Opravy LCD a LED digitálek

[Lisky]

před 2 hodinami, jendazhor napsal:

Já se na to normálně nemůžu dívat. A to tenhle modul nemám ani jednou. 
Pak už snad jedině zkusit menší skvrny "vypudit" z displeje, jako v tomhle videu. Ale je to taková poslední možnost, která asi zabere jen na menší vnitřní bleedeing.

Ten pán ma viac videí, zdá sa že sa rozumie digitalkam

[MilanBAsk]

4 hours ago, akai said:

Asi se porad nevi zda je lepsi mit lcd pod napetim, tzn digi v provozu, proti tomuto jevu ze?

Ak chapem princip fungovania LCD spravne, tak tento jav (skvrny na displeji, bleeding) nema nic spolocne s tym, ci je LCD pod napatim alebo nie.
Co je vsak nesmierne dolezite - ked uz je pod napatim, treba dosledne aplikovat striedave napatie na segmenty podla specifikacie pre dany LCD.

Jeden znamy z elektrotechnickej fakulty mi vravel, ze sa da povazovat za maly zazrak, ak monochromaticky twisted-nematic LCD displej funguje viac ako 10 rokov vo svojej povodnej kondicii. Moze skolabovat tesnenie medzi sklami, tekute krystaly sa mozu "rozpadnut", vodiva ITO vrstva plynutim casu straca svoje vlastnosti atd. Vid obrazky.

[MilanBAsk]

3 hours ago, Lisky said:

Ten pán ma viac videí, zdá sa že sa rozumie digitalkam

Digitalkam ako takym mozno ano, ale v problematike LCD nie vzdy uvadza korektne informacie. Mozno to robi zamerne kvoli zjednoduseniu vysvetlovania, no dopusta sa pritom vyznamnych nepresnosti.

Napriklad v tomto videu tvrdi, ze displeje maju na sebe diery, ktorymi sa pri vyrobe dostanu medzi vrstvy skla tekute krystaly a tie diery sa nasledne upchaju (korkom?), vid obrazok 1. Toto je prva nepresnost.

Nasledne to demonstruje na realnom LCD, vid obrazok 2. No to, co ukazuje, vsak nie su korkom upchate diery v skle, ale vodive prepojenia medzi hornym sklom displeja s nakreslenymi jednotlivymi segmentmi a spodnym sklom displeja, ktore ma nakreslene tzv. backplanes. S doskou plosnych spojov je totiz prepojene len jedno sklo displeja, ale elektricky signal z tzv. COM pinov treba priviest prave na druhe sklo displeja. A to sa deje tymito vodivymi prepojeniami.

Spravne vsak ukazuje, ako su obe skla zlepene tesne pri obvode. Lepidlo tam byva aplikovane s vynimkou jedneho miesta, kde je vynechane prave kvoli dopraveniu tekutych krystalov v dalsom kroku. To miesto byva na boku displeja a po vpraveni tekutych krystalov medzi skla je nasledne zapecatene specialnou pecatou, vid obrazok 3.

Nie je teda pravda, ako tvrdi vo videu, ze iba tie dve miesta v rohoch (podla neho korkom zapchate diery) su zodpovedne za vznik bleedingu. Bleeding moze vzniknut na hociktorom mieste, kde prestane tesnit lepidlo spajajuce obe skla a tekute krystaly medzi sklami prestanu otacat polarizovane svetlo o 90°.

[jendazhor]

Díky za příspěvek. Myslím, že nejenom já vítám takový "vědeckotechnický" vhled do konstrukce TN LCD. A víc takových obecně!
Jestli tomu tedy správně rozumím, černé skvrny bleedingu jsou vlastně vzduch vniklý netěsnostmi mezi obě vrstvy displeje, způsobující výpadek polarizace světla chybějícími tekutými krystaly?

A kdyby náhodou někdo znal technické vysvětlení již několikrát zde (i mnou) zmiňované otázky: Jak je konstrukčně řešený jev, kdy se na mnoha TN displejích s klasickým zobrazením (černé znaky na světlém pozadí) při  podsvícení displej invertuje (znaky jsou světlé a podklad tmavý), byl bych zase o něco chytřejší....
Zatím tipuju, že se při podsvícení:
buď použije polarizované světlo, které oproti běžnému vnějšímu dennímu nebo umělému nepolarizovanému způsobí inverzní účinek tekutých krystalů. Tedy že se krystaly za denního světla propustné změní na nepropustné.
Nebo, že je konstrukce displeje připravená tak, aby polarizační filtry byly v takovém pořadí, aby světlo přicházející zpoza displeje prošlo polarizačními filtry v opačném pořadí  než při dopadu vnějšího běžného denního nebo umělého světla. A pak opačně lámou světlo tekuté krystaly.
Nebo že celé pozadí displeje je jako jeden velký segment z krystalů a při podsvícení se pouze selektivně přehodí napájení krystalů na opačné.
Ale vlastně nevím. Ani tady, kde je princip fungování LCD docela pěkně popsaný, se tento konkrétní jev neřeší. Ale asi se dá odvodit.

[MilanBAsk]

Vdaka, som rad, ak som aspon ciastocne vniesol svetlo (polarizovane ) do tejto temy.
V ramci hobby sa venujem LCD handheld hram, co su vlastne digitalky, akurat vo vacsom. Bolo inak pomerne bezne, ze rovnaky "procesor" (presnejsie mikrokontroler), ktory sa nachadzal v digitalkach, sa nachadzal aj v hrach ci kalkulackach. Stacilo len na cip vyleptat iny ROM program, zvysok cipu zostal totozny.

Cierne skvrny su vo vseobecnosti sposobene tym, ze tekute krystaly na danom mieste nie su usporiadane tak, aby tocili svetlo o 90°. Na spravne usporiadanie krystalov je potrebna ista hrubka takej vrstvy. To zabezpecuju tzv. distancne valceky, ktore su nahodne rozhodene po celej ploche a volnym okom su neviditelne (vid obrazok). Akekolvek narusenie presne definovaneho rovnovazneho stavu tekutych krystalov sposobi "ciernotu", lebo vzhladom na vzajomnu kolmost oboch polarizatorov svetlo cez ne nema ako prechadzat.

Mohli by ste pridat fotku toho javu inverzie, ktory popisujete? Bez podsvietenia aj s podsvietenim?

[t2]

Myslím, že jendazhor myslel třeba toto: DW 5025D. Podle mě je navíc jedna polarizační fólie mezi illuminační vrstvou a displayem. Ale je to jen moje domněnka. 

[MilanBAsk]

Poviem otvorene, s niecim takym som sa pri handheld hrach nestretol. Preto nepoznam odpoved na otazku, ako tento zaujimavy efekt funguje. Urcite vsak vzbudil moju zvedavost.

Mam preto navrh - ak by mal niekto vo svojej zbierke taketo digitalky a bol by ochotny mi ich nakratko zapozicat za ucelom nedestruktivneho vyskumu, bol by som mu povdacny.
Mozu byt aj nefunkcne, idealne vsak v stave, ktory umozni preskumat displej a podsvietenie.
Samozrejme, digitalky vratim bez poskodenia naspat ich majitelovi.

[jendazhor]

Ano, přesně takové modely, jak píše a ukázal t2 mám na mysli. Jak bude chvíle, mrknu do mých zásob, jestli tu mám nějaké, které bych poskytl jako testovací myšku. 

Možnost další polarizační folie mezi podsvícením a displejem, jak zmiňuje t2, mi taky přijde jako schůdná možnost. Navíc by to bylo jednoduché řešení. Čemuž odpovídá nasazení takového stylu podsvícení u mnoha běžných modelů různých výrobců.

Ještě musím doplnit, že mám pár kousků starých digitálek z ranných 80. let (stejně jako asi tady další digi fanatici, kteří mají i spousty starších kousků) jejichž displeje fungují i po těch více než 40 letech naprosto bez problémů. Ostatně stejně jako celé hodinky. Takže pokud je úspěch, když displej šlape s původní funkčností 10 let, jsme tu celkem klikaři.

Bylo by toho k řešení mnohem více. Třeba mi stále není jasné, čím to, že displeje některých takových letitých modelů z 80. let jsou znatelně kontrastnější (rozuměj mají světlejší podklad a sytější černou znaků), než mnohé o 20 let mladší modely. Kde jsou podklady vyloženě šedé a znaky takové "vyblité".  Přičemž tmavnutím podkladové plochy displejů vlivem UV záření to asi nebude. Nebo možná jo, těžko říct. Ale to už jsou takové detaily.

Jo handheldy... Takže ty ranné ve stylu Game&Watch od Nintenda se 4bitovým CPU od Sharpu ze začátku 80. let?

[MilanBAsk]

Ak sa podari najst testovaci kusok, budem rad.

Co sa tyka 10-rocnej zivotnosti starych displejov - chapem to skor tak, ze vsetky komponenty, ktore tvoria LCD, boli dizajnovane na +/- 10-rocnu trvacnost. Pokial boli pri vyrobe pouzite kvalitne materialy a displej nebol pocas pouzivania zbytocne vystavovany negativnym vplyvom (napr. UV ziareniu, nizkym ci vysokym teplotam, neskorym vymenam vybitych baterii atd.), tak moze kludne vydrzat niekolko desatroci.

Co sa tyka kontrastu - na ten maju vplyv viacere faktory. Napriklad stav polarizatorov (casom mozu tzv. vyblednut, cize zacnu prepustat aj ine nez striktne polarizovane svetlo; najcastejsie som sa s vyblednutim stretol pri hornom polarizatore) alebo pomer poctu segmentov k poctu backplanes a s tym suvisiace parametre bias a duty. Pomerat priebehy napatia na osciloskope a porovnat ich medzi digitalkami s dobrym a horsim kontrastom by mohlo dat odpoved.

Ano, mal som na mysli 4-bitove cipy SHARP z Nintenda, ale napr. aj od SMOS Systems (Suwa Seikosha).

[jendazhor]

Díky za info.
Pro úplnost se asi sluší poznamenat, že třeba Casio vyrábělo i modely se zvýšenou odolností při nízkých teplotách, značené třeba jako "Wide temp-LC". Netuším, v čem byl technologicky rozdíl, ale měly deklarovanou odolnost od -20 stupňů.

[MilanBAsk]

Neviem, ake vsetky parametre hodiniek muselo Casio pozmenit, ale displej bol urcite vyrobeny specialne tak, aby zvladal aj -20°C.

Este by som sa vratil k tym fotkam bez podsvietenia a s podsvietenim...
Ako displej vyzera za denneho svetla, ked sa zapne podsvietenie? Bolo by mozne postnut taku fotografiu?

[jendazhor]

Displej s inverzním podsvícením vypadá za denního světla stejně jako ve tmě. Tzn., že ve dne je s podsvícením špatně čitelný.

[t2]

čas cca 2min 15sec

[MilanBAsk]

Dik za link na video.
Kedze sa digitalnym hodinkam nevenujem, nestretol som sa s tymto typom podsvietenia. Idem patrat a ked sa nieco dozviem, napisem sem.

[jendazhor]

Tak jsem se zase trochu potrápil. Tentokrát se Seiko H357-5120 z řady Silver Wave z ranných osmdesátek.
Nejsou to nijak zvlášť vzácné hodinky, ale tak nějak se mi tohle provedení s modulem H357 (nastavování digi funkcí otáčením korunky) líbilo nejvíc.

I když jsou s tímto modulem populárnější, jako "Bondovky":

Tak jsem si jedny pořídil. Dle fotek nefunkční, ale to není nic výjimečného. Po rozebrání a výměně baterie se nerozeběhla analogová ani digitální část. Strojek vypadal neporušeně. Žádné oživovací pokusy nezabraly. Tělo bylo celkem dobré, tlačítka mechanicky jakžtakž fungovala, ale jinak nic. Náramek sice nebyl originální, ale nevypadal zle. Ocelový japonský asi dobový Maruman.
Odložil jsem je tedy do krabice "možná až někdy bude čas". 

Pak jsem v aukci viděl levné v podobném stavu, ale bez plastového rámečku. Tak jsem je vzal s tím, že na ně případně použiju rámeček a náramek z nefunkčního kusu.
Jak druhé dorazily, hned bylo jasné, že tlačítka jsou totálně zatuhlá, ani se nehnula. Korunka vypadala jakože funkční.
Po vložení baterie se nedělo nic.
Trochu jsem s nimi laboroval, a najednou koukám, že na displeji se občas něco objeví a i ručky se pohnuly. Vždy běžely tak 1-5 minut a pak se zastavily. Jak jsem je vzal do ruky, občas si zase daly svých pár minut. Takto jsem to opakoval několikrát, ale bylo to pořád stejné. Samozřejmě jsem zkoušel i jinou baterii, avšak se stejným výsledkem.
Položil jsem je tedy na stůl a nechal být. Druhý den jsem zjistil, že normálně šlapou. Ještě jsem nevěděl, jak přesně.

Pustil jsem se tedy do kompletního rozebrání a vyčištění obou tlačítek i korunky. A samozřejmě celého těla. Těsnění i pojistné kroužky se zdály celkem v pohodě, tak jsem nechal původní.
Po kompletaci vše šlapalo a kupodivu i poměrně přesně. Dokonce se ani nijak výrazně nerozcházel čas na ana a digi části.
Vůbec nevím, proč se se tak divně postupně rozbíhaly. Jelikož se ten stav projevoval na digi i analogu, asi to nemohlo být způsobené mechanicky. Prostě se v nich po těch 40 letech něco postupně probouzelo... Teď už týdny šlapou s přesností do 25 vteřin za měsíc, možná i přesněji. Takže sláva.

U původního nefunkčního kusu byl originální plastový bezel. Jenže jakmile jsem povolil jeden upevňovací šroub, roh bezelu prasknul. Do dalších jsem se tedy nepouštěl. Mohl jsem jen prohodit modul do těla nefunkčního kusu, ale chtěl jsem zprovoznit právě tyto druhé (a první nechat v záloze na později), tak jsem se do nich pustil.
Na funkčním druhém kusu se šroubům ven moc nechtělo, rovnou jsem tedy použil sprej na povolení zarezlých šroubů a nechal ho přes noc působit. Ale i tak při povolování dva ze čtyř šroubů praskly. Smůla, ale víc jsem dělat nemohl.
Nový bezel jsem si tedy vykonstruoval v aplikaci (neuvěřitelné množství patvarů, tehdy asi ruční práce na formě) a vytisknul jen na FDM tiskárně (strunovka) a trošku opracoval ručně. Ještě by to chtělo doladit i rozměry a tisknout na SLA tiskárně (pryskyřice), ale už nemám čas a síly. Dva prasklé šrouby jsem lepil Loctitem na šrouby, ale čert ví, jak dlouho vydrží.

Hodinky jsou tedy funkční a celkem kompletní, ale byla to fuška.
Potěšil mě docela hlasitý "cvrdlikající" alarm a funkčně naklopený displej.
Zadní víčko je sice naklapávací, ale tlačítka bytelná a korunka šroubovací, takže udávaná voděodolnost min. 10 ATM (dvě vlnky na víčku) by mohla sedět. Hodinky jsou malé tenké a lehké, takže pěkně sedí na menším obvodu ruky.

[akai]

Parada a gratuluji.

[MartyH]

Dobrá práce! Gratuluji ke skvělému výsledku!

[Jarda_Prim]

To je paráda, smekám před trpěliostí a šikovností.

[jendazhor]

Díky pánové. Toto nebylo nic tak hrozného. Strojek se nakonec nějak uzdravil sám. Další výzvy na mě čekají v krabici. Třeba elektromechanické Citizeny, do kterých se leze přes sklíčko, ale ne a ne se tam tudy dostat. Nebo novější analogové quartzové Citizeny, kam jsem se sice přes sklíčko dostal, ale pro změnu zase nefunguje uvolňovací pojistka, aby se dal vyndat strojek. Samozřejmě ani jedny z nich nešlapou. Nemluvě o starých diginách, kde ani pájení a vodivé laky nepomohly. Čím je člověk starší, tím větší bejkárny si na sebe vymýšlí...

[akai]

Ja hlasim po celoodpolednim a i podvecernim cisteni a rozchazeni temer uplny uspech u techto druhych 0614 
Prvni foto od prodejce... -moc duvery to nebudi.


Cisteni si tyto zaslouzi uz prubezne pri rozborce i kdyby to nemelo dopadnout...




Todle vypada slusne...


Tlacitka rozebiram nerad ale zde nutnost...

Ejhle nova batt a...


Zde si kdosi cosi poznacil ??? 


Nejvic zabrat dalo dostat sklicko z toho nejhorsiho...


A nejake obrazky pote dohromady s temi druhymi...






Bude to chtit se jim jeste povenovat, kontakty asi nejsou uplne ok.
A koukam, ze nejsou uplne presne "zalicovane" .
Opet nemaj orig naramek... a ten LCD se chova divne -cim chladneji tim lip videt a chyb mene. 
No ale jsem rad, ze vubec bezi.

Jeste jedna ...
-asi netreba tak jen pro jistotu... -inkriminovane jsou ty ktere ukazuji vic...