Kosmodisk a ti druzí

[mischa]

Kuuwa, to je vlákno. A jaký máš na ruce hodinky, když hraješ na kytaru?

[maama]

Kuuwa, to je vlákno. A jaký máš na ruce hodinky, když hraješ na kytaru?

 

dík:)

já se teď vrátil z hospody, kde na levo i napravo seděly krásný slečny a na bolavý záda jsem si vzpoměl až teď.

 

moje bolesti šíje jsem si přivodil tak, že jsem se jednou strašně vožral a druhý den dopoledne po dlouhým spánku přesto pořád v ráži jsem spadl ze schodů držkou rovnou na zábradlí. au, bolelo to. mi přijde, že spojovacím znamením nás trpících je předchozí cvičení v posilovně a vlastní blbost...

[skalis]

Zada me bolivaji z celodenniho sezeni pred pocitacem a noseni noutbukovy brasny pres rameno. Obcas je to horsi, obcas v pohode. Pomaha na to masaz, ale vetsinou je nejlepsi, kdyz se aspon jednou do tejdne dostanu do bazenu. Plavani je na protazeni, uvolneni i posileni zad idealni.

[Ladin]

Mám 3 roky po operaci bederní páteře.Tenkrát mně na neurochirurgii odvezli sanitou, protože jsem měl tak velký bolesti, že jsem brečel a do auta jsem se nenasoukal.Po týdenních kapačkách se mi jakž takž ulevilo, ale operace už mně neminula. V současný době není dne abych záda alespoň trochu necítil a míň citlivé prsty na nohou mám taky stále..Jak už tady bylo řečený, v létě je to lepší v zimně horší. Hlavní je cvičit a cvičit.Neprochladnout a nejezdit dlouhý štreky autem v kuse. Jakmile jen na týden přestanu s cvičením je to hned znát. A potom hlavně se od toho pokusit oprostit,pokusit se na to nemyslet a brát to jako, že to tak prostě máš. Babička říkávala, že zvyknout se dá i na šibenici......něco na tom je.Takže zkušenost s operací je taková, že sice na chvilku pomůže, ale po delším čase to mám znovu.

[M916]

Můj táta vždycky říkal, že na záda je nejlepší stáří. Zkrátka časem systémem pokus-omyl musíš najít všech těch 214 pohybů, který nesmíš udělat, aby tě zase nechytly

[hopa26]

Na záda je opravdu nejlepší kosmodisk.

[RomanP]

wawe ceptor , Onisau : Dík za podporu! Snažím se to oddalovat, protože mi přijde, že ne každý má to štígro, jako lidi co popisujete.

O to víc to ale pochopitelně člověk rád slyší, že je někdo v pohodě. Já si to prostě jen neumím představit, hlavně po stránce těch omezení.

 

Dám teď absurdní příklad (nemyslím tím konkrétně to kolo), ale nechci se před čtyřicítkou dočkat třeba toho, že mi doktor řekne: "...zbláznil jste se? Máte po operaci páteře a vy by jste chtěl vyrazit na kole ?!?!"

Vím, že to na kole už nebude tak jako dřív, kdy jsem na horském kole neváhal sjet schody, přeskočit pařez a kdy nebyl kdykoli problém dát si vyjížďku atakující 100km (netvrdím, že je to moc, ale já byl spokojenej).

 

Pitomý je, že obě špatný plotny jsou hned pod sebou a proto by se jednalo o poměrně velkou část znehybněné páteře, což v praxi prý velmi často znamená, že dochází ke stejné situaci na více namáhané plotýnce někde dál. To mě v mém věku děsí. Popravdě, už teď asi podvědomě šetřím spodní část zad a často cítím únavu asi v polovině zad, což je jiné místo, než už tak podělaná bederka.

[RomanP]

Mám 3 roky po operaci bederní páteře.Tenkrát mně na neurochirurgii odvezli sanitou, protože jsem měl tak velký bolesti, že jsem brečel a do auta jsem se nenasoukal.Po týdenních kapačkách se mi jakž takž ulevilo, ale operace už mně neminula. V současný době není dne abych záda alespoň trochu necítil a míň citlivé prsty na nohou mám taky stále..Jak už tady bylo řečený, v létě je to lepší v zimně horší. Hlavní je cvičit a cvičit.Neprochladnout a nejezdit dlouhý štreky autem v kuse. Jakmile jen na týden přestanu s cvičením je to hned znát. A potom hlavně se od toho pokusit oprostit,pokusit se na to nemyslet a brát to jako, že to tak prostě máš. Babička říkávala, že zvyknout se dá i na šibenici......něco na tom je.Takže zkušenost s operací je taková, že sice na chvilku pomůže, ale po delším čase to mám znovu.

 

To slyším nerad. Mám jednu známou, která má taky po operaci a až se setkáme, chystám se jí zeptat, proč vlastně na operaci šla, když jí v současností záda stejně bolí.

Má po operací už tak 6 let, já si její tehdejší stav nevybavuji, ale předpokládám, že mi odpoví něco v duchu toho, že tehdejší bolest byla s tou dnešní nesrovnatelná a to je asi i Tvůj případ. Do té situace, že bych ležel nehnutě a téměř křičel bolestí dostal asi je jednou a to den před popisovaným odletem do USA. Snažil jsem se to blbec rozcvičit a o plotýnkách netušil nic. Na druhou stranu, aby sis teď nemyslel, že mě to zabolelo jen jednou a jinak je to docela v pohodě, zkroutí mě to tak jednou za 6 týdnů (v létě i méně) a to mám pak páteř viditelně zkroucenou a jakýkoli pohyb mimo ležení a podivně zkroucený posed, je utrpení.

[cindy]

Na záda je opravdu nejlepší kosmodisk.

 

 

Dík, konečně vím, co to ten kosmodisk je. nikdy jsem to nevěděl, ale byl jsem líný to hledat.

[cindy]

Já si vždycky dám pár panáků bourbonu, a jdu spát... jenom jednou to nepomohlo....... pak mi na ortopedii řekli, až se koukli do rentgenu, že mám zlomený kotník.

Upraveno 2. ledna 2011 uživatelem cindy

[HonzaS]

Mně na mou skoliosu dělalo dobře, když jsem cvičil aikido - pořádné protáhování a buzerace ať si spravím postoj.

[mischa]

Já už to mám dnes šestý den, je to o něco lepší, když zaujmu nějakou pozici- vsedě, vleže, stojíc, tak je to docela dobré. Ale když potřebuji vstát z kanape, kde jsem ležel/ seděl, je to utrpení. To dochází k jakési křeči a nejsem schopen se ani pohnout. Blbý taky je, že se nemůžu pořádně smát a kašlat, to bolí také mimořádně. Večer mi pomáhá vypít tak dvě lahve vína, pak usínám bez toho, že bych se na bolest soustředil. Ale nějak to zdolat musíme, každý má asi své metody. Ne, že bych to někomu přál, ale mě pomáhá, že vím, že tu nejsem jediný lazar. Herzký bezbolestný večer, jdu pro ty lahve....

[bedan]

Zdravím Vás kolegové, podobné problémy jsem měl asi před dvanácti lety. Od čeho to začalo už nevím, ale po nějaké době na brufenu, následně po několika návštěvách u neurologa a předepsané medikaci, poté jiné medikaci a klidu na lůžku, jsem se dopracoval ke stavu, kdy jsem se na toaletu přesouval po čtyřech se slzami v očích. Skončilo to tak, že do nemocnice mne odvezla sanitka, protože už jsem nebyl schopen se doplazit ani na tu toaletu. Po asi dvou týdnech kapaček a klidu na lůžku jsem se dostal do stavu, že jsem byl schopen se na revers odbelhat domů. Operace byla hodně zmiňované téma, protože jsem ale neznal nikoho, komu by dlouhodobě pomohla, raději jsem ji odmítal. (Dnes jsou již možná jiné, lepší operační postupy, nevím.)

Doma jsem se jal shánět informace co dál a brzy jsem narazil na jméno MUDr. Valihracha z Vyškova. Po jedné terapii u něj jsem namísto belhání odkráčel, po absolvování 3 ambulantních terapií jsem se cítil naprosto v pořádku. První rok jsem byl velice poctivý a cvičil jsem prakticky denně jím doporučený soubor cviků - dle času a nálady 15 až 30 minut. Pak jsem to začal flinkat a dnes (již asi 10 roků) cvičím asi 20 min. jednou týdně, pouze před lyžařskou sezónou se vypnu k tomu, že cvičím větší část prosince téměř denně cca 15 min.

Podstata terapie spočívá v tom, že po prostudování vaší lékařské dokumentace (především CT) a nahřátí rašelinovým zábalem, provádí MUDr. Valihrach určitou manipulaci - prostě vás natahuje, ohýbá, kroutí, s cílem uvolnit zablokovaná místa a dostat vaše obratle do takového postavení, v jakém mají být a zároveň se snaží při tom omezit útlak nervů, vystupujících z míšního kanálu, vyhřezlou plotýnkou. A k tomu byla navíc nějaká akupunktura a doporučení vhodné skladby cviků na posilování svalů kolem páteře.

Neomezuji se od té doby v žádných běžných aktivitách (lyže - jezdím poměrně rasantně všechny sjezdovky, kolo - běžné rekreační jízdy 15 až 40 km, občas běžky, běžná práce kolem domu, kácení stromů na zahradě včetně vykopání pařezů, štípání dřeva, několikahodinové(12hod. a více)jízdy autem atd.)

Jinak moje diagnóza je taky vyhřezlá plotýnka, čili nevratný stav.

K MUDr. Valihrachovi jsem nasměroval několik známých a všichni jsou spokojeni.

Jenom nevím, jestli ještě MUDr. Valihrach provozuje svoji praxi. Viděl jsem jej naposled někdy před šesti lety a dnes je jistě v pokročilém důchodovém věku.

Upraveno 3. ledna 2011 uživatelem bedan

[RomanP]

Cviků jsem na rehabilitaci, na kterou jsem celé léto docházel dostal spousty. Nejvíc na protáhnutí stehenních, lýtkových, hýžďových a dalších svalů, které údajně při zkrácení stavějí do nepřirozené pozice pánev a tím celou páteř a namáhají tím právě plotýnky. Mimo těchto cviků i jeden z McKenzieho repertoáru. Ten mám cvičit nonstop, když jsem vzhůru po dvou hodinách. To v reálu nejsem schopen, ale snažím se to nešidit víc, než je nutno.