Patrik

V prvním řadě je důležité, co je v policejním protokolu, tedy pokud je tam, že on stihl včas zastavit a teprve po nárazu ho zadní auto "natlačilo" na to před ním, tak ani nepůjde nic z jeho pojistky (POV), ale dostane uhrazenou škodu na předku i na zadku. Pokud ale tam je uvedeno, že on nestačil dobrzdit a narazil do vozidla před sebou, tak z jeho POV půjde škoda na vozidle před ním a přední část vozidla mu nikdo neuhradí (pokud bude auto hodnoceno jako totálka, bude se v zůstatkové ceně zohledňovat poškození předku a dostane o to méně) a škoda na zadní části půjde z povinného ručení vozidla, co do něj narazilo. Pokud tam policie nebyla a mají jen tzv. euroformulář, tak strašně záleží na tom, jak a co je tam vyplněno. Jestli jsem jich za celý život viděl deset fakt dobře vyplněných, tak je to hodně. Jestli má havarijní pojištění, tak doporučím nechat si hradit z něj. Na rozdíl od POV je klientem pojišťovny a ta á důvod k němu přistupovat o něco vstřícněji. Z POV pak bude požadovat jen spoluúčast. Pokud se pojišťovně podaří plně regresovat vyplacenou částku, nemělo by to mít vliv na bonusy. tohle je asi největší podvod na klienty, který znám. Musí být zcela jasná vina se (což, podle popisu, tady není) a uzavřené policejní vyšetřování. Řekl bych, že tak na 80 % škod to nelze použít, pokud nechcete čekat týdny, měsíce, někdy i roky (správní řízení) na ukončení šetření.

Tip pro levné platby (zejména u drobných částek) v PLN

To, že studentská praxe má blíže zaměstnaneckému poměru, než běžnému občanskému životu, je jasné. Jako "turista" se asi nedostanu do mikrobiologické laboratoře a pokud už (např. v rámci dne otevřených dveří) ano, moje možnosti napáchat tam škodu budou mnohem nižší. Můžu shodit na zem mikroskop (ale zde by se mělo myslet na to, že budu mít zákaz vstupu s batohem, že mi bude neustále někdo stát za pr... zadkem a hlídat, abych do něčeho nevrazil..., ale už těžno můžu způsobit poškození na stroji za statisíce tím, že ho špatně naprogramuji (z mé předešlé praxe chyba v programování CNC stroje způsobila škodu na obráběcí hlavě za půl milionu - a jak jsem psal v předešlém postu, zamítnuto na výluku "chybná obsluha a údržba strojů a zařízení"). Kde vidím "příležitost" pro pojišťovnu se vyvinit z povinnosti platit pojistné plnění je, že bude argumentovat nedostatečným dozorem, zaučením, poučením, školením, že činnost, kterou student vykonával nebyla úměrná jeho znalostem a zkušenostem, atd. Fakt si nedovevu představit, že pojišťovna zaplatí milionovou škodu. Ne, ne, ne, dokud to neuvidím na vlastní oči, neuvěřím, že pojišťovna z obyčejné blbostky u studenta bez příjmu zaplatí milion. Fakt, opravdu a zcela jistně NE! Je fakt, že moje vnímání světa v této oblasti je "pokřivené". Dříve jsem dělal likvidátora, nyní na druhé straně správce pojistných událostí. I takové "natankování chybného paliva" neproběhlo zcela bez komplikací, pojišťovna vyžadovala potvrzení, že řidič byl vyškolen, že do autobusu se musí tankovat nafta! Nakonec uznala podpis řidiče pod běžným vstupním školením, kde bylo napsáno, že řidič byl seznámen s obsluhou a údržbou daného typu autobusu (řidičům předáváme manuál v PDF k těm typům autobusuů, které budou řídit). Dalším kamenem úrazu je, že "Zaměstnanecké blbostky" mívají vysokou spoluúčast, tj. i student bude v pokušení se ze škody vyvinit, protože i třetina z milionové škody je pořád dost peněz, i deset procent je pořád raketa. A jak řekně pojišťovně, že "neví jak se stalo", že "si není vědom nějakého porušení povinností", že "dostal chybné/nejednoznačné pokyny"... tak pojišťovna nic nezaplatí. I tohle je důvod, proč pojišťovny velmi často trvají na tom, aby tam pojišťěný škodu osobně/telefonicky nehlásil a velmi nerady akceptují písemné vyjádření. Spoléhá se na to, že se při telefonickém hlášení nějak podřekne a věřte, že operátoři, kteří hlášení přijímají, moc dobře mají nacvičené různé návodné otázky jak ho vmanipulovat do pozice "já to to vlastně nemůžu". A jak je to jednou nahrané, tak Smolíček Pacholíček. Když to shrnu. Ze strany studenta - uzavřel bych si nějakou "zaměstnavatelskou blbostku" a v případě hrozících vysokých škod ještě s pojištěním právní ochrany, kde se mě budou z případné škody snažit vyvinit (dobrovolně bych se ke škodě nepřiznal), ze strany firmy bych oné "zaměstnavatelské blbostce nevěřil" a pojistil bych si vybavení vlastním majetkovým pojištěním

Kamarád je také programátor a jeho "zaměstnavatelé" (no, reálně obchodní partneři) po něm požadovali odpovědnostní pojistku a nakonec ji musel uzavřít v zahraničí (nejsem si jist jestli Británie nebo Amerika), protože u nás takový produkt (rozsahem krytí, limitem krytí) nejen, než nebyl k dispozici, ale i ty mnohem horší byly za nesmyslné ceny (desítky tisíc pojistného). Jinak zopakuji, nedovedu si představit pojistku, která by v případě studentky bez pracovního poměru ke škole kryla požadovaný rozsah. Jako reálně kryla a reálně by pojišťovna takovou škodu zaplatila. Podle mého názoru by tam uplatňovala vyvinění studentky z důvodu, že nebyla řádně poučena, dozorována, kontrolována, že neměla na daný přístroj či postup potřebné oprávnění,... prostě by aktivně hledala důvod, proč nezaplatit a prostě milionovou škodu by opravdu nezaplatila. A zcela určitě by uplatnila výluku "chybná obsluha nebo údržba". A i případná spoluúčast (minimálně 10 %, ale klidně i 30 %) by pro studentku byla likvidační. Nenapadá mě jiná možnost, než majetkové pojištění školy.

jak jsem psal, tu celoobličejovou masku nedoporučuji právě kvůli omezené výměně vzduchu. I sami výrobci doporučují maximálně 20 minut v kuse, třeba v Egyptě na molech bylo varování před celoobličejovými maskami, že hrozí omdlení. Taky nevím, jak v jí vyrovnávat tlak (proto mají potápěčské masky možnost stisknout nos). Každopádně zamlžování je hlavně o té mastnotě, takže žádné krémy na obličej.

já si reálně nedovedu přestavit situaci, kdy by pojišťovna skutečně tu milionovou škodu zaplatila. Bude se zuby-nehty snažit toho studenta vyvinit, že za škodu neodpovídá. Co se týče občanské odpovědnosti (pokud by se na to vztahovala), tak tu je možné mít i zadarmo, třeba k ČSOB Premium (mám).

Jen pro představu, na ty dva vyznačené řádky v pojistných podmínkách se pojišťovna odvolávala, když odmítla uhradit případ, kdy řidič zapomněl zavřít víko kufru autobusu, rozjel se a urazil ho o sloup. V podstatě jakákoliv škoda na laboratorním přístroji (vyjma případů, kdy ho shodí na zem) do toho bude spadat. Nejlepší byl ten odkaz: Všeobecné pojistné podmínky, II. Zvláštní část, článek 17., odstavec 1, písmeno e)

Přesně, zásadní je ta mastnota, s krémem na obličeji se to bude mlžit vždycky. Bohužel stačí i krém z předešlého dne, který vystoupí póry spolu s potem. Můžu mrknout doma, co mám za masku, ale řekl bych, že tuto: Technisub LOOK, černá za 1 369 Kč - Potápěčské brýle | Alza.cz jen se mi to prodražilo o dioptrická skla TECHNISUB Look optické sklo od -1 do -10 | KBsport.cz Objednával jsem to tehdy společně z nějakého obchodu, přišlo už s vyměněnými skly

Vázání zaměstnaneckého produktu na příjem není nelogické, protože zaměstnanec (kromě případů úmyslu, alkoholu a podobně) neodpovídá za škodu více, než do 4,5 násobku své mzdy. Ten student za svoji činnost nedostává žádnou odměnu? Co si pamatuji na VŠE, tak tam POMVĚDi odměnu dostávali. První, na co bych se té DASky zeptal, tak je to, zda ten student vůbec za tu škodu odpovídá a za jakých podmínek (limit, objektivní nebo subjektivní odpovědnost,...), protože abyste nezjistili, že pojišťovna odmítne zaplatit, neboť student není za škodu odpovědný. I když mám obavu, že DASka řekne takovou nemastnou-neslanou odpověď, tohle by chtělo skutečně odborníka na pojistné právo. Dalším kamenem úrazu je vyjádření samotného pojištěného při hlášení škody. Je to prostě lidská přirozenost, že se snaží vyvinit, takže na pojišťovnu nahlásí, že "neví jak se to stalo", "že za škodu může špatný technický stav zařízení", "že mu nikdo neřekl, že se to takhle má používat / takhle nesmí používat", "že si není vědom, že by způsobil škodu", "že už dané zařízení poškozené bylo".... no a tohle všechno pak může být důvod, proč pojišťovna nezaplatí. Válčím s tímhle denně. Zejména u drahých zařízení je pak lepší, pokud si pojistku sjedná sám zaměstnavatel, protože pak nemusí řešit různé co by, kdyby. Také pozor na to, že řada odpovědnostních pojistek má celkem vysokou spoluúčast, někdy i třetinu škody, což u škod v řádech statisíců může být u nevýdělečného člověka až likvidační.

Jako potapěč, který nedávno oslavil 200. ponor si také dovolím přispět se svoji troškou do mlýna. Zamlžování masky (nesprávně brýlí) způsobuje mastnota. Někteří potapěči "frajersky" opalují sklo zapalovačem, mně se osvědčil úplně obyčejný neznačkový prostředek na nádobí. Pořádně umyji sklo a před každým ponorem tak kápnu kapku, kterou rozetřu a vypláchnu (na celou dovolenou mi stačí taková ta 7,5 ml lahvička co v ní shushi time dávají sojovou omáčku, když si koupíte balíček sushi). Když jo mám čas a vím, že nebudu masku namáčet, tak ten "Jar" nasucho vytřu suchým kapesníkem. Hodně lidí dělá chybu, že si napatlají obličej krémem a pak si na něj nasadí masku. No a pak se diví, že se jim tam sráží vlhkost. Já krém nikdy nepoužívám (stejně mám na sobě neopren a jsem furt pod vodou) a tedy s mlžením problém nemám. V zamlžování masek v různých cenových kategoriích v tomto směru není rozdíl, snad jen dávat pozor na to koupit masku se skleněným (nikoliv plastovým) sklem, ale to kromě "hračkových setů" snad mají všechny. Pokud je na skle napsáno "tempered", tak je určitě ze skla. Jinak se dražší a levnější maska od sebe liší materiálem, někomu je příjemnější guma, někomu silicon, některé mají lépe vyřešené nastavování pásku, některé hůře, některé mají sklo v celku, některé na dvě části, ale v zásadě v tom nevidím zásadní rozdíl v komfortu. Kamarád si pořídil drahou masku a k ní levnou jako zálohu, nakonec je spokojenější s tou levnou, protože do té drahé mu někdy teče (je náročnější na správné nasazení). Já to mám ještě složitější v tom, že potřebuji korekci zraku, tak jsem si vybral masku, kde lze vyměnit skla za dioptrická. Šnorchl moc nepoužívám, ale když ano, nedám dopustit na ten s ventilem (ventily), lépe se mi z něj vyfukuje voda. Obojí mám značky Technisub, což je taková nižší střední cenová kategorie. Obecně nedoporučím tzv. celoobličejové masky, protože zde dochází k omezené výměně vzduchu a u slabších jediců může dojít i ke ztrátě vědomí. Ostatně výrobci sami doporučují používat maximálěn 20 minut v kuse.

S tímhle jsi se reálně někde setkal? My právě u zaměstnanců, kteří nemají klasickou pracovní smlouvu (ale třeba DPP/DPČ), kde není jasný úvazek (tedy kolik hodin mají v měsíci odpracovat), dost válčíme s tzv. předpokládaným příjmem, který pak vychází naprosto bagatelní (v jednotkách tisíc za měsíc). Přesný mechanismus výpočtu neznám, mzdová účetní se mi to snažila vysvětlit, ale moc jsem to nepobral, prostě beru, co mi od ní přijde a to posílám na pojišťovnu.

Tak tohle je zrovna můj šálek kávy. Pracuji v autobusové společnosti jako "správce pojistných událostí" a hlavní částí mé práce je vymáhat po zaměstnancích (řidičích) škody, které způsobili (nechceme z HAV, protože při našem škodním průběhu bychom se za chvíli nedoplatili na pojistném). A musím říct, že tam je obrovské množství výluk. První co mě napadá, tak obecně je ve výlukách zanedbání obsluhy a údržby strojů a zařízení. Pokud tedy na nějaké hustokrutopřístněhypersonickymegadrahé mašině špatně něco nastaví, zapomene uzavřít nějaký ventil a ono se to po.... tak to bude ve výlukách. U nás se to např. týká případů, kdy řidič autobusu zapomene otevřené víko kuftu, s autobusem se rozjede a to víko urve o barák, sloup nebo jiné auto (stává se to překvapivě často, až se divím, tě s tím ještě nikdo nebyl dekapitován). Nebo kamarád má firmu, kde zaměstnanec chybným nastavením poškodil CNC stroj, škoda za půl milionu, náhrada nula, protože "chybná obsluha strojů a zařízení". Ano, tuto chybnou obsluhu je možné připojistit, ale za podmínek, které nedávají smysl - jen na nízké částky a za velmi vysoké pojistné. Tuším v jeho případě by to šlo snad jen na 150 tisíc korun maximálně, za pojistné 10 tisíc ročně (nebo něco takového), tj. proti hrozící škodně na bagatelní částku a pro zaměstnance za "nezaplatitelné" pojistné. Další průšvih jsou řidiči na DPP/DPČ a ještě, když způsobí nehodu před tím, než mají odpracované celé čtvrtletí. Tam se reálně s plněním rozloučíme, protože tzv. předpokládaný výdělet vycházívá v jednotkách tisíc měsíčně. Třeba naše nejpoužívanější smlouva má 13 stránek a k tomu 20 stránek pojistných podmínek psaných hustým písmem a přesto, že si myslím, že pojištění solidně rozumím, pořád mě tam dokáže něco překvapit. Když to srhnu, kde vidím háčky: 1) způsob vzniku škody může být ve výlukách 2) studentka nemusí být za škodu odpovědná, pak pojišťovna nezaplatí 3) obtížné stanovení limitu náhrady (4,5 násobek průměrné hrubé mzdy za předcházející čtvrtlerí)

V Itálii podobné. Dokud na debetkách nebylo napsáno debit, tak jakákoliv embosovaná karta šla prohlásit za kreditku, ale teď fakt v některých půjčovnách nepůjčí, nebo chtějí prodat dražší pojistku nebo vyžadují vyšší jistinu

Pro procenta stačí 3 platby kartou libovolnou kartou Raifky ke kterémukoliv účtu, klidně i kreditkou. A naběhne to na všech účtech. Výhoda je, že se to dá ověřit, uvidíš to v IB, jen asi s 5 denním zpožděním, prostě uvidíš podmínky splněny/podmínyk nesplněny. Pro bezplatné vedení buď 50 000 Kč obrat na každém (já vzdal 250 000 Kč a "rozstřelil" jsem to na všech pět účtů a pak "koncentroval" na spořák), ale také při celkovém objemu depozit u RB nad 1,5 milionu (což taky splním, takže jsem ty obraty vlastně ani dělat nemusel)

Dostal jsem od kamaráda tajný tip na pobočku, kde s tím nemají problém Ale, že jsem si sběhal! Ještě jedna možnost je v pobočce Raiffeisen stavební spořitelny. Tam jsem zakládal třetí účet - oni vůbec neviděli, že už účty u RB mám. Jde tedy založit jen Chytrý, ale ten už pak v IB jde snadno změnit na Exkluzivní.

Zákon to nezakazuje, některé banky s více běžnými účty nemají vůbec problém (např. FIO teoreticky neomezeně, AirBank - až 10 (měl jsem v minulosti, když to dávalo smysl, měli také zvýhodněné úročení do určité částky), některé striktně trvají na jednom účtu (třeba mBank neumožňuje být spolumajitelem na běžném účtu a zároveň mít svůj vlastní běžný účet) Taky jsem musel obejít několik poboček, nakonec jsem na jednu pražskou dostal tip, kde s tím nemají problém.

Můžeš, je to o rozhodnutí pobočky resp. konkrétního pracovníka. Musel jsem obejít víc poboček, než jsem nalezl nějakou ochotnou. Jednou už mi to skoro založil, ale šla kolem vedoucí a zatrhla mu to.

Úrokové sazby jdou dolů, výjimka je Raifka, drží 4 % p.a. na spořáku bez výpovědní lhůty. Omezení do částky půl milionu, jeden spořák k jednomu účtu. Ale proč si těch běžných účtů nezaložit víc? Tak jsem si byl dnes založit čtvrtý a pátý běžný účet . Bonusem je, že ke každému jsou dvě zlaté karty a na každé kartě jsou 4 vstupy lounge key do letištních salonků. Ke každému běžnému účtu také eurový, protože na každém je 1 hotovostní operace v cizí měně zdarma. Takže jsem si třeba minulý týden výhodně nakoupil eura přes devizovku, poslal do Raifky a na pokladně zdarma vybral.

Web europlatba je "light" verze činnosti easychange.cz, která na svém hlavním webu nabízí i směny USD a GBP. Takže pokud chceš zůstat u stejné společnosti, napiš jim. Já, kromě Easychange mám smlouvu ještě s Fortissimo (devizy.cz) a Akcentou. Dobré reference mám na Divíška (vozí k nám do firmy naftu, v minulé firmě jsme je používali jako devizovku), Citfin (používali jsme), SAB, zmíněný Roklen a další. Rozhodně doporučím využívat služeb společností s licencí ČNB pro případ nějakého problému, kdy jako spotřebitel ho můžeš zdarma řešit před finančním arbitrem, jako firma před českými soudy (co je požád lepší než před britskými nebo litevskými). Jen si zjisti, aby měla devizovka účet u stejné banky, kde broker, protože mezibankovní převod půjde vždy dle ceníku zahraničnch transakcí. Další možností je uzavřít dealigovou smlouvu s bankou, kdy i banky umí nabídnout konkurenceschopné kurzy, jen nevím, jak FIO. Nemá ebroker přístup k forexovému trhu? Tam by možná šly dolary nakoupit napřímo, ale nikdy jsem nezkoušel, používám ty devizovky, jsem si na ně tak nějak zvykl

já jsem eurový účet zakládat nezkoušel, informace mám jen z diskusního fóra, ale prý bylo tazatelům řečeno, že to jde (při osobní návštěvě). Pro mne nemá význam, SEPA platby ze zákona u českých bank musí být za stejných podmínek jako platby korunové (trochu na to některé banky vymyslely obezličku, že korunové platby sice mají nějakou cenu, ale v balíčku účtu je zahrnut určitý počet (i neomezený) zdarma, kdežto eurové platby v balíčku zahrnuty nejsou, i tak jsou to maximálně jednotky korun za jednu platbu), takže mám eurové účty u českých bank. Ještě doplním, že cca před měsícem nastala ve VÚB chyba, kdy poslílali korunové platby na české účty jako zahraniční, ale trvala jen několik dní a po reklamaci propláceli vzniklou škodu.

psal jsem narychlo v autobuse, tak rozšířím: na svůj slovenský IBAN můžeš poslat platby, jako na jakýkoliv jiný účet, ale nedává to smysl. Platby v korunách budou z hlediska tvé banky jak odchozí zahraniční platba, tedy s poplatkem, jak je to s poplatkem za příchozí platbu si nejsem jist. Platba v korunách dojde následující pracovní den, někdy výjimečně i ten samý pracovní den. Můžeš poslat platbu v EUR, ta bude bez poplatku na obou stranách, ale zase ti ji VÚB konvertuje svým "švindlkurzem". Při zadání odchozí platby se zadává číslo cílového účtu ve formátu IBAN, ale přijde jako tuzemská platba z účtu 8504-1096000105/6700 a jako majitel se ukáže VŠEOBECNÁ ÚVEROVÁ BA. Pouze ze zprávy pro příjemce (SKČÍSLOTVÉHOÚČTU JMENO PRIJMENI VYBER Z CZK TD SKČÍSLOTVÉHOÚČTU) lze zjistit jméno majitele a číslo účtu. Nicméně u bank to stačí pro splnění podmínky "příchozí platba z cizího účtu", protože majitelem účtu je právě VÚB . Je možné mít u VÚB i eurový účet, ale musí se založit osobně na Slovensku.

Platby v českých korunách se posílají na český sběrný účet 1000003011/6700, klienti se rozšiřují variabilním symbolem. Platby v korunách jdou zdarma. Na svůj slovenský IBAN můžeš poslat taky, ale nedá to smysl

Není žalobce, není soudce. Je to chyba obchodníka, tedy můžeš požadovat refundaci vzniklé škody přes chargeback. Já takto získal náhradu za dcc, které za mne obchodník odsouhlasil, samozřejmě banka “nevydala” dobrovolně a musel jsem zapojit finančního arbitra. Kamarád získal právě ztrátu na kurzu při chybné blokaci v autopůjčovně. Ale jak banky, tak obchodník spoléhá na to, že se zákazník neozve.

Aktuálně nikoliv, ale prý něco připravují

Pokud je to jen blokace, tak to není problém, nedojde k zaúčtování a tedy k žádnému kurzovému rozdílu. Pokud dojde k zaúčtování, tak je to chyba půjčovny a reklamoval bych to u banky, klidně přes arbitra. Bohužel kreditku v eur u nás asi nikdo neumí