Rolex nebo zlato

[Jay Doll]

Vzhledem k častým dotazům na investiční potenciál různých komodit na našem hodinkovém fóru jsem se rozhodl napsat článek, který by se pokusil srovnat dvě poměrně často zmiňované a zároveň odlišné komodity ? zlato a hodinky Rolex. O obojím je v obecném povědomí lidí známo, že jsou uchovateli hodnoty v případě, kdy peníze hodnotu ztrácí. Protože se tu dosti často glorifikuje Rolex jako úžasná investice, rád bych se pokusil o takové subjektivní i objektivní srovnání všech aspektů souvisejících s těmito dvěma komoditami.

Nejdřív si je trošku popíšeme. Zlato je barevný kov nacházející se v periodické tabulce prvků v šestém řádku a jedenáctém sloupci. Je to velmi odolný přírodní materiál a byl vždy používaný pro svoji netečnost jako platidlo, či v elektrotechnice kvůli své vodivosti. Zlato se těží. Prodává se ve formě slitků nebo mincí, které vyrábí mincovny a banky.

Hodinky Rolex v periodické tabulce prvků nenajdete, jelikož se nejedná o prvek, jakkoliv se dá říct, že je to ?slušný kus kovu?. Jedná se o produkt vyrobený firmou Rolex SA sídlící v Ženevě, mající 2800 zaměstnanců a obrat za rok 2009 okolo 4.6 miliardy dolarů. Hodinky se tedy vyrábí a jejich hlavní hodnotou je vesměs určité know-how jejich výrobců a hlavně masivní marketing, který násilím cpe Rolex do podvědomí všech lidí na světě. Rolex se prezentuje jako partner golfových a tenisových turnajů (i mnoha dalších sportů) které jsou populární a mají tak trochu punc prestiže či luxusu.

Dalo by se říct, že život bez Rolexu je možný, protože se dá žít s Omegou nebo Seiko, případně úplně bez hodinek. Není to tedy nutnost. Ovšem stejná věc platí i o zlatu, které se sice používá v menší míře v elektronice, ale většina je stejně nadbytečná věc jako Rolex. Taková pšenice nebo rýže je z tohoto pohledu mnohem zajímavější komoditou, jelikož její nedostatek může zásadně ovlivnit životy lidí, kteří by neměli co jíst. Jenže pšenici asi fakt nikdo na ruce nosit nebude, nebo ano?

Když se vrátíme zpět a podíváme se na základní čísla, kterými se zde často výhodnost koupě argumentuje, tak opravdu obě dvě komodity dlouhodobě stoupají v ceně. Pro srovnání jsem vzal staré ceníky Rolexu a vybral modely, které jsou na trhu posledních 7 let prakticky beze změny (výměna vlásku u Dayton za Parachrom blue se nepovažuje za změnu modelu). Přívětivé je i to, že období mnou brané v úvahu koresponduje s existencí serveru Chronomag. Jelikož mám zájem o přesné srovnání, našel jsem si tři své ceníky Rolex z jedné konkrétní evropské země v měně Euro. V ceníku se dozvíme následující:

Rolex Submariner NoDate ? 14060M:
Říjen 2005 ? 3590 Euro
Říjen 2008 ? 4220 Euro
Únor 2011 ? 5020 Euro


Rolex Daytona ? 116520:
Říjen 2005 ? 6370 Euro
Říjen 2008 ? 7700 Euro
Únor 2011 ? 8950 Euro

Jak vidno, ceníkové ceny každoročně stoupají a Rolex nabírá na hodnotě vůči této konkrétní měnové jednotce. Průměrné zhodnocení modelu 14060M bylo v letech 2005 až 2008 5.5% p.a. V letech 2008 až 2011 to bylo 6.3%. Zhodnocení modelu 116520 bylo v letech 2005 až 2008 7.0% a v letech 2008 až 2011 pak 5.4%. Trh s použitými Rolex hodinkami zde reaguje podobně a kopíruje stoupající ceny modelů u autorizovaných prodejců. Je potřeba mít na paměti, že dobrou takzvanou resale value mají pouze některé modely Rolex, povětšinou se jedná o sportovní pánské modely. Ty jsou jak dostatečně likvidní tak i dostatečně jistou ?investicí?.

Zlato se nejčastěji pořizuje ve formě slitků nebo mincí. Pro své další srovnávání zvolím rozumně veliké slitky, za které se považují kusy nad 100 gramů. Menší slitky mají horší resale value a jsou i zbytečně drahé při jejich pořízení ? cena za práci klesá se stoupající velikostí slitku. Nyní se však podíváme na cenu zlata za gram. Se zlatem to tedy vypadá obdobně, jak s hodinkami Rolex. Za poslední roky taktéž rostlo. Když vezmeme v úvahu stejné časové momenty jako když vycházely ceníky Rolex, tak cena zlata vypadala takto:

Zlato:
Říjen 2005 ? 13.6 Euro/gram
Říjen 2008 ? 22.6 Euro/gram
Únor 2011 ? 34.2 Euro/gram


Zhodnocení zlata bylo tedy mezi léty 2005 a 2008 rovných 22% p.a. a v následujících třech letech pak 17.1%. Zlato bylo tedy za dobu, kdy existuje Chronomag, mnohem lepší investicí než hodinky Rolex. Kdybyste měli v roce 2005 krátce po první registraci na Chronomag k dispozici 3600 Euro a koupili si za to Rolex Submariner bez datumovky, měli byste před rokem věc prodávanou za 5020 Euro. Kdybyste stejnou částku investovali do zlata a koupili si jeden 250gramový slitek zlata, měli byste před rokem slitek v hodnotě 8500 Euro. Problém nastává v momentu, kdy se rozhodnete svojí investici zpeněžit. Hodinky Rolex 14060M byste totiž dneska udali přibližně za stejnou cenu, za kterou jste je koupili, tedy 3500 Euro. Zlato ovšem za cenu tržní, tedy 8500 Euro. Rozdíl je tedy 5000 Euro ve prospěch zlata. Nesmíte zapomínat, že Rolex je stále běžné zboží, nikoliv komodita. Samozřejmě lepší je situace s modelem Daytona, do kterého byste však v roce 2005 museli vložit celých 6370 Euro ze své měsíční výplaty. V roce 2011 byste tyto hodinky prodali s přehledem za 8000 Euro. Byli byste tedy 2630 Euro v plusu. Mít však ty stejné penízky ve zlatě, koupíte si za ně v roce 2011 Daytony rovnou dvoje (za zlato byste dostali při prodeji 16 005 Euro). Nesmíme zapomenout na fakt, že ocelové Daytona byste mnohem hůře sháněli oproti zlatým cihlám. Získat je u autorizovaného prodejce hodinek Rolex je prakticky nemožné když nemáte dobré známosti. Nedílnou součástí hodinek je i pravidelný servis a v případě, že byste chtěli Rolex držet dalších 6 let, musely by podstoupit pravidelný servis. Odečtěte si dalších 602 Euro ze svého zisku. Výsledné zhodnocení modelu Daytona je stále přes 5% ročně, což je ve srovnání se spořicím účtem v bance skvělé číslo. Ruku na srdce, kdo z nás ale vlastní 7 let Daytony?




Co se týče budoucího tržního výhledu, je třeba zmínit, že cena zlata již v minulosti klesala a je pravděpodobné, že zase opět někdy klesne. Cena hodinek Rolex klesat nejspíše v dohledné době nebude, neboť zatím se tak nikdy nestalo a nic tomu zatím nenasvědčuje. Nicméně teoreticky to možné je, a to v momentu, kdy se nasytí trh a bude převis nabídky nad poptávkou. Zda a kdy k tomu dojde, mi není známo, ale vězte, že ta šance zde určitě je. Rolex je přece jen zboží tak trošku nadbytečné, a když budou lidi potřebovat peníze na jiné, pro ně momentálně důležitější věci, tak své hodinky klidně prodají. Výhodou v tomto segmentu je, že většina nositelů hodinek Rolex nepodléhá tak silně krizím a není pro ně nutností hodinky prodávat v nepříznivých dobách. Nicméně tím, že množství lidí vlastnících Rolex stále stoupá, hrozí, že v momentu nějakého zásadního ekonomického problému ve větší zemi, jako je USA nebo Čína dojde k uvolnění většího množství hodinek na trh. V dnešní globalizované době, kdy lze prodávat hodinky přes internet prakticky po celém světě, by to znamenalo zajímavý pokles resale value hodinek Rolex.

Zlato je v tomto ohledu globálně obchodovanou komoditou a navíc se prodává nejčastěji ve formě různých virtuálních certifikátů, futures a podobně. Cena zlata se tedy mění velmi často a celosvětově. Zlato roste i padá často. Navíc, kdo ví, jestli se dočkáme někdy i certifikátů na Rolex.


Nyní se podívejme na obě komodity z mnohem praktičtějšího pohledu. Vybral jsem si pro srovnání jedny hodinky Rolex, konkrétně model Sea-Dweller Deepsea 116660 a dva zlaté slitky od švýcarské a lucemburské banky o hmotnosti 100 gramů. Velmi důležité je, že dva zlaté slitky a Rolex Deepsea mají jak podobnou hmotnost, tak i podobnou momentální tržní hodnotu. Dají se tady krásně srovnat.





Existuje jeden všeobecný mýtus: Hodinky jsou od toho, aby se nosily, a zlato je od toho, aby buď něco zdobilo, anebo aby leželo zamčené v trezoru. Zlato se tedy nedá komfortně nosit na ruce, nicméně se na rozdíl od Deepsea poměrně snadno vejde pod manžetu košile. Pro demonstraci jsem, přiznávám, použil gumičku, jelikož mi nezbyl čas si nechat od Šímy ušít pro zlatou cihlu nějaký stylový řemen . Jak vidno, nevypadá to nějak vábně, i když se zlato moc hezky leskne. Co se týče pocitu při nošení, zlato má docela ostré hrany a člověk z něj nemá pocit, že padne. Kdežto co se týče Rolexek, tak ty na ruku opravdu padnou, i když zrovna v případě modelu Deepsea to také není u všech lidí tak jednoznačné.









Důležitým detailem, který ovlivňuje úsudek lidí, jsou slova SWISS MADE. Setkáváme se často s tím, že lidé hodnotí hodinky mnohem výše, pokud mají na sobě uvedeno, že jsou vyrobeny ve Švýcarsku. Hodinky Rolex tento nápis mají dokonce na několika místech (ciferník, spona?). Oproti tomu na zlaté cihle většinou nápis Swiss Made není. Nicméně zlaté cihly se vyrábí i ve Švýcarsku a slovo Swiss (nebo v našem případě Suisse) tam může být napsáno mnohonásobně vícekrát, než je na Rolexkách napsáno Rolex, a to se vyplatí



Dalším podstatným aspektem pro rozhodnutí do čeho investovat by měla být funkčnost a schopnost ukázat čas. Zlato, vážení přátelé, ač se Vám to může zdát sebevíce neuvěřitelné, prostě netiká. Nejenže netiká jako mechanické nebo quartzové hodinky, ani nevrní jako ladičkové hodinky, zlato prostě nevydává vůbec žádný zvuk. Touto svojí vlastností by se dalo nejspíše přirovnat k digitálním hodinkám, nicméně na rozdíl od nich není vybaveno ani ukazatelem nadmořské výšky, ani dozimetrem, ani stopkami s odpočítáváním, ani kalkulačkou, ani kalendářem ani podsvícením, ani měřením tepové frekvence majitele. Co je však největší ostuda, zlato vůbec neukazuje čas. Zkoumal jsem jej sebepodrobněji, nicméně přes veškerou snahu jsem neobjevil žádnou fičuru, která by dokázala ukázat, kolik je právě hodin. Ještě horší věc je, že zlato nemá žádné dýnko, natož safírový průhled, který by dokázal odkrýt strojek. Opět, po podrobné prohlídce za pomocí otvíráku a šroubováků musím konstatovat, zlato nemá strojek. Tudíž ani nemá baterku, která se musí pravidelně vyměňovat, což je velká výhoda oproti digitálním a quartz hodinkám. Další ohromnou výhodou zlata je, že se nemusí na rozdíl od Rolexek pravidelně servisovat. Jak jistě víte, mechanické hodinky, aby byly plně funkční, musí pravidelně podstoupit servis v hodinářské dílně. Je tomu tak hlavně proto, že v nich vysychá mazací olej, který hodinky udržuje v chodu a chrání je před opotřebením. Nehledě na fakt, že při servisu lze i vyměnit opotřebené součástky hodinek. Zlato má tu ohromnou výhodu, že není nutné jej servisovat. Není v něm, aspoň pokud je mi známo ,nic co by mohlo vyschnout nebo co by bylo třeba vyměnit.

Co se týče vodotěsnosti, u Rolex SeaDweller Deepsea je garantována vodotěsnost až do hloubky 3900 metrů pod vodou a na tuto hloubku jsou také testovány. Toto je dosaženo použitím nejmodernějších technologií jako je velmi tlustý safír, titanový dýnko, hustokrutopřísný héliový ventil na levé straně pouzdra, a dalších úžasných vychytávek, kterými se Rolex velmi rád chlubí. Jak velkou ostudou pro Rolex je fakt, že zlatá cihla je vodotěsná do neomezené hloubky a to bez nutnosti použití kosmických technologií, ponechám na zvážení Vám.

Následuje srovnání korozivzdornosti. Rolex používá na pouzdro speciální odolnou ocel 904L, která prokazatelně méně koroduje než běžná ocel 316L. Tímto je zajištěno, že Rolex Deepsea by pravděpodobně neměly zreznout, ani když byste je rok koupali v mrtvém moři. Jak je ovšem známo, a to je další pomyslný hřebíček do rakve hodinek Rolex, tak zlato je ještě mnohem více odolné proti korozi a nezrezne, ani kdybyste jej v mrtvém moři koupali třeba tisíc let. Jak je vidno, zlato opět vítězí.

Ohledně odolnosti proti otěru není třeba mnoho napsat, jelikož oba materiály se dají poměrně snadno poškrábat. Co se tohoto týče, vychází jak Rolex, tak zlato nastejno.

Srovnání estetičnosti obou komodit je velmi subjektivní záležitost. Existují mezi námi lidé, kteří dokáží trávit hodiny pohledem na běžící sekundovou ručku u Rolexek a stále je to neomrzí. Na Deepsea je mnoho částí, které se dají obdivovat a dlouhé hodiny pozorovat. U zlata je to ovšem obdobné. Sice se nijak nehýbe a nelze na něm otáčet lunetou, ale přesto má neuvěřitelné kouzlo a lesk a zpracování zlaté cihly se taktéž dá hodiny a hodiny bez omrzení pozorovat. I v tomto ohledu bych řekl, že je ten boj vyrovnaný.

Co se stane, když ztratíte hodinky? A co se stane, když ztratíte zlatou cihlu? I o takových věcech je potřeba přemýšlet, hodlá-li někdo investovat do zlata či hodinek. Ztráta nebo nedej bože krádež takovéhoto investičního kusu kovu nás určitě zamrzí. Každá z těchto věcí se dá proti krádeži pojistit v rámci pojištění domácnosti, v tom problém nespatřuji. Jak je to však s dohledatelností? Rolex si vede záznamy o hodinkách, které prodal. Výrobní čísla, kterými jsou hodinky opatřeny, jsou pečlivě schraňována a kontrolována v případě každého servisního zásahu. Pokud dojde ke ztrátě, dá se tato nahlásit přímo Rolexu a ten, v případě že hodinky v servisu vyskytnou, dá majiteli hodinek vědět. Co se týče zlatého slitku, i ten je opatřen výrobním číslem a dal by se podle něj teoreticky taktéž dohledat. Co se týče vedení záznamů těchto čísel vydávajícími bankami, o tom mi není mnoho známo. Vzhledem k tomu, že zlaté slitky na servis moc často neputují a vesměs se už nikdy do banky vrátit nemusí (dokonce je lze přetavit na nový slitek s jiným číslem) bych šance na nalezení takovéto cihličky moc vysoké neviděl. Zde tedy Rolex vítězí.

Asi posledním aspektem který srovnám bude možnost uložení obou komodit. Zlato se dá lehce položit do trezoru a na věky schovat. Hodinky se dají v případě nenošení taktéž schovat na nějakou dobu do trezoru, ale v případě delšího pobytu hrozí, že se znehodnotí strojek. Zlato je absolutně netečné, a pokud se například v případě politického převratu někam zazdí, tak tak v nezměněné podobě vydrží stovky let. Hodinky Rolex mají mnoho součástí, které se časem zničí. Uveďme například gumové těsnění, které by při delším pobytu pod omítkou zpuchřelo a nedokázalo již zabránit vniku vlhkosti do strojku hodinek. Není proto vhodné hodinky Rolex zazdít stejně jako zlato, ale je potřeba je čas od času zkontrolovat a nechat je projít servisem. Zlato je tedy vhodnější na schovávání do různých míst.



Jak tedy vidíte, investiční rozhodnutí není žádný med. Existuje mnoho aspektů, které je bezpodmínečně nutné zvážit v případě, že se rozhodnete investovat do zlata nebo do hodinek Rolex. Každá z těchto komodit má své výhody i nevýhody a krom sledování grafů ceny je potřeba k tomu přistupovat i prakticky a hlavně srdcem. Z praktického pohledu je důležité, zda tento kus investice musíte servisovat, pečovat o něj, můžete se s ním koupat, ukáže vám čas, vydrží kyseliny a vlhkost a podobně. Srdcem musíte umět zhodnotit, zdali vám postačí ke štěstí kus lesklého kovu anebo zda potřebujete něco co má duši, tiká, hýbe se a dělá vám každodenně na zápěstí radost. Z pohledu investora bych snad ještě dodal klasické: diverzifikujte.

Děkuji všem, kteří to dočetli až sem

Jay Doll
 

[jartop]

Hustý...

[sureshot]

si pobavil

[gougy]

Well done

[NIGHTinGALE]

Vtipnej článek a zajímavý grafy, díky!

[jacob]

Obdivuji rozsah a celkovou stylistiku celého článku. Sám z recenzí vím, jak je těžké a časově náročné něco takového vytvořit. Jinak Deep Sea budou moje první Rolex :-).

[filo-boxer]

Ideální článek na hlavní stránku na prvního apríla!

 

Pobavilo, děkuju!

[honza71]

[kaplanj]

Opravdu dobre

 

To je trening ? :-)

[bradda]

Klobouk dolu

[KFL]

[montemar]

ty čokoládky by se měly nechávat zatavené ve folii

[FiXilVer]

pekny clanok, dal si si s nim robotu.. mas u mna plus

[kuko]

Originál štýl

[Viktor]

Snad jen trochu krátký období na hodnocení investice ale jinak pěkný čtení

Díky.

Upraveno 24. března 2012 uživatelem Viktor

[saida]

Díky Ti , za opravdu zajímaví článek ! Závidím Ti Tvojí vůli a chuť sesmolit cokoli na více než dva řádky !

[Palko75]

Pekný

[Almi]

super clanok, vtipne porovnanie, dik

[Josef01]

Mě se ten článeček taky líbí. V podstatě razím tři věci. Člověk potřebuje hotové peníze, pokud se podělá měna tak musí mít rezervu, tedy Rolex + zlato. Hodinky jsou směnitelné za peníze v delším časovém horizontu, zlato prakticky do dvou dnů. Pokud se vezme cena hodinek a cena zlata za 35 let, pak je to skoro stejné - růst ceny desetinásobkem. To že zlato roste nejvíce v posledních 8 letech, je krásně vidět na grafu. Tedy 30 let se nic moc nedělo, teď je to možná trochu bublina, uvidíme.

[pepster]

Vtipné a čtivé! Díky za pobavení.