Oprava Elektrickych hodin Kundo

[Eman2208]

já už jsem se z vlákna vytratil  ( zelený je chyták ? to bude to poslední co Honzo přestřihneš )

...a to právě Kunda chce aby jsi si myslel, že je to chyták....jojo, je to zelený...věř mi...

Už nebudu taky upovat vlákno, ať nedostanu vyhubováno....

[starejmlejn]

To jsou jen nová pouzdra. Kdysi bylo všechno jinak.
Popisy starých českých polovodičových součástek jsem na internetu bohužel žádné nenašel.
Jen tuhle italskou obdobu http://www.introni.it/pdf/Manual_transistor.pdf , kde na str. 6 píší:

Sull' involucro esterno di ogni transistore appare un puntino colorato, corrispondentemente al quale viene a trovarsi il collettore, per cui - considerato come al centro dei tre risulti sempre la base - l'opposto al collecttore risultera l'emittore (fig. 5).

Česky asi nějak takto:
Na vnějším obalu každého transistoru je barevná tečka, u které je kolektor - ve středu je vždy báze - na opačné straně než kolektor je emitor.

Od strany 16 jsou obrázky pouzder s vývody. Červené tečky (punto rosso) jsou na mnoha. Namátkou číslo 3, 8, 9, 11, 19, 21, 27, 28, 29, 30, atd., a vždy to je kolektor ©.

 

Fakt to tak kdysi bylo, věř tomu.

M.

[Drek]

Ted jsem odpajel tranzistor a zkousel jsem to merit ukazuje mi to mezi bazi a emitorem prostredni vyvod a krajni vyvod 1550. a potom jsem meril zbyvajici vyvod s teckou s minusem 5900,to jsem dal zbyvajici vyvod a vyvod co zapojuji baterku minus.

[Jiří9]

Tak to je dobrý  .  Tak už jsem zase o něco málo chytřejší Holt jsem ještě mladý (45)  S germaniovými tranzistory jsem pracoval před 30 lety jem okrajově když jsem stavěl něco podle starých plánků.

A když jsem dělal první krystalku, měl jsem tam germaniovou diodu jinak to nefungovalo .

Takže jo .

Já mám 1 katalog z 1984 a slouží mi dodnes .

Jirka

 

 

To jsou jen nová pouzdra. Kdysi bylo všechno jinak.
Popisy starých českých polovodičových součástek jsem na internetu bohužel žádné nenašel.
Jen tuhle italskou obdobu http://www.introni.it/pdf/Manual_transistor.pdf , kde na str. 6 píší:

Sull' involucro esterno di ogni transistore appare un puntino colorato, corrispondentemente al quale viene a trovarsi il collettore, per cui - considerato come al centro dei tre risulti sempre la base - l'opposto al collecttore risultera l'emittore (fig. 5).

Česky asi nějak takto:
Na vnějším obalu každého transistoru je barevná tečka, u které je kolektor - ve středu je vždy báze - na opačné straně než kolektor je emitor.

Od strany 16 jsou obrázky pouzder s vývody. Červené tečky (punto rosso) jsou na mnoha. Namátkou číslo 3, 8, 9, 11, 19, 21, 27, 28, 29, 30, atd., a vždy to je kolektor ©.

 

Fakt to tak kdysi bylo, věř tomu.

M.

[Drek]

Ty tranzistory merim tak ze nesmy jit do skratu nejak ze jooo.

[starejmlejn]

Kontrola funkce PNP tranzistoru měřákem přepnutým na kontrolu diod:

Je vhodné se přesvědčit, že měřák používá pro měření v rozsahu "kontrola diod" proud 1mA či menší, jinak jde tyhle staré tranzistory odpálit. Většinou se ale používá ten 1mA.

Měřák v tomhle rozsahu možná nezobrazuje desetinnou tečku. Zkus si změřit nějakou obyčejnou křemíkovou diodu. V propustném směru by ti měl měřák ukázat 0,6V až 0,7V, ale může to ukazovat třeba jako "0652". V závěrném, nepropustném směru by měl ukazovat totéž, jako když nemáš měřák nikam připojený, tedy "1.    ", "--------" nebo "        ".

 

1. kontrola přechodu b-e:
b:+ / e:- nepropustný

b:- / e:+ propustný směr, měřák by měl ukázat něco okolo 0.3v

2. kontrola zbytkového proudu v zavřeném stavu:
c:- / e:+ nepropustný
Nech připojený c:- / e:+, transistor je zavřený, a připoj bázi ( ke kolektoru ©.  Tranzistor by se měl otevřít, a ukázat nějaké desetiny voltu, řekněme polovinu toho, co ukázal při kontrole přechodu b-e. Kolik přesně se nedá říct. Prostě míň než ukazoval při kontrole přechodu b-e.
 

M.

[starejmlejn]

to Jiří9:

Já měl to štěstí, že jsem u nás na půdě objevil bednu plnou starých součástek, časopisů a knih.

Byly to prastaré elekronky, ladicí kondenzátory v porcelánu, malé zpětnovazební v pertinaxu. Odpory, slídové kondenzátory s kapacitou uváděnou v cm (centimetrech!). Galenitové detektory, některé se skleněným zapouzdřením. Dřevěná šasi podle Pacáka, objímky pro elektronky, cívkové soupravy. Vysokoohmová sluchátka. Velká bedna, takzvaný eliminátor, s čelním panelem plným zdířek, označených 0V, 2V, 4V, ........100V, 110V, 120V, ...........300V, 320, ........400V.

Všechny časopisy a knihy byly v němčině s výjimkou knihy Základy radiotechniky od Pacáka. A tak jsem začal stavět krystalku.

Jednolampovka používala elektronku DF22, ta tam nebyla, ale náhodně vybraná (líbila se mi...) stařičká trioda, která vypadala a svítila jak žárovka, fungovala také. Jé, to byly nádherné časy.

Pak naši přišli na to, že si "hraju s elektrikou", a naházeli všechno popelářům do kuka vozu.

No, koupili mi také nějaké knihy a "bezpečné" součástky - tranzistory 106NU70 a 102NU71.

Byly drahé, cena jednoho byla okolo stovky, pokud se dobře pamatuju, a za stovku člověk nakoupil v potravinách tolik věcí, že to nemohl unést. Transistory jsem odpálil během několika minut, a bylo po pokusech.

Prazážitky...

M.

[Drek]

tak mi prisli tranzistory na 508 se mi to nejak kyvat nechce a na 510 se to tak nejak malo kyve muze tam byt nekde skrat i kdyz jsem se schodoval s tema merenyma hodnotama civky??

[starejmlejn]

Ahoj,

 

pokud tomu dobře rozumím,

tak u vinutí s odporem (spojené s kolektorem - červená tečka) jsi naměřil okolo 1000 Ohmů (se zapojeným odporem),

a u vinutí, co je připojené k bázi (prostřední vývod tranzistoru) jsi naměřil okolo 3000 Ohmů.

To je výborné, znamená to, že cívka bude v pořádku.

 

Problém s diskrétními (jednoduchými) polovodiči je ten, že mají velký rozptyl parametrů.

A tyhle staré součástky ho měly ještě větší.

 

Nejdůležitějším parametrem je zesilovací činitel, tedy jak velká je odezva v proudu tekoucím kolektorem na proud bází.

GC508 by na tom měl být dobře, stejnosměrný zesilovací proudový činitel by měl být při malých proudech 65 až 220. U GC510 okolo 100.

Takže vysvětlení výsledků Tvých pokusů může být toto:

Za prvé mohli u prodejce šáhnout vedle, a poslat Ti transistor, který je na tom spíše špatně pokud se týká zesilovacího činitele. Za druhé při použití paranoi si lze představit, že prodejce doprodává kdesi nalezelé součástky, které byly při proměřování na konci výroby vyřazené jako nevyhovující.

 

Jak to je můžeš změřit. Parametru se říká beta, a je to poměr proudu kolektorem a bází.

 

Do báze pustíš proud ze záporného pólu 1,5V článku přes odpor. Jeho velikost spočteš takto:

 Z 1,5V Ti po odečtení napětí, které zůstane na přechodu báze-emitor (odhaduji na 0,3V) zůstane 1,2V.

Kolektorem nesmí téct proud větší jak 10mA. Zkusíme počítat s 5mA a betou 250, a do báze pustíme 250x menší proud, tedy 0,02mA. Podle Ohmova zákona takový proud poteče odporem 1,2V / 0,02mA = 60kOhm, tedy v řadě hodnot buď 56kOhm, nebo 68kOhm. A nebo 100kOhm nebo-li M1, a do báze poteče 1,2V / 100kOhm = 0,012mA.

Prostě, co máš po ruce.

 

Tedy, emitor na kladní pól 1,5V článku, báze před odpor na záporný pól, a kolektor přes miliampérmetr také na záporný pól. Pozor, pokud pustíš do báze větší proud, transistor "upečeš", a ten zůstane trvale otevřený. Nebezpečí můžeš omezit tak, že místo ampérmetru zapojíš mezi kolektor a záporný pól baterie vhodný odpor, a nebudeš měřít proud, ale napětí na odporu. Proud odporem, a tedy i kolektorem dopočteš podle Ohmova zákona Ic = Ur / R,

tedy třeba 1V / 220Ohm = 0,0045A = 4,5mA. 

 

Některé měřáky mají na pouzdře patici, a umí velice podobným způsobem betu měřit bez drátování popsaného zapojení. Zas to ale není taková zábava...

 

Takže,

prosím o potvrzení naměřených hodnot cívky,

a doufám, že alespoň jeden koupený transistor má slušnou betu (alespoň 100, lépe více).

A co ten původní transistor?

 

M.

 

 

 

[PavelK]

To jistě může,

 

...muze tam byt nekde skrat i kdyz jsem se schodoval s tema merenyma hodnotama civky??

 

Zkrat tam jistě být může. Odpor cívky se tím může změnit jen nepatrně, podle toho, kolik závitů je ve zkratované sekci.

[Drek]

tak jsem nic nepo jsem si odychl mnoo jedna civka ukazuje 1520 a druha 5900 tak ze v te dlouhe bude chyba?? merak ma patici na zkouseni tranzistoru tak zkouseni bude bez zabavy

[starejmlejn]

Chyba v cívkách nebude, já ty hodnoty odporů počítal od oka.

Myslím, že 1520 Ohmů a 5900 Ohmů naproto dokonale vyhoví.

Cívka s odporem 5900 Ohmů by měla být zapojena mezi bází a emitorem,

a cívka s odporem 1520 Ohmů s paralelně zapojeným odporem mezi kolektorem

a záporným pólem 1,5V článku, jehož kladný pól jde na emitor.

 

Ještě je také důležitý smysl vinutí cívek - to jsou ty tečky ve schematu.

V principu jde o polaritu magnetického pole. Možnosti jsou 4, a pokud's si nejsi jist,

kam byl který konec cívky zapojen, bude potřeba vyzkoušet všechny 4 kombinace.

jenom prohazovat začátek a konec vinutí, ne vyměňovat cívky mezi kolektorem a emitorem.

Tam je to jasné.

 

Jsem zvědav, co změříš u tranzistorů

 

M.

Upraveno 6. listopadu 2013 uživatelem starejmlejn

[Drek]

kdyz civky jsou teoreticky dobre tak by to melo byt v pobhode protoze tam jsou drazky pro jednotlive dratky tak ze by se mezi sebou nemeli dotykat ti vecer poslu fotku jak to vypada kdyz mi das mail nejak jsem neprisel na to jak se sem vkladaji obrazky. me se tam neliby ty stare dratky osobne jsou v takovejch tech pletenejch buzirkach a teoreticky kdyby ta buzirka byla nekde praskla tak by to mohlo delat neplechu no ale kdyz to praskne tak to bude v ohybu a ohyby jsou jen k vedeni u civek a to me desi ja sem take zvedavej jestli neco zmerim se po seste na to mrknu

[starejmlejn]

Ty cívky jsou vinuty tak tenoučkým drátem, že konce by měly být, a doufám že jsou, nastaveny silnějším drátem, odhaduji něco okolo 0.3mm, a tím by v ideálním případě mělo být navinuto několik závitů pro upevnění na cívce.

Takový drát už něco vydrží, i když i ten se může přetrhnout či zlomit.

 

Špagety nejsou špatné. Pokud jsou pevně upevněné k vinutí (mohou být i uchyceny ovinem nití okolo cívky), zachytí spoustu namáhání drátu, který je tak měkký, že se jim přizpůsobí. Ale i tak, zacházej s cívkou co nejšetrněji. Jestli bude patrné, který vývod je blíž k jádru (začátek vinutí), a který je dál, může to ušetřit dva pokusy. Začátky, to jsou ty tečky ve schematu.

 

Ještě jde o to, jak je pólován magnet. On ho soudruh v Německu mohl při montáži kyvadla otočit, a pak by se musely obě cívky přepólovat. A také tak musely přepólované původně být.

 

Magnet. Také to může být příčina. Mohl zeslábnout. Jak je to kyvadlo provedené? Bylo by možné ten magnet případně vyměnit? Přijde mi, že ten obloukovitý segment je z ohnuté mosazné trubky. Na koncích je to sešroubované, nebo snýtované? 

 

Nebo je ten magnet ta stříbřitá tyčka vpravo dole?

Ta by mohla jít znovu zmagnetovat. Červená tečka = sever.

 

Doufám, že na koncích jsou zapuštěné šrouby s kuželovou plochou hlavou.

Možná jsou zajištěné nějakým lepidlem.

Pokud s nimi nepůjde hnout, lepidlo či barvu uvolníš je ohřátím, třeba páječkou. 

Jestli použili šelak, budeš muset konce namočiit do lihu.

 

M.

Upraveno 6. listopadu 2013 uživatelem starejmlejn

[Drek]

magnet je ta tycka tycka co kouka z te mosazne casti  je na nem ta cervena tecka mereni tranzistoru dopadlo tak ze snad spinal jen jeden na meraku ale jinak se ty tranzistory tvari v pohode a kdyz jsem je tam pripajel tak normalne spinali. magnet bude asi problem je to tycka a je ohla do oblouku jdu udelt fotku a poslu ti ji mailem jak to vypada.

[starejmlejn]

Magnet - jak je určena poloha magnetu v trubce?

 

Cívka - opatrně, ale pevně bych zabalil to vinutí, aby se mu nic nestalo, a aby byly vývody upevněné a nemohlo se s nimi volně hýbat.

 

M.

[starejmlejn]

Že nic nenaměříš v měřáku je tím, že tzv. pracovní bod je zřejmě nastaven na křemíkové tranzistory.

Změř to "na prkýnku" s těmi dvěma odpory. Je to snadné, a průkazné.

Říkáš, že tranzistory normálně spínaly - znamená to, že při pohybu magnetu cívkou s ním cívka měla snahu škubat?

Ještě jednou, jak je určena poloha magnetu v prohlé trubce?

M.

Upraveno 6. listopadu 2013 uživatelem starejmlejn

[starejmlejn]

Z čeho je ta prohlá trubka?

Z pochromované mosazi?

Není feromagnetická?

M. 

[Drek]

trubka nevim z ceho je netroufam si rici ze je mosazna zkousel jsem do ni rejpnout ostrym sroubovakem a v dire nejni ve skrabanci videt mosaz.. Jeste je mezi magnetem a tou trubickou 5 mm valecek nemagnetickej a spinani jsme merili jestli prochazi proud nebo neprochazi prout pri projeti magnetem.

[Drek]

jsem udelal ted rano nejake fotky a posilam ti je na mail odkud jsi a blba otazka co delas vecer??