Radek124 Odesláno 19. června 2018 Nahlásit Odesláno 19. června 2018 (upraveno) 2VojtaJ: To je jako tvrdit že rotor se při pohybu ruky ve vodorovné poloze nemůže natáhnout - zkusils to někdy? ...samozřejmě že může, automatický nátah je stejně tak dobře o dynamice pohybů zápěstí jako o gravitaci. Pomalý winder by toho v mikrogravitaci pochopitelně moc nenavrtěl - ale pokud jsou hodinky na živém kosmonautovi (který mimo jiné musí určitý počet minut denně i cvičit), pak je šance docela slušná. A nakonec: drtivá většina automatických strojků podporuje (a pro řádný restart po delším odložení dokonce vyžaduje) funkci ručního nátahu, což je věc která ve své době bývala (spolu se seřízením času) i v denním checklistu Jinak co se týče používání hodinek ve vesmíru (mechaniky, ladičky, automaty, quartz, digitálky...), jde o věc poplatnou své době. A to že se nám dnes marketéři (Omega, Fortis, Bulova...) snaží podsouvat že jejich muzeální mechaniky jsou v tomhle oboru "používané dodnes" je akorát draze placený Product Placement, maskující smutný fakt že za 50 let od dob cest na měsíc a prvního quartzového krachu se dál nepohnuli... A pro inspiraci pár "novodobějších" kousků z osmdesátek - reálná výbavička z dob Miru a Space Shuttle...(i přes rafiky jsou Speedmaster X33 digitální) Upraveno 19. června 2018 uživatelem Radek124
VojtaJ Odesláno 20. června 2018 Nahlásit Odesláno 20. června 2018 V 19. 6. 2018 v 21:14, bandicoot napsal: Proč by automat nemohl fungovat ve stavu beztíže? Rotor tu energii dostane pohybem, ne?Tak si zkus rotor roztočit naležato jen pohybem hodinek. Zkoušel jsem to a i docela prudké roztočení mělo za následek jen velmi malý pohyb rotoru. Musel bys ve stavu beztíže máchat dost prudce rukou, abys rotor alespoň trochu rozhýbal. Při normální činnosti rukou se bez gravitace skoro nehne. Proč se asi nedělají natahovače naplacato?
Radek124 Odesláno 23. června 2018 Nahlásit Odesláno 23. června 2018 No tak máš v těch svých račmenech přidřené ložisko. Na rozpohybování rotoru automatického nátahu "naplocho" stačí i relativně drobné (ale rychlé) pohyby typu "točení klikou kafemlejnku", žádné piruety a máchání rukou přitom dělat nemusíš. Všechno je jen o statistice toho jaké pohyby přes den děláš, je jasné že s levačkou permanentně odloženou na klávesnici toho s Etou na Fortiskách moc nenavrtíš ani při regulérní gravitaci (i proto jsem taky svého času poslal bílé Marinemastery dál).
Americkej Odesláno 23. června 2018 Nahlásit Odesláno 23. června 2018 Tak si prosvištíme slovíčka: Raketa, třetí Newtonův zákon akce a reakce, setrvačnost. O gravitaci ani prd.
VojtaJ Odesláno 1. července 2018 Nahlásit Odesláno 1. července 2018 V 23. 6. 2018 v 14:40, Radek124 napsal: No tak máš v těch svých račmenech přidřené ložisko. Na rozpohybování rotoru automatického nátahu "naplocho" stačí i relativně drobné (ale rychlé) pohyby typu "točení klikou kafemlejnku", žádné piruety a máchání rukou přitom dělat nemusíš. Všechno je jen o statistice toho jaké pohyby přes den děláš, je jasné že s levačkou permanentně odloženou na klávesnici toho s Etou na Fortiskách moc nenavrtíš ani při regulérní gravitaci (i proto jsem taky svého času poslal bílé Marinemastery dál).Přidřené ložisko určitě nemám. Ale jak jsi napsal sám, na roztočení rotoru naplocho stačí sice malé, ale RYCHLÉ pohyby. Jak často hýbeš tak rychle rukou? Pokud se podíváš na většinu videí z paluby ISS, raketoplánu a pod. zjistíš, že se astronauti pohybují většinou dost rozvážně a vláčně. Právě kvúli oné setrvačnosti, aby se tam ve stavu beztíže nepomlátili. Já to myslím spíš tak, že na Zemi se rotor díky gravitaci hýbe prakticky při každém pohybu rukou, ale ve stavu beztíže potřebuje tu setrvačnost. A ta je při běžném pohybu rukou dost malá. Kdybys dal hodinky do natahovače ve stavu beztíže nebo naplocho, tak i kdyby měnil smysl otáčení po každé otočce, tak pŕi rychlosti, jakou se otáčí, by se rotor otočil setrvačností max. o 1/2 otáčky. A to asi přeháním. Prostě na vyvolání setrvačnosti rotoru potřebuješ trochu švihu, kdež to na Zemi ti stačí prakticky jakýkoliv pohyb. Netvrdím, že by se ve vesmíru rotor nehýbal, ale bylo by to každopádně mnohem méně než na Zemi.
VojtaJ Odesláno 1. července 2018 Nahlásit Odesláno 1. července 2018 V 1. 7. 2018 v 10:07, VojtaJ napsal: Přidřené ložisko určitě nemám. Ale jak jsi napsal sám, na roztočení rotoru naplocho stačí sice malé, ale RYCHLÉ pohyby. Jak často hýbeš tak rychle rukou? Pokud se podíváš na většinu videí z paluby ISS, raketoplánu a pod. zjistíš, že se astronauti pohybují většinou dost rozvážně a vláčně. Právě kvúli oné setrvačnosti, aby se tam ve stavu beztíže nepomlátili. Já to myslím spíš tak, že na Zemi se rotor díky gravitaci hýbe prakticky při každém pohybu rukou, ale ve stavu beztíže potřebuje tu setrvačnost. A ta je při běžném pohybu rukou dost malá. Kdybys dal hodinky do natahovače ve stavu beztíže nebo naplocho, tak i kdyby měnil smysl otáčení po každé otočce, tak pŕi rychlosti, jakou se otáčí, by se rotor otočil setrvačností max. o 1/2 otáčky. A to asi přeháním. Prostě na vyvolání setrvačnosti rotoru potřebuješ trochu švihu, kdež to na Zemi ti stačí prakticky jakýkoliv pohyb. Netvrdím, že by se ve vesmíru rotor nehýbal, ale bylo by to každopádně mnohem méně než na Zemi.Omlouvám se, ale mobil mi uložil příspěvek ještě před dokončením, tak že tady je ještě jednou ve finální verzi. Přidřené ložisko určitě nemám. Ale jak jsi napsal sám, na roztočení rotoru naplocho stačí sice malé, ale RYCHLÉ pohyby. Jak často hýbeš tak rychle rukou? Pokud se podíváš na většinu videí z paluby ISS, raketoplánu a pod. zjistíš, že se astronauti pohybují většinou dost rozvážně a vláčně. Právě kvúli oné setrvačnosti, aby se tam ve stavu beztíže nepomlátili. Já to myslím spíš tak, že na Zemi se rotor díky gravitaci hýbe prakticky při každém pohybu rukou, ale ve stavu beztíže potřebuje tu setrvačnost. A ta je při běžném pohybu rukou dost malá. Kdybys dal hodinky do natahovače ve stavu beztíže nebo naplocho, tak i kdyby měnil smysl otáčení po každé otočce, tak při rychlosti, jakou se natahovač otáčí, by se rotor pouhou setrvačností moc netočil. Prostě na vyvolání setrvačnosti rotoru potřebuješ bez gravitace alespoň trochu švihu a navíc jen v konkrétním směru (otočka kolem podélné nebo příčne osy pouzdra hodinek je kničemu), kdež to na Zemi ti stačí i pomalý pohyb prakticky libovolným směrem. Netvrdím, že by se ve vesmíru rotor nehýbal, ale bylo by to každopádně o hodně méně než na Zemi.Mimochodem, abys vyzkoušel skutečný účinek setrvačnosti na rotor i na Zemi, musel bys hodinkami točit zcela vodorovně, protože jinak vliv gravitace nikdy nevyloučíš.
Lude Odesláno 25. července 2018 Nahlásit Odesláno 25. července 2018 Tady pěkně pan astronaut vysvětluje jak je to s gravitací na Mezinárodní vesmírné stanici. Ve výšce asi 400 kilometrů, kterou obývají astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici, je gravitační vliv Země 8,75 m/s2. To je asi jen o 11 % méně než 9,81 m/s2, což je hodnota tíhového zrychlení na povrchu Země. Astronauti přitom vypadají, že nic neváží a jen tak si plavou prostorem. To proto, že jsou ve volném pádu. Kosmická loď totiž na oběžné dráze klesá k Zemi kvůli gravitaci, ale také se pohybuje vpřed rychlostí dostatečně vysokou, takže výsledná trasa není přímá, ale jde o křivku kolem Země.Pokud je to vysvětlení na někoho složité, může si dál myslet, že na vesmírné stanici gravitace není. :-) zdrojhttps://www.forbes.com/sites/quora/2018/07/17/this-is-the-biggest-myth-about-outer-space-according-to-a-nasa-flight-controller/#14f2d41c712f
libor2002 Odesláno 31. července 2018 Autor Nahlásit Odesláno 31. července 2018 Hele, a resi se tu hodinky a nebo jak se kosmonauti v nulove gravitaci vykadej ve vesmiru?!
VojtaJ Odesláno 1. srpna 2018 Nahlásit Odesláno 1. srpna 2018 V 25. 7. 2018 v 6:19, Lude napsal: Tady pěkně pan astronaut vysvětluje jak je to s gravitací na Mezinárodní vesmírné stanici. Ve výšce asi 400 kilometrů, kterou obývají astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici, je gravitační vliv Země 8,75 m/s2. To je asi jen o 11 % méně než 9,81 m/s2, což je hodnota tíhového zrychlení na povrchu Země. Astronauti přitom vypadají, že nic neváží a jen tak si plavou prostorem. To proto, že jsou ve volném pádu. Kosmická loď totiž na oběžné dráze klesá k Zemi kvůli gravitaci, ale také se pohybuje vpřed rychlostí dostatečně vysokou, takže výsledná trasa není přímá, ale jde o křivku kolem Země.Pokud je to vysvětlení na někoho složité, může si dál myslet, že na vesmírné stanici gravitace není. :-) zdrojhttps://www.forbes.com/sites/quora/2018/07/17/this-is-the-biggest-myth-about-outer-space-according-to-a-nasa-flight-controller/#14f2d41c712fAno, na vesmírné stanici gravitace je. To uznávám. Ale na náš problém s funkcí automatického natahování to přece žádný vliv nemá. Protože i když na té oběžné dráze gravitace působí, je díky pohybu stanice její vliv na posádku vyrušen, tak že na palubě panuje reálný stav beztíže. Je sice vyvolaný pohybem, ale pro všechno a všechny na palubě je to stejné, jako kdyby se pohybovali tam, kde gravitace není vůbec.
misoo Odesláno 2. srpna 2018 Nahlásit Odesláno 2. srpna 2018 (upraveno) ... proste ked kdekolvek (aj v bezgravitacnom priestore) pohnes hodinkami, tak zmena smeru vyrvori "kineticku energiu" a ta rozhybe rotor. takze aj na iss sa daju pohybom hodinky natiahnut. pohybu je tam akurat menej, lebo odpada pohyb ked sa rotor hybe gravitáciou, ale ak kozmonaut dostatocne hybe rukou, nemusi ich natahovat korunkou. Upraveno 2. srpna 2018 uživatelem misoo
Doporučené příspěvky
Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat
Vytvořit účet
Vytvořte si nový účet. Je to snadné!
Vytvořit nový účetPřihlásit se
Máte již účet? Zde se přihlaste.
Přihlásit se