HUMOR [2006-2020]

[odjinud]

[Lu2cz]

To je fotka ze skotska, nebo USA?

[warann]

léto_přichází....jpg

No jasně, jde s dobou, viz článek z novinek: http://www.novinky.cz/zena/styl/332509-zkracuje-se-dlouha-trika-budou-pase-prichazi-cas-odhalenych-tel.html

[uff]

Velice trefne, pri charakteru me prace (export) si to rovnou tisknu a davam k notasu...  Dik.

http://www.businessinsider.com/here-are-20-other-ways-europe-can-be-sliced-up-2014-3

[Ondoni]

[Georf]

 

Nový farář byl před svým prvním kázáním tak nervózní, že skoro ani nemohl mluvit. Příští neděli, před druhým kázáním, se zeptal přítomného arcibiskupa, co má dělat, aby se uvolnil.

Ten mu poradil: "Kápněte si do vody trochu vodky, uvidíte, ...že po pár hltech budete trochu klidnější."

Farář poslechl a skutečně, cítil se tak dobře, že by dokázal mluvit i ve vichřici. Po bohoslužbě se vrátil do sakristie, kde našel od arcibiskupa lístek: ?Vážený synu, příště si nalijte vodku do vody, ne vodu do vodky. V dalším připojuji pár poznámek, aby se neopakovalo to, co jsem viděl na dnešní mši:

1) Na okraj kalicha není nutné dávat kolečko citrónu.

2) Ty kabinky v boční lodi jsou zpovědnice, ne toalety.

3) Snažte se neopírat o obraz Panny Marie, a už vůbec ji nemusíte objímat a líbat.

4) Máme 10 přikázání, ne 12.

5) Apoštolů bylo 12, ne 7, a žádný z nich nebyl trpaslík.

6) Našeho Pána Ježíše Krista a Jeho Apoštoly nenazýváme JC & His Boys

7) Ježíš Kristus byl pomazaný, nikoliv namazaný.

8) Svatému Kříži neříkáme Velký Téčko.

9) David porazil Goliáše prakem a kamenem, není pravda, že by ho dojebal, ani mu nedal lekci, na kterou do smrti nezapomněl.

10) Jidáše neoznačujeme za zkurveného zmrda.

11) Svatého Otce se nesluší nazývat Papa Ratzi.

12) Bin Ládin neměl prsty v Ježíšově smrti.

13) Otec, Syn a Duch Svatý nejsou "Fotr, Junior a Strašidlo".

14) Panna Maria není Máňa, co to eště nedělala.

15) Svěcená voda je na požehnání, nikoliv na osvěžení zátylku.

16) Nikdy se nemodlete vsedě na schodech před oltářem.

17) Hostie nejsou brambůrky, tedy je nepřikusujeme k vínu, ale rozdáme věřícím.

18) Věřící vhazují příspěvky do pokladničky dobrovolně, nápis: ?Vaše spropitné je můj plat" je tedy na pokladničce zcela zbytečný.

19) Hříšníci půjdou do pekla, ne do piči.

20) Při otčenáši je možno zvedat ruce k nebesům, ale ne se kývat do vlny.

21) Vaši iniciativu, aby si všichni přítomní zatancovali, hodnotím kladně, ale dělat vláček po celém kostele, to nemusíte.

22) Na konci modlitby říkáme Amen, nikoli Šlus, a z kazatelny se chodí po schodech, nejezdí se po zábradlí!

DŮLEŽITÉ:

Ten, co seděl v koutě u oltáře, a o kterém jste tvrdil, že to je buzík v sukni a transvestita bez mejkapu, to jsem byl já. Doufám, že do příští neděle tyto nedostatky napravíte. Jinak, na druhé kázání to bylo celkem dobré.

S pozdravem arcibiskup

[Georf]

[PepaSFI]

Nejde o vtip, ale reálnou historku ze soudní síně ze včerejška.

 

Zapisovatelka měla zavolat dalšího svědka a uvedla svědka XY.

 

Vstoupila nehezká osoba středních let a předsedovi senátu podala občanku.

 

Soudce ji prohlédl a zeptal se svědka: Pane svědku, proč máte občanský průkaz paní XZ?

 

Svědek odvětil ženským hlasem: Ale já jsem paní XZ.

 

Soudce by se nejradši propadl do země a ostatní přítomní měli co dělat, aby se neudusili potlačovaným smíchem.

bohužel znám osobu u které by ani ten hlas nerozhodl. Dotyčná dáma hlasivky důkladně impregnuje dehtem ze startek a levným alkoholem takže by mohla dabovat veliký černochy.

[Lamiczka]

V kupé vlaku nás sedělo pět a na další zastávce k nám přistoupila mladistvě vypadající dáma s chlapcem, který jak se později ukázalo-nebyl syn, ale vnouček. Spořádaně jsme oba dva pustili na místa, která i na vzdory špinavým oknům umožňovala hezký výhled na ubíhající, takřka jarní krajinu. Chlapec chvíli pozoroval okolní svět. Ten ho ale omrzel, a tak začal očima těkat po kupé, až ho na stěně zaujala sprejem vyvedená kresba, které jsme si my dospělí ani nevšimli. Na umakartovém podkladu se skvěl červený kosočtverec s čárkou uprostřed. K dokonalému provedení měl daleko, ale malba svůj účel splnila, protože každý bezpečně poznal, o co se jedná. Až na malého chlapce. ,, Babí, co je to tam namalovaný?'' Pro něj neznámý druh,,smajlíka'' ho zřejmě zaujal. "Kde myslíš Kubíku?" "No přece naproti nám, na stěně." Ukázal chlapec na nestydatou malůvku. Na čele jí vyskočila ustaraná vráska. I my ostatní zpozorněli a se špatně skrývanou škodolibostí vyčkávali, jak se ta dobrá žena se zapeklitou situací popere. Prala se statečně. "To je... to je..." přemýšlela usilovně, čím ukojit vnoučkovu zvědavost, až ji osvítil duch svatý. "To je přece dráček!'' zašvitořila s líbezným úsměvem a nás, škodolibce, obdařila vítězoslavným pohledem. Zdálo se, že trapas je zažehnán, atmosféra v kupé se opět uvolnila a všichni přítomní se vrátili ke svým myšlenkám. Ne však chlapec. "Jakej dráček, babi? Myslíš jako ten na pouštění?" Babička, čelíc další zvídavé otázce, nešťastně vzdychla a očima k nám vyslala signál SOS. Nikdo jí však záchranné lano nehodil. ,,No ano, Kubíku, takovej co ti udělal táta na podzim, pamatuješ?" Improvizovala statečně. Chlapec se zamyslel. Tak dráček, hmmm. "Hele babi a nepotřebuje ten dráček vocas ?"Dvěma spolucestujícím už cukaly koutky úst a paní začala rudnout. "Tenhle dráček asi ne", hlesla babička. "To je divný, každej správnej dráček by si vocas zasloužil," mudroval vnouček. "Tak tenhle ho nemá!" odsekla mu babička. Očividně jí docházela trpělivost i fantazie. Mladý se ale nedal a bezděčně utahoval šrouby. "Babi a ty máš dráčka?" Babi polil pot a polovina kupé se odebrala na chodbu, odkud se ozývaly salvy dosud zadržovaného smíchu. "Já už dráčky nepouštím," odpověděla ta dobrá žena žalostně. "Protože už dráčka nepotřebuješ!" triumfoval chlapeček a zbylé osazenstvo propuklo v řehot. Babička se blížila infarktu a vnouček dál bezelstně rozvíjel svou ďábelskou teorii: "Ale když jsi ještě dráčka mívala, tak jsi vocas chtěla, ne?" To už smíchy slzelo celé kupé i chodba před ním. Na nebohou ženu to ale bylo příliš a bouchly saze. "Chováte se jako primitivové!" rozječela se na nás. "Čemu se smějete? Jak asi vypadám před tím klukem?!" Nenápadná studentka v brýlích, která seděla naproti, poprvé zvedla hlavu od své učebnice, a do nastalého ticha ke všeobecnému zděšení pravila: "Jako dráček?" Žena sklapla čelist a chvíli na dívku konsternovaně hleděla . Pak ale pochopila význam sdělení i trapnost svého výstupu a začala se smát. Postupně se k ní přidali i ostatní.

[Cio]

V kupé vlaku nás sedělo pět a na další zastávce k nám přistoupila mladistvě vypadající dáma s chlapcem, který jak se později ukázalo-nebyl syn, ale vnouček. Spořádaně jsme oba dva pustili na místa, která i na vzdory špinavým oknům umožňovala hezký výhled na ubíhající, takřka jarní krajinu. Chlapec chvíli pozoroval okolní svět. Ten ho ale omrzel, a tak začal očima těkat po kupé, až ho na stěně zaujala sprejem vyvedená kresba, které jsme si my dospělí ani nevšimli. Na umakartovém podkladu se skvěl červený kosočtverec s čárkou uprostřed. K dokonalému provedení měl daleko, ale malba svůj účel splnila, protože každý bezpečně poznal, o co se jedná. Až na malého chlapce. ,, Babí, co je to tam namalovaný?'' Pro něj neznámý druh,,smajlíka'' ho zřejmě zaujal. "Kde myslíš Kubíku?" "No přece naproti nám, na stěně." Ukázal chlapec na nestydatou malůvku. Na čele jí vyskočila ustaraná vráska. I my ostatní zpozorněli a se špatně skrývanou škodolibostí vyčkávali, jak se ta dobrá žena se zapeklitou situací popere. Prala se statečně. "To je... to je..." přemýšlela usilovně, čím ukojit vnoučkovu zvědavost, až ji osvítil duch svatý. "To je přece dráček!'' zašvitořila s líbezným úsměvem a nás, škodolibce, obdařila vítězoslavným pohledem. Zdálo se, že trapas je zažehnán, atmosféra v kupé se opět uvolnila a všichni přítomní se vrátili ke svým myšlenkám. Ne však chlapec. "Jakej dráček, babi? Myslíš jako ten na pouštění?" Babička, čelíc další zvídavé otázce, nešťastně vzdychla a očima k nám vyslala signál SOS. Nikdo jí však záchranné lano nehodil. ,,No ano, Kubíku, takovej co ti udělal táta na podzim, pamatuješ?" Improvizovala statečně. Chlapec se zamyslel. Tak dráček, hmmm. "Hele babi a nepotřebuje ten dráček vocas ?"Dvěma spolucestujícím už cukaly koutky úst a paní začala rudnout. "Tenhle dráček asi ne", hlesla babička. "To je divný, každej správnej dráček by si vocas zasloužil," mudroval vnouček. "Tak tenhle ho nemá!" odsekla mu babička. Očividně jí docházela trpělivost i fantazie. Mladý se ale nedal a bezděčně utahoval šrouby. "Babi a ty máš dráčka?" Babi polil pot a polovina kupé se odebrala na chodbu, odkud se ozývaly salvy dosud zadržovaného smíchu. "Já už dráčky nepouštím," odpověděla ta dobrá žena žalostně. "Protože už dráčka nepotřebuješ!" triumfoval chlapeček a zbylé osazenstvo propuklo v řehot. Babička se blížila infarktu a vnouček dál bezelstně rozvíjel svou ďábelskou teorii: "Ale když jsi ještě dráčka mívala, tak jsi vocas chtěla, ne?" To už smíchy slzelo celé kupé i chodba před ním. Na nebohou ženu to ale bylo příliš a bouchly saze. "Chováte se jako primitivové!" rozječela se na nás. "Čemu se smějete? Jak asi vypadám před tím klukem?!" Nenápadná studentka v brýlích, která seděla naproti, poprvé zvedla hlavu od své učebnice, a do nastalého ticha ke všeobecnému zděšení pravila: "Jako dráček?" Žena sklapla čelist a chvíli na dívku konsternovaně hleděla . Pak ale pochopila význam sdělení i trapnost svého výstupu a začala se smát. Postupně se k ní přidali i ostatní.

Bomba, umiram :-D

[Lu2cz]

  nejlepsi co jsem za posledni mesic cetl Díky a +1 Tobě Lamiczko!

[mondeo2]

[Daemonultimate]

Co mně tam jenom nehraje...

[Honza.manta]

V kupé vlaku nás sedělo pět a na další zastávce k nám přistoupila mladistvě vypadající dáma s chlapcem, který jak se později ukázalo-nebyl syn, ale vnouček. Spořádaně jsme oba dva pustili na místa, která i na vzdory špinavým oknům umožňovala hezký výhled na ubíhající, takřka jarní krajinu. Chlapec chvíli pozoroval okolní svět. Ten ho ale omrzel, a tak začal očima těkat po kupé, až ho na stěně zaujala sprejem vyvedená kresba, které jsme si my dospělí ani nevšimli. Na umakartovém podkladu se skvěl červený kosočtverec s čárkou uprostřed. K dokonalému provedení měl daleko, ale malba svůj účel splnila, protože každý bezpečně poznal, o co se jedná. Až na malého chlapce. ,, Babí, co je to tam namalovaný?'' Pro něj neznámý druh,,smajlíka'' ho zřejmě zaujal. "Kde myslíš Kubíku?" "No přece naproti nám, na stěně." Ukázal chlapec na nestydatou malůvku. Na čele jí vyskočila ustaraná vráska. I my ostatní zpozorněli a se špatně skrývanou škodolibostí vyčkávali, jak se ta dobrá žena se zapeklitou situací popere. Prala se statečně. "To je... to je..." přemýšlela usilovně, čím ukojit vnoučkovu zvědavost, až ji osvítil duch svatý. "To je přece dráček!'' zašvitořila s líbezným úsměvem a nás, škodolibce, obdařila vítězoslavným pohledem. Zdálo se, že trapas je zažehnán, atmosféra v kupé se opět uvolnila a všichni přítomní se vrátili ke svým myšlenkám. Ne však chlapec. "Jakej dráček, babi? Myslíš jako ten na pouštění?" Babička, čelíc další zvídavé otázce, nešťastně vzdychla a očima k nám vyslala signál SOS. Nikdo jí však záchranné lano nehodil. ,,No ano, Kubíku, takovej co ti udělal táta na podzim, pamatuješ?" Improvizovala statečně. Chlapec se zamyslel. Tak dráček, hmmm. "Hele babi a nepotřebuje ten dráček vocas ?"Dvěma spolucestujícím už cukaly koutky úst a paní začala rudnout. "Tenhle dráček asi ne", hlesla babička. "To je divný, každej správnej dráček by si vocas zasloužil," mudroval vnouček. "Tak tenhle ho nemá!" odsekla mu babička. Očividně jí docházela trpělivost i fantazie. Mladý se ale nedal a bezděčně utahoval šrouby. "Babi a ty máš dráčka?" Babi polil pot a polovina kupé se odebrala na chodbu, odkud se ozývaly salvy dosud zadržovaného smíchu. "Já už dráčky nepouštím," odpověděla ta dobrá žena žalostně. "Protože už dráčka nepotřebuješ!" triumfoval chlapeček a zbylé osazenstvo propuklo v řehot. Babička se blížila infarktu a vnouček dál bezelstně rozvíjel svou ďábelskou teorii: "Ale když jsi ještě dráčka mívala, tak jsi vocas chtěla, ne?" To už smíchy slzelo celé kupé i chodba před ním. Na nebohou ženu to ale bylo příliš a bouchly saze. "Chováte se jako primitivové!" rozječela se na nás. "Čemu se smějete? Jak asi vypadám před tím klukem?!" Nenápadná studentka v brýlích, která seděla naproti, poprvé zvedla hlavu od své učebnice, a do nastalého ticha ke všeobecnému zděšení pravila: "Jako dráček?" Žena sklapla čelist a chvíli na dívku konsternovaně hleděla . Pak ale pochopila význam sdělení i trapnost svého výstupu a začala se smát. Postupně se k ní přidali i ostatní.

 

Tak tohle mi fakt potěšilo - po patnácti hodinách v práci vyloženě elixír!

 

 

...skvělé. Připomělo mi to situaci, kterou viděl můj kamarád v Olomouci-tramvaji, kde seděla starší paní s taškou. Naproti si sedla holčička a vedle ní mladá maminka. Dítě po chvilce začalo kopkat paní do tašky, ta si jí posunula pod sedadlo, tak holčička začala kopkat paní. Po chvilce starší paní vyzvala maminku, jestli by dceru nějak nezkorigovala. Matka že né, že vyznává volnou výchovu. Nad touto trojicí stál mladík, dredy, sluchátka atd...celé to se zájmem pozoroval, načež vytáhl z pusy žvýkačku a umně ji vmasírovával holčičce do vlasů Matka po něm hned začal řvát, co to jako je...načež on odpověděl: "Matinko uklidněte se, já jsem typický produkt volné výchovy." ...a lidé kolem začali tleskat.

 

A tohle to dorazilo - díky kluci!

[Honza.manta]

Pro mně nově objevené přísloví:

 

 

[bandicoot]

Historka z metra.

Tatínek se synem, kluk cca 5 let. Kluk zlobil, o něčem se furt dohadovali.

Tatínek povídá zvýšeným hlasem: "a já to řeknu mamince"

Kluk: "a já řeknu mamince, že čuráš do umyvadla".

Na nejbližší stanici vystoupili...

[Ondoni]

[mondeo2]

ten bejk měl prostě jasnej cíl       :lol2:

[Ondoni]

HH (He´s Hero)

 

[Eman2208]

Indiánské zamyšlení nad dneškem: 
Redaktor New York Times se zeptal indiánského náčelníka Dva tesáky: "Je Vám přes 90 let, celou tu dobu pozorujete bělochy - jakých úspěchů dosáhli a jaké škody napáchali? Když to vše zvážíte, kde podle vás běloši udělali chybu?" 
  
Indián se zamyslí a praví: "Když bílí muži přijít, Indiáni být vládci země. Žádná daně, žádná dluhy. Bizonů hodně, bobrů hodně, voda čistá. Ženy udělat všechna práce. Šaman léčit zadarmo. Indiáni muži celý den lovit a ryby chytat. Večer zazpívat, zatančit, zakouřit si, pak celou noc šukat."   
  
 Potom se náčelník trpce pousmál... "Bílý muž dost kretén, když myslet, že taková systém se dát vylepšit!