Tenhle recept jsem vopšlehnul vot českého mistra vařečky a rondónu, Zdendy Pólrejcha (verbal promine). Je to taková fajn rychlovka, ideální recept na večeři v hektickém dni. Jen to vykoštění stehna chce trochu fištróna. Mě to naučil táta už před pár lety a od tý doby to umim. Kdo by se s tim nechtěl párat, taky se daj koupit stehna už vykoštěný že jo. Potvory řeznický tam ale většinou nechávaj různý šlachy a chrupavky, což každej taky nemusí, proto doporučuju se v rámci kuli-edukace práci s nože
Když neni chuť na maso, za to je chuť na brambory (a to já mam často, páč sem prostě bramborovej) - zapečené jako takový simple pie, neboli jednoduchý slaný koláč. Dá se jako hlavní bezmasé jídlo, nebo i hutnější příloha třeba ke grilované krkovičce nebo kuřecímu steaku. Takže kdo se nebojí sacharidů, směle do toho, je to hodně žravý. A vůbec to neni zlý ani studený, třeba jako taková vydatná sváča. Ingredience: - brambory (7 větších) - cibule (3 střední bílé) - petrželka - vejce (4ks) - smeta
Kdo z vás se zúčastnil prvního kulinářského srazu nás nemocných chrono-chorobou (El Bundus nebo tak nějak se to menuje) loni v říjnu v Jeseníkách, už měl možnost ochutnat - vezl jsem tam skoro stejnou (jen čistě kachní) a z větší části se konzumovala na snídani. Paštika kombinující kuřecí a kachní s brusinkami. Nedávno jsem se rozhodl skoro po roce zas udělát pár porcí... no pár, nakonec mi zas ujela ruka a byl toho docela kotel. Já asi neumim vařit v malém množství. Nebo bych si měl dělat nákup
Na sladký moc nejsem, jak už padlo v úvodní předmluvě, ale moje drahá (a taky ta lepší) polovička zas docela jo. No a když už dělá smutný voči po několikáté, že by si po tom skvostném hlavním jídle (ehm, ehm... samochvála) dala nějaký ten dezert, mam v rukávu několik osvědčených (a díkybohu vcelku jednoduchých) receptů. Jedním z nich je právě i dnešní příspěvek - jablečný koláč, zvaný obrácený, protože je obrácený. --- POŘÁD MI NEJDOU NAHRÁVAT NOVÉ FOTKY, TAKŽE ZATIM JEN TEXTOVÁ POVÍDKA ---
Nedávno jsem měl váženou návštěvu v našem skromném příbytku, ctění rodičové nás poctili. Jelikož otec taky docela kuchtí - tady jsem to asi podědil - a je spíš příznivcem klasické krmě, nevymýšlel jsem žádné experimenty a jal se připravit tradičné české (řekl bych stále ještě sváteční) jídlo, tedy v čísle jednotném: rezeň a brsalát. Jak už tak to u mě bývá, vzal jsem sice klasický recept, ale přidal do něj pár svých (nebou mnou od někoho osobně obšlehlých) úprav. --- POŘÁD MI NEJDOU NAHRÁVAT N
Už je to pár dní zpět, co má drahá vyrazila za kultůrou a já se rozhodl jí návrat zpestřit oblíbenými roštěnkami. Dá se říct, že se jedná o roštěnky vídeňské? Asi jo. Nicméně jak jsem již předeslal na začátku, recepty se mám tendenci jen inspirovat a detaily si upravuji dle (mo)mentální nálady a kuli-rozpoložení. Proto i tady to neni 1:1 jak to páni ve Vídni vymysleli, ale výsledek přesto dopadl na jedničku - aspoň soudě dle vymeteného talíře. Jako posledně to zas trochu zkrátim. Neni to žádn
O víkendu jsem koukal na MasterChefa, kde borci a borky připravovali kuřecí kapsy. Což mě navedlo na myšlenku prubnout podobný recept, jen místo kapsy jsem se vydal cestou rolky. Bohužel němec zaúřadoval a já si vzpoměl, že bych to pro vás mohl cvaknout, až když jsem měl rolky hotové. Takže dneska cca půlka postupu a suroviny jen textově, a zbytek taky trochu zjednodušeně (mam ty recepty moc dlouhý). Ingredience: - kuřecí prsa bez kůže (na 6 rolek 3 prsa) - 1x mozzarella - 6 plátků šun
První příspěvek do blogu bude z italské kuchyně. Jedná se o rajčatovo-masové ragů, v podstatě hodně podobné klasické omáčce na špagety Bolognese. Základem je recept Emanuela Ridiho: http://www.sitalemvkuchyni.cz/recept/Sugo-Bolognese Rád se u receptů spíš inspiruju, než že bych se jich držel jako bible. Někdy takové řekněme odchýlení se z navigace vyjde, někdy taky ne Statisticky je to zhruba 9 z 10, což myslim neni zlý. Tentokrát to vyšlo, tak se na to vrhem... Ingredience viz. foto. Mas
Už je to tady! Už je to tady! Už je to tady! The time has come... Konečně jsem se tedy dokopal k založení kuliblogu, jakožto reakci na několik členů a jejich mírné popíchnutí v Kulináriu. No mírné... Když se tam začala formovat v podstatě petice za založení, začal jsem si trochu (víc) nadávat, že jsem nenastavil laťku v podobě počtu zájemců o blog vofous výše, než jen na 10 lidí. Samozřejmě si dělám legraci a všem moc děkuju za podporu - vážim si toho! Ještě než se pustíme do vaření, s
