JoyStick Odesláno 7. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 7. března 2021 Nekdo vyse psal “cokoliv do 25 stupnu, tak nevim ¯\_(ツ)_/¯ Co by podle Tebe byla plocha strecha? Protoze pokud ma strecha (doufam ze je jich minimum) 0 stupnu, tak je to neskutecne blbe Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
martar Odesláno 7. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 7. března 2021 Ten někdo jsem byl já a mělo tam být 5°, nevím proč tam skočilo 25°. Určitě v tom maji prsty trpaslíci Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
eskimak Odesláno 7. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 7. března 2021 Před hodinou, JoyStick napsal: Nekdo vyse psal “cokoliv do 25 stupnu, tak nevim ¯\_(ツ)_/¯ Co by podle Tebe byla plocha strecha? Protoze pokud ma strecha (doufam ze je jich minimum) 0 stupnu, tak je to neskutecne blbe Nieje to blbe. Plocha strecha moze mat aj 0°, je to tzv. bezspadova strecha. Pre strechy z PVC folii to nema prakticky ziaden vplyv na zivotnost ani funkcnost, budu vznikat male lokalne kaluze ktore tej krytine nijako nevadia. Sklon cca 1° je uplne bezny. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Kuba13 Odesláno 7. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 7. března 2021 Šumperák měl tuším 5° a to už bylo bráno jako plochá střecha Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
JoyStick Odesláno 7. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 7. března 2021 Borci nedalo mi to a sel sem to zmerit. Ma to 9 stupnu. Takze jak rikate, uz tedy ne plocha. Nicmene na zaklade vicero zkusenosti si dovolim tvrdit, ze porad plati ze jde predevsim o kvalitu prace. @eskimak 1 ano, 0 ne. Ze to nekdo vymyslel a stavi, neznamena ze to je dobre. Ono ani ten 1 stupen neni uplne super ideal. A prave ty lokalni kaluze tvori ten problem vetsiny lidi, co kluci popisovali vyse. (tady ale mluvim ciste z mych zkusenosti, at uz primych nebo neprimych, v zadnem pripade nevim vsechny varianty a hrozby). Technologicky je to pravdepodobe v poradku, jak pises, ale osobne bych to teda nechtel. Kdyz se to udela spravne a poradne, tak jasne, nicemu to neva, ale pokud bych si mel vybrat (a jakoze nekdo kdo stavi dum si vybrat muze), tak bych chtel spad. Minimalni, okem nerozeznatelnej, ale spad. 3-4 stupne. Eliminuje to hromadu potencialnich rizik. Taky to tak budu delat, s jedinym rozdilem a to ze kostka uprostred bude rovna (po pod strechou a sucha) a spady budou na kazdou stranu do boku. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
eskimak Odesláno 7. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 7. března 2021 @JoyStick vsetko co pises ma zmysel, ovsem pre "stare" asfaltove krytiny. Pre PVC je to fakt jedno, aj 0 je uplne OK. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
martar Odesláno 8. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 8. března 2021 Eskimaku, ted se pouštím na tenký led teoretických úvah, ale nemohl by být i u PVC problém mezi minimálním spadem a úplnou rovinou, a to právě kvůli těm lokálnim kalužím? Zkusim vysvětlit myšlenku: Déšť není destilka. Je to sice z principu měkká voda, ale i tak obsahuje malé množství solí a velké množství dalších, převážně kyselotvorných, látek. Od organického prachu (typicky pyly, prach ze zeminy, prach z rozkládajícího se listí, při sklizni prach z vymítaného obilí), přes kouř, popílek, herbicidní a insekticidní aerosoly až po aerosol z provozu leteckých i pozemních motorů, a nemusí to byt nutně jen spaliny, ale i ropné produkty (např. kerosinový a olejový aerosol). To všechno je dnes ve vzduchu v menší míře než za našeho dětství, ale pořád to tam je, a déšť to ze vzduchu strhává. Pohybuji se v oboru, kde lidé jímají pro specifickou potřebu dešťovou vodu a věř mi, že hodnoty a složení vody ze začátku deště, dané strženými làtkami a oplachem jímací plochy (obvykle střechy), jsou dost... nepoužitelné. Na střeše s minimálním sklonem je izolační materiál průběžně omýván a zmíněné látky se tu nekoncentrují. Na zcela ploché střeše se ale teoreticky můžou v místech lokálních louží (nejnižší místa střechy) agresivní příměsi ze vzduchu stržené deštěm dlouhou dobu koncentrovat (může je max. jen "naředit" pořádný slejvàk") a v určité koncentraci už by mohly vadit i tomu PVC. Co myslíš? Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
JoyStick Odesláno 8. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 8. března 2021 před 9 hodinami, eskimak napsal: @JoyStick vsetko co pises ma zmysel, ovsem pre "stare" asfaltove krytiny. Pre PVC je to fakt jedno, aj 0 je uplne OK. Co přesně myslíš PVC krytinou? Nevidím z hlediska funkce rozdíl mezi asfaltovou střechou, eternitem a nějakou plastovou folií (tady fakt nevím co přesně myslíš). Pls osvětli. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
eskimak Odesláno 8. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 8. března 2021 @JoyStick PVC foliou myslim napr. Fatrafol. Z hladiska odolnosti, funkcnosti, opravovatelnosti, spolahlivosti ci zivotnosti je to neporovnatelne s asfaltom. Z toho vychadzaju tie negativne skusenosti z minulosti, takmer vzdy sa jedna o asfaltove strechy, ktore su velmi citlive na viacero veci (napr. vlhkost pod krytinou). Co sa tyka znecistenia a lokalnych kaluzi. Nehra to ziadnu rolu pri PVC foliach. PVC folie su odolne voci vplyvu prostredia, pouzivaju sa aj na strechy tovarni v blizkosti kominov, kde sa moze ocakavat spad "nezdraveho" prachu. Pouzitie 0° sklonu je naozaj bezne. Pre podlozenie tohto tvrdenia ine nez vlastna skusenost a moje tvrdenie som nasiel na stranke Fatrafolu nejake otazky a odpovede, toto je napr. oficialna odpoved od zastupenia Fatrafolu: Dobrý den, ano, nic nebrání použití mechanicky kotvené fólie Fatrafol 810 na střechy s malým sklonem nebo i bezespádé střechy. Lokální kaluže, které se na takových střechách budou vytvářet, nemají na chování fólie nebo její životnosti žádný podstatný vliv. V místech výskytu kaluží můžeme dost často pozorovat i po letech, že fólie má naopak lepší „kondici“ než na místech bez kaluží. Tento jev má souvislost s odfiltrováním UV záření v místech s vodou. S pozdravem Ivan Kučera Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
JoyStick Odesláno 8. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 8. března 2021 Aha, zajímavé, díky. Dá se např ten Fatrafol použít jako pochozí materiál? Já jsem tedy upřímně měl v plánu to dát na rám, izolaci mezi trámy, fošny, parofolie, nějaká festová folie nato, zasypat štěrkem včetně odvodňovacích trubek a položit dlažky. Takhle to mám v hlavě, ale pokud můžu něco z toho vynechat bez rizika, tak super. ? Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
martar Odesláno 8. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 8. března 2021 (upraveno) před 35 minutami, eskimak napsal: @JoyStick PVC foliou myslim napr. Fatrafol. Z hladiska odolnosti, funkcnosti, opravovatelnosti, spolahlivosti ci zivotnosti je to neporovnatelne s asfaltom. Z toho vychadzaju tie negativne skusenosti z minulosti, takmer vzdy sa jedna o asfaltove strechy, ktore su velmi citlive na viacero veci (napr. vlhkost pod krytinou). Co sa tyka znecistenia a lokalnych kaluzi. Nehra to ziadnu rolu pri PVC foliach. PVC folie su odolne voci vplyvu prostredia, pouzivaju sa aj na strechy tovarni v blizkosti kominov, kde sa moze ocakavat spad "nezdraveho" prachu. Pouzitie 0° sklonu je naozaj bezne. Pre podlozenie tohto tvrdenia ine nez vlastna skusenost a moje tvrdenie som nasiel na stranke Fatrafolu nejake otazky a odpovede, toto je napr. oficialna odpoved od zastupenia Fatrafolu: Dobrý den, ano, nic nebrání použití mechanicky kotvené fólie Fatrafol 810 na střechy s malým sklonem nebo i bezespádé střechy. Lokální kaluže, které se na takových střechách budou vytvářet, nemají na chování fólie nebo její životnosti žádný podstatný vliv. V místech výskytu kaluží můžeme dost často pozorovat i po letech, že fólie má naopak lepší „kondici“ než na místech bez kaluží. Tento jev má souvislost s odfiltrováním UV záření v místech s vodou. S pozdravem Ivan Kučera OK, takže PVC nevadí ani agresivni prvky ze vzduchu včetně olejů a kerosinu. Beru. Čemu ovšem nerozumím je hláška, že místa chráněná před UV mají "lepší kondici". Takže zbytek střechy je v horší kondici? Co to znamená? Je mi jasné, že jde asi především o optické vyblednutí jako u bazěnů, ale vzhledem k malé síle materiálu: neznamená ta "horší kondice" vlivem UV i jiný problém? Upraveno 8. března 2021 uživatelem martar Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Petr72 Odesláno 8. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 8. března 2021 Preto sa používa na ,, rovné ,, strechy s fatrafolom ako vrchná vrstva kamenný posyp , štrk nespomeniem si ako to správne nazvať Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
eskimak Odesláno 8. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 8. března 2021 před 26 minutami, JoyStick napsal: Aha, zajímavé, díky. Dá se např ten Fatrafol použít jako pochozí materiál? Já jsem tedy upřímně měl v plánu to dát na rám, izolaci mezi trámy, fošny, parofolie, nějaká festová folie nato, zasypat štěrkem včetně odvodňovacích trubek a položit dlažky. Takhle to mám v hlavě, ale pokud můžu něco z toho vynechat bez rizika, tak super. ? Nie celkom rozumiem. Fatra-strk-dlazba? Nechapem tu dlazbu na strku. Na fatru sa da ukladat dlazba na plastove terciky, takze voda preteka popod dlazbu (vymyvany beton). Mam takto urobene balkony. Odvodnovacie trubky na fatru nepotrebujes. Fatra predava vela typov PVC krytin, niektore s vyssou zatazitelnostou, napr. aj na zelene strechy. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
eskimak Odesláno 8. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 8. března 2021 před 15 minutami, Petr72 napsal: Preto sa používa na ,, rovné ,, strechy s fatrafolom ako vrchná vrstva kamenný posyp , štrk nespomeniem si ako to správne nazvať Ten strk (okruhly) sa pouziva primarne kvoli zatazeniu, nieje nutne nasledne kotvit krytinu. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
eskimak Odesláno 8. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 8. března 2021 před 21 minutami, martar napsal: OK, takže PVC nevadí ani agresivni prvky ze vzduchu včetně olejů a kerosinu. Beru. Čemu ovšem nerozumím je hláška, že místa chráněná před UV mají "lepší kondici". Takže zbytek střechy je v horší kondici? Co to znamená? Je mi jasné, že jde asi především o optické vyblednutí jako u bazěnů, ale vzhledem k malé síle materiálu: neznamená ta "horší kondice" vlivem UV i jiný problém? Ja si myslim ze si to ponal z opacneho konca. Zaruka na zakladny material je tusim 10 rokov. Co neznamena zivotnost. A po tom case je v nejakom stave. Ta cast ktora je vacsinu casu prikryta dalsou "uv vrstvou" (kaluze v ktorych sa casom nahromadi spina) je po tomto case v lepsom stave. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
martar Odesláno 8. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 8. března 2021 jj, schvalne jsem to polozil provokativne. Ja kdyz jsem si kreslil dum (v te dobe jsem jeste neznal mistni regulativy), mel jsem na prvni verzi plochou strechu, ovsem odtokovou, s minimalnim spadem. Na zcela plochou jsem nemel koule. A presne jak pises, mela tam byt Fatra, terce, vymyvana dlazba a nad tim na nekterych mistech ramy pro solarni technologie. Kotvene na atice a u komina, o plochu strechy se jen opirajici. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
JoyStick Odesláno 8. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 8. března 2021 před 1 hodinou, eskimak napsal: Nie celkom rozumiem. Fatra-strk-dlazba? Nechapem tu dlazbu na strku. Na fatru sa da ukladat dlazba na plastove terciky, takze voda preteka popod dlazbu (vymyvany beton). Mam takto urobene balkony. Odvodnovacie trubky na fatru nepotrebujes. Fatra predava vela typov PVC krytin, niektore s vyssou zatazitelnostou, napr. aj na zelene strechy. Nene, psal jsem jak jsem to měl vymyšlený, na stropě už vrstva betonu je, díky max zatížení to nemůžu znova vylít neporezní stěrkou, takže to musim vyřešit foliema. Tedy nemůžu to dát ani na stojky, protože není dostatečně ošetřený podklad. Nemyslel jsem konkrétně Fatru, proto se ptám, zda se Fatra dá použít jako pochozí. Pokud je cesta to položit, dát na dřevěnou kostru Fatru a na do stojky s dlažbou, rád tuhle možnost prozkoumám, bylo by to i lehčí, což je samořezmě žádoucí. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
eskimak Odesláno 8. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 8. března 2021 před 54 minutami, JoyStick napsal: Nene, psal jsem jak jsem to měl vymyšlený, na stropě už vrstva betonu je, díky max zatížení to nemůžu znova vylít neporezní stěrkou, takže to musim vyřešit foliema. Tedy nemůžu to dát ani na stojky, protože není dostatečně ošetřený podklad. Nemyslel jsem konkrétně Fatru, proto se ptám, zda se Fatra dá použít jako pochozí. Pokud je cesta to položit, dát na dřevěnou kostru Fatru a na do stojky s dlažbou, rád tuhle možnost prozkoumám, bylo by to i lehčí, což je samořezmě žádoucí. Uz som ti siel odpovedat ze samozrejme, ale opat si ma zmiatol. Aka drevena kostra? Napr. balkony mam v skladbe zelezobeton, zateplenie (podlahovy polystyren, preglejka (vacsinou sa uziva OSB, ja ten material ale nemam rad), geotex, fatrafol (plus pogumovane oplechovanie dookola samozrejme). Priamo na fatre mam terciky a vymyvane betonove dlazdice. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
JoyStick Odesláno 8. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 8. března 2021 před 3 minutami, eskimak napsal: Uz som ti siel odpovedat ze samozrejme, ale opat si ma zmiatol. Aka drevena kostra? Napr. balkony mam v skladbe zelezobeton, zateplenie (podlahovy polystyren, preglejka (vacsinou sa uziva OSB, ja ten material ale nemam rad), geotex, fatrafol (plus pogumovane oplechovanie dookola samozrejme). Priamo na fatre mam terciky a vymyvane betonove dlazdice. Zkusim to líp popsat. Musíš kalkulovat s tím, že to vymejšlim na 100+ let starym baráku, jehož kostra má nějakou nosnost. Tedy tam nemůžu vylejt 500m3 dalšího betonu, bo by to ta konstrukce váhově nedala. Nosný zdi a střed domu asi ano, ale strop je jak jsem zjistil hurdiskovej, na kterym zvrchu leží asi 7 čísel betonu, takže otevřený plochy místností by byly potenciální riziko. Taky dost dobře nemůžu vybourat celej strop a udělat ho znova. Nebo teda můžu, ale za nesmysl peněz. Zbytečný. Pro rozložení zátěže na současnou stavební konstrukci položím na současnou betonovou podlahu pod střechou dřevěnej rám (masivní trámy), pročež vzniknou díry mezi trámama - rozestupy. Do těch narvu izolaci (trám sám o sobě izoluje dostatečně), na tuto konstrukci položím fošny (OSB taky nemám rád, ale Portugalci dělají za vysokýho tlaku lisovaný voděodolný MDF, tak možná zkusim to), na to parofolie (kvůli tý izolaci), na to sem chtěl dát další vrstvu folie, tentokrát neporézní, na to štěrk a na to dlažbu. Taky je něco jinýho izolace balkonu a izolace celýho stropu, pod kterým je obytná část a nad kterým to bude z 60% otevřený vůči elementum. Čiže potřebuju zkombinovat: 1) co nejlehčí variantu 2) výbornou izolaci a nulovou propustnost vlkhosti 3) co nejsnadnější servisovatelnost, v případě že se něco pod vrchní vrstvou dlažby posere Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
eskimak Odesláno 8. března 2021 Nahlásit Sdílet Odesláno 8. března 2021 před 19 minutami, JoyStick napsal: Zkusim to líp popsat. Musíš kalkulovat s tím, že to vymejšlim na 100+ let starym baráku, jehož kostra má nějakou nosnost. Tedy tam nemůžu vylejt 500m3 dalšího betonu, bo by to ta konstrukce váhově nedala. Nosný zdi a střed domu asi ano, ale strop je jak jsem zjistil hurdiskovej, na kterym zvrchu leží asi 7 čísel betonu, takže otevřený plochy místností by byly potenciální riziko. Taky dost dobře nemůžu vybourat celej strop a udělat ho znova. Nebo teda můžu, ale za nesmysl peněz. Zbytečný. Pro rozložení zátěže na současnou stavební konstrukci položím na současnou betonovou podlahu pod střechou dřevěnej rám (masivní trámy), pročež vzniknou díry mezi trámama - rozestupy. Do těch narvu izolaci (trám sám o sobě izoluje dostatečně), na tuto konstrukci položím fošny (OSB taky nemám rád, ale Portugalci dělají za vysokýho tlaku lisovaný voděodolný MDF, tak možná zkusim to), na to parofolie (kvůli tý izolaci), na to sem chtěl dát další vrstvu folie, tentokrát neporézní, na to štěrk a na to dlažbu. Taky je něco jinýho izolace balkonu a izolace celýho stropu, pod kterým je obytná část a nad kterým to bude z 60% otevřený vůči elementum. Čiže potřebuju zkombinovat: 1) co nejlehčí variantu 2) výbornou izolaci a nulovou propustnost vlkhosti 3) co nejsnadnější servisovatelnost, v případě že se něco pod vrchní vrstvou dlažby posere Uz rozumiem. Ad OSB: urcite to stacit bude. Jej vodeodolnost je irelevantna, nesmie sa tam dostat voda. V kazdom pripade "parametrom" OSB uz neverim, kolega kupoval certifikovanu vzduchotesnu OSB a pri blow door teste to bola uplna tragedia. Reklamacia by zbrzdila stavbu o tyzdne a aj tak to nebolo ako vyriesit, takze pod OSB isla este na celu plochu parozabrana... Problem bol ze v tej chvili uz bola hotova stropna SDK konstrukcia, takze vsetko rozobrat. No, chvalil ten material do nebies . Medzi OSB (ci dosky) a Fatru by som dal hruby geotex. Na fatru uz nevidim dovod davat strk. Alebo tam chces ukadal zamkovu dlazbu? Bude to zbytocne tazke. Ak na terciky poukladas betonove 4/5cm hrube dlazdice, bude to az-az. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Doporučené příspěvky
Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat
Vytvořit účet
Vytvořte si nový účet. Je to snadné!
Vytvořit nový účetPřihlásit se
Máte již účet? Zde se přihlaste.
Přihlásit se