Přejít na obsah

Doporučené příspěvky

  • Odpovědi 46
  • Vytvořeno
  • Poslední odpověď

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Návštěvník Alda
Odesláno

Pouzdra Rolex jsou vylisky s naslednou upravou, brouseni, lesteni. Jak psal Hasňa, v drazce pod tesnenim je dulkova koroze.

Docela casto byva dulkova koroze na hrance jeste pred drazkou na tesneni. To je ten samy problem o kterem jsem psal vyse, akorat o sebe tre ocel na ocel (dynko - hrana pouzdra) a ve vysledek je stejny, dulkova koroze.

Odesláno

Fakt? To se mi nějak nezdá.

jasne, Hasno, nerez se odliva uplne normalne, prevazne metodou presnyho liti - ztraceny voskovy jadra..

Odesláno

Ja myslim ze u tak starych hodiniek o ktorych sa tu bavime o metodach presneho liatia nerezi este nesnivali a ak aj snivali tak to nepouzivali na hodinky.

Odesláno

HISTORIE VZNIKU NEREZI

K historii vzniku nerezové oceli je nutno v krátkosti uvést, že první korozivzdorná ocel byla vyvinuta ve Švédsku kolem roku 1930. V dalších desetiletích byly procesy její výroby vylepšovány až do 70 let, kdy již dochází k výrobě vysoce kvalitních ocelí, vyznačujících se vynikající korozní odolností a zároveň dobrou svařitelností.

Odesláno (upraveno)

Nevěřím. ;-)

 

Sibiřu, já mám na kovové materiály a korozní inženýrství doktorát z Uni Bayreuth. Nebo myslíš, že tu budu pindat o štěrbinové korozi a nebudu vědět, že nerez jde odlít? Ve slévárně přesného lití v Praze jsem byl v rámci praxe někdy v roce 99. Jinými slovy, šlo o ironii.

Upraveno uživatelem Hasňa
Odesláno

HISTORIE VZNIKU NEREZI

K historii vzniku nerezové oceli je nutno v krátkosti uvést, že první korozivzdorná ocel byla vyvinuta ve Švédsku kolem roku 1930. V dalších desetiletích byly procesy její výroby vylepšovány až do 70 let, kdy již dochází k výrobě vysoce kvalitních ocelí, vyznačujících se vynikající korozní odolností a zároveň dobrou svařitelností.

to už 1500 let stál v Dilí  :-)

Odesláno (upraveno)

To není nerez, i když to vydrží, stejně jako třeba Atmofix, nebo cor-ten. A je to shoda hlavně povětrnostních okolností. Kyselé deště moderní doby tomu už mimochodem dávají slušně zabrat.

Upraveno uživatelem Hasňa
Odesláno

ja umim jen CSN a jak na me nekdo prijde s Werk Nr apod, tak su nahranej.. posledne sem se kdesi u nerezaru dohadoval vo rozdilu mezi 1.4301 a 1.4303 a stejne sme se k rozdilu nedobrali..

Odesláno

No a mozeme to odlievanie teda uzavriet s tym, ze puzdra hodiniek sa z nerezu neodlievaju, ze sa lisuju a potom trieskovo obrabaju, pripadne rovno obrabaju a ze to co je na fotkach vyssie, nie je v ziadnom pripadne chyba odlievania, ze to tam v novom stave nebolo a takto to vyhrdzavelo az casom?

Odesláno (upraveno)

Sibiř: Míň uhlíku a víc niklu, ale to asi vis. Pokud budeš svařovat, tak trojku, řekl bych, jinak je to jedno, řekl bych. Ale já jsem byl spíše laboratorní krysa.

 

cali: Jo.

Upraveno uživatelem Hasňa
Odesláno

to vim, ale vo moc ne. me slo spis vo lepsi vohybani, svarovat nemame problem ani jedno. spis, ze prvne brali jednicku vod jednech talosu, pak vod druhejch, ta prvni se dobre vohejbala, ta druha hur. ale vono aji mezi dvema dodavkama z jedny fabriky je rozdil, proste neni tavba jako tavba. 

Odesláno

Honzo, že jsi tajně (nebo omylem) navštěvoval přednášky Nauky o materiálech místo svých přednášek :)

 

Pro neznalé, před lety sídlila Fakulta strojního inženýrství a Fakulta podnikatelská v jedné, tenkrát nejvyšší budově v Brně.

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se

×
×
  • Vytvořit...