Návštěvník Kamil Odesláno 5. února 2010 Nahlásit Odesláno 5. února 2010 Měl bych dotaz na místní odborníky. Když něčí nick začíná malým písmenem a já s ním začínám větu, píšu malé nebo velké písmeno?
Tomasek Odesláno 5. února 2010 Nahlásit Odesláno 5. února 2010 Měl bych dotaz na místní odborníky. Když něčí nick začíná malým písmenem a já s ním začínám větu, píšu malé nebo velké písmeno? Já bych napsal (např.): Kibi (s malým "k")...
little_w Odesláno 5. února 2010 Nahlásit Odesláno 5. února 2010 Měl bych dotaz na místní odborníky. Když něčí nick začíná malým písmenem a já s ním začínám větu, píšu malé nebo velké písmeno? Prijde na to, Kamile... V psanem projevu na internetu se toleruje psani celych vet malymi pismeny. Pokud ale delas na zacatku vet velka pismena, pak velkym. Slovo "prazsky" se taky pise s malym "p", ale kdyz s nim zacinas vetu, tak to prece nema co do cineni s tim, jak se dane slovo pise samostatne.
Návštěvník Kamil Odesláno 5. února 2010 Nahlásit Odesláno 5. února 2010 No jo, ale tím mu vlastně změním jméno nebo v našem případě nick. Co kdyby tu byli dva členové, jeden Kamil a druhý kamil. Systém by obě registrace bez problémů pustil. Jak bys psal o "kamilovi" na začátku věty?
PavelK Odesláno 5. února 2010 Nahlásit Odesláno 5. února 2010 No jo, ale tím mu vlastně změním jméno nebo v našem případě nick. Co kdyby tu byli dva členové, jeden Kamil a druhý kamil. Systém by obě registrace bez problémů pustil. Jak bys psal o "kamilovi" na začátku věty? To je poněkud nešťastné, že to systém dovolí. Napadá mě jen takové řešení, že onu přezdívku nebudeš používat na začátku věty. Věta začínající malým písmenem není podle mě přípustná za žádných okolností.
Návštěvník Kamil Odesláno 5. února 2010 Nahlásit Odesláno 5. února 2010 To je poněkud nešťastné, že to systém dovolí. Napadá mě jen takové řešení, že onu přezdívku nebudeš používat na začátku věty. Věta začínající malým písmenem není podle mě přípustná za žádných okolností. Hm, to taky dělám, ale štve mě to. Když někoho někdy někde zmiňuji, abych vymýšlel slovosled.
little_w Odesláno 5. února 2010 Nahlásit Odesláno 5. února 2010 Hm, to taky dělám, ale štve mě to. Když někoho někdy někde zmiňuji, abych vymýšlel slovosled. Nejjednodussi cesta z tohoto paradoxu je asi pouzivani slovniho spojeni "clen xy" namisto pouheho "xy". Cili asi tak: "Clen kamil rekl..." misto "kamil rekl..."
vanderB. Odesláno 5. února 2010 Nahlásit Odesláno 5. února 2010 Nejjednodussi cesta z tohoto paradoxu je asi pouzivani slovniho spojeni "clen xy" namisto pouheho "xy". Cili asi tak: "Clen kamil rekl..." misto "kamil rekl..." nebo "bjekt xy vypověděl", to je ještě lepší, ne?
Karlos Odesláno 5. února 2010 Nahlásit Odesláno 5. února 2010 No jo, ale tím mu vlastně změním jméno nebo v našem případě nick. Co kdyby tu byli dva členové, jeden Kamil a druhý kamil. Systém by obě registrace bez problémů pustil. Jak bys psal o "kamilovi" na začátku věty? Je to jednoduché. Každá věta začíná velkým písmenem a je jedno jaké slovo na začátku zrovna je.
Karlos Odesláno 5. února 2010 Nahlásit Odesláno 5. února 2010 Prijde na to, Kamile... V psanem projevu na internetu se toleruje psani celych vet malymi pismeny. Pokud ale delas na zacatku vet velka pismena, pak velkym. Slovo "prazsky" se taky pise s malym "p", ale kdyz s nim zacinas vetu, tak to prece nema co do cineni s tim, jak se dane slovo pise samostatne. A proč jako by se psaný projev na internetu měl nějak odlišovat od psaného projevu jinde? Podle mě by se nic takového tolerovat nemělo, vše je to hlavně o lenosti a pohodlnosti pisatelů. A svoji lenost (nebo neschopnost, či neznalost) pak zakrývají výmluvami typu zdržuje to, není to potřeba, je to zbytečné, jde přece o obsah, každý to snad pochopí a podobně.
little_w Odesláno 5. února 2010 Nahlásit Odesláno 5. února 2010 A proč jako by se psaný projev na internetu měl nějak odlišovat od psaného projevu jinde? Podle mě by se nic takového tolerovat nemělo, vše je to hlavně o lenosti a pohodlnosti pisatelů. A svoji lenost (nebo neschopnost, či neznalost) pak zakrývají výmluvami typu zdržuje to, není to potřeba, je to zbytečné, jde přece o obsah, každý to snad pochopí a podobně. Souhlasim. Ja nerikam, ze by se internetovy projev mel odlisovat nebo tolerovat nebo ze se mi to libi. Ale toleruje se. Proste to tak je. Internetova komunikace, stejne jako napr. sms-kovani, ma urcita specifika, ktera se bohuzel nenechala zaskatulkovat podle pravidel pravopisu. To rikam ostatne za sebe, nemoralizuji ani nepoucuji. Jen konstatuji - a ano, je to muj nazor, nemusi to byt pravda.
Dantechno Odesláno 20. ledna 2011 Nahlásit Odesláno 20. ledna 2011 Narazil jsem na foru na tento vyplod: hystoriji
onney Odesláno 20. ledna 2011 Nahlásit Odesláno 20. ledna 2011 Narazil jsem na foru na tento vyplod: hystoriji No počkej, to myslíš vážně?
sureshot Odesláno 20. ledna 2011 Nahlásit Odesláno 20. ledna 2011 zrejme to mysli vazne http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/34918-puvodni-orliky-r65/page__view__findpost__p__534209 No počkej, to myslíš vážně?
Mike-72 Odesláno 21. ledna 2011 Nahlásit Odesláno 21. ledna 2011 No jo, ale tím mu vlastně změním jméno nebo v našem případě nick. Co kdyby tu byli dva členové, jeden Kamil a druhý kamil. Systém by obě registrace bez problémů pustil. Jak bys psal o "kamilovi" na začátku věty? Obě dvě věty začneš správně Kamil a pak do závroky doplníš velikost, např. takto: Kamil (s malým) a Kamil (s velkým) pařili celou noc.
Jeremy Odesláno 22. ledna 2011 Nahlásit Odesláno 22. ledna 2011 Všichni kamilové s malýma "k" by měli dostat ban. A bude po problému.
kejklik Odesláno 23. ledna 2011 Nahlásit Odesláno 23. ledna 2011 Problém s češtinou je asi dost starý: Ot. Svoboda: Československý student mluví správně česky. (Český lid, ročník 1924) ?Buď zřítelnicí oka, buď nám všeho dražší, naše řeč, ni stínem nesmí utrpěti vinou naší naše řeč.? Tak soudil o mateřské řeči před 30 lety Sv. Čech. Dnes mluvil by básník jinak. Našemu studentstvu není dnes mateřská řeč ?zřítelnicí oka?, ?nezvoní mu rajskou hudbou?. Na dnešní studentskou češtinu hodí se sloka Kollárova: ?Bych rozuměl smyslu knih českých dobře nynějších, češtinu překládat v češtinu dřív si musím.? Poslyšme rozhovor (netvrdím, že všech) některých pošetilých a ubohých studentů: ?Tě péro! Tě lupen! Kam suneš tu vrzající kostru? Do koncertu. Mhm. Proto ten tvůj vohoz. A jak to máš vyřešený u krku! Nenamichuj mne a dupej taky. Neblbni nahlas! Cák mam vlezný 1 Zatáhnu to za tebe. Ty máš prachy1? To pojď raděj do bijáku. Tam dnes bude psina. Co dávají? Ani nevím. E, to máš fuk. Biják nemám rád. Tak pojď do prodloužený. Tam bude správná pára. Nenalejvej! Nehoupej mě, jo? Kdo tam bude? Ta šamotka Z. a ta piksla vod kunerolu P., ne? Bude tam K. Ta fuchtle? To by pes nesněd, když ona rozváže mluvnici. Ale baví. Skáče furt do zpěvníku, že se k slovu nedostaneš, dej si zahrát. Tak mě nebav a vodprejskni, emaile! Počkej! Byls dnes v gymplu? Ulil jsem se. Čul jsem, že budu taženej z matiky a že by byla kule. Já šel ráno do boudy, ale jak začaly padat pumy, řek: jsem, že mě bolí levý zub a vypaď jsem. A teď se jdu rozšoupnout. Tak plav. Měj se hezky, kup si švestky, vyndej pecky a koukej, aby ses neudávil. Pozdravuj doma šifonery. Tak uleť, papíre!?------- Jsem přesvědčen, že čtenář vážně kroutí hlavou a myslí, že je to při nejmenším hotentotština, ale ubezpečuji ho, že je to nejmodernější čeština, kterou může slyšeti všude na procházce, ve věnečku, v koncertní síni, všude, kde je shromážděna ta část studentské mládeže obého pohlaví, která si v těchto nechutnostech nedůstojných libuje. Aby rozhovoru tomu rozuměl, přeložíme do nemoderní češtiny aspoň záhadnější slova: ?Tě péro, tě lupen? jsou náhradou za zastaralé ?na zdar?. Sunouti kostru, jíti. Vohoz, oblek. (Seš nóbl vohozenej, jsi pěkně oblečen.) Vyřešený, upravený. Namichovati, pohněvati. (Namíclmutej, pohněvaný.) Yotravovati se, špatně se baviti. Dnešní mládež se všude votravuje: v přednáškách, koncertech, při dramatech v divadle a bohužel nejvíce prý ve škole. Místo práce všude jen ?dřina?. Vlezný, vstupné. Vše, co dnešnímu vkusu jejímu nevyhovuje, jest ?utahanina?. Zatáhnouti, zaplatiti. Prachy, peníze. Biják, biograf. Psina, veselá zábava. Fuk, lhostejné. Prodloužená, taneční hodina. Správná pára, veselá společnost. Slovo ?správná?, vysloveno zvláštním pepiekým pří-zvukem, značí tolik, jako volná, nevázaná, ?moderní. Nalejvati, žertovati, tropiti si z někoho dobrý den, také ?dělati si šprťouchlata?. Houpati někoho, nalejvati. Šamotka, slečna. Piksla od kunerolu, slečna. Fuchtle, starší slečna. Rozvázati mluvnici, mluviti. Skákati do zpěvníku, do řeči. Nebav mě, nežertuj, mlč. Vodprejsknouti, odejiti. Gympl, gymnasium. Ulíti se (válečné), ukrýti se, zachrániti se od něčeho nemilého. Ťaženej, vyvolaný. Matika, matematika. Kule, puma, nedostatečná známka. Bouda, učitelský ústav, taky pajdák, bučitelák. Vypadnouti, odejíti. Rozšoupnouti se, vesele se baviti. Jsem rozšoupnutéj, veselý. Plovati, odejíti. Uleť, papíre, na zdar! Jak ti dupají králíci, jak ti dejchá kufr (jak se máš)? ? Dnešní řeč studentské mládeže a dnešní mravy její jsou bohužel snad památkou z války. Tehdy nebylo nikomu nic svatého, majetek cizí, čest, život, nic, a čím kdo byl hrubší, tím větší měl naději na vyznamenání. Hrubý život jevil se i v řeči (vojenská řeč byla už také pro příští pamět sebrána). Arětšina nemravii zmizela již ze života, ale v řeči studentské se zachovala, ba denně tvoří se nové, nemožné a urážlivé, neslušné výrazy. Upozornil na to již Ignát Herrmann v pěkné knize ?Artur a Leontýnka? a upozornila varovnou domluvou v zajímavé studii o plzeňském nářečí v 1.' čísle Jarmila Skřivánková. Píši otevřeně a bez obalu. Výsměchu o starosvětskosti se nelekám. Je nejvyšší čas, aby z úst naší studující mládeže zaznívala opět mateřština ryzí, čistá, jak po otcích jsme ji zdědili. ?Český Lid? věnován jest studiu lidu našeho, hlavně venkovského. Venkov vždy zásoboval města a pak řady vedoucí inteligence přílivem zdravých, rozumných hochů studentů, kteří ještě neznali kalu spodiny velkoměstské, vyvěrající z ovzduší pepieké surovosti a sprostoty, urážlivé, ohavné, naduté, nerozumné řeči nevtipné. Je na rozvážném, ideálním a vlasteneckém studentstvu, aby druhům svým podobné řeči, jak jsme uvedli, netrpělo a štítilo se sprostoty. Je na profesorech a ředitelích, aby této nedůstojné stránce svých žáků bedlivou pozornost věnovali a důrazně zakročili. Toť účel našeho článku. Hodných studentů se to netýče. Chtěl jsem jen varovati v čas a zároveň zachovati smutný dokument dnešní poválečné doby pro budoucnost, jak naše naděje, naši studenti, budoucí výkvět našeho osvobozeného národa, budoucí naši vůdcové, úředníci, vychovatelé atd., kteří budou říditi otěže kulturního i politického vývoje dalšího ? sesprosťačiti a sesurověti nesmějí... Končím případným závěrem Jarmily Skřivánkové v uvedeném článku: ?Hanba, hanba, světitá!?
farářskej Odesláno 23. ledna 2011 Nahlásit Odesláno 23. ledna 2011 Tenhle exkurs do minulosti mi připomněl báječnou knížku, kterou mám doma - jmenuje se Chrám i tvrz a napsal ji Pavel Eisner (mimochodem, autor prvního překladu božskýho Pana Kaplana). Doporučuju všem, kdo mají rádi češtinu!
VS Odesláno 24. ledna 2011 Nahlásit Odesláno 24. ledna 2011 (upraveno) Mně by zajímalo, jak silnou ránu do hlavy musí někdo dostat, aby napsal 15náct, 30cet, 50sát, 100to a podobné nesmysly. Upraveno 24. ledna 2011 uživatelem VS
mechano Odesláno 25. ledna 2011 Nahlásit Odesláno 25. ledna 2011 Mně by zajímalo, jak silnou ránu do hlavy musí někdo dostat, aby napsal 15náct, 30cet, 50sát, 100to a podobné nesmysly. Nejlepší je ten vocet.
Doporučené příspěvky
Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat
Vytvořit účet
Vytvořte si nový účet. Je to snadné!
Vytvořit nový účetPřihlásit se
Máte již účet? Zde se přihlaste.
Přihlásit se