Vyhledávání

Ahojte, po x letech zde jdu s kůží na trh... Někteří mě znají, někdo méně, další ne. Snad vás nebudou mé rozpravy nudit. 1994 - Hodinky mám rád snad od svého dětství! Pamatuju si, jak jsem dostal za své první vysvědčení ve škole první hodinky! Byly černý a místo číslic měli duhové ryby – znamení zvěrokruhu. Asi někde na tržnici, tipuji. Měl jsem z nich obrovskou radost a chtěl jsem se okamžitě naučit poznávat hodiny! Vlastně mě napadla taková vsuvka… V poslední době docela nechápu, jak ty nové generace - třeba moje dcera - mají problém s analogem a poznáváním hodín, protože na hodiny prostě používají telefony. Ale zpět ke mne.. 2000 - Pak bylo několik dalších hodinek včetně MPM k 18. Jednou, když jsem ležel po operaci páteře, asi nějaká 5 z 13, přijel za mnou strýc na návštěvu a měl hrozně hezký hodinky. Krásný zlatý Sunburst, značku už teď vůbec nevím… ale bylo to něco fajn, protože makal v Rakousku a byly fakt pěkný! Nechal mi je jako dárek a já jsem je nosil hrozně moc dlouho! Do dnes mě sere, že nevím, kde skončily. Měl jsem několik snů, které jsem si chtěl a stále chci vyplnit. Samozřejmě s ohledem na finance, moje možnosti, zdravi a tak. Ty sny jsou stejně na tom všem nejhezčí. Taky mám nějaké morální limity, kolik peněz bych za hodinky nedal a tak. 2012 - Před 9 lety jsem dostal od manželky Festiny, Který mám doteď a vždy, když se na ně podívám, vše si připomenu. Byl to takový můj nenápadný start chrono nadšence. 2017 a 2020- Před 4 rokama jsem si vyplnil své první automaty – Želvy od SEIKO v limitované edici Blue Lagoon. Od té doby tu značku miluju. Pak přibyly nějaké PRIMky - klasika Sporty II a „Rolexy“, odešly baterkové Tissoty a v loňském roce přibyly první Geeečka a Certiny. 2021 - Mám několik snů, modelů, které bych jednou rád vlastnil. Alespoň 1-2 modely.. BB58, speed - seamastery, další Seiko, Orisky. V poslední době jsem přišel na chuť ke Grand Seiko. Díky #moc! GS jsem samozřejmě znal z minulosti, okukoval je na SEW 2018, ale říkal jsem si - Tvl, tolik peněz za takové na oko obyčejné hodinky? Ufff! Ale řeknu vám, že je to jako s červeným vínem. Ke GS se musíte dopracovat. Začal jsem tuto značku trochu více studovat a vše mi docvaklo. Mechanismus SD, zpracování a ty detaily! Do toho velký výběr modelu, barev, možnost kvalitního quartze. Ok ok. Třeba jednou, řekl jsem si. Třeba bazar, quartz a pokud se zamiluju víc, tak třeba časem něco lepšího. V tomhle se mi líbí, že máte několik možností a nemusíte dávat hned 80k za GS. Pro mě byl a stále je takový morální strop za hodinky 100 000,-. Není pro mě úplně jednoduché vyšší částku jen tak naspořit, ale i přes svůj handicap pracuju, fotím, pomáhám v nezisku..Snažím se, i když moje zdraví občas protestuje. Takže jednou za čas se snažím, abych si něco vyplnil nebo dopřál. Pokud to zrovna není nějaký doplatek na nový vozík, servis nebo něco s autem. V březnu mám 35, tak jsem si říkal, že si udělám nějakou radost a trochu se namlsám na moje budoucí 40, kde bych rád fakt něco echt a nového. Za 5let bych snad i mohl našetřit nějakou vyšší částku. Začal jsem sledovat inzeráty. Na CH24 je tam toho hodně a opravdu se i dá vybrat. Ale nemám s tím zkušenosti, trochu se bojím anonymity a hlavně daň a clo. Žejo! Tak jsem začal pátrat dál, až jsem se dostal k Martinovi - Kuncák7 na kterého jsem dostal velmi dobré hodnocení a reference. Už od první chvíle mi přišel jako sympatický chrono pacoš. Že prý bude pouštět černé GS ve quartzu. Říkám si, OK, to by mohl být slušný start a podle toho se uvidí.. psali jsme si, domlouvali, že se uvidíme a já si hodinky vyzkouším naživo. Přeci jen 40 milimetrů nemusí sedět na menší ruku. Mám teď trochu problém s cestováním, proto jsme zvažovali jak to provedem. Tady musím Martina hrozně moc pochválit, jak se snažil mi vyhovět a vyjít vstříc. To se opravdu dnešní době jen tak nevidí. Nakonec se do toho zapojili i můj kamarád z Olomouce Aleš, který jel zrovna do Prahy s tím, že mi hodinky vyzvedne, já si je doma zkusím, mrknu a podle toho se rozhodnu. To vše se událo včera a řeknu vám, že to bylo tolik emocí, že jsem měl co dělat, abych to ustál.. Čekal jsem hodně, těšil se.. ale na druhou stranu se i trochu bál, ať nejsem zklamaný. Přeci jen základní model... No ty vole! To je naprostý porno!!! Jsou krásné, tak minimalistické a do toho ta čistota a záře!!! Kurva asi si si cvrnknu! Aaaaaaaaa - moje včerejší slova. Nechápu ty výbrusy ručiček, indexů.. Jako kdyby to neházelo odlesky, nebavilo by me to. Ale tahle? Jsou famózní. Já jsem hrozně rád, že to tak to dopadlo a mohl jsem si vyplnit další kousek skládačky svých snů. Ač můžou být pro někoho zbytečné, materialistické. Ne, pro mě mají hodinky duši.

V březnu jsem tady popisoval mojí cestu k vytouženým seikám SAGL005. Když jsem je lovil ve vodách japonských aukčních serverů a dohledával si k nim informace, tak jsem, chtě nechtě, narazil i na různé již nevyráběné modely z řady Grand Seiko. Na pár fotkách byly GSka s dvanáctiúhelníkem na lunetě a arabskou 6 a 12 a byly dokonalé - modely SBGR017 a SBGR019. Když jsem pak konečně sehnal SAGL, měl jsem sice na chvíli klid, ale někdy od začátku léta jsem se na japonské servery začal vracet. Nešlo jinak, musel jsem si je sehnat. Povedlo se před týdnem; konečně nabídka od (snad) solidního prodejce, velmi pěkný stav a navíc pro mě rozumná cena. A taky mám narozeniny, Kristovy léta jsou jen jednou, už jsem si dlouho nic nekoupil, světlý ciferník na seikách ještě nemám, do hodinkovnice se mi vejdou... No prostě zcela racionálních důvodů ke koupi bylo dost, znáte to... Tentokrát to šlo rychle - v pondělí bylo objednáno a ve čtvrtek na vyměnovací poštu. Když jsem je pak večer doma rozbaloval, měla ze mě drahá polovička srandu - asi jsem vypadal až moc jako dítě u stromečku, nebo co... Ale nevadí, protože ty hodinky jsou fakt DOKONALÝ! Co jsem to tedy koupil: Grand Seiko SBGR017Vyráběno pravděpodobně od roku 2000 (?) do roku 2009 (nebo lépe - v GS katalogu z 2008 jsou, v katalogu 2009 již nikoliv). Přesněji jsem to nezjistil.Moje byly vyrobeny v roce 2000 a čistou náhodou se datum na certifikátu jen o tři dny liší od data mých narozenin Kalibr 9S55 - tedy první generace mechanických kalibrů moderních GSWR 200 (!)Dvojitě klenutý safír s ARPouzdro i tah je ocelKorunka šroubovacíCo mě fakt baví: Hexagony - téma šestiúhelníku prostupuje všude. Luneta (ok, tady je dvanácti), korunka, vteřinovka, dýnko, vzorek na ciferníku, matice na tahu a vlastně i indexy.Ciferník je podle světla buď plochý a bílý, nebo strukturovaný a krémový. Nebo strukturovaný a bílý a krémový plochý. Fakt je to jedno, umí všechny kombinace.Tah je umělecké dílo sám o sobě. Každý dílek má sedm samostatných členů. Kolikrát se tam střídá leštěný povrch s broušeným ani nespočítám... Luneta, ručky, arabské číslice, prostě všude je spousta detailů a asi bych tu musel popsat každou součást hodinek... Tak raději konec.Co mě nebaví: Nic - jsem v období nekritické adorace, možná časem něco objevím...Každopádně a pro jistotu - pokud to nebylo poznat - ty hodinky jsou skvělý. Jsem nadšený a momentálně mi v hlavě žádné jiné nestraší... Přidávám pár fotek, obrázek na ruce a za denního světla připojím později (na zkrácení toho tahu si sám netroufnu, tak snad v pondělí). Nechtěný autoportrét, mno...

Koničiva, Grand-Seiko Sensééé, tento příspěvek bych rád napsal jako poklonu hodinkám, které jsem nedávno pořídil.V podstatě jsem toužil o podobném odkazu v době, kdy jsem zvažoval jejich koupi.Přál jsem si mít totiž co nejvíce informací o mnou vysněném modelu na jednom místě.Pokud se někdo k příspěvku přidá a bude chtít vložit další popisy, zkušenosti, fotografie a jiné fanatické aspekty chronobundu s názvem SBGE201, budu nadšený! Heslovitě zmíním věci, které mě na daném modelu a na GS obecně fascinují: - 0.5 vteřiny denně- safír přes lunetu- 72 hodin rezervy- detailování leštěných ploch způsobem Zaratsu- japonská preciznost při výrobě a následném testování a to v každém detailu Sajonara! VCello Informace o modelu SBGE201 (následovníka SBGE001) Tvar ciferníku Kruhový Číselník Ručičkový Sklo Safírové Antireflexní vrstva Ano Tloušťka 14,7 mm Průměr 44mm Pouzdro Nerez ocel Vodotěsnost 200 m Pásek Nerez ocel Barva pásku Stříbrná Spona Překlápěcí Pohon Spring Drive Komplikace GMT Odkaz na Grand Seiko web https://www.grand-seiko.com/us-en/collections/sbge201g Odkaz na videa z Youtube Foto z internetu Mé fotografie (Omluvte kvalitu, prosím. Hodinky mám krátce a přes den jsem je ještě neměl na ruce. Proto foto s nekvalitní svítivostí)

Ahoj všem bláznům. Před měsícem a něco jsem si po skoro ročním plánování a spoření pořídil svoje první Grand Seika. Jde o GMT model SBGN003. Je to vlastně taková další etapa mého chronošílenství, kdy ještě před dvěma lety bych nejspíš tvrdil, že baterka fuj a nakonec tu jsem se svýma "baterkovýma Seikama" za cenu Omeg nebo Tudorů v automatu (aspoň před pár lety). Prostě jsem dozrál dost na to, abych ocenil i Quartz strojek a o to víc, když jde o high-end strojek z řady 9F. Víc o hodinkách a specs třeba zde. https://www.grand-seiko.com/global-en/collections/sbgn003g Zpracování je za mě v naprostém topu, asi bych si troufnul říct, že lepší, než třeba Omega nebo Rolex. Kdo zná Grand Seiko tak ví. Je to hlavně v detailech, v broušení ruček a indexů. Hodinky rozhodně chytí za oko a v hloubce cifru by se člověk utopil. Platí pro mojí černou verzi. Modrá ma sunburst ciferník a vlastně to z nich dělá dle mého poměrně jiné hodinky. Na konec dám docela fajn video s pár pěknými záběry. Praktičnost a nositelnost jsou tady super. Oyster tah, 39 mm, 10 ATM dělá z hodinek skoro dokonalý univerzály, který neurazí ani k obleku a košili (black tie asi ne), stejně tak půjdou k teplákům cestou do Lidlu. Budou vypadat skvěle na kůži a na léto už je chystám na gumu. Navíc v mojí převážně mechanické sbírce je baterka poměrně praktická, nemusím pokaždé natahovat, nařizovat, prostě vezmu a jdu. S odchylkou +- 10 sec. / rok jdou vždycky přesně. Negativa bych za sebe řekl asi jen absenci mikroregulace. V balení jsou dva půldílky, které jsou dohromady o něco větší, než celý dílek, ale i tak si objednávám ještě jeden, abych doladil přesně podle potřeb. Za mě ale fakt drobnost. Někdo by možná mohl řikat, že je to homage k Expům dvojkám, já bych ale neřekl. Pokud bych pominul hodně podobnou lunetu a oranžovou GMT ručku, jsou to za mě jinak úplně jiné hodinky tvarem pouzdra, indexama, ručkama. Shrnutí je, že jsem po měsíci pořád neskutečně nadšen. Jsou super pohodlné, univerzální a praktické a možná moje nejhezčí hodinky. Omegy a Rolády díky nim odpočívají v bance.

Milí kolegové, k založení tohoto vlákna mě přiměl @Postal80. Děkuju za podnět! Inspirovala ho fotografie mé „svaté trojice“ GS, B a R. Přišel se spontánním nápadem otevření diskuze nad tématem OWG, respektive „svaté trojice“ (dosadit si můžeme libovolný počet hodinek). Existuje „to“, jak se k tomuto stavu dá dopracovat, má monogamie smysl, jsou jedny hodinky ok, nebo jsou lepší troje? Co na to říkáte vy, řešíte téma OWG? Následující řádky jsou mým vyznáním nad tímto tématem. Budu rád za vaše názory, podněty, postřehy, nebo jen pasivní zájem Pojďme se rozepsat! Let's go! xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Milí přátelé, to, že do tohoto vlákna píšu svůj názor na definitivnost jednoho kusu (DJS-anglicky OWG), není způsobeno mou drzostí, nadhledem nad tímto tématem, nebo dokonce touhou po správcovství tohoto vlákna. Jsem poctěn Postalovou iniciativou vzniknuvší po vyfocení mé Trojice, a proto si dovolím napsat několik postřehů patřících do kategorie SCI-FI (česky-jedny hodinky na zbytek života). Budu moc rád, když se vlákno „rozjede“ a já tak budu moci vnímat názory zkušenějších a déle sloužících kolegů. Na úvod bych rád podotknul, že žití s hodinkami je podstatnou součástí mého JÁ, že s manželkou žijeme skromně, nejezdíme na dovolené již pátým rokem, protože máme chromého pejska, nechodíme do hospod, nebereme drogy a nehraju golf, čili mi díky absenci dalších koníčků zbývá občasná koruna na hodinkové alotrie. K hodinkám přistupuji po třech letech jako k jistému druhu investice, která když se zprůměruje zábavou a vášní, kterou mi hodinky dávají, vychází mi zajímavý dlouhodobý investiční horizont. Dále musím říct, že nejsem shromažďovací typ. Ze začátku jsem kupoval vše, v sekci Prodám jsem chodil i na úplně poslední stránku, protože „tam to určitě nikdo nekoupil“. Postupem času jsem zjistil, že potřebuji intenzivní vztah s každými hodinkami, musím o nich vědět vše, znát jejich stav vlásečnic, a hlavně mít stoprocentní jistotu nad jejich bezvadností. To bych, v případě veliké sbírky, neměl šanci uhlídat. A nedělalo by mi to radost. Téma Hodinek, těch jedněch s velkým H, těch definitivních, v nás všech tak trochu rezonuje od počátku naší choroby, nebo alespoň od doby, kdy jsme si buď sami (ti uvědomělejší z nás), nebo za razantní pomoci našich křehčích půlek, uvědomili, že časomíra za víc než trojku CZK s DPH, je tak trochu blbost. Za sebe musím říct, že jsem věděl, že ty jedny Hodinky prostě neexistují, že je to zbytečný, nemožný, těžký, nezodpovědný a že je to tak trochu nefér vůči těm ostatním stovkám kusů, které si přeci taky zaslouží naši pozornost. Vycházím tedy z toho, že pro DJS je zapotřebí nějaká zásadní životní událost, nějaký impulz, touha, potřeba, cokoliv velice špatně pochopitelného, nehmatatelného. Ale když už to přijde, je potřeba nastalou situaci řešit se stejnou razancí, s jakou řešíme nákup dalšího potřebného kusu. Kdykoliv jsem dostal na ruku jedny z mých řekněme top hodinek, ať to byly Avengery, Grand Seiko, nebo Chronomaty, vždy to byla láska. U GS a Chronomatů dokonce dlouhotrvající. Ty hodinky nemůžu prodat. Mám je rád, často si je, za naprostého pohrdání a nepochopení všech mých nejmilejších, mikrovláknem v rukavicích ze stejného materiálu čistím. Miluji jejich fotogeničnost (hlavně B – ten AR je neskutečnej – jsou to fotogenický bestie). Mají obdivuhodný strojovny s nádhernou rezervou nátahu. Spring Drive ještě furt dost dobře nechápu, a i když jsem se občas potkal s názorem, !že je to quartz!, baterku to nemá, převod energie je geniální, bohorovný pohyb vteřinovky nemá konkurenci, je to unikum, a ten detail! Navíc miluji Japonsko a Japonce. Žít bych tam nemohl a nechtěl, ale jezdím tam dvacet let a návštěva tam je pro mě po globálně lehce negativní EU obrovskej Relax a odpočinek. Ale musím říct, že všechny mnou zmíněné hodinky můžeme brát jako módní záležitost. Geniální, nádhernou, dokonalou, osobitou, špatně napodobitelnou (viděli jste někdy fake GS? Ano, vím, že je k tomu více důvodů, ale jedním z důvodů může být i obava z toho, proč si chceme Grand Seiko kupovat – dokonalost!), ale jsem si takřka jistý, že GS budou za 50 let vypadat jinak. O Breitling a jejich budoucnosti bohužel ani mluvit nechci, protože mi momentální produkce nedělá radost a dost se bojím toho, kam až vstřícnost ke klientele dokráčí. Když jsem začínal chronobundit, Rolex pro mě bylo sprosté slovo. Drahý, nesmyslný, pozérství, nízká rezerva nátahu, kyklop, ocelová luneta, jsou malý a tak dále. Dosaďte si cokoliv. Všichni jsme si tímto stádiem prošli, nebo? Fotky Rolex na fóru jsem procházel se zájmem, ale bez sebemenšího zaváhání nad nepotřebou této značky v portfoliu. Potom přišla úvaha nad mými 40tinami. Je to takový první milník značící notnou dávku jistoty, zázemí, špetku moudrosti, plánování rodiny, možná změnu životního stylu. Tak to cítím a vnímám. Během příštího roku, kdy u mě toto jubileum nastane (snad, nevíme dne ani hodiny), bych rád stihnul vše zmíněné. Od 18ti let žiju hrozně rychle. Projel jsem 40 zemí světa, zahrál tisíce koncertů pro statisíce posluchačů, a tudíž mám pocit, že je čas na změnu. Hezkou, logickou a rodinně přívětivou. S tím samozřejmě souvisí i výběr dárku k narozeninám. Začal jsem číst o A. Lange & Söhne Odysseus. To jsou hodinky, který mě vždy bezpečně posadí. Neskutečný detail, příběh společnosti, dýnko, celkový vizuál. Umělecké dílo! Jenom ta cena. Říká se, že když se ptáte na cenu, nemáte na ně. Tady to podle mě platí. I kdybych si je koupil, nejsem si jistý, že bych byl schopný hodinky za milión+ vzít na ruku a nosit je tak, aby mi dělaly radost. To znamená, že na ně nemám, protože mi je těch peněz líto. Takhle jsem ale před třemi roky (před vstupem sem) uvažoval o hodinkách nad 3 tisíce, proto Lange nezavrhuji, ale nechci je teď, a ne ke 40tátinám. Každé hodinky mají žít v symbióze se svým majitelem. Na Odysseus je brzo! Řešil jsem Tudor (vidíte to, už se přibližuji). Nádherný hodinky se skvělýma strojkama. Mají vše, co má jejich dražší sourozenec. Pepsiny jsou skvělý a po lehkém dramatu se strojovnou (myslím, že překlápění data?) a přechodem na pětiletou záruku se z nich stává potenciálně stejně zhodnotitelný kus, jako byly před několika lety Rolex. Byl jsem takřka rozhodnut. Potom jsem přišel za kamarádem, který mě do chrono-bundu zasvětil a říkám mu svůj zájem. On odvětil: „Mám pocit, že si je chceš koupit, protože chceš Rolexky, ale je ti líto dát tolik peněz. Nedělej to, stejně budeš celý život žít s tím, že jsi chtěl Rolex a Tudor je záplata“. To byla herda na solár plexus, kterou jsem tehdy přešel úšklebkem, ale jeho věta zůstala zapsána v paměti. Před časem přišel pan Matouš z Království hodin s kurzem hodinařiny. Byl jsem z nápadu nadšený a objednal jsem se na první lekci. Z práce na hodinkových strojcích Prim jsem byl tak odvařený, že jsem se objednal na tutéž lekci ještě jednou. Do následných sezení nám hodil vidle Covid, čili se nekonaly, ale věřím, že se brzy dočkám. No a v jedné z přestávek, kdy jsem díky dvojímu absolvování prvního stupně kurzu měl hotovou rozborku dřív než kolegové, jsem se pana Matouše zeptal na to, jaké hodinky by si vzal na opuštěný ostrov (pitomá otázka, co?). Chvíli přemýšlel a potom tento znalec s encyklopedickými vědomostmi odvětil „Rolex Submariner no date s 3135“. Překvapení. Tento fachman si vezme na opuštěný ostrov Rolády? Vždyť to jsou „snobský časomíry“, říkám si. Ale stoprocentní jistotu jsem v ten moment nad svým úsudkem neměl. Vždyť pan Matouš je zřejmě jeden z největších znalců nejen náramkových hodinek u nás. Mohl zmínit úplně všechny značky, které mu prošly rukama. „A proč Rolex?“, ptám se. „Kvůli jejich univerzálnosti, stabilitě, výdrži, promakanosti strojku, jednoduchosti a logičnosti při případné opravě“, odvětil. Hm, to je jasný názor od člověka, který ví, o čem mluví. Opět zapsáno v mé chrono-databázi. V neposlední řadě zmíním střípek dalšího pro mě neskutečnýho frajera Luďka Seryna. V podcastu U Kulatého stolu se ho páni redaktoři zeptali na názor na Rolex. Opět jsem očekával vodotrysk negativ, reálií a náznaků o předražené snobárně. Ani tentokrát se nic podobného nekonalo. Nutno podotknout, že Luděk Seryn by zřejmě výše uvedené neřekl, ani kdyby si to myslel, protože není buran, jako já. Ale tito introvertní géniové jsou zvyklí negativní věci naznačovat tak, že jsou k pochopení. On ty Rolády opět vynesl do nebes a opět s naprosto chladnou hlavou. Jako pan Matouš. Jeho vztah k R začínal tak, že je neměl rád, protože jsou staromilské, nedělají nic nového majíc stále stejný design. Až jednou je dostal na stůl k opravě (opravy teď již nedělá, nemá čas a jeho talent se musí rozvíjet jiným směrem, myslím). Pochopil. Řekl něco ve smyslu dotažení do dokonalosti toho, co bylo skvělé již v počátku a co vždy dobře fungovalo (já dodám, že i kvůli filozofii a preciznosti Hanse Wilsdorfa). Nesnaží a nemusejí se snažit o nové věci, protože díky vyprecizování toho, co funguje, díky technické vymazlenosti si „etalonství“ hodinářského světa zaslouží. Opět opodstatněná reakce frajera, který ví, co říká. No, a na konci mé cesty k R přišel @Vit se svým překladem „Rolex Bible“ Collezionare Rolex Submariner od Mondani a Ravagnani. Proč si nepročíst krásnou knihu, která skýtá úplně vše od počátku tohoto kultovního modelu až do nedávné současnosti. Nezávazně, samozřejmě! Vít udělal krásnou, důležitou a neskutečnou práci. Obdržený soubor jsem nechal svázat a barevně vytisknout. Mám tedy v rukách takřka originál (který je nesehnatelný!). Submarinery mi učarovaly. Stovky jemných změn, ale jádro hodinek je pořád stejné, neměnné, bez potřeby změny. Fascinující. To je jako Porsche! Ony nepotřebují změnu. Vše, čemu věří a co funguje, ve Švýcarsku dotáhli do absolutní dokonalosti. Podtrženo sečteno. Nejsem si jistý tím, že ty jediné hodinky jsou Suby no date 2021 ("větší", bez kyklopa, keramická luneta, fantastická rezerva nátahu), ale stalo se mi poprvé, že jsem po wristshotu řekl manželce, že chápu fascinaci Rolex a že bych si uměl představit život jenom s nimi (teda jako ne bez manželky, to bych tuto úvahu nemohl napsat). To se mi nikdy předtím nestalo. Ano, může to být „vším tím“ kolem Rolexek. Wilsdorf, Bond, neskutečně dlouhá tradice, stálost (to přece všichni hledáme, nebo?) design, likvidita, touha po jejich vlastnictví, geniální obchodní strategie společnosti, pocit, že patříte do rodiny Rolex (rád někam patřím). Na závěr bych rád řekl, že je krásné, že si do mého příběhu každý z nás může zasadit úplně jiná jména, jiné informace, a proto mohou být na konci rovnice vždy úplně jiné hodinky. A to je krásný. Ať je váš život s hodinkami stejně smysluplný, jako můj. Jak jsem zde již několikrát napsal – věřím tomu, že hodinky kultivují člověka. Děkuji všem, kteří mi k informacím v tomto článku dopomohli a díky kterým je pro mě hodinářství každodenním chlebem. Těším se na vaše příběhy! VCello

Asi už si kdekdo všiml, že jsem si pořídil nové Grand Seika. Pohnutky a komplikace si nechám do svého vlákna. Tady se pokusím o jakési představení/recenzi, protože jsou, pokud se nepletu, jediné tady na fóru a ani obecně jich po světě zase tak moc neběhá. Takže, Grand Seiko SBGX295. Jak už naznačuje typové označení, jde o klasické quartzové GS, z řady Heritage. SBGX295 jsou standardní produkční model, nikoliv limitka, jak by se možná mohlo zdát. Jde ale o JDM model, což může vysvětlovat jejich menší výskyt. Tento model se vyrábí už nějaký ten rok, takže má i svého předchůdce s označením SBGX095 (varianta před rebrandingem). Pouzdro má, kdysi klasických grandseikovských, 37mm. Já tuto velikost vnímám opravdu jako klasickou GS velikost, minimálně u quartz modelů. Na druhou stranu je už i v quartzu řada modelů ve velikosti 41mm. Mnoho z nich se vlastně vyrábí v obou velikostech a například Koscom řadí 37mm modely mezi dámské. Ano, 37mm jsou opravdu poměrně malé hodinky, ale u tohoto klasického vzhledu mi ta velikost sedí víc. A hlavně na malé Japonce je to až až Poslední roky jsem nosil prakticky pořád Sinn 240 St, které mají 44mm, takže přechod byl trochu šok. Nicméně všechno je otázkou zvyku a ani tady to nebylo jinak. Tvarově se pouzdro drží, opět, klasiky. Už začínám mít překlasikováno a to jsem sotva začal. Pouzdro je leštěné, krom horní strany nožek, která je broušená. Jde o sympatický jemný brus, který umí jen staří japonští mistři…a Jeronimo Rozteč nožek je 19mm, což je opět standardní GS rozměr u 37mm pouzder. Není to moc user friendly, protože nabídka řemenů je v téhle velikosti omezenější. Na druhou stranu to alespoň vybízí k oprášení vztahů se zdejšími šikovnými švadlenkami. Hodinky jsou z výroby dodávány na černém aligátorovi s překlápěcí sponou, kde je řemen zúžen na 16mm. Spona si zaslouží bližší pohled. Je sice poměrně vysoká, ale má to svůj důvod. Jde o trnovou překlápěčku, kterou lze (alespoň to tak vypadá) rozebrat a vytvořit z ní klasickou trnovku. Řemen je, opět klasicky, po géesovsku nasazený naopak, tedy že část s dírkami po nasazení směřuje k tělu (je nasazená na horní část hodinek). Byl jsem z toho chvíli nervózní a chtěl řemen přehodit, ale díky délce pak neseděl. Nakonec jsem si na to zvykl a není to vůbec špatný. Při kancldivingu to má i výhody a znám jedince, kteří si tak nasazují i jiné řemeny. Dýnko je šroubovací, s kruhovým brusem a klasickým, jejda, medailonkem se symbolem Grand Seiko. Sice medailon není zlatý, jako u limitek, ale i tak je lev prďácký. Nesmí chybět sériové číslo, údaj o vodotěsnosti, strojku a podobně. Krásně signovaná korunka není šroubovací, přesto je udávaná voděodolnost 100m, což u GS znamená, že s hodinkami můžete bez obav šnorchlovat…v minulosti osobně testováno No a teď k tomu hlavnímu, co mě uchvátilo a proč jsem si SBGX295 nakonec koupil. Pod plochým safírovým sklíčkem, s antireflexní vrstvou, je bílý číselník s. S indexy a ručkami, samozřejmě, co jiného by tam taky mělo být, že. Ale! Když se podíváte na stránky Seiko, uvidíte normální stříbrné ručky a indexy a normální bílý cifr. Odkaz. A totéž se dočtete i v popisku. Vlastně v popisku je napsáno, že indexy jsou kontrastní. Co to znamená se však nedočtete.Ani to neuvidíte, jak už jsem napsal. Ale jo, jo, jo, už vám to prozradím. Ruthénium! Teda asi. Možná. Cože? No sám nevím a oficiálně se nic nedozvíte. Ručky, indexy a rámeček datumovky jsou tmavé. Nikoliv černé, ale tmavé. A lesklé. Klasicky, géesovsky, lesklé jako prase. Tak lesklé, že pod určitým úhlem a dobrým světlem nejsou vůbec tmavé, ale tváří se skoro jako stříbrné. Ale stříbrné nejsou, jsou opravdu tmavé. Pod určitým úhlem a dobrým světlem jsou dokonce hodně tmavé. Skoro až černé. Ale černé taky nejsou, jsou prostě tmavé. Chápete, ne? Ne? V pořádku, taky nechápu. Je to úžasná podívaná. Když dobře zasvítí sluníčko, nebo jiné světlo, hází nádherné duhové prasátka. Zelenomodrofialové. Je zajímavé, že Seiko nikde neuvádí z čeho ty indexy a ručky jsou. Na WUS jsem našel jednu debatu, kde se spekuluje o ruthéniu a vizuelně to tak vypadá. Ale důkazy na to holt nejsou. Cifr je, jak už jsem taky říkal, bílý. Teda není bílý, je světlý. Je takový skoro stříbrný. Ale není stříbrný. Spíš teda perleťový. Ale není ani klasicky perleťový. Já to označuju jako bílou metalízu. S tím se Seiko, kupodivu, taky nikde nechlubí. Jak ručky/indexy, tak cifr by mohly naznačovat, že jde o limitku. Minimálně indexy/ručky v tomto provedení jsou poměrně vzácně k vidění. Ale o limitku opravdu nejde. Možná tyhle detaily Seiko schválně neakcentuje, vzhledem k JDM. Těžko říct. Zpracování je na klasicky špičkové úrovni. Brus na pouzdru už jsem zmiňoval. Ručky jsou shora broušené a zkosené hrany jsou pak ve vysokém lesku. Indexy jsou lesklé, s vroubkovanou horní ploškou. SBGX295 jsou už rebrandovaný model, takže v horní části číselníku je aplikované logo GS a pod ním tištěný nápis Grand Seiko. Spodní část je prázdná. Vedly se tady vášnivé debaty na toto téma s nejasným výsledkem. Já osobně jsem byl poměrně silně proti rebrandingu. Spodní prázdná část mi přišla až příliš prázdná. Musím však vše vzít zpět a přiznat, že, minimálně u tohoto a podobných modelů, je mi nový styl bližší. Vypadá to prostě čistěji a k formálnějším modelům se to imho hodí víc. Ještě zpět k aplikovanému logu GS, to je kupodivu stříbrné. Ne že by to působilo vyloženě rušivě, ale jsem strašně zvědavý, jak by vypadalo ruthéniové! Co nám chybí? Strojek! Ano, je to obyč baterka, ale já myslím, že označení strojek je na místě. Ona ta baterka přecijen není zase až tak obyčejná, žáno. V hodinkách je kalibr 9F62, což je poměrně složitý, krásně zdobený a vyjímečně přesný stroj. Já vám jeho finesy popisovat nebudu, to už udělali jiní a mnohem lépe, než bych to zvládl já. Takže dávám odkaz na @tico1, který se věnuje přímo 9F62 a odkaz @xbraj19, který se neuvěřitelně zapáleně popral s celou historií Seiko quatrzových strojků. A proč jsem si vybral zrovna quartzy? Pro řadu chronomagorů to není úplně ta pravá hodinařina. Navíc Seiko s quartzem způsobilo obří hodinářskou krizi, kterou nepřežila řada krásných značek. To je jistě pravda, přesto Quartz k hodinařině patří. Nebo možná právě proto. Příchod quartzu byla opravdová revoluce. Ano, taky jsem spíše nakloněn mechanice, ale quatrz v podání GS, to je prostě jiná liga. Takže za mě, quartzové hodinky od firmy, která ten systém vymyslela, pro chronomagora skoro nutnost A tím už se dostáváme na úplný konec. Takže díky všem, kteří to zvládli dočíst. Obrázky nějaké jsou a určitě i přibudou, ale strašně blbě se to fotí. Dám se aspoň odkaz na video, kde je krásně vidět ta tmavá. A pár fotek, které už jsem tady dříve dával.

Chronobundus level up! Ahoj všem! Jdu si pro radu.. začíná to být nesnesitelné.. Mám v březnu 35 a přemýšlím co pořídit.. Mám několik variant - Hamiltony aka DR. House, nové Presage Sharp Edge aka GS pro socky nebo vydržet, našetřit a vzít BALL - Engineer III Marvelight 40mm, Tudor BB 36 nebo časem BB58, které mám vysněné k 40. Ale začínám se trochu bát, aby ty 58 byly tak univerzal jak chci. A NEBO... dostáváme se k jádru pudla - a to mě nenechává spát - nějaké GS, klidně i v quartzu... asi jediná značka, kde by mi quartz nevadil. A když se koukám na videa, porovnávání zpracování atd, tak jsem hotový z té preciznosti, detailu, struktur cifru. Ty levnější modely sice nemají tak hezké ciferniky, ale libi se mi ta čistota. Asi starnu. Dokonce jsem ve fázi, kdy se mi GS líbí víc než BB58. Uff! Zatím mám několik favs - SBGA279 SBGX253 SBGA025 SBGT241 SBGE209 Co říkáte na GS entry modely? Drží si pořád úroveň? A Když bych pořídil bazar, jak je to pak se servisem - jak často, kde, za kolik + event. výměna baterie?? Jo a sedí 40mm i na hubenější ruce - 16cm? Je to pro mne dost peněz - limit 100k, které jen tak nenašetřím... bude to trvat, takže nic neuspěchám, ale sny se mají plnit. Že jo. Díky a hezký zbytek roku. Tom