Seiko Spring Drive

[instant]

Nikde som nenasiel vlakno venovane technologii pohonu Spring Drive, tak som jedno vytvoril. V pripade ze nahodou existuje duplicitne vlakno, pls adminov o presun. 

 

Najprv male vysvetlujuce video

 

 

Na lepsie pochopenie male demo, ako funguje ten tri-synchronny regulator - moze si to skusit kazdy kto ma Spring Drive hodinky. Po rozbehnuti z nulovej rezervy energie bezi glide wheel naplno, bez elektromagnetickej brzdy, asi 10-12 sekund, potom sa cely system regulacie dostane do hry a rychlost plynutia casu je zase ako ma byt

 

 

Postrehy, otazky, zaujimavosti sypte sem.

Upraveno 24. září 2018 uživatelem instant

[YPO]

před osmi léty sem vyrobil takový video (čirej amatérismus) ..... no ... snad z toho bude poznat o co mi šlo

 

[instant]

Dobra muzika clovece

[dr.sphinx]

SD mám rád, ale fakt je, že se to dá postavit i tak, že se u něj snoubí NEvýhody obou technologií - jako ryzí quartzky to přesné stejně není a zároveň se to musí draze a komplikovaně servisovat. A někomu to celý stejně připomíná tohle:

 
V mechanikách je možné mít "seconde morte", SD je pak teda "seconde vivante"
 
Dobrý test, jak zjistit, jestli vám SD vadí, je podívat se na něj bez plotny:

Pokud se vám z přítomnosti obvodů apod. zvedá kýbl (a na ženevskou pečeť to taky asi není), tak bych si to se SD rozmyslel.
 
Jedna věc, která se moc neví: už z fabriky se pro regulaci zřejmě používá pattern cutting, viz zakroužkovaná oblast, fotka a diskuze odtud: https://forums.watchuseek.com/f9/spring-drive-movements-what-differences-between-cal-5r66-9r66-78511-8.html

Prostě není nad lidi, co si to doma sami rozeberou

 

 

[AndyAaron]

před osmi léty sem vyrobil takový video (čirej amatérismus) ..... no ... snad z toho bude poznat o co mi šlo

 

 

Ty se nezdas. Cekani na tu datumovku bylo jak sledovat scenu ze spaghetti westernu

[instant]

Doktore, tu to mas pekne rozpohybovane. Ja som s niecim takym uplne v pohode. Hybrid jak ma byt

 

[dr.sphinx]

Mě to samosebou taky netrápí, to je pro úplnost - prý existují lidé, kterým to nějak vadí.

Upraveno 24. září 2018 uživatelem dr.sphinx

[Fade]

Na kolik vychází servis SD? Jak je to v porovnání se servisem Omega a Rolex klasiky, případně chrono verzí? 

[kamilb]

5r66

16000 kč

[xbraj19]

To jsem myslel, že bude víc, když 8r chronograf stojí 14 tis.

Upraveno 26. září 2018 uživatelem xbraj19

[instant]

SD Chrono v GS stoji 1100 USD.

 

MM600ky co som mal boli cerstvo po kompletnom service v Seiko UK (je to cca 4-5 rokov?) a cenovka tam bola ja neviem 300 GBP? kto ich mate checknite v papieroch.. ale boli jak nove..

Upraveno 26. září 2018 uživatelem instant

[sashator]

Ta cena je naprosto v pohodě v porovnání se švýcarama...vlastně ani nevim, kde se tady vzal ten mýtus, že servis SD je neskutečně drahej

[p3k]

Historie vývoje SD:

(Článek z ablogtowatch.com, který zaujal)

 

Část 1

 

Část 2

 

Stručně

Strojky SD jsou z 80% složeny z obdobných součástek, jako tradiční strojky. Jsou ale technologicky vylepšeny o moderní řešení (např. leštění pro snížení tření u ozubení, nový materiál pružiny, účinější nátah...) a původní mechanicky regulovaná přesnost kmitající setrvačky je nahrazena Tri-synchro regulátorem, používající pro určení přesnosti krystal.

V případě SD automatů trval vývoj v podstatě předlouhých 30 let. Než byl představen první SD strojek, uplynulo dvacet let vývoje. Za tímto ?šíleným? nápadem stál Yoshikazu Akahane, kdy ho v roce 1977 postihla ?mozková vlna?, která to celé rozpoutala (ten google překladač je super :-).

Prví prototyp z roku 1982 fungoval čtyři hodiny, poté byl projekt v podstatě odložen na deset let, do doby (1993), kdy se podařilo vyrobit účinější (čti úspornější) integrované obvody. Kvůli zvýšení výkonu cívky, při zachování jejího minimálního objemu, museli vyvinout a hlavně vyrobit nový typ drátku, šestiúhelníkového průžezu, tak aby závity doléhaly přesně na sebe.

V roce 1997 přišlo první oznámení a v r. 1998 představení v Basileji. V r. 1999 se poprvé objevil strojek SD v prodeji, pravděpodobně i v hodinkách Credor. Automat byl představen až v r. 2005 opět v Basileji.

 

V Seiku museli přijít s novými řešeními, jako je posílení pružiny (SPRON 510, 610), zvýšení účinnosti samonátahu, nízká spotřeba řídícího IO, kvůli málemu množství generované energie, což mohlo být hlavní brzdou vývoje. Na Hodinkee v jednom článku autor uvádí, že kdyby se sečetly energie všech Seiko s SD na světě, tak by s bídou rozsvítily 100 W žárovku.

 

Strojky SD jsou poháněny výhradně mechanickou silou, žádné baterky, aku nebo kondiky. Ke své činnosti využívají buď ruční nebo automatický nátah. Základ přesnosti SD, Tri-synchro regulátor se třemi energiemi, nahradil setrvačku s kotvou a krokovým kolem. Na první pohled jednoduchý nápad, k jehož uskutečnění ale vedla dlouhá cesta vývoje. Svou přesností jde SD ještě dál, než je standard COSC. SD má tvrdší normu do -3 a +5 vs. COSC 4 a +6 vteřin/den. Takový rozdíl může vypadat jako zanedbatelný, ale u GS nemá problém garantovat třeba + nebo ? 1 vt./den a 15 vt./měs. A k tomu navíc plynule klouzající vteřinovka jako bonus.

[elninoelnino]

díky p3k za pěkné shrnutí, hned se mi takhle při večerní siestě v práci zlepšila nálada při pomyšlení, že se dají splnit i bláznivé věci, když se někdo fakt rozhodne je uskutečnit, i když to bude trvat 20 let.