Střídání hodinek

[Porsche_911]

Já si MUSEL koupit Rolády, abch měl svoje definitivky neboť jsem čtením a sněním o hodinkách trávil až moc času! Při přepočtu na hodinovku se mi ušetřeným časem už zaplatily a mám klid Teď už čtu jen pro rozšíření chrono obzorů a pro zábavu.

[patprom]

Člověk by si měl v rámci možností dělat radost. Pokud si dokáže vydělat na několikery pěkné hodinky, proč by je nemohl podle nálady střídat? Alespoň já to tak mám.

Jak už psal Wizard, lidi prohulí velké peníze a co z toho nakonec mají... Znám to dobře. Po 23 letech jsem naštěstí dokázal přestat. Ročně mě tahle zábava stála přes 30k. Za těch cca 6 nekuřáckých let to dělá slušnou ušetřenou sumičku.

Rolex jsou moje nej, ale teď nejradši nosím 112. Hezkou neděli přeju, jdu si zaplavat v Balatonu :-)

[panedge]

Já si MUSEL koupit Rolády, abch měl svoje definitivky neboť jsem čtením a sněním o hodinkách trávil až moc času! Při přepočtu na hodinovku se mi ušetřeným časem už zaplatily a mám klid Teď už čtu jen pro rozšíření chrono obzorů a pro zábavu.

Presne tak to mam i ja.Rolex a klid v dusi,obcas si pak koupit nejaky hezky Seika na stridacku a jsem happy.

[African]

Já si prošel hodně značkami, abych skončil u Rolexek jako definitivních a ty už přemýšlím prodat abych se dokopal k Iwc Galapágy Aquatimerům, cha cha :-) Uvědomil jsem si že můj chronoživot by se stal strašně nudným zůstat u jedněch definitivních a abych měl patery, šestery luxusní hodinky což by bylo vcelku pohodové, tak na to zase nemám bakšiš.

[Josef01]

Já mám všechny drahý hodinky v bance včetně RLX a nebaví mě tam jezdit, tak ted jsem nosil celý měsíc primky definitivni hodinky neexistují a i když mám hodinek víc nez unosim, tak stejne se vždycky najdou nějaké, které by stály za koupeni.

[moravep]

To už mi prijde lepší to točit a užívat si, co aktuálně máš, než silážovat hodinky pod matrací a nic z nich nemít

[Josef01]

Tak u RLX zatím pořád roste cena, tak z toho něco je i když leží v trezoru a doma mám alespoň desatero slušných hodinek, tak je co nosit pořád. Ty časy, že si člověk koupit za 200 hodinky a klepaly se mu ruce jsou dávno pryč, prostě dnes jsou to pro mě stejně obyčejné hodinky jako ty za 30 tis.

[feltharg]

ja myslim, ze to neni o ucte primo k hodinarine nebo k tomu predmetu - hodinky, ackoliv pro nas v podstate modla, jsou "jenom vec", se vsema nalezitostma co k tomu patrej (da se to koupit, da se to prodat, ztratit atd..)

ale myslim, ze docela trefna poznamka (nebo jak jinak rict cesky "good point") je ucta k tomu "okamziku a prilezitosti". samozrejme se ted nebudem bavit o rodinnym dedictvi a o starych vintazkach po dedovi (ale citovy vztah mam i k hnusnym digitalkam co si pamatuju jako svoje prvni, nasel jsem je na pude, dal jsem je do kupy a jsou v hodinkovnici ).

ale ta "ucta k okamziku" mi ted vrta. priklad - chci si treba k promoci/narozeninam/svatbe/vyroci nadelit nejaky hezky hodinky. nadelim si radost, to se pocita, ale ty hodinky castecne symbolizuji to vyvrcholeni toho okamziku.

tim ze je prodam, znamena to, ze znehodnocuju ten okamzik, tu pamatku na to?

chci si ted k narozkam koupit portugaly. samozrejme nepocitam s tim, ze bych je prodaval. ale brat je jako definitivky?

neni lepsi se od toho trosku odprostit? protoze pak v pripade, ze je clovek okolnostma dotlacenej do prodeje, i kdyz "by si je normalne radsi nechal", tak mu bude mit do breku. nebo nedejboze kdyz mu je nekdo slohne.

hodinky maj tu vyhodu, ze i kdyz k tomu danemu kusu ma clovek citove pouto, tak v nejhorsim pripade jsou to v naproste vetsine seriove produkty, ktere se daji casto poridit znovu. diskuze o autenticite je asi na dalsi vlakno (ala sekce prim a renovovat/nerenovovat )

myslim, ze je spousta dalsich "veci" ke kterym si chlapi dokazou vytvorit citovy pouto. napriklad na nejakych autoforech by se nam vysmali a resili to presne opacne - auto ma dusi, hodnotu, hisotrii, hodinky? na co, mam mobil ne? je to hrozne fajn, mit konicek a dokazat neco ocenit a po necem touzit nebo truchlit. 

ale hlavne se z toho nepos*at kdyz to clovek musi poslat dal - hrat na dusicce nas muze vzdycky fakt, ze s velkou pravdepodobnosti nasi milacci pristanou u nejakyho podobne postizenyho chudaka

[martigen]

Já to mám stejně i s jinejma věcma ale to je daný celkovou povahou člověka. Někteří mí kamarádi třeba střídaj auta každej rok, já tak já si k tomu svýmu vytvořím takovej vztah že je mi líto když se stou věcí musim loučit. Tzn. koupil jsem si už troje hodinky a nehodlám je prodat. Samozřejmě je blbý to dohnat do extrému a ty věci hromadit... Nákupy u mě nejsou impulsivní, vše mám promyšlený a tak nechápu proč bych měl věc vyměnit, poslat dál za tak krátkou dobu, jako je třeba rok