Přejít na obsah

Digi fotaky, foceni a vsechno kolem toho..


odklizec

Doporučené příspěvky

Je docela humorné to tu číst :) Celkem rozumně promluvil v podstatě jen Cyber...

 

Nikdo si ještě nepoložil základní otázku a to jest "Co budu hlavně fotit???".

K čemu bude teleobjektiv 38mm - 420mm krajináři, který potřebuje hlavně širokoúhlý minimálně 28mm?

K čemu bude zoom člověku, který se specializuje na portréty? Ten využije hlavně pevné sklo (třeba 80mm či 100mm).

K čemu bude širokoúhlý objektiv člověku, který chce fotit hlavně zvířata (třeba ptáky)? Ten využije hlavně teleobjektiv od 400mm výše (ideálně s velmi dobrou světelností).

 

K čemu řešíte (viz. první příspěvky) makro od 1cm??? Při snímání ze vzdálenosti menší než cca. 5 - 10cm vyplašíte vše živé a docela dost si stíníte. Navíc, pokud nemáte speciální makroblesk, je zabudovaný blesk v podstatě nepoužitelný.

 

Dále bych se zajímal třeba o to, jestli má ten digikompakt přírubu na objektivu. Je zcela lhostejné, kolik máte megapixelů a jaký máte objektiv, když například bez polarizačního či šedého přechodového filtru pořádné foto krajiny stejně většinou neuděláte...

 

A takhle bych mohl pokračovat až doalejujá...

A co fotíš ty? A čím?

Já jsem zatím staromilec :)

Fotím hlavně kinofilmovou poloprofi Minoltou Dynax 7.

ČB fotografii fotím obyčejnou starou kinofilmovou Minoltou Dynax 505Si (tu mám i jako druhé záložní tělo).

Objektivy mám setové 28-80mm & 24-105mm, pak makroobjektiv 50mm, fish eye 17mm, pevné portrétní sklo 100mm, teleobjektiv 80-400mm. Přídavný blesk, makroblesk, hromadu filtrů (včetně systému Cokin), apochromatické předsádky, 5kilový stativ Manfroto, ...

Když se nechci tahat se zrcadlovkou, sáhnu po manželčině digi kompaktu Panasonicu, který je pro běžné snímky do formátu A4 naprosto dostačující a díky 12násobnému přiblížení i relativně univerzální.

 

Fotím hlavně krajinu a zvířata.

 

Občas se i zadaří a snímek mi někde otisknou, ale to je jen párkrát do roka. Je to jen koníček pro radost, takže profi výsledky se čekat nedají. Na to navíc ani nemám foto výbavu a čas...

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Je docela humorné to tu číst :) Celkem rozumně promluvil v podstatě jen Cyber...

 

Nikdo si ještě nepoložil základní otázku a to jest "Co budu hlavně fotit???".

K čemu bude teleobjektiv 38mm - 420mm krajináři, který potřebuje hlavně širokoúhlý minimálně 28mm?

K čemu bude zoom člověku, který se specializuje na portréty? Ten využije hlavně pevné sklo (třeba 80mm či 100mm).

K čemu bude širokoúhlý objektiv člověku, který chce fotit hlavně zvířata (třeba ptáky)? Ten využije hlavně teleobjektiv od 400mm výše (ideálně s velmi dobrou světelností).

 

K čemu řešíte (viz. první příspěvky) makro od 1cm??? Při snímání ze vzdálenosti menší než cca. 5 - 10cm vyplašíte vše živé a docela dost si stíníte. Navíc, pokud nemáte speciální makroblesk, je zabudovaný blesk v podstatě nepoužitelný.

 

Dále bych se zajímal třeba o to, jestli má ten digikompakt přírubu na objektivu. Je zcela lhostejné, kolik máte megapixelů a jaký máte objektiv, když například bez polarizačního či šedého přechodového filtru pořádné foto krajiny stejně většinou neuděláte...

 

A takhle bych mohl pokračovat až doalejujá...

A co fotíš ty? A čím?

Já jsem zatím staromilec :)

Fotím hlavně kinofilmovou poloprofi Minoltou Dynax 7.

ČB fotografii fotím obyčejnou starou kinofilmovou Minoltou Dynax 505Si (tu mám i jako druhé záložní tělo).

Objektivy mám setové 28-80mm & 24-105mm, pak makroobjektiv 50mm, fish eye 17mm, pevné portrétní sklo 100mm, teleobjektiv 80-400mm. Přídavný blesk, makroblesk, hromadu filtrů (včetně systému Cokin), apochromatické předsádky, 5kilový stativ Manfroto, ...

Když se nechci tahat se zrcadlovkou, sáhnu po manželčině digi kompaktu Panasonicu, který je pro běžné snímky do formátu A4 naprosto dostačující a díky 12násobnému přiblížení i relativně univerzální.

 

Fotím hlavně krajinu a zvířata.

 

Občas se i zadaří a snímek mi někde otisknou, ale to je jen párkrát do roka. Je to jen koníček pro radost, takže profi výsledky se čekat nedají. Na to navíc ani nemám foto výbavu a čas...

Díky za odpověď.

 

Já jsem až do roku 2005 nechtěl ani slyšet o digitální technologii. Pak jsem to vyzkoušel... a objevil jsem úplně nový svět. Zjistil jsem, že digitální technologie už dospěla a že se vyrovná klasické. V některých směrech, zejména ve fotografování ve špatných světelných podmínkách, již digitální fotografie jednoznačně vede. (I když uznávám, že klasické filmové zrno v černobílé fotografii je nejhezčí.)

 

Momentálně mám Canon 350 D s objektivy Tamron 18-200 a Canon L IS 70-200 (jsem líný nosit stativ, tak jsem si koupil stabilizovaný objektiv: nejlepší "sklo", jaké jsem v životě držel v ruce, jsem z něho úplně hotový.) Pro "malé focení" pak Sony W1.

 

Fotím hlavně architektonické detaily a občas i lidi. Kdybych nebyl tak třeskutě líný, poslal bych odkaz na svoji galerii, ale ještě na ni nepřišla řada.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Dnes mi dorazil Panasonic DMC-FZ50, tak jsem na to zvědav.

Gandalfe napiš jak jsi s ním spokojen, já ho už mám a při dobrým světle nepoznáš na fotkách rozdíl mezi kvalitní zrcadlofkou a FZtkem, při menším světle to samozřejmě šumí ale pro slušný fotky a tahání se s tím po dovolené si myslím že není lepší volba.

Někteří zarytí zrcalofkáři dokonce psali že kdyby jim někdo nabídl samostatnej objektiv jaký má FZ50 tak ho berou všemi deseti. Problém je tam ve velikosti čipu a nesmyslných 10 megapixelů...

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Hodnocení bude tak za 14 dnů. Foťák testuje syn v NL, kde je na výletě. Uź se mu podařilo rozbít i UV filtr, když mu fotobrašnu kuchali na letišti při bezpečnostní prohlídce :-(. To je život. A taky mu upadly Aviátory IV, který musel sundat. To musel být den. Takže servis, nebo oprava.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Hodnocení bude tak za 14 dnů. Foťák testuje syn v NL, kde je na výletě. Uź se mu podařilo rozbít i UV filtr, když mu fotobrašnu kuchali na letišti při bezpečnostní prohlídce :-(. To je život. A taky mu upadly Aviátory IV, který musel sundat. To musel být den. Takže servis, nebo oprava.

...To me taky pekne s... to sundavani hodinek na bezp. prohlidce. Tuhle jsem se s nima hadal ze stejne nebudou pipat, ze jsou titanovy... a vyhral jsem - nepipaly. A pak jsem musel sundat i boty :) ... neni radno je provokovat.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

To Kocour:

 

Máš pravdu, nepochybuji, že digi už kinofilm v některých oblastech dostihlo a v určitých je použití digi techniky dokonce výhodou.

 

Nicméně, díky tomu, že kvalitní negativ má stále větší rozsah EV, než čipy v digi zrcadlovkách, na krajinářskou fotografii bych stále volil kinofilm. Prostě při snímání kontrastních scén s velkým rozdílem jasů zatím digi stále zaostává.

 

Objektiv se stabilizací (Canon) či stabilizace čipu (třeba Minolta) jsou jistě velkou výhodou při snímání z ruky za zhoršených světelných podmínek nebo při focení (třeba zvířat) teleobjektivem, ale rozhodně nejsou plnohodnotnou náhradou za stativ při krajinářské fotografii. Jednak proto, že časy jsou mnohdy delší, než stabilizace zvládne a druhak proto, že při práci s přechodovými filtry systému Cokin či Lee, je stativ (a tím pádem obě ruce volné) nutností.

 

Digi rozhodně neodsuzuji, kvalita se za posledních pár let ohromě zlepšila, ale vidím jistou analogii mezi mechanickými hodinkami a kinofilmovými fotoaparáty.

 

Třeba zvuk závěrky a posun filmu evokuje tikot mechanických hodinek :)

Kinofilmový fotoaparát ti bude sloužit i za 100 let (ale už do něj asi neseženeš film), kdežto digi odejde výrazně dříve.

 

A hlavně - i 50 let starým fotoaparátem na střední či velký formát uděláš i dnes lepší fotografii než profi zrcadlovkou za 100.000 Kč. Holt ten čip prostě velikost třeba 6cm X 8cm (nebo i více) prostě nemá :)

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

NighinGale napsal:

[/"Digi rozhodně neodsuzuji, kvalita se za posledních pár let ohromě zlepšila, ale vidím jistou analogii mezi mechanickými hodinkami a kinofilmovými fotoaparáty.

 

Třeba zvuk závěrky a posun filmu evokuje tikot mechanických hodinek :)

Kinofilmový fotoaparát ti bude sloužit i za 100 let (ale už do něj asi neseženeš film), kdežto digi odejde výrazně dříve.

 

A hlavně - i 50 let starým fotoaparátem na střední či velký formát uděláš i dnes lepší fotografii než profi zrcadlovkou za 100.000 Kč. Holt ten čip prostě velikost třeba 6cm X 8cm (nebo i více) prostě nemá :)]

 

Podobnou analogii jsem tu pred par mesici udelal, jako ze milovnici mechanickych hodinek by snad mohli mit v lasce ty klasicke mechanicke aparaty typu Leica z kterych cisi kvalita zpracovani a promyslenost designu a byl jsem umlcen digitalni vetsinou vyznavajici pristroje jejichz hodnota bude za deset let nula. Ja uz zacim brat digitaly jako kvarcky, presnejsi, odolnejsi a cenove dostupnejsi nez mechaniky ale uz jaksi bez duse...

 

Muj nazor nikomu netlacim, fotografie mne zivi (mimo jine vyucuji digitalni fotografii :D ) a jsem NUCEN pouzivat i digitaly, predevsim z casovych duvodu klienta.

Muzete si precist muj nazor na to vsechno a podivat take na maly vyber z me kolekce negativu a diapozitivu.

http://contaximages.com/user.php?id=1321

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

To Klobadysek:

 

"...Podobnou analogii jsem tu pred par mesici udelal, jako ze milovnici mechanickych hodinek by snad mohli mit v lasce ty klasicke mechanicke aparaty typu Leica z kterych cisi kvalita zpracovani a promyslenost designu a byl jsem umlcen digitalni vetsinou vyznavajici pristroje jejichz hodnota bude za deset let nula. Ja uz zacim brat digitaly jako kvarcky, presnejsi, odolnejsi a cenove dostupnejsi nez mechaniky ale uz jaksi bez duse..."

_______________________________________________________________________________

 

Naprostý souhlas. Pomalu každý týden je představen nějaký nový digi kompakt či zrcadlovka. To je jako s výpočetní technikou - koupíš počítač a za chvíli je zastaralý, překonaný a klesne mu brutálně cena. S digi je to také tak. Ta honba za megapixely je legrační. Po dva roky staré digi zrcadlovce, co stála jako nová třeba 50.000 Kč, teď ani pes neštěkne.

 

To, že milovníci mechanických hodinek neocení krásu starých fotoaparátů, to také nechápu.

 

Nesouhlasím s tebou drobně jen v poslední větě - odolnější digifotoaparáty skutečně nejsou. To, že jsou v podstatě nepoužitelné za teplot mírně pod nulou, to je fakt. O extrémech polárních expedic, kde nejlépe poslouží foťák s manuálním ostřením bez jakékoliv elektroniky (a dráha filmu se namaže grafitem), o tom ani nemluvím.

Při jakékoliv poruše je nutné měnit v podstatě celý vnitřek, takže oprava dosahuje mnohdy cca. 80-90% ceny těla fotoaparátu.

Problémy s uchováváním dat nemá ani smysl zmiňovat.

 

Kinofilm má nevýhodu jen v jediné věci - filmy trpí skladováním v teple a rentgeny na letištích (což lze eliminovat speciálními pouzdry, které filmy ochrání).

 

Tvé internetové stránky jsou super!

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

S tou odolnosti jsem myslel na ty kvarcky. Digitaly vydrzej vestinou velky kulovy. Snad krome profesionalnich tel.

 

Jo rengeny na letistich muzou bejt problem, me to zrusilo vysoce citlivy film kdyz jsem cestoval Cinou. Ale to jsem tomu jeste tak nerozumel, a bylo to jen jednou a naposledy.

Ale znam osobne dost lidi co jim to zaballila karta po navratu z dovolene, s jedinecnymi snimky. I profikovi to se to posralo po svatbe.....to je pak na odstrel.

Nikdo nevi proc, a nic se s tim neda delat. Kdepak film je uz dost zvladnuty aby byl spolehlivy....

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

zastaralý, překonaný a klesne mu brutálně cena. S digi je to také tak. Ta honba za megapixely je legrační. Po dva roky staré digi zrcadlovce, co stála jako nová třeba 50.000 Kč, teď ani pes neštěkne.

Nevím, já si na tři roky starou D100 a skoro dva roky starou D2H nemohu stěžovat. Úvahy o D200 mne přešly v okamžiku, kdy jsem zjistil, jak tragické je to u ní s výdrží baterií. D2x by se možná snesla, ale i když bych na ni měl, nepřijde mi to jako nějak extra nutný nákup.

 

Honba za megapixely je IMHO spíše záležitost "consumer" segmentu na trhu.

 

Nesouhlasím s tebou drobně jen v poslední větě - odolnější digifotoaparáty skutečně nejsou. To, že jsou v podstatě nepoužitelné za teplot mírně pod nulou, to je fakt.

To je fakt u levných cvakátek. Výše zmíněné zrcadlovky při -20°C naprosto bez problémů (stejně jako třeba kinofilmová F5).

 

O extrémech polárních expedic, kde nejlépe poslouží foťák s manuálním ostřením bez jakékoliv elektroniky (a dráha filmu se namaže grafitem), o tom ani nemluvím.

No jo, taky mám FM2 jako "záložní", ale používám ji maximálně na astrofotografii, kde u dlouhých exposic digitály moc šumí.

 

Problémy s uchováváním dat nemá ani smysl zmiňovat.

Jen klidně zmiňuj. Kolem Vánoc jsem kontroloval archivní fotky z let 1997 až 1999 na HDD, CD a DVD (scany z filmů) a všechny kopie naprosto bez problémů. Uchovat opravdu dlouhodobě film je přinejmenším stejný problém (mám jich v mrazáku také dost).

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

zastaralý, překonaný a klesne mu brutálně cena. S digi je to také tak. Ta honba za megapixely je legrační. Po dva roky staré digi zrcadlovce, co stála jako nová třeba 50.000 Kč, teď ani pes neštěkne.

Nevím, já si na tři roky starou D100 a skoro dva roky starou D2H nemohu stěžovat. Úvahy o D200 mne přešly v okamžiku, kdy jsem zjistil, jak tragické je to u ní s výdrží baterií. D2x by se možná snesla, ale i když bych na ni měl, nepřijde mi to jako nějak extra nutný nákup.

 

Honba za megapixely je IMHO spíše záležitost "consumer" segmentu na trhu.

 

Nesouhlasím s tebou drobně jen v poslední větě - odolnější digifotoaparáty skutečně nejsou. To, že jsou v podstatě nepoužitelné za teplot mírně pod nulou, to je fakt.

To je fakt u levných cvakátek. Výše zmíněné zrcadlovky při -20°C naprosto bez problémů (stejně jako třeba kinofilmová F5).

 

O extrémech polárních expedic, kde nejlépe poslouží foťák s manuálním ostřením bez jakékoliv elektroniky (a dráha filmu se namaže grafitem), o tom ani nemluvím.

No jo, taky mám FM2 jako "záložní", ale používám ji maximálně na astrofotografii, kde u dlouhých exposic digitály moc šumí.

 

Problémy s uchováváním dat nemá ani smysl zmiňovat.

Jen klidně zmiňuj. Kolem Vánoc jsem kontroloval archivní fotky z let 1997 až 1999 na HDD, CD a DVD (scany z filmů) a všechny kopie naprosto bez problémů. Uchovat opravdu dlouhodobě film je přinejmenším stejný problém (mám jich v mrazáku také dost).

Digi zrcadlovka ti chodí při minus 20C? Zajímavé...

Pokud ji vytáhneš z brašny chvíli před focením a pak ji tam zase vrátíš, tak možná ano.

Pokud bys ji měl 30 minut na krku, tak nejen, že s největší pravděpodobností chodit nebude, ale pokud snad ano, tak ti odejdou baterky. Jasně, to hrozí i u kinofilmu, ale ten žere výrazně méně, než digitál.

 

FM2 je lahůdka, To ti gratuluji, že ji máš. S tou budou fotit i děti tvých dětí (pokud se v té době bude ještě prodávat kinofilm :(

 

Uchovávání filmů v lednici či mrazáku se používá u filmů dosud neexponovaných, aby se zpomalilo (či téměř zastavilo) stárnutí. Vyvolané negativy se skladují ve foto foliích a fotku z nich bez problémů uděláš i za 80 let. U digi pochybuji, že ti data na kartě či CD tak dlouho vydrží. Navíc se domnívám, že za cca. 20 let už bude problém, aby tvé CD, DVD či kartu vůbec nějaké zařízení přečetlo (nekompatibilita je děsná svině - diskety by mohly povídat :)

 

Ale je pravda, že kinofil už taky za pár let asi žádná fotolaboratoř nezpracuje :( Tak jsme na tom oba stejně :( Stejně blbě :(

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

To Kocour:

 

Máš pravdu, nepochybuji, že digi už kinofilm v některých oblastech dostihlo a v určitých je použití digi techniky dokonce výhodou.

 

Nicméně, díky tomu, že kvalitní negativ má stále větší rozsah EV, než čipy v digi zrcadlovkách, na krajinářskou fotografii bych stále volil kinofilm. Prostě při snímání kontrastních scén s velkým rozdílem jasů zatím digi stále zaostává.

 

Objektiv se stabilizací (Canon) či stabilizace čipu (třeba Minolta) jsou jistě velkou výhodou při snímání z ruky za zhoršených světelných podmínek nebo při focení (třeba zvířat) teleobjektivem, ale rozhodně nejsou plnohodnotnou náhradou za stativ při krajinářské fotografii. Jednak proto, že časy jsou mnohdy delší, než stabilizace zvládne a druhak proto, že při práci s přechodovými filtry systému Cokin či Lee, je stativ (a tím pádem obě ruce volné) nutností.

 

Digi rozhodně neodsuzuji, kvalita se za posledních pár let ohromě zlepšila, ale vidím jistou analogii mezi mechanickými hodinkami a kinofilmovými fotoaparáty.

 

Třeba zvuk závěrky a posun filmu evokuje tikot mechanických hodinek :)

Kinofilmový fotoaparát ti bude sloužit i za 100 let (ale už do něj asi neseženeš film), kdežto digi odejde výrazně dříve.

 

A hlavně - i 50 let starým fotoaparátem na střední či velký formát uděláš i dnes lepší fotografii než profi zrcadlovkou za 100.000 Kč. Holt ten čip prostě velikost třeba 6cm X 8cm (nebo i více) prostě nemá :)

Ten argument s dynamickým rozsahem už není pár let pravda, jen tak mimochodem. Nicméně uznávám, že černobílý film středního nebo velkého formátu nelze zatím digitálem nahradit. Když vidím desítky let staré fotky význačných fotografů, vždycky žasnu nad jejich technickou kvalitou. Takový Wiškovský, třeba. Ze začátku měl jenom dvanáct kazet formátu 9 * 12 cm, takže musel hodně přemýšlet, co fotí. A na jeho fotkách je to znát...

 

Krajinu až na nepatrné výjimky nefotím, jelikož se bohužel málokdo do nějaké krajiny vůbec dostanu. Mimochodem, v zimě se vůbec málokdy dostanu mimo kancelář za světla :-( Proto je pro mě stabilizovaný objektiv pravé požehnání.

 

Analogie film - mechanické hodinky, digitál - quartz mi připadá, s prominutím, nesmyslná. Na digitální fotografii mi připadá cenné, že je tvořivější než filmový proces. Když fotím v RAW formátu, můžu nakonec udělat snímek jakýkoli: barevný s libovolnou teplotou světla, černobílý, tónovaný, můžu vyrovnávat ostré kontrasty nebo naopak udělat čistě černý a bílý snímek. Můžu skoro cokoli. U filmové fotografie si tohle můžu částečně dovolit jen v černobílém procesu, protože vybavení barevné temné komory by stálo majlant. Když jsem fotil na barevný film, byl jsem odkázaný na to, co vyrobí fotolab. S digitálem to už naštěstí není pravda.

 

Vždycky mě baví, když rádobyznalci při pohledu na mé fotky formátu 30 x 45 centimetrů znalecky pokyvují hlavou: "To je film, že jo, takovýhle hloubky a jemný zrno by digitál nedokázal..." Cha cha.

 

A ne, není pravda tvrzení, že na počtu megapixelů nezáleží. Samozřejmě, že záleží, když děláte víc než jen pohlednicový formát.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

To Kocour:

 

Máš pravdu, nepochybuji, že digi už kinofilm v některých oblastech dostihlo a v určitých je použití digi techniky dokonce výhodou.

 

Nicméně, díky tomu, že kvalitní negativ má stále větší rozsah EV, než čipy v digi zrcadlovkách, na krajinářskou fotografii bych stále volil kinofilm. Prostě při snímání kontrastních scén s velkým rozdílem jasů zatím digi stále zaostává.

 

Objektiv se stabilizací (Canon) či stabilizace čipu (třeba Minolta) jsou jistě velkou výhodou při snímání z ruky za zhoršených světelných podmínek nebo při focení (třeba zvířat) teleobjektivem, ale rozhodně nejsou plnohodnotnou náhradou za stativ při krajinářské fotografii. Jednak proto, že časy jsou mnohdy delší, než stabilizace zvládne a druhak proto, že při práci s přechodovými filtry systému Cokin či Lee, je stativ (a tím pádem obě ruce volné) nutností.

 

Digi rozhodně neodsuzuji, kvalita se za posledních pár let ohromě zlepšila, ale vidím jistou analogii mezi mechanickými hodinkami a kinofilmovými fotoaparáty.

 

Třeba zvuk závěrky a posun filmu evokuje tikot mechanických hodinek :)

Kinofilmový fotoaparát ti bude sloužit i za 100 let (ale už do něj asi neseženeš film), kdežto digi odejde výrazně dříve.

 

A hlavně - i 50 let starým fotoaparátem na střední či velký formát uděláš i dnes lepší fotografii než profi zrcadlovkou za 100.000 Kč. Holt ten čip prostě velikost třeba 6cm X 8cm (nebo i více) prostě nemá :)

Ten argument s dynamickým rozsahem už není pár let pravda, jen tak mimochodem. Nicméně uznávám, že černobílý film středního nebo velkého formátu nelze zatím digitálem nahradit. Když vidím desítky let staré fotky význačných fotografů, vždycky žasnu nad jejich technickou kvalitou. Takový Wiškovský, třeba. Ze začátku měl jenom dvanáct kazet formátu 9 * 12 cm, takže musel hodně přemýšlet, co fotí. A na jeho fotkách je to znát...

 

Krajinu až na nepatrné výjimky nefotím, jelikož se bohužel málokdo do nějaké krajiny vůbec dostanu. Mimochodem, v zimě se vůbec málokdy dostanu mimo kancelář za světla :-( Proto je pro mě stabilizovaný objektiv pravé požehnání.

 

Analogie film - mechanické hodinky, digitál - quartz mi připadá, s prominutím, nesmyslná. Na digitální fotografii mi připadá cenné, že je tvořivější než filmový proces. Když fotím v RAW formátu, můžu nakonec udělat snímek jakýkoli: barevný s libovolnou teplotou světla, černobílý, tónovaný, můžu vyrovnávat ostré kontrasty nebo naopak udělat čistě černý a bílý snímek. Můžu skoro cokoli. U filmové fotografie si tohle můžu částečně dovolit jen v černobílém procesu, protože vybavení barevné temné komory by stálo majlant. Když jsem fotil na barevný film, byl jsem odkázaný na to, co vyrobí fotolab. S digitálem to už naštěstí není pravda.

 

Vždycky mě baví, když rádobyznalci při pohledu na mé fotky formátu 30 x 45 centimetrů znalecky pokyvují hlavou: "To je film, že jo, takovýhle hloubky a jemný zrno by digitál nedokázal..." Cha cha.

 

A ne, není pravda tvrzení, že na počtu megapixelů nezáleží. Samozřejmě, že záleží, když děláte víc než jen pohlednicový formát.

Tohle by byla nekonečná debata :)

Ač amatér, fotím dost na kinofilm a fotil jsem docela dost i na digi zrcadlovku. Tedy mohu maličko srovnávat.

 

Pozastavím se krátce jen u tří tvých vět:

 

1. Cituji: "Ten argument s dynamickým rozsahem už není pár let pravda, jen tak mimochodem."

 

Jaký je tedy podle tebe dynamický rozsah čipu u zrcadlovky v kategorii cca. 50.000 Kč (za tělo bez objektivů)?

A jaký má podle tebe negativ (ať už běžný či profi). Hovořím o negativu barevném.

 

2. Cituji: "Na digitální fotografii mi připadá cenné, že je tvořivější než filmový proces."

 

Heh :) Tvůrčím procesem můžeš nazvat i to, že digi při focení nedoostřuje a ty pak kouzlíš ve Photoshopu či Gimpu. Tvůrčím procesem můžeš nazvat i to, že špatně vyfocený snímek pak kompletně doděláš na počítači. Tvůrčím procesem můžeš nazvat i to, že když máš oblohu bez mraků a s vyžranými světly, tak tam mraky překopíruješ z jiné fotky. Sorry, ale to za tvůrčí proces nepovažuji.

Není lepší použít již při pořízení snímku polarizák či šedý přechoďák, než se pak hrbit 30 minut u monitoru?

Není lepší při focení portrétu použít dobré nasvícení a třeba filtr Zeiss Softar, než pak vady pleti žehlit v nějakém programu?

 

3. Cituji: "Vždycky mě baví, když rádobyznalci při pohledu na mé fotky formátu 30 x 45 centimetrů znalecky pokyvují hlavou: "To je film, že jo, takovýhle hloubky a jemný zrno by digitál nedokázal..." Cha cha. "

 

Promiň, ale co to je za blábol? To je snad naopak, ne? Digitální soubory se vyznačují hladkostí, která hraničí se sterilitou. Naopak negativ se vyznačuje zrnem. A to i negativ s ISO třeba 50. I ten při zvětšení jemnosti a hladkosti digi snímků nedosahuje. Negativ má prostě zrno vyšší.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

S tou odolnosti jsem myslel na ty kvarcky. Digitaly vydrzej vestinou velky kulovy. Snad krome profesionalnich tel.

 

Jo rengeny na letistich muzou bejt problem, me to zrusilo vysoce citlivy film kdyz jsem cestoval Cinou. Ale to jsem tomu jeste tak nerozumel, a bylo to jen jednou a naposledy.

Ale znam osobne dost lidi co jim to zaballila karta po navratu z dovolene, s jedinecnymi snimky. I profikovi to se to posralo po svatbe.....to je pak na odstrel.

Nikdo nevi proc, a nic se s tim neda delat. Kdepak film je uz dost zvladnuty aby byl spolehlivy....

Řešení je EOS 1 MARK II Ds ( třeba... ) zálohuje rovnou na dvě karty (CF-SD), exponované karty nosit odděleně. Na letišti nikdy nedávat karty do jednoho zavazadla, nejlépe je vzít na palubu, a mít pro sichr ještě dobrý zálohovací program. Mě se jednou ( a doufám naposledy ) podařilo natvrdo zformátovat CF s daty, a poté na ní ještě deset minut fotit. Naštěstí to byla 4GB, takže tak 1GB bylo nenávratně přefoceno, ale zbytek jsem vydoloval i přes zformátování.

P.S. profíkovi se nesmí stát nikdy, že přijde o všechny fotografie. A na svatbě už vůbec ne. Válečný konflikt, nafotí někd jiný, nebo se použije agentura, reklama jde většinou přefotit, portrét se dá přefotit taky, ale svatba???? Od toho se používají dvě těla ( kdyby se jedno odporoučelo, nebo se v něm podělala karta - což se moc nestává - pokud není micro HDD ), aby se dalo použít alespoň něco z druhého těla. Jinak limitující faktor není u SRL digitálů tělo, ale prach na snímači.

Většinou i lacině vypadající těla vydrží při špatných podmínkách víc než čip. respektive prach a nečistoty na něm.

P.P.S - baterie se v zimě nosí odděleně od těla kamery. Nejlépe na těle fotografa. A vkládají se přímo před prací. Pokud je nutné mít přístroj stále v pohotovosti, tak se nosí několik záložních akumulátorů v teple ( opět většinou v kapse na těle ).

Určitě. Tělo vydrží, leč při výměně objektivů se ti zasere čip prachem.

Jako první to vcelku slušně eliminoval Olympus E1 (5mega, formát 4/3, voděodolné tělo z magneziové slitiny). Ten čip ultrazvukově vyčistil a nečistoty spadly na speciální lepicí pásku. Ta se pak jednou za čas nechala vyměnit v servisu.

Když byl uveden na trh, stál kolem 80.000 Kč. Za cca. rok a půl spadl na necelých 30.000 Kč za set včetně objektivu Zuiko.

Investice do digitální techniky je ještě horší, než do počítačů, aut, či quartzových hodinek :D

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se
×
×
  • Vytvořit...