Ivan Lelák Odesláno 28. září 2016 Autor Nahlásit Odesláno 28. září 2016 Lehká odbočka - tyhle hodinky mohou za to, že mám Pro Treky - Avocet Vertech Pilot. Mám je přes 20 let, dávno bez baterky a také tlakový senzor začal blbnout. Chyběl solár, seřizování rádiem i další věci, ale jinak uměly dost věcí co Pro Treky a byl jsem s nimi spokojen. Ale je fakt, že po těch letech si už nepamatuji detaily a dnešní hodinky jsou nejspíš dál.
Ivan Lelák Odesláno 29. září 2016 Autor Nahlásit Odesláno 29. září 2016 Ještě doplním příklady využití výškoměru - jde o outdoorové hodinky, takže horolezectví, treky, lyžování, využít se dá i v letectví a dalších činnostech. Buď ke statistickým údajům nebo pro zajímavou informaci, kolik a kam jsem při nejrůznějších činnostech nastoupal/naklesal, jak vysoký je kopec nebo barák, ale může i pomoci. Třeba v divočině, kdy jdu po pěšině, na určitém místě zaznamenám referenční výšku, ve které najdu při návratu třeba odbočku (znáte to, jak je něco cestou tam vidět, ale při cestě zpět to zřetelné není). Nebo při plánování cesty na horu, kde ani pěšiny nejsou - na mapě si naplánuju, že polezu určitým směrem do určité výšky, odbočím, půjdu po vrstevnici na určité místo (třeba abych obešel neschůdnou část) a tam půjdu zase jiným směrem. I v tomto případě může informace o výšce, popř. směru (v Pro Trekách máme přece i kompas) pomoci. Jasně, můžeme mít kapesní GPS přijímač, ale znáte to, dojde baterka, nemusí být signál, hodinky mohou být druhým užitečným pomocníkem. Nebo při létání - opět odhlédněme od toho, že jsme vybaveni dalšími přístroji - můžeme zaznamenat referenčný výšku, třeba základnu mraků nebo výšku horského hřebene, který je před námi a potřebuji nastoupat dostatečnou rezervu k jeho přeplachtění. Nebo pro návrat na domovské letiště, pamatuji se, že jsem se kdysi vracel kvůli mlze a ta už byla i nad letištěm, tehdy jsem mlhou proklesával a úzkostlivě sledoval výškoměr i Vertech Piloty, naštěstí jsem měl pro tyto případy v GPS souřadnice konců dráhy a znal překážky v okolí, nakonec jsem z mlhy vypadl na finále, 50 metrů nad zemí. Byly to nervy, ale ne panika, věděl jsem, že do ničeho nenarazím a když neuvidím zem ani ve 30 metrech, nastoupám nad ni (věděl jsem z předchozího letu, v jaké výšce končí) a poletím na jiné letiště. V takových případech není pomocníků nikdy dost.Ale určitě je tady víc majitelů hodinek s výškoměrem a mohou se podělit o vlastní zkušenosti...
Ivan Lelák Odesláno 29. září 2016 Autor Nahlásit Odesláno 29. září 2016 Výškoměr - doplnění: Při cestě z práce jsem zase zkoušel výškoměr. Každých pár minut jsem ho zrestartoval, aby reagoval v sekundových intervalech. Ve vesnici, za kterou je kopec, jsem vynuloval referenční výšku abych mohl pozorovat, jak sekundová ručička ukazuje rozdíl aktuální a referenční výšky. Reagovala citlivě, resp. z jejího poskakování po sekundách bylo zřejmé, že s přesností 5 metrů. Dorazil jsem domů a opět nastavil aktuální výšku jako referenční na zítra (stiskem tlačítka na pozici 10 po dobu dvou sekund, tedy jednoduše), vteřinovka se posunula na pozici 3, tedy na nulový rozdíl. Pak mne napadlo, že bych mohl zkalibrovat výškoměr, protože od zítřka se asi změnil tlak a zjistil jsem, že v 260 metrech ukazuje 315 metrů, tlak tedy klesl. Zkalibroval jsem a napadlo mne zkontrolovat referenční výšku. A ejhle - jakmile jsem změnil domácí výšku z 315 na 260 metrů, vteřinovka začala ukazovat rozdíl výšek 55 metrů, aniž bych se pohnul. Takže pozor, pokud chcete měřit rozdíl výšek pomocí referenční výšky, nekalibrujte mezitím výškoměr:-). Pro snazší odečítání výškového (ale i tlakového) rozdílu, slouží na displeji stupnice viditelná na fotce. Nula je na pozici 3, ve směru hodinových ručiček jde do mínusu, očíslována 1-10 a končí nápisem UNDER. Proti směru hodinových ručiček jde do plusu, opět 1-10 a OVER. Číslice 4 tedy znamená výškový rozdíl 40 nebo 400 metrů (podle nastaveného rozsahu). V případě tlaku (vteřinovkou můžeme měřit i rozdíl atmosférického tlaku oproti referenční hodnotě) číslo 4 znamená 4 hPa apod. V praxi jsou ale číslice málo viditelné a tak jsem si v hlavě nastavil, že poskočení vteřinovky o sekundu znamená 5/50 metrů, 10 sekund je tedy 50/500 metrů a desítka je 100/1000 metrů, opět podle zvoleného rozsahu. S hodinkami je prostě nutné se trochu sžít, na druhou stranu to přispívá k utužení vztahu mezi majitelem a jeho Pro Treky...:-).
Návštěvník YPO Odesláno 29. září 2016 Nahlásit Odesláno 29. září 2016 obdivuji tvojí trpělivost a obsáhlou recenzi (po velmi dlouhé době vlákno alá starý chronomag) ... několikrát si zmínil NEšroubovací korunku v negativním světle .... hodinky s nešroubovací korunkou už mám téměř rok a vergluju s ní zhruba 20x do měsíce, protože používám nejčastěji budík, který je každý den v jiném čase .... korunka stále funguje, těsní (v rámci sprchy, v zásadě tlaková voda) já si naopak nedovedu představit, že bych musel téměř denně dělat více než půlobrátky korunkou abych ten budík nařídil a jsem vděčný za tenhle výdobytek
Ivan Lelák Odesláno 30. září 2016 Autor Nahlásit Odesláno 30. září 2016 YPO - nešroubovací korunku jsem nechtěl hanět, naopak, naposledy jsem psal, že je uživatelsky přívětivější a že si nedovedu představit jiný důvod, proč přešli na šroubovací, než že nešroubovací musela mít mouchy, o kterých nevíme, což je moje osobní spekulace, protože proč jinak měnit dokonalou věc za méně uživatelsky příjemnou. Pokud chce někdo nešroubovací a líbí se mu outdoorovější design PRW-6000, ať je koupí, fungují z 99,9% stejně a nemyslím, že další rozdíly budou zásadní. Kdybych mohl volit mezi dvěma typy jinak zcela shodných Pro Treků, zvolím ty s nešroubovací korunkou, outdoorové hodinky do extrémních podmínek a situací by se měly obsluhovat s maximálním komfortem a někde na laně ve stěně se bude určitě lépe manipulovat s nešroubovací verzí. Nemohu ale říct, že šroubovací je obtěžující nebo špatně použitelná. Zvlášť teď, když Pro Treky testuju, s korunkou kroutím denně a nevadí mi to, snad i proto, že denně natahuji a seřizuji některé z mých x mechanických hodinek. Mám i dvoje Trasery se šroubovací korunkou, s tou nemanipuluju denně, ale jejich korunka není tak sametová, včetně náběhu na závit a vždycky mám pocit, že ho zničím. Ještě k přesnosti - včera večer jsem Pro Treky srovnával s meteostanicí řízenou rádiem a rozdíl byl 3 sekundy. V Pro Trekách jsem zjistil, že byly naposledy seřízeny 18.9. v 03:03 hod. Uvědomil jsem si, že to jsem odjížděl na dovolenou a hodinky odložil na poličku dál od okna, takže rádiové seřizování nemělo signál. Včera jsem je dal na tradiční místo u okna a ráno byly seřízené, opět v 03:03 hod, asi pravidelná noční relace...:-).
Ivan Lelák Odesláno 30. září 2016 Autor Nahlásit Odesláno 30. září 2016 YPO - a díky, i po letech chronomagorství se u téhle obsáhlé recenze stále dobře bavím...:-). Tak já jsem kdysi psal třeba i provozní příručky k ultralehkým letadlům, která jsme vyráběli a tam se musel podchytit každý detail, proseděl jsem v éru spoustu hodin s diktafonem, abych si vše pamatoval. A kromě toho jsem narozen ve znamení puntičkářské panny...:-). Mám dotaz - píšeš, že s korunkou manipuluješ často i kvůli budíku, protože potřebuješ na každý den jiný čas. Přiznám, že k budíku jsem se zatím nedostal, ale nemají Pro Treky 5 budíků, kam můžeš dát různé časy a pak jen zvolit příslušný budík?
Návštěvník YPO Odesláno 30. září 2016 Nahlásit Odesláno 30. září 2016 (upraveno) V 30. 9. 2016 v 7:56, Ivan Lelák napsal: Mám dotaz - píšeš, že s korunkou manipuluješ často i kvůli budíku, protože potřebuješ na každý den jiný čas. Přiznám, že k budíku jsem se zatím nedostal, ale nemají Pro Treky 5 budíků, kam můžeš dát různé časy a pak jen zvolit příslušný budík?pět budíků mají, ale asi bych jich potřeboval víc ..... tady máš vzorek za jeden měsíc (každý měsíc je to jinak) jak nastupuju do práce ráno a odpoledne ..... před odpolední taky občas spím, obzvlášť když skončím ten samý den v 5:00 * ještě je tam kombinace toho, když sem línej a jedu autem a nebo když nejsem línej a jdu pěšky (+20minut) Upraveno 30. září 2016 uživatelem YPO
Ivan Lelák Odesláno 30. září 2016 Autor Nahlásit Odesláno 30. září 2016 No, mohl bych to dát do vlákna "Co máte dnes na ruce", ale příklady příležitostí, kam Pro Treky nosit, se hodí i do recenze...:-).
Ivan Lelák Odesláno 1. října 2016 Autor Nahlásit Odesláno 1. října 2016 Teď bych se chtěl zmínit o režimu RECALL. Už jsem o něm psal na začátku, ve výčtu režimů spouštěných tlačítkem na pozici 8 a zmínil jsem, že slouží k ukládání různých informací do paměti. Ve skutečnosti se týká výhradně výškoměru a zaznamenává několik statistických údajů. Při obsluze není třeba používat korunku, pouze tlačítka. Informace lze ukládat manuálně, popř. se ukládají automatiicky. U všech informací je dodatková informace o datu a čase pořízení. Manuálně se ukládá jediný údaj, aktuální výška, zato je v paměti kapacita na 30 záznamů, u každého, jak jsem psal, datum a hodina pořízení. Automaticky se ukládají tyto údaje:- MAX - největší dosažená výška- MIN - nejmenší dosažená výška- ASC - celkové stoupání- DSC - celkové klesání. Měření začíná kdykoliv zapneme režim výškoměr a kdykoliv hodinky zjistí, že jsme např. výš než poslední uložená maximální výška (s tolerancí 15 metrů), údaj MAX opraví. To samé u MIN, u stoupání/klesání hodinky po každém stoupání přičtou jeho hodnotu k dosavadní informaci ASC, stejně pro klesání. Mezi uloženými údaji se roluje tlačítky na pozicích 2 a 4, pokud má např. v paměti uloženy 3 údaje o aktuální výšce, tak se zobrazují v pořadí 1-2-3-MAX-MIN-ASC-DSC, druhým tlačítkem v opačném pořadí. Nulovat lze jednotlivé údaje nebo všechny naráz. Obsluha režimu RECALL je jednoduchá a pořízená data mohou být pro mnoho uživatelů užitečná.
Ivan Lelák Odesláno 1. října 2016 Autor Nahlásit Odesláno 1. října 2016 RECALL, doplnění - ale pozor, přišel jsem na zajímavou souvislost údajů v režimu RECALL a kalibrací výškoměru. Kdykoliv totiž po změně tlaku zkalibrujete výškoměr na správnou aktuální hodnotu, tato změna se projeví ve zkreslení údajů MAX. MIN, ASC a DSC. Manuálně ukládané výšky to neovlivní, ty ale mohou být nepřesné neprovedením předchozí kalibrace. Takže pokud vám jde o relativně přesné údaje, doporučuji kalibrovat výškoměr krátce před započetím treku (pod stěnou, před startem letadla atd.) a další kalibraci provést až po jeho skončení.
michal.s Odesláno 3. října 2016 Nahlásit Odesláno 3. října 2016 Při čtení této recenze mam konečně pocit ze PROTREKY sou u toho pravého! Krásně,srozumitelně popsané funkce,osobni pohled. Klobouk dolu pane!
Ivan Lelák Odesláno 4. října 2016 Autor Nahlásit Odesláno 4. října 2016 michal.s - děkuji, těší mne, když to někoho zaujme, na druhou stranu vím o chybách (třeba o pár příspěvků výš je špatně "od zítřka", správně má být "od včerejška" atd.), ale nezobrazuje se mi tlačítko edit. Snažím se po sobě příspěvky číst a "uhladit" je, ne vždy je ale výsledek 100%. Jestli jsou Pro Treky u toho pravého, nevím. Až se s nimi seznámím, což poznáte podle ukončení základní recenze, budu je používat hlavně na volnočasové aktivity, v tuto chvíli jsem se ale omluvil mým dalším hodinkám a Pro Treky nosím denně, dokonce jsem s nimi i spal, což běžně nedělám, jsou to ale outdoorové hodinky, které při různých akcích na noc nesundáváme (i když bych to doporučoval, třeba kvůli teplotě a tlaku, pokud chceme ráno získat věrohodné informace). A jsou i univerzálně nositelné a pro někoho mohou být každodenními hodinkami, proto je chci vyzkoušet i v tomto režimu a dokonce se ptám známých lidí, jak na ně hodinky v dané situaci působí. Zatím mi nikdo neřekl, že mu přijdou nepatřičně nebo že by měl pocit, že se k této situaci nehodí, musím ale přiznat, že jsem zatím nebyl na opravdu formální akci:-). Já si je koupil, protože chci většinu funkcí využívat, čímž nesnižuji majitele, kteří je mají, protože se jim líbí, málokdo dnes využívá všechny funkce moderních elektronických pomocníků a Pro Treky jsou sexy hodinky.
michal.s Odesláno 5. října 2016 Nahlásit Odesláno 5. října 2016 Jak si sám napsal " většinu funkci chci používat", to je podle me zásadní. Sám sem měl PRG - 80, a snažil jsem se je využívat. Avšak jsem nikdy nedošel tak dalekojak si ty. Tím jak se mi měnil život jsem je postupne přestal používat a nakonec i nosit.. Když pominu hodinky značek Garmin, Sunto, mají protreky poměrně úzký okruh uživatelů. Takže dle mého názoru je nosi víc lidi ,protože se jim líbí ,než ze je potřebují.
Ivan Lelák Odesláno 6. října 2016 Autor Nahlásit Odesláno 6. října 2016 michal.s - kolik funkcí budu nakonec využívat, nevím, ale vím, že při svých aktivitách funkce, které má na svědomí Triple Senzor, využiju. Ale jak jsem psal, málokdo využívá všech funkcí elektronických "hraček", koneckonců často ani běžné komplikace v mechanických hodinkách nepoužívá každý. Hodinky mohou být jakkoliv funkční, ale vždycky budou i módním doplňkem a prostředkem k doplnění nebo zdůraznění image nebo životního stylu maitele. Ty věci spolurozhodují o výběru a Pro Treky nejsou vyjímkou. Včera jsem si po 10 dnech vzal do práce Fortisy B-42 Official osmonauts GMT, podotýkám, že kromě dovolených jsem posledních 6 let neměl žádné hodinky na ruce déle než 2 dny. Už v průběhu dne se mi začalo stýskat po Pro Trekách. Po tom, jak vypadají, jak jsou výrazné, přehledné (přitom Fortisům nelze nepřehlednost vytýkat), chyběl mi velký datum a den v týdnu, několikrát bych se rád mrknul na vývoj tlaku atd. Pro Treky, i když jsou to "obyčejné" quartzky, jsou návykové, bacha na ně:-).
michal.s Odesláno 8. října 2016 Nahlásit Odesláno 8. října 2016 Souhlasím, nejen fukce, ale i styl rozhoduje. Každý chceme a potřebujeme něco jiného. Přeju ti mnoho úspěchů s protreky a těšim se na další články. Třeba se k nim jednou vratim;-).
Ivan Lelák Odesláno 13. října 2016 Autor Nahlásit Odesláno 13. října 2016 Stále jsem ještě dlužen část o tlaku, ale nechávám tomu trochu času. Ale Pro Treky nosím denně, což se u žádných hodinek ještě nestalo. Jak pokračuje podzim a klesají teploty, zúčastňuji se různých akcí a střídám oblečení, od chození do práce po výlety se psem nebo třeba minulý víkend sraz amatérských obytných aut. Dřív jsem to vždycky dělal tak, že jsem se oblékl, kouknul na poličku s hodinkami a vybral ty, které se podle mého názoru hodily. Někdy jsem se trefil, jindy ne, což bylo jasné hned po nasazení na ruku, tak jsem si vzal jiné. Teď to dělám tak, že se obléknu a pak dám bez přemýšlení na ruku Pro Treky. A pokaždé čekám, že přijde situace, že se nebudou hodit, dokonce se na to těším, chtěl bych je "nachytat", ale ona prostě ještě nenastala. Pravda, co je mám, neměl jsem na sobě oblek, ale jinak snad všechno - různá trička, košile, mikiny, bundy včetně lyžařské, to samé kalhoty a boty. A různé situace, od jednání s dodavateli či zákazníky až po opékání buřtů na ohni. A stále nenastala situace, že by byly Pro Treky jako pěst na oko nebo působily nepatřičně, dokonce jsem se začal podezírat, že je protěžuji a nevhodnost jen nevidím, proto se občas ptám přítelkyně "hele, jde to k sobě?" a vždycky se dozvím "jasně, dobrý", nebo maximálně "no, možná by byly lepší ty Štajny, ale tohle taky jde". Takže přicházím na to, že Pro Treky jsou i univerzální hodinky nositelné skoro vždycky a ke všemu. To je pro mne dost velké překvapení a přísahám, že se snažím být objektivní a nepsat to jen proto, že je mám, což je taková přirozená tendence. Na druhou stranu mají i pro mne nedostatky, popř. chybějící funkce, jejich váhu prozatím neumím posoudit. To si ale nechám na úplný závěr.
Ivan Lelák Odesláno 17. října 2016 Autor Nahlásit Odesláno 17. října 2016 Tak se tedy pustíme do tlaku. Přiznám se, že tohle je zatím nejsložitější "kmplikace" Pro Treků a stále ji nemám zcela vyzkoušenou a něčemu ještě nerozumím. To ale přijde. Pro začátek zopakuji některé, již zmíněné věci - Casio zvolilo zobrazování aktuálního atmosférického tlaku, tedy tlaku, který je v místě, kde stojím. To je pro mne trochu nevýhoda, protože mi více říká tlak přepočtený na hladinu moře. Nebudu tu opakovat teorii, to najdete o pár příspěvků výš, jen zopakuji, že standardní mezinárodní atmosférický tlak u hladiny moře je cca 1013 hPa, cokoliv pod tím je nízký tlak, signalizující možné horší počasí a nad touto hranicí je vysoký tlak. Ano, důležitější je tlaková tendence, tj. co dělal tlak v posledních hodinách a jaký je předpoklad jeho dalšího vývoje, ale to nám řekne vývoj přepočteného tlaku také, navíc nezáleží na tom, jak jsme vysoko. S Pro Treky budu doma a tlak je nějaký, popojedu o kousek jinam, třeba výš, tlak klesne a o počasí vím houby. Tlak přepočtený na hladinu moře bude na druhém místě při stejném počasí stejný. Přitom je to jen jednoduchá softwarová operace, kterou spočítám i na populárním ruském sčotu, pro "počítač" v hodinkách vůbec žádný problém. Jasně, umím má to háček, počítač musí vědět, jak jsem v kterém místě vysoko. Třeba populární mobilní aplikace Aladin zobrazuje přepočtený tlak, ale ona samozřejmě ví, jak je které místo vysoko. V případě Pro Treků si umím přepočet udělat také, z hlavy nahrubo, kalkulačkou přesně, ale opět musím vědět, jak jsem vysoko. V každém případě ale platí, že k odhadu počasí je nutné, aby byly hodinky na jednom místě a ráno mohu na základě nočního vývoje tlaku odhadnout vývoj počasí. A když znám výšku, mohu tlak přepočtený na hladinu moře jednoduše spočítat. A jdeme na hodinky. Jak jsem už psal, z režimu času se do režimu tlaku dostanu stískem tlačítka na pozici 8, v příručce označeného jako B. Z jiného režimu je nejrychlejší vrátit se do režimu času a pak aktivovat režim měření tlaku. Ručička "mode" ukazatele na pozici 10 se přesune na "BARO" stejný nápis se objeví na displeji a vzápětí je vystřídán hodnotou aktuálního tlaku v pravé části displeje a grafem vývoje tlaku v levé části. Graf je tvořen malými čtverečky, svislá osa zobrazuje tlak, vodorovná osa je časová. Výška každého čtverečku je 1 hPa, šířka každého čtverečku odpovídá 2 hodinám. Přiznám, že nevím, kolik čtverečků se do grafu na šířku vejde, nejvíc jsem jich zatím napočítal 11, což znamená, že graf zobrazoval vývoj posledních 22 hodin. Ale asi jich bude víc, zbylé byly jakoby pod nebo nad displejem. Až budou hodinky ležet delší dobu na jednom místě a tlak se nebude příliš měnit, budu to vědět přesně. Na displeji, v pravém horním roku, jsou ještě uvedeny jednotky, předpokládám, že každý si nastaví hPa, i když lze tlak zobrazit i ve výšce - stopách - rtuťového sloupce (Hg). Jak jsem psal, po aktivaci režimu tlaku začne probíhat měření, po dobu prvních 3 minut každých 5 sekund, poté každé 2 minuty. Pokud stisknu tlačítko na pozici 4 (A), měření začne probíhat od začátku, tedy opět, po dobu 3 minut každých 5 sekund a poté každé 2 minuty. Nutno zmínit, že i když hodinky nejsou v režimu tlaku, tlak změří a doplní graf každé 2 hodiny, proto je graf po aktivaci režimu tlaku kompletní a jak už jsem psal dříve, graf lze mít zobrazen na displeji i v režimu času. Poslední čtvereček grafu vpravo logicky znamená poslední změřenou hodnotu tlaku. Nemusíte se tedy divit, pokud koukáte na displej, změní se tlak a jeho číselná hodnota, ale graf se nezmění - jsme totiž právě mimo dvouhodinový interval jeho doplňování. Pro někoho jsou možná 2 hodiny moc dlouhý interval a rád by věděl, jak se od posledního doplnění grafu tlak změnil do této chvíle. Stále stoupá, klesá nebo je setrvalý. I na to Pro Treky myslí a jestli si vzpomínáte na to, jak v režimu výškoměru ukazuje rozdíl aktuální a tzv. referenční výška, tak něco podobného ukazuje sekundová ručička i v režimu tlaku. Přesně řečeno, zobrazuje rozdíl aktuálního tlaku a tlaku, který je změřen a zobrazen na poslední hodnotě grafu. Pokud je graf doplněn o další čtvereček a dále je setrvalý, sekundová ručička je stále na pozici 3. Pokud tlak stoupá, stoupá i vteřinovka a pohybuje se proti směru hodinových ručiček. Pokud tlak klesá, pohybuje se vteřinovka po směru hodinových ručiček. Každých 10 sekund znamená 5 hPa a protože displej, graf i ručička měří po 1 hPa, vteřinovka tedy poskočí při změně tlaku o 1 hPa o 2 sekundy příslušným směrem. Ty jednotky se naštěstí dobře pamatují - v režimu výškoměr znamená 10 sekund 50 nebo 500 metrů, v režimu tlaku 5 hPa. A stejně jako v režimu výškoměru, i v režimu tlaku můžeme tlačítkem na pozici 10 (D) přepínat funkci sekundové ručičky - buď ukazuje běžné sekundy a nebo zmíněný rozdíl aktuální hodnoty tlaku a poslední naměřené hodnoty grafu. Zdá se vám to složité? Nebojte, není (myslím to vážně, jde jen o pochopení a vstřebání) a proto ještě "naložíme". Ale to zase až příště.
Lukyn77 Odesláno 19. října 2016 Nahlásit Odesláno 19. října 2016 Ivane, při vývěru hodinek jsi neuvažoval s alternativou například Garmin Fenix 3 či Suunto Ambit/Traverse ? Oboje mají navíc GPS a možnost připojení nepřeberného množství dalších senzorů a v podstatě řeší spoustu problémů tebou popsané ... Jen mě to zajímá, určitě nechci kritizovat tvůj výběr hodinek. Na druhou stranu jsem rád, že se s tím pereš a parádně problematiku popisuješ.Díky za tvou detailní recenzi.
Ivan Lelák Odesláno 20. října 2016 Autor Nahlásit Odesláno 20. října 2016 (upraveno) Lukyn63 - díky za názor, při výběru jsem o nich opravdu uvažoval a důvodů, proč jsem je nezvolil, bylo několik - nejzásadnější asi výdrž, dost na to, že na cestách dobíjím mobil, foťáky, kameru, ještě abych se staral o hodinky. Dalším důvodem je, že se mi prostě tak nelíbí, mj. mám rád mechanické hodinky a Pro Treky jsem volil i kvůli ručičkám, prostor pod sklíčkem je dokonale přehledný a plastický. Pro Treky jsou navíc univerzální, nositelné téměř kdykoliv a kamkoliv, tak mi Garmin ani Suunto nepřijdou, i když to může být subjektivní pohled. Snad posledním důvodem je, že nepotřebuji chytré hodinky s desítkami sportovních a telefonních funkcí. Něco bych asi využil, ale spíš pro zábavu a nejspíš by mne to rychle přešlo. Zbývá GPS - k navigaci ji v hodinkách nepotřebuji, mám samostatné, lepší GPS přijímače. Jediné, k čemu bych GPS v hodinkách přivítal, je automatická změna času při přechodu časových pásem a výškoměr bez nutnosti kalibrace - pokud to Garmin/Suunto umí, je to skvělé. Co se týká tlakových informací, s tím nemá GPS nic společného, možná mají Garmin a Suunto některé softwarové vychytávky, možná měří v kratších intervalech (nebo ne), možná mají lepší grafy, uživatelsky přívětivější sdělení informací, to opravdu nevím, po zjištění výdrže jsem je z výběru vyřadil. Čímž netvrdím, že to nejsou vynikající outdoorové hodinky (koneckonců jsou rozšířené a oblíbené i mezi profesionály) a celkem bych přivítal, kdyby mi je někdo půjčil ke srovnávacímu testu. Mohl bych podat objektivní porovnání všech vlastností v terénu, což by lidem mohlo pomoci při výběru víc než suchopárné parametry a neúplné testy. A kdo ví, třeba bych i změnil názor...:-). V tuto chvíli jsou pro mne informace od Pro Treků dostatečné, beru je jako orientační, něco si domyslím, dám do souvislostí nebo v hlavě dopočítám, to mi nevadí, bystří to mozek:-). O čem ale uvažuji, je malé kapesní zařízení, které by díky GPS umělo mj. záznam prošlé trasy v 3D zobrazení s videovýstupem, což umí třeba Suunto Spartan a mně by se to hodilo třeba do videa z akce. Ale nepotřebuji to mít na ruce.PS: Zmíněná univerzálnost Pro Treků nebyla jedním z důvodů, proč je koupit, mám pro různé příležitosti i jiné hodinky, uvědomil jsem si ji až dodatečně a bylo to příjemné zjištění. Upraveno 20. října 2016 uživatelem Ivan Lelák
Ivan Lelák Odesláno 20. října 2016 Autor Nahlásit Odesláno 20. října 2016 Ještě si neodpustím zopakovat poznámku o věci, kterou považuji za lehký nedostatek a to tlak zobrazovaný v aktuální hodnotě a ne přepočtený na hladinu moře. Nevím, jak to mají vyřešeny hodinky Suunto a Garmin, ale dnes jsem si to opět uvědomil při sledování televizní předpovědi počasí s A.Zárybnickou. Na promítané mapě i tabulce byly hodnoty přepočtené, což osobně považuji za lepší, i když ideální by byla možnost zobrazit oba tlaky. Casio k tomu přistoupilo nejspíš proto, že Pro Treky nemají GPS a neví, jak jsou vysoko. Pokud totiž nebude správně zkalibrován výškoměr a výška bude zkreslená, bude zkreslen i přepočtený tlak. Takže to vlastně až taková nevýhoda u pro Treků není, zobrazovaný aktuální tlak v daném místě bude vždy správný bez ohledu na nezkalibrovaný výškoměr a jen zopakuji, co jsem psal v příspěvku č.19 - standardní mezinárodní tlak u hladiny moře je 1013,26 hPa, pro zjednodušení si stačí zapamatovat 1013. Tlak v našich výškách klesá tempem cca 8 hPa / 100 metrů výšky a není tedy problém si přepočtený tlak, který nám řekne, jestli jsme v místě tzv. vysokého nebo nízkého tlaku, spočítat, pokud známe svou výšku. PS: Pro puntičkáře - je možné, že na mapě za sličnou moderátorkou uvidíte hodnotu 1014 hPa a u toho písmeno N. Jak to, když cokoliv nad 1013 hPa je tlak vysoký a pod 1013 hPa tlak nízký? Je to proto, že písmeno N neznamená v tuto chvíli nízký tlak, ale tzv. tlakovou níži. Jaký je mezi tím rozdíl? Tlaková níže je totiž definována jako uzavřená, izobarami ohraničená oblast, ve které je tlak nižší než v okolí. A opačně pro tlakovou výši. Představte si to jako kopec a údolí a místo izobar vrstevnice. Tlaková níže je údolí, výše naopak vrcholek.Takže ano, i pokud je v takové uzavřené oblasti přepočtený tlak 1014 hPa, může jít o tlakovou níži (proto "N"), pokud je v okolí této níže tlak např. 1017 hPa. A už té teorie zase nechám a těším se, až doladím poslední část kapitoly o funkci BARO...:-).
Doporučené příspěvky
Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat
Vytvořit účet
Vytvořte si nový účet. Je to snadné!
Vytvořit nový účetPřihlásit se
Máte již účet? Zde se přihlaste.
Přihlásit se