do té doby bylo vice dodavatelů. Datum vzniku leteckých Longines, cal 15.94 uvádí jako konec 20. let 20. století. To by mohlo vysvětlovat i některé starší datace strojků hluboko před rok 1935, zejména pokud Longines hodinky dodával našemu MNO už před rokem 1935. 4) Z webových archívů již zaniklých stránek ?House of Longines? se mi podařilo vytáhnout data ke třem generacím hodinek Longines, včetně přesných datací o původů z archívů výrobce. Otisk stránek přikládám jako tři PDF přílohy. a) Longines cal. 15.94; Ref. 19176 (Czech. Pilot Watch) / 1935; numbered 3940793 (produced on c1920); ?Majetek vojenské správy 1047? ongines Records: sent to Guth, there agent in Czechoslovakia on January 23, 1935. House_of_Longines_L15.94.pdf Poznámka: za pozornost stojí datum ? leden 1935. Pravděpodobně tedy soutěž proběhla už v roce 1934 a v roce 1935 pak už běžely dodávky. Nebo je to jinak? b ) Longines cal. 15.26; Ref. 20175 (Czech. Pilot Watch); numbered 5724752 (produced on c1937) Longines Records: it was invoiced on 13th December 1939 to Messrs Kohn & Novotny in Bratislava. Pilot's type wrist watch in stainless steel for the Czech Army. House_of_Longines_L15.26.pdf Poznámka 1: za pozornost stojí datum - prosinec 1939. To už žádné Československo, jako státní útvar, neexistovalo. Česko bylo už pod přímou správou Třetí říše jako Protektorát, armáda rozpuštěna a výzbroj a výstroj byly zabavena. Na Slovensku pak byl tehdy samostatný Slovenský štát a velká část dřívějšího území ČSR byla už součástí Německa, Maďarska a Polska. Je poměrně logické, že takové hodinky už asi nemohly mít označení ?Majetek vojenské správy? Kdy byly hodinky objednány, tak to se už asi nedovíme. Ještě ppřed 14-15. březnem 1939, nebo až po tomto datu. Zda hodinky byly určeny do soukromých rukou, nebo pro slovenské letectvo, nebo je odebrala německá branná moci, se asi také už nezjistí. Poznámka 2: Pilotní hodinky Longines stejného typu jako model MVS s kalibrem o rozměru 15 linek, ale nebyly podle žádného z dostupných pramenů nikdy zavedeny a nakupovány pro žádnou složku německých ozbrojených sil. Přesto jsou známy případy zabavených hodinek Longines, které prošly službou německé Luftwaffe. Proto je jejich konfiskace na území Protektorátu asi možným logickým vysvětlením jejich válečné služby a rukou příslušníků Luftwaffe. c) Longines cal. 15.68Z; Ref. 23647 (Czech. Pilot Watch) / 1947; numbered 7407006 (produced on 1946); ?Majetek vojenské správy 1802? Longines Records: invoiced on 19th August 1947 to Messrs Seelich in Bratislava who were then one of Longines' agents. This watch was at the origin sold to the Czechoslovakian army. House_of_Longines_L15.68Z.pdf d) A nyní tu máme nově čtvrtou dataci: Longines cal. 15.68Z; Ref. 23684 (?, můj výklad čísla v knize); sériové číslo 7744125 (vyrobeno ???); bohužel nevíme, zda na víku bylo ?Majetek vojenské správy xxxx? rchívy Longines: odesláno firmě OMNIPOL (já tam vidím toto, nebo mě klame zrak?) do Prahy dne 17. prosince 1949. Poznámka: za pozornost stojí datum prosinec 1948, tedy dávno po únoru 1948. Pokud ty hodinky nešli do soukromých rukou, je zřejmé, že MNO pokračovalo v dodávkách bez ohledu na politickou situaci. Co asi ale odvály dějiny, bylo obchodní zastoupení v Bratislavě. Válka, holocaust, změny režimů a znárodňování, atd. byla nepochybně už příliš silná kombinace nepřízně osudu. A proto se zřejmě do dovozu hodinek Longines nově zapojuje pražská obchodné organizace OMNIPOL, která už byla tehdy státní.

Pokusím se odpovědět na některé otázky, které byly položeny v předchozích příspěvcích: 1) Foto se stránkou z evidenční knihy z archivů firmy Longines publikoval italský sběratel hodinek Adraino ?Longinespassion? Davidoni na těchto stránkách s tímto komentářem: ??Last Basel Fair I was invited by Longines to meet them there and discuss about Heritage collection particularly the new model dedicated to Czech Air Force.It was shown to us (we were 4 invitee) a copy of their register where it was reported the total number of caliber 15.68Z pieces delivered : 3582 (see the picture). ..? Jinak tento sběratel má vlastní webové stránky, kde se věnuje leteckým Longines ?MVS? pro Československé letectvo. Poznámka: Jenom si nejsme jistý, jestli si neplete počet jím uváděných vyrobených kusů 3582 s označení modelu hodinek Ref:3582. 2) U hodinek Longines MVS je velká výhoda, že Longines vlastní a zpřístupňuje svůj kompletní archív sahající až do 19. století. Je tak schopna snadno identifikovat konkrétní hodinky podle jejich čísla. Obecný kontakt je na jejich webových stránkách. Vlastní archiv je součástí jejich soukromého muzea ve městě Sain-Imier, kam se dá objednat prohlídka. Více na těchto webových stránkách výrobce. Kdo chce jít přímější cestou, může přímo kontaktovat pana Raymonda Krebse - kurátora sbírek a archívu. Kontaktní informace mám z roku 2011, tak snad ještě platí: Raymond Krebs Archives & Documentation Compagnie des Montres Longines Francillon SA CH-2610 Saint-Imier, Switzerland Phone +41 32 942 52 06 - Fax +41 32 942 54 29 Raymond.Krebs@longines.com Na těchto stránkách na WUS je pak několik fotek z archívu a muzea Longines.

Libor to asi zná, ale mohlo by se to snad hodit i ostatním. Něco o Hamiltonech dle MIL-W-46374B a vlastně hodinkách dle MIL-W-46374, MIL-W-3818 a GG-W-113 bylo v tomto vlákně. Refereční on-line bible o hodinkách dle MIL-W-46374 od Neda Fredericka je pak zde. Stačí kliknout na informace o hodinkách MIL-W-46374A, kde jsou první zmínky o Hamiltonu, nebo na sekci o MIL-W-46374B, kde jsou do detailu popsán právě exemplář hodinek Hamilton zachycený v Liborově příspěvku.

Model typového čísla 68 478 1. Začal se vyrábět v roce 1984. Hádám, že jeho výroba skončila nejpozději v roce 1992.

Ano, Super-LumiNova a Lumibrite je jedno a to samé. Svítivost záleží na spoustě parametrů, proto obecně platí, že se liší v závislosti na modelu hodinek. Nevyrábí to Seiko, ale držitelem patentu je jiná japonská společnost - Nemoto&Co. Více detailů je na mém zdejším blogu, konkrétně v seriálu o nočních osvitech hodinek.

Jsou to skutečně primky z Eltonu z Nového Města nad Metují. Více v tomto vlákně o PRIM SPORT III a IV, kde je i tento model označovaný jako 38-425-1-6-4-3.

Pro srovnání. Tyto prodával-neprodával Tolja:

Nedávno tu byly v jiném vlákně shodou okolností druhé (chronologicky vlastně první) primky se strojkem Poljot 2614.2H

Když to nedělá výrobce, tak to udělám za něj. Ještě jednou biatlonista Ondřej Moravec, nyní už jako držitel třech (!) olympijských medailí z ZOH Soči 2014 (2 x stříbrná a 1 x bronzová) a jeho hodinky PRIM Czech Team II ZOH Soči 2014 z trochu jiného úhlu. Sjezdařka Klára Křížová sice zatím žádnou olympijskou medaili nezískala, ale i tak je, na co se dívat.

OK. Beru celou věc jako nedorozumění. Pokud bych mohl o něco požádat, tak prosím pro příště, pokud se nějaká skupina zdejších členů, na něčem domluví, tak ať svoji iniciativu nebo domluvu zlegalizuje do napsaných pravidel nebo ať má na paměti, že je to pouze soukromá domluva dané skupiny. To znamená, že členové, kteří se k dané soukromé úmluvě nepřipojili, prostě nejsou její součástí. Zda nesouhlasí, nebo je to nezajímá, nebo v té době tady vůbec nebyli, je v tomto případě irelevantní. Doufám, že si rozumíme, že pokud není někdo vědomým členem této úmluvy (mlčení opravdu neznamená souhlas) a pokud neporušuje žádné dané pravidlo Chonomagu (písemné v pravidlech nebo jinak dané Adminem), pravidla slušného chování, nebo právní řád tohoto státu, je velmi neetické takového člena upozorňovat, že by měl svoje diskuzní příspěvky přizpůsobit podle přání někoho jiného. Naopak správný postup podle mého názoru, je ve vší slušnosti mu nabídnou členství v této skupině/iniciativě. Pokud se nepřipojí (mlčení opravdu neznamená souhlas), tak to jak tak všechno, co se s tím dá dělat. Protože jsem osobně nabyl už po několikáté dojmu (a možná, že chybně), že některé příspěvky už byly nad rámce toho, co si já osobně představuji pod pojmem svoboda diskuze rovnocenných členů Chronomagu, tak jsem se ozval. Pokud má reakce byla pro některé překvapením a shledává ji za přehnanou, tak se velice omlouvám. Nicméně doufám, že i v budoucnu mi bude umožněno v rámci svobody diskuze takto osobně reagovat, pokud budu mít názor, že je podle mne možná něco špatně. Nešlo mi o nic jiného. Opravdu můj příspěvky nebyly myšleny jako útok na svobodnou vůli a rozhodnutí jiných členů nebo jejich skupiny, ba právě naopak.

Honzo, co se prosím děje? Na tvé doporučení se držím zkrátka a některé velmi sporné věci si nechávám pro sebe. Doufám, že jsem žádnou aukci v poslední době nějak neovlivnil a tím tě nebo někoho jiného nenaštval. Jen mám prostě trochu jiný názor na to, jak si na DISKUZNÍM fóru (ne)omezovat svobodnou DIZKUZI o hodinkách, či jaká jsou vlastně platná pravidla pro diskuzi na Chronomagu, A zejména mám jiný názor na to, KDO tu má právo něco zakazovat. Jsem zmaten z pojmů menšina a většina na Chronomagu. Vůbec nevím, jak se to pozná? To tady bylo nějaké sčítání, nebo stačí ve příspěvcích začít mluvit něčím jménem? Já osobně stále doufám, že jsme si tu všichni rovni (tedy až na výjimky dané pravidly) a vůbec si mi nelíbí snaha některých členů (ani nevím jestli jsou členem nějaké skupiny, menšiny nebo většiny) opakovaně mimo pravidla svobodné diskuze podsouvat, či dokonce podle mě značně agresivním způsobem vnucovat, své soukromé závazky a iniciativy ostatním členům. Co mě ovšem překvapuje nejvíce, že když ozvu proti tomuto chování, které jsou podle mě neslučitelné se základními pravidly a principy Chronomagu (či jiného veřejného diskuzního fóra), tak se od tebe dočkám pomalu horších označení, než mají nepoctivci na Aukru. Není tady něco špatně? Jsem určitě já ten, kdo může za cenové a jiné trendy na Aukru? Můžeš mi prosím vysvětlit, co se děje, protože já jen zírám.