Fergusonův paradox a hodiny Williama Strutta.

[dknespl]

Znáte Fergusonův paradox? Já na něj narazil teprve nedávno. Jde o tři kolečka nad sebou hnané jedním vysokým kolem s jedním ouzebením a ta tří kolečka se mrchy točí každé jinak. Ferguson na tam udělal model planet (tzv orrery)) někdy r. 1773

 

 

Tady modernější replika a detail toho mechanismu

 

 

A tady to někdo udělal ze dřeva, prý to sfouknul za víkend

 

 

William Strutt (1830) použil ten princip a řeší tak ručkové soukolí, ale detailní obrázek nemám, jenom toto, ale plánek se dá objednat.

 

Ať žije britské hodinářství!

 

 

 

 

 

 

[B.F.G.]

Tak z toho jsem fakt daněk. Pokud jsou v ose a naháněný z jednoho, tak to nejde. CO je tam za háček???

[Návštěvník Tada]

No každé z těch třech bude mít asi jiný počet zubů řekl bych a přitom bude zapadat do toho jednoho velkého...

[B.F.G.]

No každé z těch třech bude mít asi jiný počet zubů řekl bych a přitom bude zapadat do toho jednoho velkého...

 

Podle toho jak na sobě ty tři sedí, tak to možné je, ale že by to dramaticky měnilo počet otáček?

[Radimk]

¨Dramaticky ne,ale jinej modul ( nebo jak se tomu říká) udělá hodně. A při téhle velikosti se nepočítá s tím, že to pootočíš o kus otáčky. Spíš o jednu-dvě, a pak už změna postavení půjde poznat.

Za mě fajnovinka a kousek parádní klasiky strojařinky

[Foundryman]

Fór je nejen v různém počtu zubů, ale hlavně v tom, že se otáčí celá soustava kolem toho tenkého kola, vzhledem k otáčejícím se deskám se pak tři různá kola pohybují nikoli různou rychlostí, ale jedno po směru, druhé stojí (to,které má stejný počet zubů jako vysoké kolo) a třetí proti směru.

Modul ozubení je zhruba stejný, problémy s nesedícím ozubením Fergusoun původně řešil měkkým dřevem, které kompenzovalo různý počet zubů, u dalšího modelu pak mírně kónickým tvarem vysokého kola.

Upraveno 20. listopadu 2009 uživatelem Foundryman

[PepaSFI]

něco takového je i v orloji, je o tom zmínka i v tom článku co tady nedávno někdo dával. Je to taková z nouze ctnost, způsob jak udělat jednoduše něco co by jinak vyžadovalo složité soukolí. Ale popravdě řečeno, ryze strojařsky je to prasárna. Kdyby to mělo pohánět něco náročnějšího tak to špatně dopadne.

[Karlos]

Tak z tohohle jsem taky jelen a moje představivost na to asi nestačí, nebylo by nějaké video?

 

Jediné co mi dává smysl, je boční pohled na soukolí na prvním obrázku. Ovšem tam to prostřední pevné kolo není stejné po celé výšce, ale liší se podle toho co pohání. A pak už je hračka představit si, že poháněná kola na konci (vpravo) se otáčí každé jinou rychlostí.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

[dknespl]

Nejsem strojař, ale co jsem se dočetl, podobný fígl se používá i v moderních převodovkách, tj. že se nedodrží správný modul a na stejném průměru se udělá o zub míň nebo víc, tj, zuby se udělají tenčí. Viz tato diskuse

 

 

A jak tu psal foundryman, to spodní kolo má stejně zubů jako to vysoké a to horní a prostřední o zub míň a víc, takže to spodní, co drží ten model země na ose skloněné pod úhlem ekliptiky se otočí za jednu velkou otáčku kolem toho středního kola (slunce) právě jednou, tj. ta ekliptika je pořád stejně nakloněná. Kolečko co drží prstenec představující dráhu měsíce, má o zub víc a tak se zpožďuje podle poměru počtu těch zubů. Když se bod kde se měsíční orbita protíná s ekliptikou (tzv. měsíční nód) dostane na spojnici Země a Slunce nastane zatmnění slunce. Tj. měsíc zrovna stojí v cestě slunečním paprskům. Proto nenastává zatmnění každý nov, protože Měsíc je sice vždy na nov mezi Zemí a Sluncem, ale většinou je o trochu výš nebo níž, jelikož jeho dráha je skloněna k rovině ekliptiky. Obdobně když je měsíc na vzdálenější straně od slunce, tj. je v úplňku a zrovna se tam protnou i jeho dráha s ekliptikou, tak je zatmnění měsíce. Ten průsečík (nód) se tak pořád spožďuje. Model je samozřejmě jen přibližný.

 

Jsou dvě varianty, jednak skutečně, tak jako na tom obrázku, kde má to prostřední kolo proměnlivý průměr tj. lépe se respektuje modul, nebo je všude stejné a kolečka se nějak namačkají, což lze udělat zvláště pokud jsou např. ze dřeva (ale jak jsem psal výše dělá se to i dnes a z kovu).

 

Ještě jeden lepší obrázek

 

 

A jak funguje to orrery

 

 

Tad anglicky přímo text od Fergusona.

 

Ten model měl údajně sloužit k důkazu Trojjedinečnosti boží, ale to už mi hlava nebere. Asi že jsou tam tří kolečka co zapadadají do jednoho ;-).

 

 

 

 

EDIT: Ještě k tomu, že je něco podobného v Pražském Orloji. Tam jsou tři velká kola, měsíční s 379, sluneční s 366 zuby a kolo zvířetníku s 365 zuby a skutečně zabírají do jednoho pastorku. Poměr 365:366 realizuje poměr mezi slunečním a hvězdným časem. 379:366 realizuje právé zpožďování měsíce (ale je to nepřesné). Není to sice planetární soukolí jako u Fergusona, ale to využití napasování různých modulů je skutečně stejné.

Upraveno 21. listopadu 2009 uživatelem dknespl

[Milan156]

že by dobrá inspirace na dárek?

http://www.modelworks-int.com/devonclocks/ferguson.html

 

mají tam podobných libůstek vícero i v jiných sekcích

[dknespl]

že by dobrá inspirace na dárek?

http://www.modelworks-int.com/devonclocks/ferguson.html

 

mají tam podobných libůstek vícero i v jiných sekcích

Dobrej steampunk, angláni jsou prostě hračičkové.