Přejít na obsah

Gorilla? Glass


Doporučené příspěvky

  • Odpovědi 43
  • Vytvořeno
  • Poslední odpověď

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Návštěvník YPO
Odesláno

ještě ne, jsem ve fázi zamilovanosti

 

to se nedá než respektovat :smile_anim:
Odesláno (upraveno)

to se nedá než respektovat :smile_anim:

 

Díky, jsem rád, že mě bereš vážně! Upraveno uživatelem Frantik
Návštěvník YPO
Odesláno

Díky, jsem rád, že mě bereš vážně!

 

beru beru mám rád všechny zvířátka pod kontrolou :-)
Odesláno

no ja si myslim - ak mozem trochu k teme :) - ze je to z dvoch dovodov:

 

1. nikde som nenasiel iny format opicieho skla nez sheets /pláty/. to by az taky problem byt nemusel, i ked si myslim ze ohybat sa neda.

 

2. vacsi problem vidim v optickej cirosti. podla grafu v product sheete http://www.corninggorillaglass.com/sites/all/files/COR_GG_ProdSheet.pdf je nad 350nm vlnovej dlzky priepustnost tesne nad 90% (čo je pri podsvietenom displeji mozno ok, ale na hodinkách je zdroj svetla na opačnej strane a to je určite veľký problém. Safirove sklo ma priepustnost svetla 98.5%* nad 190nm az po infracervene spektrum bez problemov. tie kratke vlnove dlzky sa nazyvaju inak aj UV... lumi.... UV filter... LumiNovu aktivuje 200-450nm, najlepsie vysledky dosahuje pod 365nm. pokracovat nemusim. navyse, safir dnes stoji ako rohlik v bille.. :)

 

___________________

*obavam sa ze tak opticky ciry vzduch sa uz nikde v strednej europe nenachadza :)

 

+ jeden edukativny link /specialne tvrdene borosilikatove sklo = hardlex/

Odesláno

Předmět: Temperované sklo ?Gorilla? Glass? versus Safírové sklo

 

Doplním to, co už uvedl Instant.

 

Materiál s obchodním názvem ?Gorilla? Glass?, který se začal vyvíjet v roce 2006 speciálně pro spotřební elektroniku, je skutečně skleněný materiál (v ?hodinářské? terminologie tzv. minerální sklo), které je speciálně chemicky temperované (nikoliv tepelně jako například skla do automobilů). Chemickým temperováním se vytváří na povrchu skla předepjatá vrstva, která je odolnější na vznik trhlinek a hlavně jejich šíření při namáhání skla. Jinými slovy tato vrstva se snaží odstranit hlavní nevýhodu (minerálních) skel ? jejich křehkost - tím, že brání vzniku trhlin a hlavně jejich rozjetí až do úplného lomu materiálu.

 

Tloušťka vrstvy je cca 0,1+ mm (výrobce uvádí, že celková tloušťka ?Gorilla? Glass? je od 0,5 mm do 2,0 mm). Výhodou této větší pevnosti je, že chemicky temperované sklo je odolnější než obyčejné sklo, což se ale může využít i tím, že sklo může být tenčí a lehčí (zajisté důležité pro stále placatější telefonky).

 

Sklo se dá vyrábět jak v deskovém tvaru, tak i tvarované. Po aplikaci chemického temperování, se už nebrousí ani (?) neleští.

 

?Gorilla? Glass? je tedy speciální druh skleněného materiálu, který je velmi vhodný pro produkty spotřební elektroniky jako jsou mobilní telefony, tablety, notebooky,? Je odolnější na poškrábání (více než plasty) a je odolné na otěr ? mobil je vlastně pořád v ruce nebo kapse. Není tak křehký jako normální sklo, dobře se čistí (pořád na něj šaháme našimi ?nečistými? dlaněmi a prsty),? Rozhodně se nedá říci, že je to nezničitelný materiál, který ochrání váš mobil před zničením (v některých likvidačních parametrech by měl mít správně navržený odolný plast navrch), ale je to materiál elegantní a pokud se nepokusíte mobil ničit, bude hezky vypadat déle než jeho kolegové z plastu.

 

A jak to dopadne při srovnání se ?sklem? ze syntetického safíru?

 

To už uvedl Instant. Safír je po optické stránce nadřazený materiál. Výrobci safírových skel hrozně neradi uvádějí konkrétní hodnotu optické propustnosti světla, pokud nehovoří o konkrétním produktu (například skle do hodinek dané tloušťky a dané kvality safíru), ale propustnost světla může dosáhnout skutečně až těch 98,5%. U ?Gorilla? Glass? výrobce udává hodnotu cca 91%. Zrada je v tom, že v případě hodinkového ciferníku ve dne, musí nejdříve světlo projít skrz sklo, dopadnout na ciferník, odrazit se a putovat nazpět skrz sklo až do našeho oka. V případě safíru tak do oka doputuje 97% světla, v případě ?Gorilla? Glass? ale jen 82%. U aktivně svítících displejů mobilů to nevadí (navíc světlo projde jen jednou), ale u hodinek by ztráta téměř 20% dopadajícího světla byla už hodně znatelná.

 

Další možnou optickou nectností ?Gorilla? Glass? je právě ona odolnější vrstva. Ta má nepatrně jiný optický index lomu, než zbytek materiálu. Tipuji (neviděl jsem na vlastní oči), že by mohlo dojít při šikmém pohledu k deformaci obrazu nebo ke zvyšování odlesků. To opět nevadí u aktivně svítících mobilů, na které koukáme relativně kolmo a hlavně dlouho. U hodinek na zápěstí, kde jen letmo odezíráme čas, by nám to možná už hodně vadilo (opravdu spekuluji, někdo musí rozebrat svůj mobil a na to sklo se podívat bez vlivu elektronického displeje). Safír je naopak opticky homogenní materiál, takže má navrch.

 

Optickou převahu Safíru dále podtrhují jeho další výhody. Syntetický safír se vyrábí metodou růstu syntetického krystalu, který se nakonec ?krájí? a ?obrábí? do výsledné podoby skel. Během produkce se hlídá čistota materiálu (nečistoty, trhliny, vzduchové bubliny) a také se hlídá kvalita povrchu (nerovnosti by kazily kvalitu obrazu). O tom si technologie ?Gorilla? Glass? může nechat zdát. Ostatně není to materiál určený pro optiku.

 

Instant už uvedl i rozdíl v propustnosti ultrafialového (UV) záření. Skutečně ?Gorilla? Glass? nepropustí velkou část UV záření, které nabíjí fotoluminiscenční nátěry jako je Super-Luminova. V praxi by to ale tolik vadit nemuselo, protože i v té části UV spektra, kterou ?Gorilla? Glass? propustí, je Slunce více než dostatečně výkonné, aby foluminscenční nátěr nabylo.

 

Z hlediska mechanických vlastností toho výrobce o ?Gorilla? Glass? zase tolik nezveřejnil, nicméně Safír vede i zde. Je skutečně tvrdší. Safír zahanbí jen diamant, kdežto ?Gorilla? Glass? je jen hodně vylepšené sklo. Safír je také pevnější. Kdo má rád technická čísla, tak z toho co bylo publikováno -Youngův modul pružnosti Safíru 245 GPa, kdežto ?Gorilla? Glass? 72 GPa. Moduly pro různé druhy namáhání výrobce ?Gorilla? Glass? nezveřejnil.

 

Na závěr odpovím na YPOvu otázku, proč se to nepoužívá v hodinkách:

 

1.Safír je skutečně lepší. Zavádět nedávno vylepšené minerální sklo ?Gorilla? Glass? nic lepšího nepřinese. Takže výrobci a opraváři hodinek mohou nadále používat zavedené technologie a subdodavatelské řetězce.

 

2.Dokud tuto technologie nebude požadovat 9 z 10 zákazníků předních hodinářských výrobců, tak se tím nebude vážen nikdo zabývat.

 

3.Pokud by se tak přeci jen stalo, tak i ten z největší hodinářských výrobců bude ve srovnání s giganty spotřební elektroniky jako chudý příbuzný a bude asi pořád stát na konci fronty u dodavatele této patentované technologie. Protože poptávka asi přesahuje nabídku, tak na něj zřejmě nikdy nepřijde řada.

 

A proč se tedy nepoužívají safírová skla v mobilech? Jednoduše proto, že tak velké sklo, jaké potřebuje mobil, je už na hranici možností technologie výroby syntetického krystalu safíru. Takto veliké safírová skla už stojí opravdu ohromné peníze. Navíc by objem produkce nemohl zásobit gigantické požadavky trhu spotřební elektroniky. Ještě větší skla (tablety, notebooky, televize,..) ze safíru už ani udělat nelze. A zde má naopak navrch technologie plastů a temperovaných skel. Velké rozměry, nízké náklady a velké produkční objemy. Ostatně spotřební elektroniku nikdo neoznačuje za luxusní zboží (na rozdíl od dražších hodinek) a dávat do nich snad luxusní materiály s ohromnou životností (jako je opticky kvalitní safír) by bylo proti logice toho, co si dnes zákazníci i výrobci představují pod slovem ?spotřební?.

Návštěvník YPO
Odesláno (upraveno)

naprosto vyčerpávající - díky

 

 

 

OT

 

Edit: koukal jsem na tvůj blog a evidentně víš všechno :-)

 

otázka dvě:

 

která osoba na fotografii je ředitel státního letiště ?

Upraveno uživatelem YPO
Odesláno

...

 

otázka dvě:

 

která osoba na fotografii je ředitel státního letiště ?

 

Ta prostřední - Ing. F. Stočes - ředitel ČSA (letadlo je Ford 5ATC, imatrikulace OK-FOR) foceno dne 01.07.1930 před zahajovacím letem Praha-Záhřeb.

 

Stačí takhle? :)

Návštěvník YPO
Odesláno (upraveno)

Ta prostřední - Ing. F. Stočes - ředitel ČSA (letadlo je Ford 5ATC, imatrikulace OK-FOR) foceno dne 01.07.1930 před zahajovacím letem Praha-Záhřeb.

 

Stačí takhle? :)

 

to je špatně, pan Stočes nebyl ředitel státního letiště Praha - minimálně ne v době kdy vznikla tato fotografie

 

Edit: typ letadla je správně

 

Edit 2: na této fotografii ředitel vůbec není, ale to jsem zjistil až dnes

Upraveno uživatelem YPO
Odesláno

to je špatně, pan Stočes nebyl ředitel státního letiště Praha - minimálně ne v době kdy vznikla tato fotografie

 

Edit: typ letadla je správně

 

Edit 2: na této fotografii ředitel vůbec není, ale to jsem zjistil až dnes

 

Ředitelem Kbelského letiště by měl být v té době ing. B. Trnka (řediteloval ve Kbelích od 15.11.1919 do 1937 pak na Ruzyni do roku 1942)

 

Na fotce opravdu není.

Návštěvník YPO
Odesláno (upraveno)

Ta prostřední - Ing. F. Stočes - ředitel ČSA (letadlo je Ford 5ATC, imatrikulace OK-FOR) foceno dne 01.07.1930 před zahajovacím letem Praha-Záhřeb.

 

Stačí takhle? :)

 

 

Ředitelem Kbelského letiště by měl být v té době ing. B. Trnka (řediteloval ve Kbelích od 15.11.1919 do 1937 pak na Ruzyni do roku 1942)

 

Na fotce opravdu není.

 

tak ještě jednou

 

- v zásadě si měl pravdu i v prvním příspěvku Ing. Stočes byl ředitel ČSA a Ing. Trnka ředitel státního letiště a to ve stejnou dobu kdy byl pořízen snímek - mám tu další, vlastně stejnou fotografii, kde Ing. Trnka už je :-)

 

nicméně díky za osvětu, kterou jsem krkolomně sháněl, přesto, že to mám všechno u rypáku

Upraveno uživatelem YPO
Odesláno

:offtopic:

Aby z toho i ostatní čtenáři něco měli:

 

Na následující fotografii z roku 1930 je zachycen ředitel státního letiště Praha (tehdy ještě Kbely, později Ruzyně) ? Ing. Bedřich Trnka (ten pán úplně vpravo).

 

Druhý zprava je pak ředitel Československých státních aerolinií (ČSA) - Ing. František Stočes. To je ten muž, který je také na té první YPOvě fotografii (opět z roku 1930) uprostřed.

 

Posted Image

 

P.S: Omlouvám se všem, že jsem vytvořil dojem, že snad vím všechno. To opravdu není pravda, všechno je to jen jedna velká náhoda. Ale když někdo položí duchaplný technický dotaz, uvede osobní zkušenost a ještě přidá bezvadný odkaz na stránky výrobce, jak to učinil ve svých úvodních příspěvcích YPO, tak to pak jde samo. :wheelchair:

Návštěvník YPO
Odesláno

.....pak je tam ještě Ing.Najbrt, pan Žilka, paní Trnková a syn

 

 

a nevím proč jsi nervózní, myslím, že vše proběhlo kultivovaně ;) i tak díky

Odesláno

.....pak je tam ještě Ing.Najbrt, pan Žilka, paní Trnková a syn

 

 

a nevím proč jsi nervózní, myslím, že vše proběhlo kultivovaně ;) i tak díky

 

:eek:

fakt sa ospravedlnujem ze mozno zbytocny dotaz, ale... na tej fotke je niekde aj Gorilla® Glass?

Návštěvník YPO
Odesláno

:eek:

fakt sa ospravedlnujem ze mozno zbytocny dotaz, ale... na tej fotke je niekde aj Gorilla® Glass?

 

ne není, ale když si to přečteš o pár příspěvku zpět tak zjistíš proč jsem se ptal na něco co nesouvisí s tématem
  • Po roku...
Odesláno

řek bych, že syntetický safír na hodinkách je tvrdší. už jenom podle ceny... 

... při této příležitosti, docela by mě zajímalo, jestli byly kdy vyrobeny hodinky se sklíčkem z přírodního čistého safíru... 

Odesláno

Podle Vickersovi stupnice tvrdosti má Gorilla Glass 700 HV a safírové sklo 2200 HV, tedy safírové sklo má více než 3x větší tvrdost.

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se

×
×
  • Vytvořit...