Hasňa Odesláno 10. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 10. srpna 2014 Fakt? To se mi nějak nezdá. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
bohus76 Odesláno 10. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 10. srpna 2014 Použij strýčka Gůgla Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Návštěvník Alda Odesláno 10. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 10. srpna 2014 Pouzdra Rolex jsou vylisky s naslednou upravou, brouseni, lesteni. Jak psal Hasňa, v drazce pod tesnenim je dulkova koroze.Docela casto byva dulkova koroze na hrance jeste pred drazkou na tesneni. To je ten samy problem o kterem jsem psal vyse, akorat o sebe tre ocel na ocel (dynko - hrana pouzdra) a ve vysledek je stejny, dulkova koroze. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
sibirnaya Odesláno 11. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 11. srpna 2014 Fakt? To se mi nějak nezdá.jasne, Hasno, nerez se odliva uplne normalne, prevazne metodou presnyho liti - ztraceny voskovy jadra.. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
cali Odesláno 11. srpna 2014 Autor Nahlásit Sdílet Odesláno 11. srpna 2014 Ja myslim ze u tak starych hodiniek o ktorych sa tu bavime o metodach presneho liatia nerezi este nesnivali a ak aj snivali tak to nepouzivali na hodinky. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
sibirnaya Odesláno 11. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 11. srpna 2014 HISTORIE VZNIKU NEREZIK historii vzniku nerezové oceli je nutno v krátkosti uvést, že první korozivzdorná ocel byla vyvinuta ve Švédsku kolem roku 1930. V dalších desetiletích byly procesy její výroby vylepšovány až do 70 let, kdy již dochází k výrobě vysoce kvalitních ocelí, vyznačujících se vynikající korozní odolností a zároveň dobrou svařitelností. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
mrakodrap Odesláno 11. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 11. srpna 2014 Nevíte někdo jakou tvrdost má ocel 316L? Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
sibirnaya Odesláno 11. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 11. srpna 2014 25-39 HRc, chemicky odolna, ale mekka, potravinarska nerez Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
sibirnaya Odesláno 11. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 11. srpna 2014 http://www.vtlg-asia.com/products/precision-balls/stainless-steel-balls/stainless-steel-aisi-316-austenitic/ Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Hasňa Odesláno 11. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 11. srpna 2014 (upraveno) Nevěřím. ;-) Sibiřu, já mám na kovové materiály a korozní inženýrství doktorát z Uni Bayreuth. Nebo myslíš, že tu budu pindat o štěrbinové korozi a nebudu vědět, že nerez jde odlít? Ve slévárně přesného lití v Praze jsem byl v rámci praxe někdy v roce 99. Jinými slovy, šlo o ironii. Upraveno 11. srpna 2014 uživatelem Hasňa Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Hasňa Odesláno 11. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 11. srpna 2014 Proto mě taky Damasko tak bere. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
SCIFI Odesláno 11. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 11. srpna 2014 HISTORIE VZNIKU NEREZIK historii vzniku nerezové oceli je nutno v krátkosti uvést, že první korozivzdorná ocel byla vyvinuta ve Švédsku kolem roku 1930. V dalších desetiletích byly procesy její výroby vylepšovány až do 70 let, kdy již dochází k výrobě vysoce kvalitních ocelí, vyznačujících se vynikající korozní odolností a zároveň dobrou svařitelností.to už 1500 let stál v Dilí :-) Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Hasňa Odesláno 11. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 11. srpna 2014 (upraveno) To není nerez, i když to vydrží, stejně jako třeba Atmofix, nebo cor-ten. A je to shoda hlavně povětrnostních okolností. Kyselé deště moderní doby tomu už mimochodem dávají slušně zabrat. Upraveno 11. srpna 2014 uživatelem Hasňa Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
sibirnaya Odesláno 12. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 12. srpna 2014 Tak sorry, no Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Hasňa Odesláno 12. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 12. srpna 2014 No harm done. Navíc už jsem stejně všechno zapomněl. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
sibirnaya Odesláno 13. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 13. srpna 2014 ja umim jen CSN a jak na me nekdo prijde s Werk Nr apod, tak su nahranej.. posledne sem se kdesi u nerezaru dohadoval vo rozdilu mezi 1.4301 a 1.4303 a stejne sme se k rozdilu nedobrali.. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
cali Odesláno 13. srpna 2014 Autor Nahlásit Sdílet Odesláno 13. srpna 2014 No a mozeme to odlievanie teda uzavriet s tym, ze puzdra hodiniek sa z nerezu neodlievaju, ze sa lisuju a potom trieskovo obrabaju, pripadne rovno obrabaju a ze to co je na fotkach vyssie, nie je v ziadnom pripadne chyba odlievania, ze to tam v novom stave nebolo a takto to vyhrdzavelo az casom? Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Hasňa Odesláno 13. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 13. srpna 2014 (upraveno) Sibiř: Míň uhlíku a víc niklu, ale to asi vis. Pokud budeš svařovat, tak trojku, řekl bych, jinak je to jedno, řekl bych. Ale já jsem byl spíše laboratorní krysa. cali: Jo. Upraveno 13. srpna 2014 uživatelem Hasňa Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
sibirnaya Odesláno 13. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 13. srpna 2014 to vim, ale vo moc ne. me slo spis vo lepsi vohybani, svarovat nemame problem ani jedno. spis, ze prvne brali jednicku vod jednech talosu, pak vod druhejch, ta prvni se dobre vohejbala, ta druha hur. ale vono aji mezi dvema dodavkama z jedny fabriky je rozdil, proste neni tavba jako tavba. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
mazzi Odesláno 13. srpna 2014 Nahlásit Sdílet Odesláno 13. srpna 2014 Honzo, že jsi tajně (nebo omylem) navštěvoval přednášky Nauky o materiálech místo svých přednášek Pro neznalé, před lety sídlila Fakulta strojního inženýrství a Fakulta podnikatelská v jedné, tenkrát nejvyšší budově v Brně. Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Doporučené příspěvky
Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat
Vytvořit účet
Vytvořte si nový účet. Je to snadné!
Vytvořit nový účetPřihlásit se
Máte již účet? Zde se přihlaste.
Přihlásit se