Blízkozemní asteroid

[Josef01]

Dnes proléta nejblíže k zemi asteroid (planetka) 2012 DA14. Z ČR začne být planetka pozorovatelná po 21. hodině našeho času, kdy bude asi 16 stupňů vysoko nad východním obzorem. Bohužel na většině území je zataženo, takže bude vidět pouze ve vyšších polohách. V 22:30 bude již 52 stupňů vysoko. Proto se dávám odkaz na online přenos, kde můžete průlet planetky sledovat. Její zvláštností je, že prolétá kolem země velmi blízko, dokonce blíže než některé satelity na vysoké geostacionární dráze. Více ZDE

 

 

Odkaz na online přenos ZDE

 

V okolí dráhy Země prolétá obrovské množství planetek, pro představu vkládám obrázek, je skoro náhoda, že nás zajím míjejí bez pohromy. Likvidační průměr (tedy průměr, který by totálně zdevastoval život na Zemi) planetky je 3 kilometry (takových je opravdu hodně) pro katastrofu celoevropského rozsahu stačí 300 metrů a těch je násobně více.

 

[montemar]

to je nádhera.. tolik vesmírných těles... ještě, že nám pánbíček vymyslel atmosféru a většina k zemi mířících objektů v ní shoří

[Josef01]

Atmosféra zastaví pouze ty malé meteory, řekněme do průměru 50 metrů. Ostatní meteory už ne a tak třeba 100 metrový meteorit už zlikviduje Prahu, 300 metrový celou ČR a 1 kilometrový celou Evropu. Planetek o velikost více než 1 km je tisíc.

[ricous]

to je nádhera.. tolik vesmírných těles... ještě, že nám pánbíček vymyslel atmosféru a většina k zemi mířících objektů v ní shoří

No ne všechny, viz dnešní ráno v Rusku ve stylu Armageddon 2...

video

článek + video

 

Čekal jsem, kdo sem dnešní událost hodí a správně jsem tipoval Josefa...

Upraveno 15. února 2013 uživatelem ricous

[VS]

Samozřejmě mraky, tak nebude vidět nic. Stejně je to bez dalekohledu bez šance. Ale ten v Čeljabinsku je zajímavější. http://www.astro.cz/clanek/5617

http://zyalt.livejournal.com/722930.html

Upraveno 15. února 2013 uživatelem VS

[montemar]

vona je to stejně zajímavá představa, co by se dělo, kdyby fakt něco většího potvrzeně směřovalo k Zemi... jestli by to lidi spojilo v nějaký společný úsilí (řekněme muslimské státy s usa, třeba) po vzoru filmu armageddon... a nebo by vznikla nějaká globální panika a anarchie...

[Josef01]

Tipuju tu druhou možnost. Asteroidy umí sledovat řada amatérských astronomů a něco takové nelze utajit. Navíc není technologie jak zastavit těleso s průměrem řekneme 3 kilometry a rychlostí 20 tis. m/s. Zatím je vše v pohodě, ovšem nějaká srážka mezi dvěma planetkami může rozhodnout osud lidstva.

Upraveno 15. února 2013 uživatelem Josef01

[ricous]

Asteroidy umí sledovat řada amatérských astronomů a něco takové nelze utajit.

A zpravodaj ČT v Rusku Karas teď ve Zprávách uvedl, že ruské ministerstvo obrany o tom dnešním asteroidu v Čeljabinsku vědělo několik dní a nic neřeklo. Přijde mi to teda jako blbost s celkem jasným cílem...

[Josef01]

Asteroidy s velmi malým průměrem prakticky nelze sledovat, to by ho museli zjistit nějakou obrovskou náhodou.

[cody]

Prej Rusove mlzili schvalne, kvuli panice. A nakonec vyslali (podle dnesnich zprav) letectvo a to velky meteorit rozstrelilo a na ne dopadl jen ten roj. Vysvetleni hodne zapisu no novodobych Ruskych bylin:-)

 

Josefe me jako laikovi by zase prislo jak strasna ale opravdu strasna nahoda, kdyby Zemi neco trefilo. Kdyz uvazim o jak velkem prostoru mluvim, prijde mi to pravdepodobne jako strelit vzduchovkou a trefit nahodou mouchu. Dokazal by jsi zjistit, jaka je opravdu realna pravdepodobnost stretu dvou vesmirnych teles?

[Josef01]

Tak záleží jak velká tělesa máme na mysli. Pravděpodobnost srážky s kosmickým tělesem o průměru větší než 1 kilometr je zhruba 1x za 500 tisíc let. Menší meteority řekněme kolem 100m jedenkrát za 300 let. Např. srážka s planetkou o velikosti cca 350 metrů v roce 2036 byla spočítána pravděpodobnost 1:30, nyní je velmi malá, nicméně nikdo neví, kdy se může objevit těleso, které se se Zemí srazí. Mezi Marsem a Jupiterem je obrovské množství těles, které se čas od času srážejí a Jupiter také dokáže tělese vychýlit velmi podstatně z jeho dráhy. Navíc pokud 100m těleso dopadne na Zemi, má velkou šanci že dopadne do moře, nebo do neobydlené oblasti. Kdyby dopadnul do města, je to masakr roznající se stonásobku výbuchu jaderné bomby v Hirošimě.

 

Doplním : nový odkaz na online záběr.

Upraveno 15. února 2013 uživatelem Josef01

[PepaSFI]

ale taky je potřeba dodat že takové výpočty pravděpodobnosti jsou jen teorie která se skutečností nemá vůbec nic společného. Těch šutráků je strašně moc, malých i velkých ale taky je to obrovský prostor. Ty menší nedokážeme vůbec zjistit, ty větší mizerně, většinou až když už letí pryč. Obávám se že až do nás něco praští, něco co bude stát za to, tak se to nejspíš vůbec nedozvíme a i kdyby, tak s tím nic nenaděláme. A musíme si přiznat že větší průšvih než ten šutrák si nakonec uděláme sami. Stačí jen zavzpomínat na dobu celkem nedávnou. Kdyby takový šutr přiletěl před nějakými 35 roky a vybuchl nad některým americkým nebo sovětským městem tak máme na krku jadernou válku protože by nejspíš nikdo nevysvětlil že to nebyl útok. A dnes by lidi zblblí bulvárem asi napáchali kdoví co. Vždyť v tom rusku si lidi uprostřed zimy vytloukali okna aby dostali odškodné za meteorit.

[cody]

Jeste mi pls vysvetlete. Jak je mozne, ze par dni zpet taky nekde neco dopadlo a pry to byli zbytky rizene znicene druzice. Ja si myslel, ze druzice jsou umistovany nad stratosferu, ze uz jsou v kosmu. Pak nechapu, jak trosky mohli byt vtazene pritazlivosti Zeme do atmosfery kde castecne shoreli a cast dopadla na zem?

[montemar]

ty satelity maj svuj nejakej pohon, asi na solarni energii (bez dotaci ), aby se udrzely na orbite. kdyz se sesrotujou, padaj k zemi. mozna se mylim?

[cody]

To jsem si take myslel. Ale zase resi, ze druzice pote co doslouzi dal litaji a hrozi casem srazky, ze uz ted je jich nad nama moc. Z toho jsem odvodil, ze kdyz uz neslouzi a nema tedy v provozu pohone a jine systemy a dal udrzuje pozici, ze je mimo nasi pritazlivost.

[Josef01]

Občas se satelit navede schválně do atmosféry, je to jednoduchá likvidace končícího satelitu. Satelity jsou umístěny nad atmosférou, jinak by byly neustále bržděny.

[PepaSFI]

je to trošku jinak, ty satelity obíhají bez pohonu, prostě se do toho jednou strčí a ono už to pak jede samo. U některých kde záleží na přesné poloze a dráze se to občas malýma tryskama doladí. Podle toho jaká je to dráha tak to má oběžnou dobu. Od desítek minut na nízkých dráhách, řádově stovky kilometrů, tak lítal raketoplán, meteosatelity co fotí ty podrobné snímky, taky ISS orbitální stanice je celkem nízko. Zas třeba komunikační satelity nebo meteosat jsou na geostacionární, 36000 km daleko, tam je oběžná doba 24 hodin, satelit jakoby visí pořád nad stejným místem zeměkoule protože obíhá stejně rychle jako se zem točí. Když satelit doslouží tak se mu dá povel a on zapne motor a navede se do atmosféry kde zanikne, případně z něj nějaký škvarek spadne dolů. Pokud pohon nemá nebo má poruchu tak tam bude kroužit dál dokud se s něčím nesrazí nebo se postupně odchýlí z dráhy a spadne sám. Některé dráhy jsou hodně stabilní, jsou satelity co tam budou strašit stovky let a zas takový MIR málem spadl když se jim nedařilo korigovat dráhu a to kosmidlo už pěkně lízalo atmosféru na nějakých jestli si dobře vzpomínám 130 kilometrech výšky.

 

Stručně řečeno, satelit tam drží proto že krouží.

[skalis]

Jestli o telese, ktere se rozpadlo nad Uralem vedeli nekolik dni, tak je nesmysl tu informaci nejak sirit. Delat se s tim nic neda a panika, ktera by po zverejneni te informace vznikla by mela nejspis mnohem horsi nasledky nez impakt samotny.

 

Astronomove se snazi telesa s potencialne kolizni drahou hledat, pozorovat a monitorovat, jak se vyviji jejich draha (a pocitat, jestli se v budoucnu nemuzou se zemi stretnout). Ta se totiz v dusledku mnoha jevu muze zmenit. A moznosti, jak pripadny stret odvratit se daji aplikovat nejpozdeji v radu mesicu nebo let pred casem stretu. Jsou (zatim teoreticke ) moznosti vychylit objekt nepatrne z drahy (necekejte Bruce Willise a namakany tezare) a tim srtetu v budoucnu zabranit. Rozhodne ale nejed o rozstrelovani telesa par dni pred impaktem.

[Josef01]

pepaSFI: Tak jednoduché to opravdu není, ale nebudeme se tady "pouštět do žádných větší akcí"

[PepaSFI]

pepaSFI: Tak jednoduché to opravdu není, ale nebudeme se tady "pouštět do žádných větší akcí"

myslíš třeba něco takovýho:

HUBBLE

1 20580U 90037B 13045.90678200 .00001309 00000-0 81923-4 0 1755

2 20580 028.4704 354.2445 0003589 131.6589 228.4323 15.03284709 51275

ISS

1 25544U 98067A 13045.82393914 .00008535 00000-0 14390-3 0 2200

2 25544 051.6493 356.1211 0012147 274.1187 124.7762 15.52493589815705