Kdo jste byl na vojně, pomozte !

[accutron]

Sehnal jsem hodinky s číselníkem viz obrázek. Předpokládám, že se jedná o obrázek kasáren, která byla umístěna do nějakého kláštera. Můžete mi prosím pomoci s identifikací ? Díky předem.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Upraveno 16. května 2011 uživatelem accutron

[tombed]

myslel jsem, že by to mohla být vojenská nemocnice v Olomouci Hradisku, ale matou mě ty dvě věže, pokud to není malířova licence...

 

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

[Petr_P]

Podle mě autor zachytil hrad Krásna Hôrka (Rožňava, východní Slovensko).

 

 

Souhlasí počty věží, dělení hradeb i některá specifická okna a jejich počty.

[accutron]

Podle mě autor zachytil hrad Krásna Hôrka (Rožňava, východní Slovensko).

 

 

 

Souhlasí počty věží, dělení hradeb i některá specifická okna a jejich počty.

 

To bude ono.

Děkuji.

[mechano]

To bude ono.

Děkuji.

 

Pánové, hluboce smekám.

[bandicoot]

Když jsem reakci Petra viděl ráno v mobilu, tak mi spadla brada. Vivat internet...

[ricous]

Tak to koukám, jak jste (Petr) to identifikovali. Mě napadl na začátku jedině tak zámek Zelená Hora u Nepomoku z Černých baronů...

Koukal jsem na jejich webové stránky - kasíno (ČSLA) tam snad ale nebylo.

[stanik73]

Na tomto hradě ale kasárna zřejmě nikdy nebyly, o historii se píše (viz odkaz Ricous):

- Hrad i celé panstvo boli v roku 1945 znárodnené Benešovými dekrétmi, v roku 1948 ho Národná kultúrna komisia vyhlásila za štátny kultúrny majetok, o 13 rokov neskôr bol zaradený medzi národné kultúrne pamiatky a od roku 1996 je v správe Slovenského národného múzea ako súčasť Múzea Betliar.

 

Nikde jsem na netu také nenašel nic o pobytu armády. A hrady a zámky v držení admády nevyhlašovali za národné kulturní památky, spíše je potichu z památkového fondu vyjmuli a následně zdevastovali.

 

Takže nejspíš vojáček sloužil vlasti někde v posádce v podhradí .

Upraveno 17. května 2011 uživatelem stanik73

[accutron]

Na tomto hradě ale kasárna zřejmě nikdy nebyly, o historii se píše (viz odkaz Ricous):

- Hrad i celé panstvo boli v roku 1945 znárodnené Benešovými dekrétmi, v roku 1948 ho Národná kultúrna komisia vyhlásila za štátny kultúrny majetok, o 13 rokov neskôr bol zaradený medzi národné kultúrne pamiatky a od roku 1996 je v správe Slovenského národného múzea ako súčasť Múzea Betliar.

 

Nikde jsem na netu také nenašel nic o pobytu armády. A hrady a zámky v držení admády nevyhlašovali za národné kulturní památky, spíše je potichu z památkového fondu vyjmuli a následně zdevastovali.

 

Takže nejspíš vojáček sloužil vlasti někde v posádce v podhradí .

 

Nejpravděpodobnější bude, že majitel těchto hodinek ať už voják základní služby,nebo jen nadaný malíř amatér, pocházel z Rožňavy a okolí.

[Petr_P]

Předmět: Ciferník hodinek PRIM, hrad Krásna Hôrka a město Rožňava

 

Na hradě skutečně v moderních dějinách vojenská posádka nebyla. Takže malbu mohl udělat nějaký místní rodák nebo například na ?zakázku? nějaký lidový ?umělec? z romského slumu, který je hned pod hradem (v turistickém průvodci se o něm asi nedočtete).

 

Ale skutečně to mohl být také voják. V blízkém městě Rožňava (německy Rosenau, maďarsky Rozsnýo) jsou na jihovýchodním okraji tále aktivní kasárna. Hrad Krásna Hôrka je od nich východně zhruba 6 km vzdušnou čarou. Takže i z kasáren je na něj asi vidět, nemluvě o různých cvičištích a střelnicích, které má nebo měl každý útvar někde poblíž za městem. V případě posádky Rožňava to byla (je?) dokonce dělostřelecká střelnice Brzotín.

 

Pro případné další pátrání velmi záleží na dataci toho ciferníku, respektive na dataci, kdy byl přemalován.

 

Je zajímavé, že město Rožňava a přilehlý hrad Krásna Hôrka za poslední století docela často měnil státní příslušnost. Historicky jde o území patřící do uherského království (do roku 1918), v letech 1918-1939 bylo součástí Československa, v letech 1939-1945 nebylo součástí Slovenského státu, ale uzemím Maďarska. Po roce 1945 opět patří Československu až do vzniku Slovenské republiky v roce 1993.

 

Při detailním pohledu přítomnost vojenských útvarů v období Českolovenska lze nalézt svědectví o poměrně zajímavé historii.

 

Rožňava byla vzhledem ke své strategické pozici u maďarské hranice tradičním posádkovým městem československé armády. V roce 1919 musela československá branná moc v konfliktu s Madarskem toto území znovu vybojovat a v meziválečném Československu zde pak sídlily prvolininové pluky.

 

Po druhé světové válce, respektive za studené války, kdy hlavní bojové svazky československé lidové armády byly na území Čech, se na Slovensku dislokovaly jen záložní nebo školní útvary. Výjimkou asi nebyla ani Rožňava. Který útvar zde sídlil od poloviny 50. let (tedy od doby, kdy už se vyráběly hodinky PRIM) až do roku 1968, se mi dosud zjistit nepodařilo.

 

Srpen 1968 znamenal zvrat nejen pro Československo ale také pro Rožňavskou posádku. Ta se v roce 1969 stala domovem 126. Gardového dělostřeleckého pluku z 30. Gardové motostřelecké divize ze svazku Střední skupiny Sovětských vojsk. Sovětská vojska zde ?dočasně? sídlila až do prosince 1990.

 

Následujícím nájemníkem se v roce 1991 stala opět československá armáda ? tentokrát 14. protiletadlový raketový pluk a 171. protiletadlový raketový pluk, které byly do Rožňavy přesunuty z Čech. Oba pluky se v roce 1993 staly součástí ozbrojených sil Slovenské republiky, kde pod označením 35. protiletadlová raketová základna sloužily až do roku 2001.

 

Dnes v posádce Rožňava sídlí Prapor radiačnej, chemickej a biologickej ochrany (VÚ 7945) a Raketometný oddíl (VÚ 8024) Slovenské armády a obě jednotky jsou (byť asi si jinými úkoly) nasazovány do zahraničních misí (např. Afghánistán nebo demarkační line na Kypru).

Upraveno 17. května 2011 uživatelem Petr_P

[accutron]

Předmět: Ciferník hodinek PRIM, hrad Krásna Hôrka a město Rožňava

 

Na hradě skutečně v moderních dějinách vojenská posádka nebyla. Takže malbu mohl udělat nějaký místní rodák nebo například na ?zakázku? nějaký lidový ?umělec? z romského slumu, který je hned pod hradem (v turistickém průvodci se o něm asi nedočtete).

 

Ale skutečně to mohl být také voják. V blízkém městě Rožňava (německy Rosenau, maďarsky Rozsnýo) jsou na jihovýchodním okraji tále aktivní kasárna. Hrad Krásna Hôrka horka je od nich východně zhruba 6 km vzdušnou čarou. Takže i z kasáren je na něj asi vidět, nemluvě o různých cvičištích a střelnicích, které má nebo měl každý útvar někde poblíž za městem. V případě posádky Rožňava to byla (je?) dokonce dělostřelecká střelnice Brzotín.

 

Pro případné další pátrání velmi záleží na dataci toho ciferníku, respektive na dataci, kdy byl přemalován.

 

Je zajímavé, že město Rožňava a přilehlý hrad Krásna Hôrka za poslední století docela často měnil státní příslušnost. Historicky jde o území patřící do uherského království (do roku 1918), v letech 1918-1939 bylo součástí Československa, v letech 1939-1945 nebylo součástí Slovenského státu, ale uzemím Maďarska. Po roce 1945 opět patří Československu až do vzniku Slovenské republiky v roce 1993.

 

Při detailním pohledu přítomnost vojenských útvarů v období Českolovenska lze nalézt svědectví o poměrně zajímavé historii.

 

Rožňava byla vzhledem ke své strategické pozici u maďarské hranice tradičním posádkovým městem československé armády. V roce 1919 musela československá branná moc v konfliktu s Madarskem toto území znovu vybojovat a v meziválečném Československu zde pak sídlily prvolininové pluky.

 

Po druhé světové válce, respektive za studené války, kdy hlavní bojové svazky československé lidové armády byly na území Čech, se na Slovensku dislokovaly jen záložní nebo školní útvary. Výjimkou asi nebyla ani Rožňava. Který útvar zde sídlil od poloviny 50. let (tedy od doby, kdy už se vyráběly hodinky PRIM) až do roku 1968 se mi dosud zjistit nepodařilo.

 

Srpen 1968 znamenal zvrat nejen pro Československo ale také pro Rožňavskou posádku. Ta se v roce 1969 stala domovem 126. Gardového střeleckého pluku z 30. Gardové motostřelecké divize ze svazku Střední skupiny Sovětských vojsk. Sovětská vojska, zde ?dočasně? sídlila až do prosince 1990.

 

Následujícím nájemník se v roce 1991 stala opět československá armáda ? tentokrát 14. protiletadlový raketový pluk a 171. protiletadlový raketový pluk, které byly do Rožňavy přesunuty z Čech. Oba pluky se v roce 1993 staly součástí ozbrojených sil Slovenské republiky, kde pod označením 35. protiletadlová raketová základna sloužily až do roku 2001.

 

Dnes v posádce Rožňava sídlí Prapor radiačnej, chemickej a biologickej ochrany (VÚ 7945) a Raketometný oddíl (VÚ 8024) Slovenské armády a obě jednotky jsou (byť asi si jinými úkoly) nasazovány do zahraničních misí (např. Afghánistán nebo demarkační line na Kypru).

 

Dokonalá analýza. Jako vždy. Klobou dolů.

Hodinky mají kal.521, takže musely být vyrobeny v polovině resp. druhé polovině 60-tých let.

[Tyg80]

Omlouvám se za možná blbej dotaz, ale proč všichni předpokládáte, že to dělal voják?

Dík :-)

[accutron]

Omlouvám se za možná blbej dotaz, ale proč všichni předpokládáte, že to dělal voják?

Dík :-)

 

Můj předpoklad vychází z toho, že ve své sbírce mám už několik primek, které mají obdobně pomalovaný číselník a vždy tam jsou uvedeny roky základní vojenské služby např. "Mariánské Lázně 1967-1968".

[stanik73]

Můj předpoklad vychází z toho, že ve své sbírce mám už několik primek, které mají obdobně pomalovaný číselník a vždy tam jsou uvedeny roky základní vojenské služby např. "Mariánské Lázně 1967-1968".

 

Jedny takové "vojenské-pohraniční" už jsem sem dával, jsou přesně takové jak popisuje Accutron .

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

[Xpak]

Mám takových hodinek víc, některé jsem nafotil zde: http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/14316-jsou-to-vojenske-hodinky/

Někdo napsal letopočet, někdo i číslo útvaru, někdo namaloval jen hlásku....

[cigi]

Vynikající příklad autentického lidového umění 2. poloviny 20. století ve střední Evropě Pamatuji se , jak jsem podobné artefakty, nejčastěji ovšem portréty přítelkyň, případně Ivety Bartošové, podle foto vyráběl na vojně na zakázku. Můj zručnější kolega měl bartošku tak v ruce, že ji v poho zmák i bez fotky - za celou vojnu si nekoupil jediný cigára, bufet měl, kdy si zamanul ....

 

Myslím, že to opravdu stojí za sbírání, je to autentický projev a o komunismu to dost vypovídá.

 

Konkrétní hodinky jsou opravdu šperk - hrad je fakt vypodobněn perfektně, musím ocenit, že autor měl jistě přirozený talent, protože ač zjevně neškolen, s bravurou vyhmátl všechny charakteristické znaky toho hradu , a to do miniatury - vynikající kousek. I to lemování kytičkama a vůbec kompozice a barevné sladění - dóst dobrý. Skoro bych měl podezření, že to udělal podle nějakého turistického medajlonu, talíře, jestli se to tedy v tý době už dělalo.

 

A precizní Petrova práce s identifikací - že by nám tu množili vyšetřovatelé ??

Upraveno 18. května 2011 uživatelem cigi

[docent_tecka]

cigi - moc to nechval, nebo po tom bude takova poptavka az to zacne ve velkem delat ing. hnevsa

[cigi]

jen do toho !! Najít pěkný motiv a roky na vojně a jede se ve velkým :D