k čemu slouží frekvence?

[brasil]

zajímalo by mě, k čemu slouží ta frekvence, u tohoto typu hodinek je to 18000

A když už sme u nich tak co na ně říkáte?ještě nejsem rozhodlej, tak poraďte:)

Díky moc!

 

 

 

 

 

http://www.rugift.com/watches/poljot-buran...603-1311784.htm

[Roman Šula]

18000 kyvů (půlkmitů) za hodinu znamená 2,5 Hz. Což znamená, že vteřinovka skáče po 1/5 sekundy. Jinak čím vyšší frekvence, tím lépe, ale za cenu menší výdrže na natažení při stejně dlouhé pružině. Snad jsem to vysvětlil přesně.

[mechano]

Roman Šula : to vysvětlení je přesně špatné. Toto by platilo jen kdybychom do nějakých hodinek namontovali setrvačku s vyšším kmitočtem. Např. do Prim 66 setrvačku z Prim 96. Hodinový stroj je přece něco , co někdo vymyslel. A pokud si vymýšlel stroj s nějakým kmitočtem setrvačky tak musel frekvenci oscilátoru přizpůsobit rozpočet soukolí , jinak by nám to ukazovalo taky trochu víc hodin a minut ,ne ? T.j. : i hnací převod musí být přizpůsoben.

[Roman Šula]

To mechano: Tak to samozřejmě, setrvačku laděnou na nějakou frekvence lze těžko dát do hodinek s převody pro jinou frekvenci, ale tím jsem se nezabýval. Vysvětlil jsem jen pojem frekvence, což si myslím, že jsem udělal rámcově dobře. Taky bychom mohli následně řešit, kolik kroků má krokové kolo do jedné otočky a diskutovat, jaký převod má mít na vteřinovku, aby se dosáhlo jedné otáčky její osy za minutu.

[Jeremy]

Jen nechápu, proč by rezerva chodu měla souviset s kmitočtem. Přinde mi to jako hovadina..

[dehyd]

Jen nechápu, proč by rezerva chodu měla souviset s kmitočtem. Přinde mi to jako hovadina..

nejsem expert na strojky (doufám, že jen dočasně ), tak mě některý z odborníků kdyžtak usměrněte, ale já to z toho Romanova popisu pochopil tak, že při stejné délce pružiny ten kalibr s nižší frkvencí uběhne na jeden kmit obrazně řečeno "delší dráhu" takže by na stejnou "vzdálenost", která odpovídá nějakýmu časovýmu úseku, spotřeboval měně kmitů, tím pádem spotřeboval menší část pružinového nátahu - a tím pádem by tedy nátah mohl vydřžet déle (asi za cenu snížené přesnosti).

 

Inženýři ! Pomóóóc ! - je to tak nějak, nebo tu tlachám holé bludy ???

[Roman Šula]

Ta problematika je trochu složetější s tou úměrou spotřeby pružiny na jeden kyv. Záleží i na počtu kroků na jednu otáčku krokového kola, i na síle, jakou musí pro stabilní chod pružina působit. Analogie s dětskými hračkami, pokud takové ještě existují. Autíčka na klíček se spirálovou pružinou. Na jedno natažení je možný s ohledem na převody určitý počet otáček kol, autíčko může jet pomalu a dlouho nebo rychle a krátce, celková dráha (zanedbáme-li dojezd setrvačností) je však při daných převodech stejná. Pokud je převod hodně do rychla, autíčko ujede sice na jedno natažení delší dráhu, ale stačí i málo zvýšený jízdní odpor (třeba hrana koberce) a už nejede. U hodinek to funguje prakticky stejně, jen je rychlost odvíjení regulována krokovým kolem v závislosti na kmitání setrvačky.

[Jeremy]

No takže rezerva chodu je stejná a závisí na natahovací pružině a je tudíž prakticky stejná u hodinek s různou frakvencí, pokud mají srovnatelnou pružinu..

[dehyd]

Tak druhý pokus:

Mě ten Romanův detailnější popis utvrzuje spíš v tom mým původním chápání:

- to "autíčko", co jede pomaleji, ale dlouho, je analogie toho kalibru s menší frkvencí - prostě jede déle, ale je měně stabilní ("zastaví se o hranu koberce"), což u strojku odpovídá nižší přesnosti, protože je více náchylný na další okolní vlivy... (???)

[mechano]

Jen jsem chtěl ujasnit že u podobných velikostí hodinek je i podobný rozměr hnacích per. To že se potom stroje liší kmitočtem je vyřešeno převody takže hodinky mají pérovníky které dělají přibližně 6 otáček na plné natažení. Použijeme-li teoreticky stejný vlásek a lehčí setrvačku stanou se hodinky rychloběžnými ale sníží se úměrně množství vykonané práce na jeden kyv. Nakonec je to tedy plichta. Jen proto jsem psal minulý příspěvek. Nechci nikoho mentorovat , jen mám radost že v poslední době se objevují blázni jako já které tohle zajímá. Ten obor už nějakou dobu vypadal že umře.

[šarik]

Především platí, že čím vyšší kmitočet, tím je lepší přesnost chodu. A co se týče rezervy chodu: včera jsem se díval tady na fóru na ruské hodinky s 18 000 kmity a rezerva chodu byla ale 41 hodin. Mé JL mají 28 800 a rezervu chodu tu samou. Takže bych to neřešil na vysoké vědecké úrovni. Holt se tam dá delší péro a hotovo :cool:

[Roman Šula]

Ono ještě musí být do jedné krajní výchilky vychylována i setrvačka (do druhé ji vychyluje vlásek). Čím vyšší frekvence, tím větší impuls síly je k tomu potřeba, pokud by těchto impulzů nebylo, tak bude amplituda kmitů postupně klesat k nule. Tak mě napadá, nevíte někdo o nějaké pěkné animaci popisující fungování tohoto srdce hodinek? Docela by se to hodilo občas pro nějaký výklad.

[RomanP]

Tak druhý pokus:

to "autíčko", co jede pomaleji, ale dlouho, je analogie toho kalibru s menší frkvencí - prostě jede déle, ale je měně stabilní ("zastaví se o hranu koberce"), což u strojku odpovídá nižší přesnosti, protože je více náchylný na další okolní vlivy... (???)

Přesně obráceně.

Autíčko co je zpřevodované "do pomala" se právě o ten koberec nezastaví, má větší sílu.

Ta přesnost je dána spíš tím "rozlišením" poněvadž se u rychlejších frekvencí zvyšuje počet pohybů za sekundu.

[Roman Šula]

RomanP: Vyšší frekvence zajišťuje spíše vyšší stabilitu kmitů (závislost na pohybu a poloze hodinek), s nějakým rozlišením zlomků sekund (s výjimkou chronografické funkce, aby šly odečítat i zlomky sekundy) to nemá moc společného. Vemte si například pendlovky. Je pro přesnost v zásadě jedno, zda použijete metrové kyvadlo s dobou kyvu 1 s nebo půl metrové s dobou kyvu půl sekundy. U kyvadlových hodin, se kterými se nehýbe, je naopak lepší použít dlouhé (a pomalejší) kyvadlo, na kterém posunováním závaží lze pro dané místo nastavit dvojnásobně přesněji dobu kyvu. A pokud použijete u kyvadla nějakou tepelnou kompenzaci (teplotní dilatace mění délku kyvadla a tudíž i dobu kyvu) nebo budou v místnosti s velmi stálou teplotou, tak z nich můžete udělat velmi přesně jdoucí hodiny. I když samotný oscilátor je mnohem pomalejší než u náramkových hodinek.

[georg]

Upozorňuji, že nejsem hodinář, ale frekvence strojků je podle mého jen jedním z faktorů ovlivňující přesnost. Ne zanedbatelné je i vyvážení setrvačky, přesnost a pečlivost výroby a sestavení celého strojku, použité konstrukční řešení.

 

Současně je termín "přesnost strojku" velmi obtížně prokazatelnou záležitostí. Nejde o zjišťování přesnosti u hodináře, ale o tom, že každý z nás má jiný režim nošení a používání hodinek a to zcela určitě ovlivňuje jejich přesnost. Osobně bych si více cenil hodinek, které mají naprosto stabilní odchylku řekněme 30 sekund/den, než hodinky, které budou mít menší odchylku, ale bude se stále měnit.

 

Snad jako důkaz mohou posloužit hdinky 50 i více let staré, mnohdy jen 15-ti kamenové, s nízkými frekvencemi a přesto velice přesné. A s krásným zvukem - ne jako ty dnešní rychloběžky!

[Roman Šula]

georg: S tím lze souhlasit. Viz můj předchozí příspěvek o pendlovkách. A když už jsme u krásného zvuku, tak i pohled na metrové, pomalu se kývající kyvadlo má něco do sebe.

[VS]

Proč mají některé hodinky setrvačku jako hladký koužek a některé mají po obvodu zašroubované takové malé šroubečky? Jsou v docela nepravidelných vzdálenostech, je to vyvažování nebo dolaďování kmitočtu? Připadají mi dost velké a hmotné, aby se pomocí nich dalo něco přesně nastavit.

[Roman Šula]

VS: To už budu teoretizovat, ale dost by to mohlo souviset jednak s přesným vyvážením, jednak i se zvýšením hmotnosti (podobně jako závaží u kyvadla). Ale to už by musel potvrdit nebo vyvrátit nějaký hodinář.

[Jeremy]

Je to kvůli vyvažování - ty setrvačky, které znáte z moderních hodinek jsou dělané pomocí technologií, které tehdy nebyly možné - tj. řešilo se to šroubky. Ale s těmi šroubky je to hezčí, ne?

[Roman Šula]

Jinak když jsme už u věcí, které ovlivňují chod hodinek, tak NASA tehdy vystavovala hodinky docela pěkné tortuře, když jsem to četl, tak jsem se hrozil. Vibrace a hluk od 1 Hz do 40 kHz o úrovni 130 dB (práh bolesti pro člověka) po dobu 30 minut (co je proti tomu nějaké drncání na kole na našich špatně vyasfaltovaných polňačkách nebo štípání dříví). Z hodinek zakoupených v normálním obchodě nejlépe obstály Omegy aniž o tom výrobce věděl. Asi takové testy potřeba byly, protože při startu Saturnu 5 s Apollem k Měsíci byly seismické otřesy z Cap Canaveral měřitelné až v New Yorku. Další testy byly spojené se silně korozívními účinky atmosféry z čistého kyslíku, který se o tlaku 35 kPa používal v projektech Mercury, Gemini i Apollo. Však díky kyslíkové atmosféře tehdy uhořely na rampě tři lidé, hodinky to ale přežily, ačkoliv sama kabina žárem pukla. Jak vypadala těla však NASA s pietních důvodů nezveřejnila, ačkoliv fotografie někde v sejfech existují.