Infekce zvaná Panerai

[MaxT]

Je mi 45 let a je tudíž zřejmé, že jsem mládí prožil ještě v dobách hluboké totality. I přesto jsem měl štěstí a snad nikdy jsem nenosil vyloženě špatné hodinky.

Když jsem šel do první třídy, otec mi dal Glashutte. Pravda sice jen ty divné, tzv GUBky ale přesto.

V průběhu základní školy samozřejmě musely proběhnout nějaké ty digitálky, ale v 15 letech jsem si za tehdy šílených 5.000,- koupil Orienty s tzv. věčným kalendářem.

Už tehdy jsem snil o tom, že si jednou pořídím IWC.

Do mých 25 let ještě proběhly nějaké Citizen a Seiko no a k 25. narozeninám jsem dostal své první "opravdové hodinky" od své ženy a to Longines.

Pak už šly poměrně rychle hodinky jako další Longines, Maurice Lacroix, Omega, Tag Heuer a to v různých verzích.

Před 5 lety jsem se zaregistroval zde na fóru a to jen proto, že zde někdo prodával mě neznámé hodinky Marina Militare a mne uchvátil jejich design.

Neměl jsem ponětí o Panerai. Bohužel Marina Militare se prodaly a já zakoupil TH Carrera a i díky krizi a tudíž nedostatku času na vymýšlení pitomostí jsem byl s nima 4 roky spokojen.

V únoru tohoto roku měl tchán kulaté narozeniny a vymysleli jsme jako dar hodinky. Začal jsem pátrat na internetu a logicky po letech narazil na toto fórum. Už měsíc zde na fóru trávím několik hodin denně.

Prostudoval jsem tedy dostupné IWC a abych si splnil sen tak jsem si vybral nové Portofino chrono na meshi. Po zjištění, že cena zhruba o třetinu převyšuje mou psychologickou hranici jsem podlehl panice. Chronobundus byl v rozpuku a co teď? Nakonec jsem si jako designově nejbližší náhražku a v přijatelné ceně vybral Breitling SOH Chrono na meshi. Asi den jsem byl nadšený, ale při procházení fóra jsem narazil na sekci Panerai. Stará láska k tomuto designu propukla naplno

a psychologické hranice nebyly důležité a to i tehdy když se jednalo o částku ještě o 20k vyšší než u původně vysněných IWC.

Začalo 14 denní martýrium se sháněním. A řeknu vám, že jsem se snad nikdy v životě nesnažil tolik. V pondělí jsem je ve Vídni koupil a ano, jsem moc spokojený. Vím, že je neprodám. Už po cestě zpět jsem si říkal, že prodám všechny ostatní a za utržené peníze koupím vysněné IWC.

No a v úterý jsem v chlubírně objevil Radiomir ceramica.

IWC mne nezajímají, najednou mi příjdou nudné a sháním tyto Radiomir. No a při shánění Radiomir jsem zcela náhodou objevil kouzlo Submersible. A hádejte co se stalo? Sháním i tyto. A nejen to.

Na Chrono 24 jsem si prohlédl všechny značky dostupných hodinek mimo Panerai s cenovkou řekněme do 250K. A víte co? Nenašel jsem žádné, které bych chtěl. Má modla byla kdysi A. Lange & Sohne. A ano, jsou krásné ale Panerai .... .

Vůbec tento zvrat nedokážu pochopit, logicky si jej vysvětlit. Breitlingy mi jdou mnohem přesněji, mnohem lépe na nich vidím kolik je hodin, antireflex je nesrovnatelný a jsou prvoplánově mnohem hezčí. Tedy výhradně SOH.

IWC mají alespoň v mém okolí mnohem lepší zvuk a odjakživa jsem jej chtěl.

Lange mají komplikace a finesy o jakých se Panerai ani nezdá.

Proč mám tedy Panerai Luminor Marina 1950, již brzy budu mít Panerai Radiomir ceramica a nejspíše ihned po nich a možná současně Panerai Submersible?

Protože jsem idiot? Možná, ale být jim, kde bych na ně vzal? Veselý restituent nejsem a nekradu.

Pro mne zbývá jediné vysvětlení a tím je v nadpisu uváděná infekce. A víte co? jsem za ni rád. Takový pásový opar je horší.

Díky za vaši trpělivost a díky za to, že zde na fóru jste. Díky Vám jsem znovuobjevil starou lásku, která se mi začíná stávat koníčkem.

[tmoris]

pekny pribeh, uzivej si sve postizeni k co nejvetsimu poteseni

[Návštěvník Kamil]

  V 2. 3. 2013 v 12:47, MaxT napsal:

Protože jsem idiot?

 

Vítej mezi postiženými.

[Josef01]

Panerai mě dlouho vůbec nebraly, ale po tom, co jsem viděl Submersible a koupil, tak jsem najednou chtěl i Radiomir. Naštěstí se to ve mě uklidnilo, tyto dva základní typy ze kterých vychází kombinačně všechny další Panerai mi ke štěstí stačí. Samozřejmě nákup hodinek je jistým druhem mánie zvané shopping a někdy to vede i k "tragickým" důsledkům jako je likvidace rodiného rozpočtu. Jedna z možností, jak mít hodinky po kterých toužíme a zároveň na tom netratit je kupovat značky, které si drží cenu (nebo cena roste) a kupovat lehce použité hodinky ve výborném stavu. Tak se velice rychle lze bez ztráty dostat k hotovosti. Pokud nové, tak s předpokladem, že hodinky nezmění majitele po mnoho let. Takto lze mít koníčka, který je sice finančně náročný, nicméně se na něm prakticky nedá prodělat, na rozdíl od mnoha jiných. Držím palce v dalších nákupech pokud možno s chladnou hlavou a rozmyšlení o nákupu nechat nějakou dobu v sobě "kvést" ať se srdce stačí "poprat" s rozumem.

[MaxT]

  V 2. 3. 2013 v 13:52, Josef01 napsal:

Panerai mě dlouho vůbec nebraly, ale po tom, co jsem viděl Submersible a koupil, tak jsem najednou chtěl i Radiomir. Naštěstí se to ve mě uklidnilo, tyto dva základní typy ze kterých vychází kombinačně všechny další Panerai mi ke štěstí stačí. Samozřejmě nákup hodinek je jistým druhem mánie zvané shopping a někdy to vede i k "tragickým" důsledkům jako je likvidace rodiného rozpočtu. Jedna z možností, jak mít hodinky po kterých toužíme a zároveň na tom netratit je kupovat značky, které si drží cenu (nebo cena roste) a kupovat lehce použité hodinky ve výborném stavu. Tak se velice rychle lze bez ztráty dostat k hotovosti. Pokud nové, tak s předpokladem, že hodinky nezmění majitele po mnoho let. Takto lze mít koníčka, který je sice finančně náročný, nicméně se na něm prakticky nedá prodělat, na rozdíl od mnoha jiných. Držím palce v dalších nákupech pokud možno s chladnou hlavou a rozmyšlení o nákupu nechat nějakou dobu v sobě "kvést" ať se srdce stačí "poprat" s rozumem.

Díky, tato reakce mne jen utvrzuje v doměnce, že převážná část členů tohoto fóra jsou lidé moudří.

Bohužel chladná hlava a má osobnost, to jsou dva zcela odlišné světy. Když se pro něco nadchnu, jednám velice impulsivně a musím to mít hned.

Chovám se tak většinu života a musím konstatovat, že se mi právě tento přístup v drtivé většině případů osvědčil.

Naopak v případech kdy jdu na věc takříkajíc rozumem, snažím se o logické zhodnocení a kalkuluji, obvykle bývám zklamán. A tato rovnice u mne funguje dobrých 30 let a to ať už v pracovním tak i v osobním životě.

No a k tragickým důsledkům jen toto: nedávno jsem počítal kolik jsem v posledních 10 letech zaplatil za nová auta pro sebe, pro manželku, pro firmu. Po sečtení mi spadla brada. Nakoupit za podobnou cifru hodinky likvidních značek, mohl jsem se dnes cítit skoro jako již výše zmiňovaný veselý restituent.

[filo-boxer]

Pěkně napsáno Maxi. Posledních pár týdnů sleduji tvůj chronobundus a musím přiznat, že se dobře bavím. Líbí se mi tvůj styl psaní a kultivovaný projev, už se těším s jakou historkou příjdeš příští týden

[NERO.8]

Ahoj Maxi,

tvůj příběh mě zaujal a udělal mi radost. Prošel jsem si něčím podobným. Hodinek jsem měl v životě docela hodně. Kupoval jsem je většinou intuitivně, drahé i levnější, ale hlavně musely být co největší ( viděno dnešníma očima - velikosti nástěnných hodin ) . Zhruba před půl rokem jsem díky synovi poznal svět Chronomagu, přehodnotil velikosti hodinek, prodal většinu staré nesourodé sbírky a přemýšlel jak dál. Trochu díky náhodě jsem si pořídil první Pam-Submersibly, s tím, že si dám chvíli pokoj. Za tři týdny jsem podlehnul kouzlu 312 a pak se to rozjelo. Dnes mám sbírku šesti hodinek , která mi dělá velkou radost. Navíc jsem lépe poznal svět Panerai - jsou zde do budoucna spousty možností jak rozšířit sbírku ( včetně zajímavých a mnohdy po všech stránkách složitě dostupných limitek ). Je to srdeční záležitost, ale musím trochu zpomalit, abych nenakupoval rychleji než vydělávám, ale přiznám se ,že to zároveň funguje jako motivace do další práce. V každém případě je to super koníček a ve spojení s Chronomagem to nemá chybu.

 

Pavel

[Návštěvník Kamil]

Nezapomeňte oba na PAM 98, eventuálně varianty z drahých kovů. Kalibr GP 59 je úžasný.

[MaxT]

Že mne pochopíte, to jsem tak nějak od zdejších stejně postižených gentlemanů čekal a vaše chvála mne nesmírně těší.

Kéž bych totéž mohl říci o manželce a o dceři, které nutím hodnotit nové a nové modely které postupně objevuji a žádám je, aby stejně jako já žasly nad nepatrnými odlišnostmi mezi nimi. Musím konstatovat, že se mi začínají vyhýbat a tuším, že je brzy bude následovat i náš pes.

Má asistentka která byla nucena 14 dnů obvolávat a obesílat hodinářské krámy u nás i v okolních zemích mě nenávidí.

Během 14 dnů jsem prodal 2 své hodinky dvěma z našich 3 právníků a 1 řediteli mé banky.

Mám obavy, že si je všichni koupili jen proto aby nemuseli poslouchat mé řeči o tom,

jak potřebují nějaké lepší a já jak naopak potřebuji peníze na další.

Ne že by to bylo nezbytné, ale při nákupu podobných rozmařilostí se řídím stejným pravidlem jako když jsem párkrát v životě navštívil casino.

Poradil mi to jeden moudrý, velezkušený a velice úspěšný kamarád. Prostě je potřeba určit si hranici, tedy cifru o kterou jsem ochoten přijít a brát ji jako cenu za pobavení se.

Pak mi je jedno jestli prohraju či vyhraju. Jde pouze o zábavu.

No a s hodinkama to mám stejně. Navíc, v případě hodinek zcela prohrát ani nelze,

takže je to v konečné fázi zábava takřka dokonalá.

Upraveno 2. března 2013 uživatelem MaxT

[Návštěvník Kamil]

Podívej se sem, než tě to definitivně chytí. Ale asi už ti není pomoci.

[Cyril]

Pěkně jste to popsali pánové! Blahopřeji všem, kteří se tak jako já nevyléčili a láska k Panerai jim vydržela déle než jednu plesovou sezónu. Pro uzdravení z Chronobundusu jsem vyzkoušel snad všechny léčebné kůry. S velkým potěšením však musím konstatovat, že mi nepomohla ani terapie od IWC, Rolexu a dalších slovutných značek. Prostě jsem ve věku (jsem bohužel ještě o 4 roky starší než MaxT), kdy se člověk již ne tak ochotně přizpůsobuje novým věcem. Jsem smířen s tím, že mě "baví" zůstat věrný jednomu výrobci aut, značce hodinek, či stylu života. K Panerai jsem se dostal přes fejky z bulharské dovolené a tenkrát ještě legálním napodobeninám Marina Militare. Doma se mi pár kousků z mého hodinkového pravěku ještě pořád povaluje. Postupně však dělají radost kamarádům a známým. MM hrdě nosí můj tatík. Díky tomu, že se mi hodinky staly v Chronoshopu částečně i Chlebíčkem vezdejším (Což bylo celkem logické vyústění mého Chronobundusu - díky, žes mě vzal do party Kubsone!), pudění po nákupu PAM pro moji soukromou osobu trochu ustoupilo firemním potřebám. Nepomohlo to však nadlouho a touha po PAM s kalibrem 2005 začala opět sílit. Pár kousků jsem tedy prodal, abych si psychologicky zdůvodnil nákup Panerai s turbem v ceně nadupaného Range Rovera. Momentálně si užívám rozhodování, které to jednou budou. Jestli 306, 315, 276 či ty nejlepší a nejhezčí, které jsem kdy měl tu čest mít na ruce. A to Panerai 365 L´Astronomo! Pořád ve mně hlodá červ, že je to nerozumné, že je při mém brutalistickém způsobu zacházení zničím, že je nepohodlné mít pouze 6 denní ruční nátah se špatně přístupnou korunkou a jestli tedy radši nejít do Radiomirů. Nemáme to jednoduché...že pánové?! Aktuálně teď mé šedé buňky na delší dobu zaměstná stavba nového komplexu firmy, takže nebudu mít tolik prostoru na blbosti. Ale za čas, (pokud to někde nepodělám) se k myšlence pořídit turbínu opět vrátím. Jako odpustek jsem si tedy prozatím schválil pořízení něčeho z jiných modelů. Buď Radiomir s budíkem 098 či 355, nějaké 10 denní automaty, anebo za rozumné peníze legendární 127 Fiddy. Nové Submersilble 508 jsou taky náramné fešandy, ale obávám se, že k 382 Bronzo to není žádoucí alternativa. Takže nám všem držím palce, ať jsme PAM pozitivní PAMatenci co nejdéle. A možná přijde čas, kdy se vytrvalí milovníci značky Panerai sejdou na prvním Chronomag/Panerai srazu.....

Cyril.

[Frantik]

Ten Panerai sraz je geniální nápad :-))

[MaxT]

  V 3. 3. 2013 v 10:08, Kamil napsal:

Podívej se sem, než tě to definitivně chytí. Ale asi už ti není pomoci.

Tak jsem dal na radu zkušenějšího a podíval se do zmíněného vlákna. No, objevil jsem vlastně jen to, že je to naprosto neškodný a na rozdíl třeba od golfu či cestování poměrně laciný koníček. Jistě, je potřeba vyčlenit jakousi částku, která představuje vstupní investici. Vzhledem k faktu, že zde hovoříme o částkách v řádu x stovek tisíc a výše, předpokládám že lidé kteří tak činí vědí co činí. Nevěděli li by, nemohli by přece s podobnou zábavou nikdy ani začít. Alespoň si nejsem vědom toho, že by někde podobné produkty prodávali na splátky či leasing. Asi 5. let jsem trpěl autománií a mobilománií. A znovu se budu jen opakovat, že díky následné poměrně snadné likviditě hodinek, je tato z mých dosavadních mánií mánie naprosto neškodná.

Jen bych se zeptal zkušenějších, zejména pak Cyrila na jednu záležitost. Jak zajistit, aby mi nebylo líto těch typů, které nemám na ruce. Toto mi dělá problém. Také se stávám čím dál tím více konzervativní a bojím se, že když si jeden model oblíbím, tak budu chtít léta nosit jen tento. Otázka zní, proč pak kupovat ty další? Včera jsem se přistihl při myšlence, že si říkám zda li není lepší než koupit troje řekněme po cca. 200K, raději jedny pokud možno top, a z pokud možno "nezničitelných" materiálů a mít klid. U mne by to mělo navíc tu výhodu, že jelikož si vydělaných peněz vážím, vím jistě, že bych si nekoupil hodinky dražší než 500K. Na rozdíl od jiných totiž nechci hodinky do sejfu, ale rád bych je nosil a upřímně si nedokážu představit jak šnorchluju a šmátrám v písku či mezi kameny rukou, na které mám hodinky za 2M. Na to si mých peněz, ale i věcí za ně koupených příliš vážím.

[Josef01]

Myslím, že jsou i lidé, kteří si koupí na splátky hodinky (nějakým typem úvěru), protože někdy je to nutkání neodolatelné a navíc, pokud je ten úvěr za dobré % tak to není vlastně ani ztrátové. Vzhledem k tomu, že máš vlastní banku, tak je to úplně bezproblémové.

To vyjádření, že víš jistě, že nekoupíš dražší hodinky než 500 tis. nikdo tady nebere vážně, tahle všichni začínali Kup si od každé serie něco trochu jiného a budeš hodinky moct střídat. Navíc můžeš mít různobarevné řemeny a vybírat hodinky k oblečení. Dovedu si i představit, že jsou Paneraisti, které mají troje stejné hodinky, ale různé řemeny, aby je nemuseli pořád přehazovat. Kupi i Radiomir 1940 ve zlatě, nebo Submersible Bronzo a taky nějaké 10-days v platině, tyhle hodinky cenou jenom porostou.

[MaxT]

  V 3. 3. 2013 v 13:55, Josef01 napsal:

Myslím, že jsou i lidé, kteří si koupí na splátky hodinky (nějakým typem úvěru), protože někdy je to nutkání neodolatelné a navíc, pokud je ten úvěr za dobré % tak to není vlastně ani ztrátové. Vzhledem k tomu, že máš vlastní banku, tak je to úplně bezproblémové.

To vyjádření, že víš jistě, že nekoupíš dražší hodinky než 500 tis. nikdo tady nebere vážně, tahle všichni začínali Kup si od každé serie něco trochu jiného a budeš hodinky moct střídat. Navíc můžeš mít různobarevné řemeny a vybírat hodinky k oblečení. Dovedu si i představit, že jsou Paneraisti, které mají troje stejné hodinky, ale různé řemeny, aby je nemuseli pořád přehazovat. Kupi i Radiomir 1940 ve zlatě, nebo Submersible Bronzo a taky nějaké 10-days v platině, tyhle hodinky cenou jenom porostou.

Pane jo, vlastní banku je dobrý vtip. Když jsem psal " ředitel mé banky" , samozřejmě jsem tím myslel ředitele naší tzv. domovské banky, jelikož bankovních ústavů využíváme povícero.

Ale zpět k tématu. Mám už asi hodinu novou lásku. PAM 00425. Ta designová čistota je úchvatná. Uznala to i má, hodinkama již zcela zhnusená manželka.

Upraveno 3. března 2013 uživatelem MaxT

[Cyril]

  V 3. 3. 2013 v 12:51, MaxT napsal:

<br>Jen bych se zeptal zkušenějších, zejména pak Cyrila na jednu záležitost. Jak zajistit, aby mi nebylo líto těch typů, které nemám na ruce. Toto mi dělá problém. Také se stávám čím dál tím více konzervativní a bojím se, že když si jeden model oblíbím, tak budu chtít léta nosit jen tento. Otázka zní, proč pak kupovat ty další? <br>

<br>Díky za důvěru...cením si jí. V každém případě musím konstatovat,  že toho o Panerai tolik, co někteří nadupaní teoretici, jakým je třeba dle mého mínění YPO a další, určitě nevím. Já je mám prostě rád a tak si je, pokud můžu, užívám. No a k tvé otázce.....líto ti to možná bude, ale nakonec se naučíš mezi modely vždy vybrat ten pravý. A den má 24 hodin. Někdy měním hodinky i několikrát za den. Do kanclu, na úřad či do banky, na poradu, do dílny když jdu klukům pomoct šroubovat motorky<font size="2">, nebo když si vyjedu na GéeSu, LT či v teréňáku. Měl jsem také levnější modely, ale postupně jsem lezl nahoru. Nakonec jsme doma jejich počet zredukovali na pět kusů. Z toho jsou R210 a L048 manželčiny. Má Panerai také moc ráda.  </font><br><font size="2">Protože už jsi velký kluk, stejně si to nakonec uděláš po svém. A věřím tomu, že správně. Jedny společenský Radiomir, třeba právě ty puntíkatý 425, který se pohodlně vejdou pod manžetu košile, jedny Luminory s větší rezervou nátahu abys měl alespoň jedny "opravdový" s uchem, a jako třetí, trochu sportovnější Submersibly, se kterými se můžeš štrachat v písku, střílet z praku, či bourat latrínu. No a občas mezi ně do winderu vpustíš nějakýho pokusnýho králíka, kterej tě buď osloví a prodáš něco z těch původních, nebo jiskra nepřeskočí a ty anuluješ poslední nákup dalším prodejem. Další varianta, je nákup všech, které si nám líbí. Prodělat bychom na nich neměli. Nezabírá to tolik místa jako třeba autoveterán a když bude nejhůř, sbalíme je do kapsy a půjdeme do světa na zkušenou..... Při současné politice téhle země a vývoji ceny peněz je to dobrá strategická komodita. Takže o důvod víc, si podobné nákupy doma i před sebou obhájit. Ještě jeden poznatek. Určitě doporučuji vyzkoušet titanovou variantu. Od té doby, co mám 311, mi těžké pouzdro vadí. Není nic příjemnějšího, než když má na ruce člověk pořádný kus hodinek a přesto netahá tunu železa. O větší náchylnosti titanu na mechanické poškození jsem slyšel, ale zatím mám štěstí. Jsou v pořádku. Luneta je stejně ocelová a dá se v pohodě přeleštit. Zásadní problém asi nastane v případě, jestli koupím turbíny. Sám občas přemýšlím, jestli jsou to hodinky na nošení, či do trezoru. To ale ukáže až čas....</font><br><font size="2">Se to vlákno tady celkem rozjelo...</font><img src="http://forum.chronomag.cz/public/style_emoticons/default/smile_anim.gif"> Upraveno 3. března 2013 uživatelem Cyril

[Josef01]

Myslím Cyrile, že turba v platině jsou klasický trezorovky, ale ty GMT v keramice, to je paráda na každý den.

[MaxT]

Díky Cyrile za vyčerpávající odpověď. Vidím, že náš pohled na svět je velmi podobný. Snad až na to měnění hodinek několikrát denně, o výměně řemínků ani nemluvě.

Zatím to vypadá, že spojím rady Cyrila a Josefa01.

1. PAM 359 už mám, byly první a tak si je nechám a to výhradně na gumě.

2. PAM 425 si takřka určitě pořídím právě jako oblekovky a nechám je tak jak jsou na hnědé kůži.

3. PAM 292 a nebo PAM 305? Tento bod si musím ještě vyjasnit.

Tudíž dle Cyrila to budou jedny s uchem i když ne osmidenky, jedny Radiomir k obleku no a nejspíše jedny potápky z titanu.

Dle Josefa01 to budou 3 ks Panerai každé na jiném řemínky a tak odpadá jejich měnění což mě nebaví.

Díky za rady a názor.

[Cyril]

No vidíš, jak sis to pěkně vymyslel! Tebou zvolené modely jsou dobrá kombinace.

A jen abych to ještě upřesnil. Nejsem úchylák ani šampón, kterej si plánovaně několikrát denně mění hodinky. Když sedím v kanclu nebo v autě, na poradě či v hospodě, nechám si klidně celý den jedny. Když jdu ale makat na dílnu, nebo jezdit na motorce, sundám PAM a nasadím třeba Triton, Glycine, Suunto nebo něco podobnýho....Ty pak klidně nosím ještě další den. Řemeny měním jenom když je po nich, nebo když si Josef nasadil krásnej novej světle hnědej na 268......a to mě vyhecovalo! .

[Rodkopf]

"Během 14 dnů jsem prodal 2 své hodinky dvěma z našich 3 právníků a 1 řediteli mé banky."

 

Než jsem si konečně vybral, koupil jsem hodinky otci i jeho parťákovi. Je vtipné, jak okolí odnáší výsledky naší chronomagořiny.