Krása dob minulých

[Kupa54]

K vláknu jsem se dostal až dnes a nadchlo mě Jako naprostý hodinářský laik a fanda se dozvídám věci, se kterými jsem se zatím nesetkal.

Těším se na další pokračování.

[mischa]

K vláknu jsem se dostal až dnes a nadchlo mě Jako naprostý hodinářský laik a fanda se dozvídám věci, se kterými jsem se zatím nesetkal.

Těším se na další pokračování.

 

Mým přáním je, aby se sekce kapesních hodinek probudila, kde jinde se najde tolik "vychytávek", jako u kapesních strojů. Za posledních sto let se nic moc nového neobjevilo, vše už tu bylo, jen to řemeslo bylo krásnější a výsledky estetičtější.

Nyní pracuji na tom, abych ve stručnosti nastínil, co vše mistři hodinářského umění museli vynalézt a vyrobit, aby hodinky chodily pokud možno co nejpřesněji. To by mohlo zajímat dost lidí.

[Jaryn]

Skvělé, po těch hádkách tady konečně nějaký přínos pokračuj, pokračuj je to SUPER

[Helex]

Jé. děkuji

[vendy]

Opravdu bezvadné čtení,těším se na pokračování,díky.

[jfidler]

Mým přáním je, aby se sekce kapesních hodinek probudila, kde jinde se najde tolik "vychytávek", jako u kapesních strojů. Za posledních sto let se nic moc nového neobjevilo, vše už tu bylo, jen to řemeslo bylo krásnější a výsledky estetičtější.

Nyní pracuji na tom, abych ve stručnosti nastínil, co vše mistři hodinářského umění museli vynalézt a vyrobit, aby hodinky chodily pokud možno co nejpřesněji. To by mohlo zajímat dost lidí.

Ano, anoo, ANOOO!!!

Prosím o pokračování, osvěty není nikdy dost, a já, ač naprostý lajka, si o téhle problematice moc rád přečtu.

[mischa]

Tak, další kratší pokračování a vysvětlující foto

Jedním z primárních znaků mechanických hodin je pohyb. Pohyb soukolí, pohyb ruček. A jako každý jiný pohyb, i drobný pohyb ruček potřebuje svůj zdroj energie. Zdrojem energie pro chod hodin je u těch velkých většinou závaží, u malých péro. Obojí je součástí hodin, nebo hodinek, prvotní energie ale pochází z lidských rukou, v podobě nátahu /výjimky a jiná řešení, včetně perpetuum mobile necháme na jindy/. Prvotním úkolem hodináře, výrobce hodin je poskytnout stroji pokud možno konstatntní zdroj energie. U závažových hodin je to poměrně jednoduché, závaží má vždy stejnou váhu . Jediné, co konstantní popudnou sílu ruší, je samotný nátah hodin, kdy závaží zvedáme a tudíž hodiny na krátkou dobu ztrácejí pohon. Tento nedostatek vyřešil již výše zmiňovaný John Harrison řešením spočívající v užití malého pérka, které udílí energii kyvadlu právě jen během nátahu závaží. /Pro doplnění jen uvádím, že i kdyby popudná síla , tj. váha závaží byla větší, nic, kromě větší amplitudy by se díky isochronnosti kyvadla nezměnilo, vím o tom, ale to se nás teď netýká?./

Technologický problém nastává u hodin přenosných, kapesních a náramkových, které používají jako zdroj energie pero. Jeho tvar v dobách minulých všichni známe, také si většina z nás pamatuje, že mechanické budíky šly zpočátku natahování snadno a ke konci velmi ztěžka, tento jev je rozpoznatelný i u kapesních hodinek, u náramkových jej pak díky malé hnací síle pera nepostřehneme. Znakem klasického pera je, že méně natažené dává méně energie, více natažené dává více. Jsou to vlivy, které mají na chod hodinek jednoznačně negativní dopad. Setrvačka má při nižší hnací síle menší amplitudu /rozkmit/, což má v normálním případě za následek zrychlení kyvu setrvačky a tedy i zrychlení chodu stroje, naopak, větší hnací síla způsobuje větší amplitudu, výkyvy jsou delší, hodinky se tedy budou zpomalovat. Toto je jev, který nutí konstruktéry dosáhnout pokud možno co nejmenších rozdílů v hnací síle, zbylé rozdíly pak kompenzovat technologicky způsobem výroby vlásku /o tom později/.

Jak se tedy vývoj hodinářských technologií s nestejnoměrnou hnací silou vyrovnal?

Můžeme být hrdi na to, že první, kdo našel smysluplné řešení byl český hodinář Jakub Zech, který při výrobě svých stolních hodin použil tzv. šnek. Hnací péro je umístěno v pérovníku bez zubů, pérovník je pak spojen strunou se šnekem, teprve ten má ozubení, přenášející hnací sílu na další kola. Princip šneku je jednoduchý, struna je stupňovitě navíjena do drážky kužele, každá otáčka struny na šneku má za následek změnu hnací síly a tím i změnu hnací síly pro stroj. Není to nic jiného, než systém přehazovačky na kole, ale s plynulým přechodem. Tyto hodiny vyrobil Jakub Zech v roce 1525 a je možné je spatřit v Londýně. Vynález se velmi rychle rozšířil, pouze struna byla nahrazena řetízkem, stejným, jaký je na kole, ale velmi, velmi miniaturních rozměrů. Průměr toho, co je na FOTO 1, je 0,4 mm! Jeho výroba patřila k tomu nejnáročnějšímu, co tehdejší hodinařina znala. Šnek se stal nedílnou součástí hodinek v 17. a 18. století, mají ho prakticky všechny hodinky zvané ?špindlovky?. Pro ty, kdo nemají možnost si šnek prohlédnout naživo, dávám FOTO 2, ze kterého je činnost šneku jasně patrná.. Teprve s výrazně vyšší kvalitou materiálů, technologií zpracování hodinových per a změnou užitého kroku z vřetenového na nejčastější kotvový byla odsunula nutnost použití šneku. Do dnešní doby je však používán při výrobě přesných námořních a stolních chronometrů, je to způsobeno velkou délkou hnacího pera, které musí zajistit pětidenní chod chronometru bez nátahu. O tom jak jsou dnešní technologie relativně dokonalé svědčí i schopnost výrobců dodat na trh hodinky s týdenním, někdy i třicetidenním nátahem a to bez jakýchkoli výraznějších variací v jejich chodu. Kapesní hodinky s pětidenním, nebo osmidenním nátahem vyrobené v první polovině 20. století bez použití šneku vykazují naproti tomu výrazné rozdíly chodu při měření prvního a posledního dne celého natahovacího cyklu.

Jednou z možností, jak dosáhnout u kvalitních kapesních hodinek relativně rovnoměrné hnací síly, je omezit činnou délku péra pouze na střední část natahovacího cyklu, tj. zamezit úplnému dotažení pera s následkem příliš velké hnací síly a obráceně, zastavit stroj dříve, než se hnací síla pera výrazně sníží. K tomu slouží tzv. maltézské stavítko, přišroubované na perovníku a umožňující při nátahu pera jen omezený počet jeho otáček. Na FOTO 3, perovníku z chronometru Omega je dobře viditelný palec, který při každé otáčce náboje perovníku při nátahu pootočí maltézské stavítko o 90 stupňů, aby pak výstupek na stavítku zablokoval po téměř 360 stupňovém otočení další pootočení a průchod palce. Snadno si podle fotky spočítáte, že je možno při nátahu ne více, než 5 otočení náboje pera. Tím se vymezí nejen jeho činná délka, ale prakticky se zabrání nejen zvýšenému namáhání při úplném dotažení, ale také možnosti jeho stržení, případně destrukci závěsu pera v perovníku.

Zbývá už jen ukázat, jak si dnešní technika poradila s tažnou silou pera v porovnání s dobou minulou. Na fotografii jsou dvě pera, jedno klasické a to druhé, jehož tvar do písmene S může být pro mnohé překvapením FOTO 4. V moderních hodinkách se dnes jiné prakticky nepoužívá. Vnitřní část pera, ta která tvoří menší závity dává při natažení daleko více hnací síly, než závity vnější, protože ty se nemusejí svinout do tak malých průměrů. Aby se odpor pera ve vnějších závitech zvětšil, je péro napruženo přesně opačným směrem, než závity vnitřní. Větším úhlem zahnutí pružiny se pak kompenzuje větší průměr vinutí pružiny. Kromě tohoto důmyslného řešení je nesporné, že technologie výroby, jakož i užité materiály dnes vykazují daleko větší odolnost a trvanlivost, než dříve. Všechna pera jsou dnes nepraskající, takové pero strhnout je fyzicky dost náročný úkol. Achilovou patou starších per byl vnější úchyt pera v perovníku, který při dotahování hodinek praskal dost často. Výrobu úchytu nového zvládal každý hodinář, ale tepelné úpravy /popouštění, kalení/ konce pera nutné k zhotovení úchytu jej dělaly ve výsledku ještě zranitelnějším.

Na doplnění zbývá dodat, že existuje i několik konstrukcí náramkových hodinek, které mají dva perovníky a dvě pera / z těch dostupných např. Poljot, Favre Leuba/, v ojedinělých případech i více, z důvodu zvýšení hnací síly s převodem kol umožňujícím delší chod hodinek bez nátahu v rozmezí týdne až měsíce.

Příště se podíváme na srdce hodin, setrvačku a vlásek, kde je toho zajímavého na ukázání a vysvětlení opravdu hodně..

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Upraveno 8. února 2010 uživatelem mischa

[Kupa54]

píšeš to tak jasně a srozumitelně, že to chápu i já

[gandalf]

Dovolím si sem přidat pár fotek řetízkového pohonu. Ten je prostě úžasnej.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

[NIGHTinGALE]

Mischo, to je paráda, je to vtipný, čtivý, zajímavý a přitom nabitý informacema. Klobouk dolů.

[Traveller]

Super čtení - díky. Asi budu brzy nutně potřebovat nějaké kapesní hodinky....

[Ciferník]

Skvělá práce - díky.

 

Možná bych jenom něco doplnil k těm řetízkům (mischovo foto 1) - z téhle fotky to není moc dobře vidět, ale ten řetízek konstrukčně velice připomíná řetěz jízdního kola, takže to není nic jednoduchého. Přitom tyto řetízky je často možné provléct okem jehly! A některé z nich byly vyrobeny (samozřejmě z velké části ručně) v době, kdy si pan hodinář nemohl na práci ani posvítit elektrickou žárovkou, protože ještě nebyla vynalezena. Mně osobně tahle součástka vždycky připadala jako nejvíc fascinující věc na hodinkách z té doby.

Upraveno 9. února 2010 uživatelem Ciferník

[mischa]

Skvělá práce - díky.

 

Možná bych jenom něco doplnil k těm řetízkům (mischovo foto 1) - z téhle fotky to není moc dobře vidět, ale ten řetízek konstrukčně velice připomíná řetěz jízdního kola, takže to není nic jednoduchého. Přitom tyto řetízky je často možné provléct okem jehly! A některé z nich byly vyrobeny (samozřejmě z velké části ručně) v době, kdy si pan hodinář nemohl na práci ani posvítit elektrickou žárovkou, protože ještě nebyla vynalezena. Mně osobně tahle součástka vždycky připadala jako nejvíc fascinující věc na hodinkách z té doby.

 

Já jsem tam napsal, že je to stejný řetěz, jako na kole. Prý to vyráběly většinou mimořádně šikovné a trpělivé ženy. Samotný řetízek je nýtovaný, nikde jsem ale nevyčetl, jestli se při jeho výrobě používalo zvětšovací sklo. Ono stačí, když máte opravit přetržený řetízek a je to fuška, natož ho nýtovat celý. Jeho délka je většinou kolem 20 cm.

Upraveno 9. února 2010 uživatelem mischa

[Ciferník]

Já jsem tam napsal, že je to stejný řetěz, jako na kole

Omlouvám se Tobě i ostatním, nechápu, jak je to možné, ale přehlédl jsem to, i když jsem Tvůj příspěvek četl dvakrát. :-/

[mischa]

Omlouvám se Tobě i ostatním, nechápu, jak je to možné, ale přehlédl jsem to, i když jsem Tvůj příspěvek četl dvakrát. :-/

Není zač se omlouvat, je to jen příjemné připomenutí, zvýraznění pro nás všechny. Díky tomu si všichni kdykoli vybaví, jak řetízek vypadá. Opakování, matka moudrosti. To, že sis toho nevšimnul ukazuje, že jsem to špatně formuloval, měl jsem to více zdůraznit, nic víc, nic míň.

[Karlos]

Moc gut čtení, Mischo a skvělá osvěta. Už se těším na nové přírůstky v téhle sekci.

[tombed]

Moc hezké a poučné počtení, děkuji a těším se na pokračování...

 

 

[mischa]

Tak, dostáváme se k tomu asi nejkrásnějšímu, co na hodinkách je- setrvačka, vlásek a krokové ústrojí. Za dobu existence přenosných hodin, hodinek kapesních i náramkových se konstrukční řešení , technologie výroby a použité materiály několikráte radikálně měnily, vždy v zavioslosti na geniálních vynálezech největších mistrů hodinářů a nově vyvíjených materiálech. Vývoj krokového ústrojí u hodinek je pro mě jedním z nejkrásnějších důkazů lidského důmyslu a touhy po dosažení nedosažitelné dokonalosti. Všechna řešení měla ve své době opodstatnění, žádná technologie s ohledem na svou dobu nebyla omylem, slepou uličkou či krokem zpět. Vývoj mechanických hodinek probíhal organicky, ruku v ruce s tím, co bylo samotnou příčinou snahy hodinářských mistrů - plynutím času a jeho pokud možno co nejpřesnějším měřením. Z pohledu dnešní doby, stejně, jako nelze vrátit uplynutý čas, nelze vrátit ani jedinečné technologie minulosti. Můžeme se z nich mnohému naučit, mnohé pochopit, ale nemělo by smyslu se k nim v masové míře vracet, kdyby neexistovalo několik důvodů s nepříliš racionálním základem, proč se i dnes mechanické hodinky vyrábí. Důvodem je zachování tradice a estetická krása ve spojení s člověčím libidem některých jedinců, díky nimž tyto překonané technologie žijí v omezené míře dále.. Lidé jsou vlastně rádi, že mohou mít něco, co i přes svou důmyslnost není dokonalé, stejně, jako člověk sám. Novodobé technologie quartzových hodinek spolu s rádiovým řízením jejich chodu je udělalo dokonalým nástrojem pro měření času. Snad je tam definován i obdiv k nezávislosti mechanického stroje na čemkoli jiném, právě kromě člověka samotného. Výhradně na majiteli hodinek závisí, jestli hodinky půjdou, či nikoli. Toto přenechat něčemu tak nespolehlivému a pomíjivému, jako je baterie přijde některým jedincům včetně mě bláznovstvím. Přestože jsou řešení spojená s energetickým článkem téměř dokonalá, ve spojení se solární energií a minimální energetickou náročností mi pak zavdávají příčinu k přemýšlení, jak dlouho ty hodinky ještě půjdou, když už já tady nebudu?..

Jediným racionálním důvodem výroby mechanických hodinek tak v dnešní době zůstává obrovský finanční profit jejich výrobců. Oni, ví, že bez hodinek žít neumíme.....

Tak jsem se zase zapovídal, tak dále už se opravdu vrátím k tomu, co jsem výše sliboval?.

 

 

[Dřevák]

supr, konečně něco poučnýho. Hezky rozeber a popiš všechny možný krokový mechanismy, i z pendlovek, mám v tom drobet hokej a rád se něco dozvím.

[bandicoot]