Nože

[Conrad]

Tak to dopadne, když se otvírají vlákna s tématy, na která jsou jiná fóra ...

 

No i když si o Budo-vě způsobu argumentace myslím své stojí za to podotknout,že ve vláknech o hodinkách byly ostřejší střety.

Upraveno 27. ledna 2009 uživatelem Conrad

[indigo]

Mám CIKRTA a jsem sním spokojen, lepší nůž jsem zatím nedržel v ruce CR6752 CRKT POINT GUARD

Upraveno 29. ledna 2009 uživatelem indigo

[BUBÁK]

Mám CIKRTA a jsem sním spokojen, lepší nůž jsem zatím nedržel v ruce CR6752 CRKT POINT GUARD

 

C.R.K.T.- Columbia River Knife & Tool, jsou kvalitní nože, za dobrou cenu. Zvlášt, za povšimnutí stojí nože řady M-16, M-21.

V Čr se bohužel vyskytují spousty napodobenin nožů C.R.K.T, takže, v Čr nakupovat pouze od ověřených prodejců.

[indigo]

A noze-nuz.com bys doporučil , nebo ne ?

[BUBÁK]

A noze-nuz.com bys doporučil , nebo ne ?

 

Nože-nůž, p. Šulc= originály za přijatelnou cenu. Z osobních zkušeností, solidní prodejce.

Pozor je třeba si dát, v některých kamenných obchodech se zbraněmi, armyshopech, apod.

Na netu, je padělky nožů v posl. době zaplaveno např. Aukro.

 

[JohnDoeX]

Noze-nuz je dobrej obchod.

Dalsi spolehlivy (vyzkouseny) Highlife

[candát]

A noze-nuz.com bys doporučil , nebo ne ?

 

Zdravím, nože-nůž mohu z několikanásobné zkušenosti jen a jen doporučit. Naprosto profesionální, ochotné jednání, rychlost dodání zboží fantastická (jeden den v odpoledních hodinách objednáno, druhý den dopoledno dodáno!!!!).

[THX1138]

Pokud se pánové neurazí, zde je pár mých postřehů ze života milovníka ostré oceli. Tomu aspoň rozumím líp než hodinkám:) :

Noze-nuz.com mohu taky doporučit, už jen kvůli nabídce. Také tam jsou dobré obecné informace. A kupujte levné Fällkniven dokud jsou! Výrobce dost zvedl ceny!

Fällkniven je velice dobře hodnocený švédský výrobce. Některé modely dlouhá léta vyvíjel pro armádu. Design nikoho neurazí, kvalita už vůbec ne. Používá japonskou práškovou ocel VG-10, nebo ještě lepší (a dražší) 3G. Práškové oceli mají spoustu předností, snad až na nižší houževnatost. Ale to se řeší laminováním do měkčích vrstev. Koho to zajímá víc, tak ať si zagůglí.

 

I Kizlyar má hezké a dobré nože, pokud přehlédneme leptané a vojenské modely.

 

Spyderco není špatný, u pár modelů dokonce používá ZDP-189, jednu z nejlepších nožířských ocelí (samozřejmě práškovou), ne-li nejlepší. Akorát ten design se mi moc nelíbí...

 

Kdyby někdo pomýšlel o Cold Steel tak ať ty peníze radši propije. I když někdy lepší nějaký nůž než žádný. Když si mě kdysi vyhlídla tlupa ožralých hooligans, tak mi právě věčně tupý Cold Steel pomáhal za útěku dodržovat "bezpečnou vzdálenost".

 

Akorát mě zarazilo, že se milovníci ručně šitých řemenů a švýcarských strojků zcela nenadchli pro ručně vyráběné originály? Češko a Slovensko jsou (v určitých kruzích) známé dlouhou nožířskou tradicí a sehnat skutečně kvalitního nožíře zde není problém. Navíc cena takového nože dosahuje zlomku IWCček...

 

Ani nůž z damašku (obvykle;)) nevyjde dráž.

Mimochodem, nedávno mi kamarád studující materiálové technologie říkal, že v damaškových ocelích se člověku vůbec poprvé podařilo vytvořit uhlíkové nanotrubičky, byť jen několik atomů krátké. Nejspíše to ale nebylo u damškové oceli, jak se označuje ocel s výraznou strukturou, ale u tzv. překládané, což neznamená to samé, neboť zde struktura nemusí být téměř vidět. Prvně totiž šlo člověku ne o vzhled, ale o přetínání padajících hedvábných šátků. Ano, snad nejdéle takto kovají Japonci. Některé katany mají čepel až z milionů vrstev a výroba trvá i několik let. Překládaná ocel má výrazně lepší vlastnosti než normální, bonusem je pak vzhled. Nevýhodou je, že tradičně se samozřejmě používá uhlíková ocel, která má sice lepší vlastnosti než nerez, ovšem až na odolnost proti oxidaci. Uhlíková ocel se tudíž na denní nošení příliš nehodí. Existují ale i uhlíkové oceli, které mají vyšší míru odolnosti proti oxidaci. Ručně vyráběné japonské nože se dají sehnat, cena je však výrazně vyšší než u výrobků srovnatelné úrovně od českých nožířů či nožů průmyslově vyráběných.

 

Ještě bych rád upozornil na nevhodnost zoubkovaných, vroubkovaných a podobných ostří. Význam mají u nožů určených na řezání popruhů a lan, např. u záchranných nožů, či jako druhá čepel zavíracích nožů. Oproti dobře nabroušenému noži to není, při správné technice řezání, až takový rozdíl a zranění způsobené rovným ostřím se lépe hojí (berme to jako výhodu). Jejich broušení je dost obtížné a v domácích podmínkách někdy prakticky nemožné. Zoubky mají navíc tendenci se vylamovat.

 

Broušení nožů je téma velice zapeklité, s množstvím zcela rozdílných názorů. Ocílkou nic nezkazíme, v kuchyni je téměř nutností. Keramické a diamantové tyčinky nejsou na cestách taky na škodu. Rozdíl mezi nimi a ocílkou (tou ocelovou) je ten, že ocílka ostří zarovnává, zatímco ostatní materiály ubrušují. Avšak u nožů zakalených na vysokou tvrdost už ocílka ztrácí na účinnosti.

Nikdy nedávejte nůž na přebroušení někomu, u koho si nejste 100% jisti že to FAKT umí. Obzvlášť ne na brusku, která má navíc smysl jen při těžkých poškozeních ostří. S trochou pečlivosti si dokáže nůž nabrousit každý sám.

Brousit je vhodné na mokro. I při ručním broušení na sucho se může vrchol ostří odkalit, byť je nůž samotný sotva vlažný.

Kvalitní klasikou jsou opět japonské kameny na mokré broušení, skvělých výsledků se dá dosáhnout i na smirkových papírech za pár korun!

Samotnou techniku zde nebudu rozebírat, ať si každý vybere co mu nejvíc vyhovuje. Na knife.cz toho je naspáno už dost.

[THX1138]

A ještě k příspěvkům:

 

Někdo tady hanil "ovčí kopýtko". Na některé činnosti, například vyřezávání, je zcela rovné ostří ideální. A ostatní činnosti se s ním dají provádět též dobře. Pokud s ním ovšem nechceme propichovat zlé lidi, ale na ně mají pastevci psy.

 

Tanto čepele jsou na tom co do užitku podobně, ovšem s vysokou účinností při práci s "živým materiálem". Přesto však je normální ostří daleko praktičtější.

[indigo]

A nějaké konkrétní modely co se ti líbí, které bys doporučil ?

[Traveller]

A nějaké konkrétní modely co se ti líbí, které bys doporučil ?

 

Mrkni zde a pokud se ti nějaký zalíbí, tak ti o něm dám více info.

 

[BUBÁK]

Pokud se pánové neurazí, zde je pár mých postřehů ze života milovníka ostré oceli. Tomu aspoň rozumím líp než hodinkám:) :

Noze-nuz.com mohu taky doporučit, už jen kvůli nabídce. Také tam jsou dobré obecné informace. A kupujte levné Fällkniven dokud jsou! Výrobce dost zvedl ceny!

Fällkniven je velice dobře hodnocený švédský výrobce. Některé modely dlouhá léta vyvíjel pro armádu. Design nikoho neurazí, kvalita už vůbec ne. Používá japonskou práškovou ocel VG-10, nebo ještě lepší (a dražší) 3G. Práškové oceli mají spoustu předností, snad až na nižší houževnatost. Ale to se řeší laminováním do měkčích vrstev. Koho to zajímá víc, tak ať si zagůglí.

 

I Kizlyar má hezké a dobré nože, pokud přehlédneme leptané a vojenské modely.

 

Spyderco není špatný, u pár modelů dokonce používá ZDP-189, jednu z nejlepších nožířských ocelí (samozřejmě práškovou), ne-li nejlepší. Akorát ten design se mi moc nelíbí...

 

Kdyby někdo pomýšlel o Cold Steel tak ať ty peníze radši propije. I když někdy lepší nějaký nůž než žádný. Když si mě kdysi vyhlídla tlupa ožralých hooligans, tak mi právě věčně tupý Cold Steel pomáhal za útěku dodržovat "bezpečnou vzdálenost".

 

Akorát mě zarazilo, že se milovníci ručně šitých řemenů a švýcarských strojků zcela nenadchli pro ručně vyráběné originály? Češko a Slovensko jsou (v určitých kruzích) známé dlouhou nožířskou tradicí a sehnat skutečně kvalitního nožíře zde není problém. Navíc cena takového nože dosahuje zlomku IWCček...

 

Ani nůž z damašku (obvykle;)) nevyjde dráž.

Mimochodem, nedávno mi kamarád studující materiálové technologie říkal, že v damaškových ocelích se člověku vůbec poprvé podařilo vytvořit uhlíkové nanotrubičky, byť jen několik atomů krátké. Nejspíše to ale nebylo u damškové oceli, jak se označuje ocel s výraznou strukturou, ale u tzv. překládané, což neznamená to samé, neboť zde struktura nemusí být téměř vidět. Prvně totiž šlo člověku ne o vzhled, ale o přetínání padajících hedvábných šátků. Ano, snad nejdéle takto kovají Japonci. Některé katany mají čepel až z milionů vrstev a výroba trvá i několik let. Překládaná ocel má výrazně lepší vlastnosti než normální, bonusem je pak vzhled. Nevýhodou je, že tradičně se samozřejmě používá uhlíková ocel, která má sice lepší vlastnosti než nerez, ovšem až na odolnost proti oxidaci. Uhlíková ocel se tudíž na denní nošení příliš nehodí. Existují ale i uhlíkové oceli, které mají vyšší míru odolnosti proti oxidaci. Ručně vyráběné japonské nože se dají sehnat, cena je však výrazně vyšší než u výrobků srovnatelné úrovně od českých nožířů či nožů průmyslově vyráběných.

 

Ještě bych rád upozornil na nevhodnost zoubkovaných, vroubkovaných a podobných ostří. Význam mají u nožů určených na řezání popruhů a lan, např. u záchranných nožů, či jako druhá čepel zavíracích nožů. Oproti dobře nabroušenému noži to není, při správné technice řezání, až takový rozdíl a zranění způsobené rovným ostřím se lépe hojí (berme to jako výhodu). Jejich broušení je dost obtížné a v domácích podmínkách někdy prakticky nemožné. Zoubky mají navíc tendenci se vylamovat.

 

Broušení nožů je téma velice zapeklité, s množstvím zcela rozdílných názorů. Ocílkou nic nezkazíme, v kuchyni je téměř nutností. Keramické a diamantové tyčinky nejsou na cestách taky na škodu. Rozdíl mezi nimi a ocílkou (tou ocelovou) je ten, že ocílka ostří zarovnává, zatímco ostatní materiály ubrušují. Avšak u nožů zakalených na vysokou tvrdost už ocílka ztrácí na účinnosti.

Nikdy nedávejte nůž na přebroušení někomu, u koho si nejste 100% jisti že to FAKT umí. Obzvlášť ne na brusku, která má navíc smysl jen při těžkých poškozeních ostří. S trochou pečlivosti si dokáže nůž nabrousit každý sám.

Brousit je vhodné na mokro. I při ručním broušení na sucho se může vrchol ostří odkalit, byť je nůž samotný sotva vlažný.

Kvalitní klasikou jsou opět japonské kameny na mokré broušení, skvělých výsledků se dá dosáhnout i na smirkových papírech za pár korun!

Samotnou techniku zde nebudu rozebírat, ať si každý vybere co mu nejvíc vyhovuje. Na knife.cz toho je naspáno už dost.

 

 

Koukám, že nožům docela rozumíš, ale:

1) Fallkniven , nevyvíjel, ,,dlouhá léta modely?- nože pro armádu, pouze v r.1995, vyhrál armádní tendr na nože pro letectvo ? nůž F1. Fallkniven má celkem dobré nože( některé předražené), čepele, jsou ve většině vyráběné v Japonsku.

2) VG-10, není prášková ocel (ocel vyráběná práškovou technologií)

3) 3G je Super Gold Powder Steel ?SGPS, prášková, nerezová ocel

4) Práškové oceli, naopak, mají, až 2x vyšší dynamickou houževnatost, než běžné-martenzitické oceli

5) Laminovánín, řeší Fallkniven, spíš ekonomickou stránku( nižší spotřeba, dražší VG-10), 420, na bocích nože tolik nestojí, jejich dřívější produkce byla full VG-10, i když VG-10 vykazuje menší odolnost vůči dynamickému namáhání.

6) Na zoubkované ostří se prodávají kónické brousky s kulatým profilem, http://www.highlife.cz/dmt-diafold-na-zuba...stri-hruby-v843 , nabroušení není velký problém, zoubky se při běžném používání nevylamují.

7) ,,I při ručním broušení na sucho se může vrchol ostří odkalit,,- tak, tohle jsem teda, ještě nikdy neslyšel, při broušení na brusce, se ostří může vyhřát, ale při broušení z ruky, ne.

8) Při broušení na brouscích funguje voda, jako lubrikant, používá se také olej, nebo i petrolej

 

Tolik k informační hodnotě, tvého ,,odborného" článku, je tam toho víc, než jen ve výše uvedených bodech, ale zabývat se tím, je pro mě ztráta času.

Upraveno 31. ledna 2009 uživatelem BUBÁK

[THX1138]

Koukám, že nožům docela rozumíš, ale:

1) Fallkniven , nevyvíjel, ,,dlouhá léta modely"- nože pro armádu, pouze v r.1995, vyhrál armádní tendr na nože pro letectvo ? nůž F1. Fallkniven má celkem dobré nože( některé předražené), čepele, jsou ve většině vyráběné v Japonsku.

2) VG-10, není prášková ocel (ocel vyráběná práškovou technologií)

3) 3G je Super Gold Powder Steel ?SGPS, prášková, nerezová ocel

4) Práškové oceli, naopak, mají, až 2x vyšší dynamickou houževnatost, než běžné-martenzitické oceli

5) Laminovánín, řeší Fallkniven, spíš ekonomickou stránku( nižší spotřeba, dražší VG-10), 420, na bocích nože tolik nestojí, jejich dřívější produkce byla full VG-10, i když VG-10 vykazuje menší odolnost vůči dynamickému namáhání.

6) Na zoubkované ostří se prodávají kónické brousky s kulatým profilem, http://www.highlife.cz/dmt-diafold-na-zuba...stri-hruby-v843 , nabroušení není velký problém, zoubky se při běžném používání nevylamují.

7) ,,I při ručním broušení na sucho se může vrchol ostří odkalit,,- tak, tohle jsem teda, ještě nikdy neslyšel, při broušení na brusce, se ostří může vyhřát, ale při broušení z ruky, ne.

8) Při broušení na brouscích funguje voda, jako lubrikant, používá se také olej, nebo i petrolej

 

Tolik k informační hodnotě, tvého ,,odborného" článku, je tam toho víc, než jen ve výše uvedených bodech, ale zabývat se tím, je pro mě ztráta času.

 

Nesnažil jsem se tady vytáhnout "odborným" článkem, ale aspoň trochu poradit, kdyby to někoho zajímalo. Samozřejmě je jen dobře, pro mě i pro všechny kdo by se tím chtěli řídit, že jsi v tom našel chyby. Ale jsou i příjemnější způsoby jak si potěšit ego než někoho shazovat (viz uvozovky a smajlíky, možná i samotná existence přispěvku).

Ještě bych se trochu ohradil k některým opravám:

1) Modely A1 a F1 vyvíjel 10 let, což mi u nožů přijde docela dost (zdroj: A. E. Hartink, The Complete Encyclopedia of Knives)

4) Blbě jsem to napsal, při tvrdosti na kterou se zakalují už bývají křehčí (méně houževnaté) než běžné nerezi, ovšem zakalované na podstatně nižší tvrdost. Tohle samozřejmě neplatí vždy a obráceně to může být klidně v 50% případů. IMHO.

5) Spíš zabil dvě mouchy jednou ranou. Viděl jsem destrukční testy a 420ka měla docela vliv.

6) Tímhle zdaleka nenabrousíš všechny typy ostří, natožpak rovnoměrně. A když už, tak hodně pracně. To spíš si pořídit speciální brousek od výrobce toho kterého nože. Vylamování záleží případ od případu, především na rozteči. Každopádně zoubek se ti vylomí daleko snáž než část rovného ostří, navíc je vetšinou vytvořen jednostranným výbrusem (=1/2 úhel). Při krájení chleba to ale většinou nehrozí (pokud není z nejmenovaného supermarketu:D).

Krom toho, i když je zoubkovaná pouze část ostří, tak je to zpravidla ta u rukojeti, kterou ovšem děláme spoustu činností jako je například vyřezávání, stahování izolace atp. A na to nejsou zobky zrovna ideální.

7) Promiň, ale vycházím z informací od člověka, který tomu asi bude rozumět víc než my. "Ale již při značně nižších teplotách (150°C), může popouštění oceli a rozptyl uhlíku výrazně snížit výdrž čepele. Když ostří dosáhne této teploty, samotná čepel je často na dotek jen mírně teplá." Zdroj: Michal Molín

8) Jo, odplavuje bordel a ochlazuje, zase dvě mouchy. A narozdíl od oleje a petroleje všechno tak nezasviní, to je jediný významný rozdíl. Japonci to tak dělají odjakživa a vzhledem k tomu, tak to v tomto oboru dotáhli jim nebude na škodu věřit.

 

Tak doufám, že se urazil jen jeden člověk a ostatní jsou zas o něco moudřejší.

[BUBÁK]

Nesnažil jsem se tady vytáhnout "odborným" článkem, ale aspoň trochu poradit, kdyby to někoho zajímalo. Samozřejmě je jen dobře, pro mě i pro všechny kdo by se tím chtěli řídit, že jsi v tom našel chyby. Ale jsou i příjemnější způsoby jak si potěšit ego než někoho shazovat (viz uvozovky a smajlíky, možná i samotná existence přispěvku).

Ještě bych se trochu ohradil k některým opravám:

1) Modely A1 a F1 vyvíjel 10 let, což mi u nožů přijde docela dost (zdroj: A. E. Hartink, The Complete Encyclopedia of Knives)

4) Blbě jsem to napsal, při tvrdosti na kterou se zakalují už bývají křehčí (méně houževnaté) než běžné nerezi, ovšem zakalované na podstatně nižší tvrdost. Tohle samozřejmě neplatí vždy a obráceně to může být klidně v 50% případů. IMHO.

5) Spíš zabil dvě mouchy jednou ranou. Viděl jsem destrukční testy a 420ka měla docela vliv.

6) Tímhle zdaleka nenabrousíš všechny typy ostří, natožpak rovnoměrně. A když už, tak hodně pracně. To spíš si pořídit speciální brousek od výrobce toho kterého nože. Vylamování záleží případ od případu, především na rozteči. Každopádně zoubek se ti vylomí daleko snáž než část rovného ostří, navíc je vetšinou vytvořen jednostranným výbrusem (=1/2 úhel). Při krájení chleba to ale většinou nehrozí (pokud není z nejmenovaného supermarketu:D).

Krom toho, i když je zoubkovaná pouze část ostří, tak je to zpravidla ta u rukojeti, kterou ovšem děláme spoustu činností jako je například vyřezávání, stahování izolace atp. A na to nejsou zobky zrovna ideální.

7) Promiň, ale vycházím z informací od člověka, který tomu asi bude rozumět víc než my. "Ale již při značně nižších teplotách (150°C), může popouštění oceli a rozptyl uhlíku výrazně snížit výdrž čepele. Když ostří dosáhne této teploty, samotná čepel je často na dotek jen mírně teplá." Zdroj: Michal Molín

8) Jo, odplavuje bordel a ochlazuje, zase dvě mouchy. A narozdíl od oleje a petroleje všechno tak nezasviní, to je jediný významný rozdíl. Japonci to tak dělají odjakživa a vzhledem k tomu, tak to v tomto oboru dotáhli jim nebude na škodu věřit.

 

Tak doufám, že se urazil jen jeden člověk a ostatní jsou zas o něco moudřejší.

 

Nechtěl jsem Tě, nijak shazovat, pokud to tak chápeš, tak se hluboce omlouvám.

Ten článek, mě prostě připadl chaotický a s chybami, tak jsem se k tomu vyjádřil.

Děkuji za Tvoji odpověď, zde je moje, trochu detailnější:

 

ad1) ,,Nože A1 a F1, byly vyvinuty po desetiletém, testování?, takto přesně zní věta, na str.125 (A. E. Hartink, Velká encyklopedie nožů), kterou uvádíš jako zdroj. Ty píšeš: Modely A1 a F1 vyvíjel 10 let.; Psal jsem, v původním příspěvku o noži F1. Na str. 126(výše, uvedené encyklopedie), se píše: Nůž F1 , je první model, který začala firma Fallkniven vyrábět v roce 1984. ( V roce 1984 firma Fallkniven vznikla) To znamená, že F1, byla vyvíjena, ještě, před vznikem samotné firmy Fallkniven. Tendr na nože pro armádu byl v roce 1995.

 

ad4) Tomu, co jsi napsal nerozumím. Nedává mě to smysl. Znovu opakuji, k práškovým ocelím:

 

Práškové oceli, naopak, mají, až 2x vyšší dynamickou houževnatost, než běžné-martenzitické oceli.

 

Přednosti ocelí práškové metalurgie :

? jemná, stejná struktura. karbidů

? vysoká isotropie, stejné mech. vlastnosti v podélné a příčném směru

? vynikající houževnatost i při vysokých tvrdostech

? minimálni změny isotropie při tep. zpracování, tvarově stálá

? zlepšená brousitelnost a to díky jemnosti primárních karbidů

? vysoká čistota ? dobrá leštitelnost

? vysoká otěruvzdornost díky obsahu C a V a díky tomu dobrá stálost řezných ploch

 

ad5) První produkční řada nožů Fallkniven např. F1, měla čepele z oceli ATS 34, následně začala výroba nožů z full VG-10, potom z laminované VG-10, atd. Ti, kteří mají nože z full VG10 a laminát VG10, v tom rozdíl nevnímají. Ty testy, jsem také viděl, není tam , ale srovnání VG 10 a laminátu VG10.

 

ad6) Ten brousek, z odkazu, je právě na zoubkované ostří ideální.Zoubky u kvalitních nožů, se při běžném používání nevylamují, je jedno, jakou mají rozteč. Osobně, mám radši hladké ostří, bez zoubků.

 

Ad7) Ty jsi psal: ,,I při ručním broušení na sucho se může vrchol ostří odkalit,,

 

Na to, jsem odpověděl: tak, tohle jsem teda, ještě nikdy neslyšel, při broušení na brusce, se ostří může vyhřát, ale při broušení z ruky, ne.

 

Potom, jsi odpověděl : Molín- zdroj píše: "Ale již při značně nižších teplotách (150°C), může popouštění oceli a rozptyl uhlíku výrazně snížit výdrž čepele. Když ostří dosáhne této teploty, samotná čepel je často na dotek jen mírně teplá." Zdroj: Michal Molín

 

 

Co píše Molín, tomu rozumím, ale není tam nic o odkalení (tento termín, neznám), vrcholu ostří, o kterém jsi psal Ty.

 

Ad8) Přidáním lubrikantu (vody, petroleje, nebo oleje) vymýváme odbroušené částice a zachováváme brusný efekt brusného kamene. Zdroj: M. Molín

U ručního broušení, není třeba ochlazování řešit.

 

Tak doufám, že se neurazil, ani jeden člověk a všichni máme více informací.

Upraveno 1. února 2009 uživatelem BUBÁK

[Onisan]

Vidím, že se o nožím budu muset ještě něco doučit ... Spousta zajímavých informací které najdou uplatnění během praktckého života s nožem

[Traveller]

K tomu zoubkovanému ostří. Je velký rozdíl mezi značkami. Třeba CS dělá jemné zoubky, ostatní jako BM nebo Spyderco, Kershaw zase jiné - větší. Osobně se mi taky na čepeli moc nelíbí (ani na jejím začátku), ale z vlastní zkušenosti musím říct, že se hodí ve více případech. Při intenzivním používání nože totiž zůstávají déle ostré než zbyek čepele. Takže se nehodí jen na řezání provazů a látek, jak se všude píše, ale i na ostatní materiály (tedy tam, kde není potřeba rovný řez).

[Beladona]

S noži je podobný problém jako s hodinkami....

Lépe zkusit před koupí v ruce (či na ruce) (možná důležitější rada do začátku než pojednání o práškové oceli)

Koneckonců těch paralel s hodikami není tak málo......

V kamenných obchodech ale zdaleka nenarazíte na veškerý zajímavý sortiment.

Pokud ano, vyzkoušejte a kupujte přes internet ušetříte stejná procenta jako u hodinek.

Jako typ do debaty doporučuji uznávanou firmu Ontario slušnej zavírák Rat 1.

 

[THX1138]

...

 

OK, sarkasmy na fóru budu brát jako úzus.

 

Testování nože jsem si představoval tak, že na začátku jim nějaký dají a v průběhu ho podle požadavků pozměňují. Jak to bylo doopravdy nevím, asi jim napíšu dopis.

 

Můj dojem je takový, že nože z práškových ocelí se radši lámou, případně se jim vylamuje ostří. Údaj o vyšší houževnatosti je dle mě vztažen k tvrdosti, což je také logické. Práškové oceli se zakalují na vyšší tvrdost, čímž se rozdíl stírá a ve výsledku může být čepel samotná míň houževnatá. To jsou pouze mé dojmy a názory, takže budu rád když mi to někdo znalejší potvrdí či vyvrátí.

 

Jinak, destruktivní testy jsou na knifetests.com. Je to prasárna, ale člověk se tam dozví to, co by na vlastní zkušenost nerad zjišťoval.

Jako survival nůž bych si možná vybral Busse, ukázal se jako prakticky nezničitelný, navíc má správnou velikost (čepel 20 cm;)).

 

Ne na všechny zoubky sedne kruhový brousek. A brousit tímto ty s roztečí okolo 1mm bych nechtěl. Pro zachování správného poloměru by se navím brouskem mohlo akorát otáčet...

Např. při sekání jsou právě zoubky docela namáhané. Není to sice činnost, kterou by člověk běžně se zavírákem dělal, ale někdy se tomu nevyhne.

 

Molín pokračuje: "...Možnost přehřátí se zvyšuje s tvrdostí a obsahem uhlíku v oceli. Výjimku tvoří pouze rychlořezná ocel. Proto doporučujeme ruční broušení za mokra, nebo použití stroje chlazeného vodou, kde nedochází k výraznému ohřátí oceli."

Kdybych měl dláta za 2500/kus, tak si na ně dávám velkej pozor.

Pojem "odkalení" se mezi laiky (mezi které samo patřím) mám dojem běžně používá. Tak proto ten pojem. Technicky se samozřejmě jedná o popouštění.

 

P.s.: Doufal jsem, že se urazí MAXIMÁLNĚ jeden člověk, tak sorry za nepřesnou formulaci.

--- --- ---

 

Zrovna volba rukojeti mě napadla krátce po vypnutí počítače. Rozhodně platí vzít do ruky a představit si co nejvíc úchopů, které můžeme při používání nože potřebovat (nezkoušet na prodavači!). Určitě bych doporučil rukojeť vzadu nahoře zaoblenou. Pokud tlačíme na nůž a opírame se dlaní o toto místo, tak je velice nepříjemné, pokud nůž tlačí na oplátku nás. U větších nožů je důležitý nějaký zobáček na rukojeti vzadu dole, aby nůž při sekání držel v ruce.

Záštitu bych v zájmu univerzálnosti nože nahradil nejakým tím vybráním či výstupkem. Přece jenom to míň překáží.

 

Na jemnější práci je výborná takováto rukojeť, tato konkrétně od Romana "Blacka" Švarce:

 

A mě osobně se třeba velice líbí tento nůž (až na ten potisk), od Grohmann Knives:

Upraveno 1. února 2009 uživatelem THX1138

[Conrad]

OK, sarkasmy na fóru budu brát jako úzus.

 

Testování nože jsem si představoval tak, že na začátku jim nějaký dají a v průběhu ho podle požadavků pozměňují. Jak to bylo doopravdy nevím, asi jim napíšu dopis.

 

Můj dojem je takový, že nože z práškových ocelí se radši lámou, případně se jim vylamuje ostří. Údaj o vyšší houževnatosti je dle mě vztažen k tvrdosti, což je také logické. Práškové oceli se zakalují na vyšší tvrdost, čímž se rozdíl stírá a ve výsledku může být čepel samotná míň houževnatá. To jsou pouze mé dojmy a názory, takže budu rád když mi to někdo znalejší potvrdí či vyvrátí.

 

Jinak, destruktivní testy jsou na knifetests.com. Je to prasárna, ale člověk se tam dozví to, co by na vlastní zkušenost nerad zjišťoval.

Jako survival nůž bych si možná vybral Busse, ukázal se jako prakticky nezničitelný, navíc má správnou velikost (čepel 20 cm;)).

 

Ne na všechny zoubky sedne kruhový brousek. A brousit tímto ty s roztečí okolo 1mm bych nechtěl. Pro zachování správného poloměru by se navím brouskem mohlo akorát otáčet...

Např. při sekání jsou právě zoubky docela namáhané. Není to sice činnost, kterou by člověk běžně se zavírákem dělal, ale někdy se tomu nevyhne.

 

Molín pokračuje: "...Možnost přehřátí se zvyšuje s tvrdostí a obsahem uhlíku v oceli. Výjimku tvoří pouze rychlořezná ocel. Proto doporučujeme ruční broušení za mokra, nebo použití stroje chlazeného vodou, kde nedochází k výraznému ohřátí oceli."

Kdybych měl dláta za 2500/kus, tak si na ně dávám velkej pozor.

Pojem "odkalení" se mezi laiky (mezi které samo patřím) mám dojem běžně používá. Tak proto ten pojem. Technicky se samozřejmě jedná o popouštění.

 

P.s.: Doufal jsem, že se urazí MAXIMÁLNĚ jeden člověk, tak sorry za nepřesnou formulaci.

--- --- ---

 

Zrovna volba rukojeti mě napadla krátce po vypnutí počítače. Rozhodně platí vzít do ruky a představit si co nejvíc úchopů, které můžeme při používání nože potřebovat (nezkoušet na prodavači!). Určitě bych doporučil rukojeť vzadu nahoře zaoblenou. Pokud tlačíme na nůž a opírame se dlaní o toto místo, tak je velice nepříjemné, pokud nůž tlačí na oplátku nás. U větších nožů je důležitý nějaký zobáček na rukojeti vzadu dole, aby nůž při sekání držel v ruce.

Záštitu bych v zájmu univerzálnosti nože nahradil nejakým tím vybráním či výstupkem. Přece jenom to míň překáží.

 

Na jemnější práci je výborná takováto rukojeť, tato konkrétně od Romana "Blacka" Švarce:

 

A mě osobně se třeba velice líbí tento nůž (až na ten potisk), od Grohmann Knives:

 

Pokus se nepletu je to model 1 resp.jeho limitovaná editka k výročí a tento model je i jako exponát v Museu moderního umění v NY.

[THX1138]

KRISTOVA NOHO!!! CO JE TO TAM ZA KOSY??? Ale aspoň je to vtipnější. Původně tam bylo toto: