Seiko MARINEMASTER

[p3k]

Za necelé tři týdny co je nosím zatím -3 sec 

 

 

 

[villain83]

Na kvarcky slusny:-)

[p3k]

Vždycky když se na ně dívám, musím si dát pozor, abych do nich nespadl. Ale už jsem si zvykl, vždycky s přidržím za okraj lunety.

Upraveno 14. prosince 2016 uživatelem p3k

[villain83]

Jsou skvělý, užívej.

[CEGY]

Kuwa, to je jedna z poslednich veci od seika, co bych jeste prubnul..

[p3k]

Jsou skvělý, užívej.

Díky, užívám si je. Nikdy bych si na sebe nevsadil, že mě bude těšit v této cenové skupině zrovna Seiko.

 

 

CEGY: S čístým svědomím můžu doporučit. Perfektně sedí na zápěstí a mají čtyři ručky dva ibusy.

 

Akorát na lumi si musím brát sluneční brýle

[p3k]

Sem to znovu přepočítal - pět ruček

[villain83]

Nejhezci SD divery, asi je potrebuju znova, sakra.

Nepujdu je hledat na ty internety, budu na sebe prisnej.

[p3k]

Jasně, přes vánoční svátky na to nebude čas..

[wizard-ov]

Kua Cegy, ty jsi je ještě neměl? A to jsem myslel, že provařené modely Seika jsi už měl snad všechny...

[nividic]

2p3k: výborný fotky!

[F.B.]

No, su proste uzasne...

 

F.

[CEGY]

Kua Cegy, ty jsi je ještě neměl? A to jsem myslel, že provařené modely Seika jsi už měl snad všechny...

Jeste mi neco schazido kompletu, ale zaden spech..

[instant]

jeden-dva.. no, mozno tri rychlocvaky mobilom

[villain83]

Ha, tak je mas zpatky, no, taky ae mi po nich stejska, ne ze ne.

[p3k]

Koukám opět zpět

[instant]

Nemam ich naspat, ale vobec to nie je zly napad. Ten imbus je magicky

[p3k]

Jó, ibusy a pět ruček ... 

 

Už se mi pohnula konečně i ta pátá

[farkyostrava]

a tak dame si jednu silvestrovskou ... to se psal rok 2012 a .....

 

 

 

"Herein!" ozvalo sa z intercomu. Instant pomaly vstupil do miestnosti. Posobil neistym, az ostychavym dojmom. Bol to rozhodne zriedkavy pohlad.

 

Priestor bol neuveritelne velky, svojimi rozmermi popieral zakladne fyzikalne zakony. Zvonku ste mali pocit, ze vstupujete do malej obytnej bunky, ale vnutri sa nachadzal interier prinajmensom stvornasobnej velkosti.

Konradova dielna posobila na prvy pohlad ako laboratorium sialeneho Dr. Frankensteina. Druhy, ba ani treti pohlad na tom vela nezmenili.

 

Z tmaveho kuta prehovoril pevny muzsky hlas: "Fas posiela Alda?"

"A-ano", zaskocila Instanta necakana otazka. "Majstre", dodal rychlo, hned ako jeho mozog vyhrabal v sekcii "Alda" poslednu spomienku, co boli instrukcie ktore dostal pred cestou.

 

Nebudeme si klamat - Alda si bol isty ze su posledne ktore kedy Instantovi dal.

 

Z tmy v rohu sa vynoril Konrad v bielom plasti s hodinarskou lupou na cele. Jeho podobu poznal kazdy Zasväteny, ale malokto mal tu cest osobne. Z tych, co z Konradovej dielne aj vysli von, o tom ropravat nechcel nikto.

"Dajte" povedal Konrad. Bol to ten druh zelania, nad ktorym vas nenapadne ani na sekundu pochybovat, ci ho chcete splnit. Instant siahol do vrecka a polozil na stol obradnym sposobom zlozenu hodvabnu vreckovku.

Po jej rozlozeni sa uprostred objavil maly kusok sedeho kovu.

 

Konrad spozornel, na oko si nasadil lupu a mlcky si dva-trikrat povolil rolak pri krku. Prisunul sa k stolu a pinzetou zdvihol kusok kovu, ktory lezal na vreckovke. Z vrecka vybral hodinarske kladivko, niekolkokrat po nom poklopkal a pocuval velmi pozorne. Ako ovciarsky pes, aj ked skor pripominal dobermana. Niekolkokrat privonal a skontroloval lom svetla. Robil to s vyrazom v tvari, o ktorom musi existovat v kazdej slusnej univerzitnej kniznici niekolko knih. "A v roznych sekciach" opatrne si v duchu dodal instant. Na zaver Konrad privrel oci a s vyrazom v tvari nie nepodobnym Hanibalovi Lecterovi, vzorku niekolkokrat olizol. Najprv len opatrne spickou jazyka, potom miestom blizsie ku korenu. Chvilu stal nehybne ako socha, potom kusok kovu vratil presne na to miesto na vreckovke odkial ho pred chvilou zodvihol, odstupil par krokov od stola a predniesol:

"Ide o titanovu zliatinu slusnej kvality, zdroj odhadujem na Westport-Barrytown, pripadne vychodne pobrezie Australie, mozno Murray, ale to sa v zliatine uz po par mesiacoch tazko spozna, viete, pan kolega.." Na sekundu sa odmlcal a ticho, len tak pre seba, zamliaskal.

Instant so zdesenim, ktore sa snazil skryt ako to len bolo mozne, pristupil k stolu aby zabalil vzorku a co najskor vypadol; Aldove instrukcie mu v hlave zneli ako posledne pomazanie. Hned ako k stolu vystrel ruku, ozval sa Konradov hlas

 

"Hm hm, Krollov proces maju zvladnuty naozaj dobre, ale s tou Argonovou atmosferou, s tou to trochu prepiskli. No, to viete, j a p o n c i." Otocil sa k Instantovi a siroko sa usmial. Bol to usmev tigra na navsteve skolky plnej malych kozliatok. "Kazdopadne slusny rocnik,

tazbu odhadujem na leto 2006, to bol slusny rok. Ano, to bol naozaj slusny rok" V tej chvili bol uz instant na odchode a rukou stlacal klucku, ked ucitil na lakti mocne zovretie. Bol to Konrad. Ten chlap nechodil, ten sa proste vyskytoval v case T v bode A, a v case T+1 v bode B. Tak nejako by to on sam opisal. "Este nieco, Herr Kollege. Je to osobneho charakteru" Instant sa naklonil smerom k podlahe aby dostal usi co najblizsie k Majstrovym ustam. "Majitel tej vreckovky by mal navstivit lekara. Ten aceton v pote nevesti nic dobre, hm hm.."

 

"D-dakujem.. Majstre", zmohol sa Instant na odpoved a vykrocil smerom co najdalej od tohto prekliateho miesta. "Uz chodte, bolo prijemne sa s vami stretnut" povedal pevnym hlasom Konrad. "A pozdravujte Aldu!" ozvalo sa do kvilenia pneumatik.

"Japonci, cert aby ich vzal" zamumlal Konrad, nervozne zasramotil klucami a zabuchol dvere. Mal chut na kavu. Po titane mal vzdy ukrutnu chut na kavu..

[instant]

na "Fas posiela Alda" som pysny aj dnes