U jake zbrane jste slouzili

[Gilius]

ne,to naštěstí ne......

[farářskej]

Já byl provianťák u pohraničníků... přijímač Jemnice, posádka Boří les u Břeclavi, číslo si nepamatuju, nástup 10/1990.

 

Byl to úžasnej zážitek, protože Němci při ústupu v pětačtyřicátým odstřelili za Břeclaví přehradu a do bahna napadala spousta šrapnelů, který tam nevybuchlý zůstaly dodnes. Taky proto se rota pyšnila vlastním demineurem, kterej chodil po lese, sajrajt sbíral a občas ho někde cvičně odstřelil. A v kuchyni byli čtyři kuchaři - jeden Moravák a tři maďarští Slováci.

 

Historek spousta, ale nebavilo mě to tam. Tak jsem si vyřídil civilku.

[heboš]

PVOPV jaro 1986-1988

PŠ Josefov

VÚ 5100 Kroměříž

 

 

[Kapo]

Němci při ústupu v pětačtyřicátým odstřelili za Břeclaví přehradu

 

S tou přehradou to asi nebude pravda, za Břeclaví žádná není a před ní jsou pouze Nové Mlýny a Vranovská. Prostor mezi Břeclaví a Bořím lesem byl protkám slepými rameny Dyje, která se pravidelně dvakrát do roka vylévala z koryta a zaplavovala široké okolí.

Kousek za tratí od Bořího lesa byla za války německá továrna na výrobu munice, po válce v ní byly sklady a strojní dílny pro naftové doly, průzkum a odminování lesa probíhalo až do roku 1995, celý prostor patřil za totáče do hraničního pásma, kde byl vstup jen na povolení.

 

[mrazik]

X/90 - II/91 Hranice na Morave, poctar u raketovych vojsk.

III/91 - III/92 Pisek, spojar u tankanu. Nejradeji vzpominam na hrani si na vojaky na Boleticich. Jako spojar jsem mel pomerne veget. Na utvaru jsem mrskal PDU a obsluhu dalnopisu.

Upraveno 17. května 2009 uživatelem mrazik

[Hugo14]

1999-2000, 6. zdl Praha Kbely. Letka zabezpečení velení. Sídlo měla v odloučeném bývalém kasinu PVOS v Miškovicích pod velením mjr. Hejhala. Na kmínku břízy před kasinem byla dřevěná celdule tvarem z večerníčků o krakonošovi s nápisem "Tady je Hejhalovo". Na LKKB nás vozili každý den tatrou. Byli jsme spolek písařů, evidenčáků, pozemních letušáků a podobně. Já sloužil na velitelském stanovšti jako starší letovod-operátor. Jednalo se vlastně o přípravu létání, tvorbu a podávání letových plánů, přípravu podkladů pro let pro osádku a tak. Prima práce z mého oboru, příjemní lidé (jak létající, tak pozemní), kteří nás tam měli kvůli práci a ne kvůli buzeraci (vytahali si nás tam z vejšek právě proto), s některými důstojníky se po čase tykalo. Byť jako záklaďáky, přeci jen nás všebecně brali spíš jako kolegy. Za silnici do velkého kasina jsem se dostal snad jen jednou k útvarovému "veterináři". Na letišti se obecně nesalutovalo, ale zdravilo dobrý den. Nicméně svoji práci jsme si museli pochopitelně splnit a udělat. Služby 24h jsme si plánovali sami, takže vždycky jeden měl víkend, ostatní 3 KVOP. Našel jsem tam jednoho ze svých nejlepších životních kamarádů. V tomhle ohledu dobré a rád na to vzpomínám. Nicméně opakovat bych to nechtěl, jednou to stačilo.

 

Edit: pravopis

Upraveno 17. května 2009 uživatelem Hugo14

[zaja.j]

Já byl taky u čestné stráže v karlíně ale u druhý 1998-LEDEN.pak kbely u 2tech.letky(vrtulníky) Když jsem tam byl asi půl roku tak jsem pořizoval fotky letadel atd. a za 14dní spadnul bojovej vrtulník mi24.(v Olomouci) To samé se opakovalo za 2měsíce a spadnul transportní v bosně.Pak jsem radši nefotil

[farářskej]

S tou přehradou to asi nebude pravda, za Břeclaví žádná není a před ní jsou pouze Nové Mlýny a Vranovská. Prostor mezi Břeclaví a Bořím lesem byl protkám slepými rameny Dyje, která se pravidelně dvakrát do roka vylévala z koryta a zaplavovala široké okolí.

Kousek za tratí od Bořího lesa byla za války německá továrna na výrobu munice, po válce v ní byly sklady a strojní dílny pro naftové doly, průzkum a odminování lesa probíhalo až do roku 1995, celý prostor patřil za totáče do hraničního pásma, kde byl vstup jen na povolení.

Tak to asi bylo takhle a demineur kecal Je ale pravda, že jsem párkrát zakopl o nevybuchlý střelivo, když jsem se tam poflakoval po lese...

[Návštěvník Tada]

zaja.j: Posádku toho olomouckého vrtulníku měla tuším na stole i moje teta, toho času u rentgenu ve střešovicích...

 

EDIT: 100% si jistej nejsem, že to tedy byl ten olomoucký, ale minimálně jedna posádka vrtulníku u ní na rentgenu byla, tedy post mortem...

Upraveno 17. května 2009 uživatelem Tada

[New X-Bob]

1999-2000, 6. zdl Praha Kbely. Letka zabezpečení velení. Sídlo měla v odloučeném bývalém kasinu PVOS v Miškovicích pod velením mjr. Hejhala. Na kmínku břízy před kasinem byla dřevěná celdule tvarem z večerníčků o krakonošovi s nápisem "Tady je Hejhalovo". Na LKKB nás vozili každý den tatrou. Byli jsme spolek písařů, evidenčáků, pozemních letušáků a podobně. Já sloužil na velitelském stanovšti jako starší letovod-operátor. Jednalo se vlastně o přípravu létání, tvorbu a podávání letových plánů, přípravu podkladů pro let pro osádku a tak. Prima práce z mého oboru, příjemní lidé (jak létající, tak pozemní), kteří nás tam měli kvůli práci a ne kvůli buzeraci (vytahali si nás tam z vejšek právě proto), s některými důstojníky se po čase tykalo. Byť jako záklaďáky, přeci jen nás všebecně brali spíš jako kolegy. Za silnici do velkého kasina jsem se dostal snad jen jednou k útvarovému "veterináři". Na letišti se obecně nesalutovalo, ale zdravilo dobrý den. Nicméně svoji práci jsme si museli pochopitelně splnit a udělat. Služby 24h jsme si plánovali sami, takže vždycky jeden měl víkend, ostatní 3 KVOP. Našel jsem tam jednoho ze svých nejlepších životních kamarádů. V tomhle ohledu dobré a rád na to vzpomínám. Nicméně opakovat bych to nechtěl, jednou to stačilo.

 

Edit: pravopis

A hele, kolegáááá. Mjr. Hejhala l!!! My říkali "hejkal" nebo Saddám - bo jak měl ty fousy-řidítka pod nosem a byl naducaný, tak vypadal jak on

Já seděl ve Kbelích v té vilce naproti "hale", jak seděl ZNŠ A v Miškovicích bydlení a ráno za pomoci T 148, T 815 a nebo párkrát busem do Kbel! byli jsme tedy na stejné letce, jen asi 1 rok od sebe

Upraveno 18. května 2009 uživatelem New X-Bob

[edas]

Tak jsem si našel "kolegu ve zbrani". Tak jako beladona - 6 měsíců PŠ Michalovce - VÚ 8700, 18 měsíců Benešov u Prahy (tam, co je vojna pro vrahy) - VÚ 6175, střelec-operátor BVP-1 v letech 1985-87. A pravdou je, že jsem si střelil téměř vše a ze všeho, co měli bigoši k dispozici. Samozřejmě, byla pakárna, ale na spoustu kluků dodnes vzpomínám a něco to do sebe mělo. Když se dnes dívám na svého 21letého syna... no, občas by té vojny potřeboval tak 7300 a ne 730

[marosh]

Tak já se taky hlásím do služby:

- jaro 92 ŠDZ Vyškov(škola pro důstojníky v záloze-takový doučňák pro špagáty)

Pohodová vojna, hospoda přímo na bráně-v areálu vojenské vysoké školy.

- léto 92 Mariánské Lázně(Velká Hleďsebe)

Celkem peklo, byl jsem velitel 1.čety, 1.roty, 1. motostřeleckého praporu, čili bigoš polní-vzduchem chlazený. Byli jsme ukázková četa, takže jsem byli furt v terénu, krásu Mariánek jsem ani moc nepoznal, spíš Cech sv.Víta a Doupov, ty znám dobře.

Jedno jméno-major Slinták, velitel mé roty-to jméno přesně postihuje jeho charakter-strašné hovado vojenské. Dotáhnul to na velení české jednotky prvního sledu v rámci NATO. Uměl udělat z vojny peklo.

- podzim zima 92 vojenský prostor Libavá, velitel strážní čety a speciální funkce-velitel tankových cest v celém prostoru.

Tam jsem se setkal s absolutním intelektuálním odpadem, co tenkrát armáda měla. Jak mezi záklaďáky, tak mezi gumama.

Na vojně jsem byl v době, kdy se zrovna zkracovala délka služby, takže místo roku jsem odkroutil jen devět měsíců.

[Traveller]

Mělo tam být asi "po povýšení..." ? Ale stejně to je možná pasé - Traveller píše, že byl absík, a u nich se (aspoň u nás) nepovyšovalo na "starý", ti měli vegáč hned od začátku.

 

Tak nějak. U nás se na nějaké povyšování nehrálo a nikdo by si ani netroufnul. Nezapomeň (pro railmaster), že absíci nastupovali již s frčkami a měli zlata na výložkách víc, než kdejaký pošťák. Navíc věkový rozdíl cca 8 let byla nesporná výhoda.

Upraveno 18. května 2009 uživatelem Traveller

[kejklik]

1980 - 81 VÚ Kadaň (číslo si nepamatuji), samostatný prapor potrubní dopravy. Příchod k útvaru pozdě a pod vlivem a protože se funkce obsazovaly od nejnižší po nejvyšší, stal jsem se jako svob. abs. zástupcem velitele roty a měl pod sebou mladé furťáky podporučíky. Po dvou měsících, by to nevypadalo moc blbě, jsem byl taky důstojníkem. Na dotaz na práva důstojníka základní služby bylo z Tábora sděleno, že má práva a povinnosti důstojníka z povolání kromě práva nosit civil. Velitel to nechal vyhlásit v rozkazu a byl veget: pracovní doba, opouštění posádky na víkend, spojka zavedená do oblíbené hospody. Proti tomu služby deveťáka a odpovědnost za 80 debilů (2 mladiství vrazi, negramoti, taky takový, co se každou noc pochcávali..)

Jinak plný souhlas s výše napsaným, že dnešním metrošům, vohnoutům, mamánkům a dalším chybí alespoň rok drilu, kde se museli chytnout, jinak měli smůlu.

[kejklik]

Tak nějak. U nás se na nějaké povyšování nehrálo a nikdo by si ani netroufnul. Nezapomeň (pro railmaster), že absíci nastupovali již s frčkami a měli zlata na výložkách víc, než kdejaký pošťák. Navíc věkový rozdíl cca 8 let byla nesporná výhoda.

Jako urostlý "špagát" jsem si zjednal respekt mazáků po příchodu k útvaru, když jsem si jednoho neodbytnýho supráka cikánského nácia, původem z Čachtic, vzal do kanclu, tam mu vrazil z každý strany pořádnou přes tlamu a doporučil mu, aby každýmu tvrdil, že uklouznul v umyvárce. A byl pokoj.

[Milil]

PVOS - 3. protiletadlový raketový oddíl Pernarec (rakety Volchov) v letech 1986-88 (přijímač v Kralovicích). Seděl jsem ob den v maringotce (obsluha AV) a sledoval žárovičky a sem tam píchnul drátek do zdířky Teď jsem si k tomu zpětně dohledal nějaké informace. Zaujalo mě tam toto:

 

... Při ostrém nasazení se životnost oddílu počítala cca na 2 minuty. V praxi to znamenalo rychle vypustit rakety na určené cíle. ...

 

Jsem ani nevěděl, že jsme měli tak výborné vyhlídky

[VS]

Nepolisy, tam, kde je teď ten slavný radar. Tenkrát (83-85) tam točila Hačava (P14) a to monstrum mě vždycky fascinovalo. Každých 20 s to v televizi udělalo bzzzzuuum a přes obraz přeběhly bílé vodorovné čárky, jako schůdky od večerníčka. Nezapomenu na krabici od bot plnou kapesních hodinek a stopek Heuer v příručním skladu. Co bych teď za ni dal.

Upraveno 18. května 2009 uživatelem VS

[XXXfazerXXX]

zaja.j: Posádku toho olomouckého vrtulníku měla tuším na stole i moje teta, toho času u rentgenu ve střešovicích...

 

EDIT: 100% si jistej nejsem, že to tedy byl ten olomoucký, ale minimálně jedna posádka vrtulníku u ní na rentgenu byla, tedy post mortem...

Tva snaha za kazdou cenu neco napsat,je nekdy az nechutna.Byt pribuznym po tragicky zesnulem a precist si na verejnych strankach,ze ho mela tva teta na stole,rad bych s tebou prohodil par slov nebo vylohu.Ale mozna se pletu a mam na tebe pouze alergii,to ale nic nemeni na tom,ze jsem psal pri zakladani vlakna toto-------4 do tohoto tematu nam nemaji moznost pindat poseroutkove,protoze o tom se jim ani nesnilo

[Hugo14]

A hele, kolegáááá. Mjr. Hejhala l!!! My říkali "hejkal" nebo Saddám - bo jak měl ty fousy-řidítka pod nosem a byl naducaný, tak vypadal jak on

Já seděl ve Kbelích v té vilce naproti "hale", jak seděl ZNŠ A v Miškovicích bydlení a ráno za pomoci T 148, T 815 a nebo párkrát busem do Kbel! byli jsme tedy na stejné letce, jen asi 1 rok od sebe

 

Byl jsi tam přede mnou, nebo po mě? Jinak ať byl Hejkal jakýkoli, jeho boj se šikanou byl chytrý a vcelku úspěšný.

Upraveno 18. května 2009 uživatelem Hugo14

[railmaster]

Tak nějak. U nás se na nějaké povyšování nehrálo a nikdo by si ani netroufnul. Nezapomeň (pro railmaster), že absíci nastupovali již s frčkami a měli zlata na výložkách víc, než kdejaký pošťák. Navíc věkový rozdíl cca 8 let byla nesporná výhoda.

U nás bolo všetko postavené na hlavu, veď v posádke sme mali zopár generálskych hodností a párkrát som bol svedkom, ako pošťák dáva kvapky a stavia do pozoru skupinku lampasákov v hodnosti od poručíka po kapitána. Vekový rozdiel bol zväčša nevýhodou. Kto si na koho trúfol rozhodovali buď fyzické dispozície alebo podpora väčšiny. Absíci boli povyšovaní po polroku na mazákov. Zväčša sa mazáci o absíkov nestarali, mali vlastvý program, svoje pôsobenie obmedzovali len na kontrolu aby nepovýšení mali správne zaviazané kanady a nenosili pádlo. A lampasákom to zrejme vadilo len naoko.