Martarovo primky a jiné hodinky

[bohus76]

Že by další dýmkař? Co kouříš z té dýmky? Klidně sem http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/56116-d%C3%BDmky/page-27

[martar]

Na kouření dýmky je asi třeba určitý stav mysli, klid, mír, vyrovnání, žádný stres. Takže možná, že začnu kouřit v důchodu. Dřív těžko... Zatím je dýmka jen součástí krabice s různými rekvizitami na focení

Upraveno 26. února 2015 uživatelem martar

[martar]

Protože se na mne obrátilo několik členů s prosbou, abych trochu víc rozvedl téma pospartaků, tak to tímto činím

 

 

Pospartaky se vyráběly pouze v letech 1957 a 1958. Navazovaly na zkušební výrobu Spartaků, měly už ale trochu pozměněné pouzdro, zaoblené nožičky se trochu narovnaly a nebyly už na konci tak kulaté, trochu se zmenšila i tloušťka strední části pozdra a nožiček. Otvory pro stěžejky ještě zůstaly vrtané skrz nožky. Náběh vnitřní hrany nožek u pouzdra už nebyl při pohledu shora ostrý, ale měl malý rádius. Dýnko bylo zaoblené, z vnejší strany s vyraženým číslem (nízkým), z vnitřní strany bez perláže, s uprostřed vyraženým logem Chronotechny. Pospartaky byly osazeny strojkem kal.50, TYP 010. Ten je obvykle číslovaný na můstku soukolí, ale dostal se mi do rukou kus s číslem umísteným ještě pod setrvačkou (jako u Spartaků).

 

Model 50 004 1 s čílem na můstku soukolí

 

 

Model 50 006 1 s číslem pod můstkem setrvačky

 

 

Detail loga Chronotechny

 

 

A nakonec srovnání tvaru pouzder:

zespoda: Pouzdro spartak (1954 -1957), pouzdro pospartak (1957 - 1958), pouzdro s fazetkami (1959), a nahoře je pouzdro bez fazetek (1960 - 1968?).

 

Upraveno 27. února 2015 uživatelem martar

[martar]

Abych narušil přehlídku prťavých vintážních primek, bude tenhle příspěvek o mých prvních švýcarských automatických hodinkách. Sice tím trochu předběhnu chronologii pořizování hodinek, protože před jejich nákupem jsem získal hromady dalších primek, ale co, ať je to tu pestřejší

 

Na jaře 2014 jsem si z Anglie pořídil potápky Revue Thommen Diver Professional. Všechny své postřehy o nich jsem už napsal sem: http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/74860-revue-thommen-diver-professional/?p=1208057 , takže nemá smysl se opakovat. Měl jsem je osm měsíců, pak jsem je v místní inzerci prodal a po měsíci jsem si je zase koupil nazpátek, protože jsem zjistil, že mi šíleně chybí. Takže jsem jejich první a třetí majitel... co dodat? Mám je doteď a už se těším na lepší počasí, které zase začne kouzlit s jejich antireflexem...

 

Tak jen pár fotek

 

[martar]

Dnes zase přihodím pár kousků primek, které - ač jiných kalibrů než kal.50 - se ke mně dostaly a já je rád občas vzal na ruku, než jsem je poslal dál.

Prim Quartz, kalibr 200, spolu s kal. 210 první v Eltonu vyráběný quartzový strojek vlastní konstrukce, kvůli neexistenci dostatečně malých a spolehlivých dílů složený z komponent z Bulharska, NDR, Japonska a USA (informace z Accutronovy knihy). Model 200 095 1 z r. 1987 je (alespoň pro mě) esteticky tak šílený, že je až zajímavý. Na původním černém koženkovém pásku Saturn musel vypadat ještě děsivěji. Já tyhle hodinky kvůli jejich přesnosti s oblibou nosil na retro akce, ovšem na náramku z dobových digitálek. V létě na opálené ruce nevypadaly nijak nepatřičně. Velikost pouzdra bez malé utopené korunky je 36 x 38,5 mm.




Moc rád jsem nosil modré primky s datumkou 68 328 1 z r. 1976 velké 34 x 40 mm. Na modrý ciferník, plastické stříbrné indexy, bílý armovák s minutovými indexy a červenou vteřinovku v retro pouzdře se koukalo moc pěkně...




K následujícícm modelům jsem bohužel nedohledal wristshoty, tak jen pár fotek.

Primky kal. 66 z roku 1966 velké 34 mm bez korunky. Model 66 119 1 (v Accutronově katalogu je varianta s Incabloc uložením setrvačky, ale pod stejným typovým číslem se hodinky vyráběly i bez Incabloc). Čtyři tištěná čísla, osm frézovaných indexů.



Prim 68 186 3 z r. 1970 ve zlaceném pouzdře velké 34 mm bez korunky. Můj exemplář byl získán v poměrně autentickém stavu a za důvěryhodných okolností, přesto vykazuje značné odlišnosti od typového modelu uvedeného v katalogu. Když pominu, že v katalogu jsou hodinky osazeny rovnými ručkami (což v reálu nemuselo být vždy dodržováno vzhledem k faktu, že do tohoto typu hodinek (podobných modelů kal 66 a 68) se v převážné většině případů osazovaly spíše šípovité ručky, a to i v letech 1970 a 1971), je zajímavý ciferník, který má na rozdíl od katalogové fotografie staré logo a nápis 17 jewels přesunutý do horní části ciferníku.



Oba poslední modely primek se přes malou papírovou velikost 34 mm nosily velmi dobře, protože tenký okraj pouzdra a světlá barva ciferníku hodinky opticky zvětšovala. Pro zápěstí do velikosti 17 - 18 cm naprosto přijatelné vintage oblekovky.

Upraveno 18. března 2015 uživatelem Honza.manta

[martar]

Retro večer IV

 

[martar]

V jiném vlákně jsem se inspiroval kombinací wristshotů a krajinek, které naznačují hezký vztah autora k místu, kde žije. Horami a sněhem nemůžu sloužit, tak alespoň pár fotek primek z Malé Strany a Střeleckého ostrova...

 

[Bells]

Martine paráda, víš, že Primkám zrovna neholduju, ale i tak to musím pochválit, protože tvé fotky jsou jedna báseň a jelikož to není jen o Primkách, tak i něco pro mě se tu najde Jen tak dál...

[tano]

Super, ta Praha je pekna.

[siwi]

Tou Malou Stranou jsi mě opravdu potěšil, Martine. Se mi na chvilku vrátilo dětství :-D

[martar]

Po dlouhé době mám zase chvilku času. Připravil jsem pár fotek dvou typů černých šrafovaných primek, modelů ze samotných začátků výroby náramkových hodinek v Novém Městě nad Metují. Jestli správně chápu kódové značení modelů primek, jedná se o čtrnáctý vyrobený typ (kromě Spartaků).

 

 

Pod pojmem šrafování se rozumí linky barvy nanesené na ciferník, často v několika vrstvách, takže vytváří nejen vizuální, ale i plastický vzor. Nejběžnější typ šrafování je svislé, známe ale i kruhové šrafování nebo šrafování do tvaru ?vločky?. Barva šrafování je obvykle nekontrastní, buď světle šedá nebo světle oranžová na stříbřeném světlém ciferníku, nebo černá či tmavě šedá na černém lakovaném ciferníku. Modely se šrafováním mívají zároveň i kruhové linky na vnitřní a vnější straně minutových indexů. Šrafování nikdy nezasahuje do kruhového pole malé vteřinové ručky, a to bez ohledu na to, zda je pole zahloubené nebo ne. Šrafování na tmavých cifernících lze snadno přehlednout, je dobře vidět jen z určitého úhlu pohledu.

 

 

 

Ještě ilustrativní fotka několika modelů černých šrafovaných primek (vpředu typ 50 011 1 s původně svítícími ručkami a indexy, uprostřed typ 50 014 1 ve fazetkovém pouzdru a vzadu typ velmi podobný předchozímu, ale se světle šedozeleným potiskem ciferníku a stříbrnou sadou ruček).

 

 

 

Portrét modelu 50 014 1. Primky vyráběné od r. 1959, průměr pouzdra s fazetkovými nožkami je jako u většiny primek z této doby 32 mm bez korunky. Malá vteřinová ručka by správně podle katalogu, datu výroby i fazetkového pouzdra měla být ještě rovná, nikoliv šípovitá jako je na obrázku. V těch mých tepe číslovaný strojek TYP 0111, který se začal do hodinek montovat až někdy v r. 1962. Pro tuto skutečnost by bylo možné nalézt hned tři vysvětlení, buď se tento model vyráběl déle než tři roky (pak bychom v něm měli nalézat strojky 0101, 011 a číslované 0111), nebo byl nefunkční strojek někdy v minulosti vyměněn hodinářem, nebo se v hodinkách někdo rýpal v nedávné době. A protože znám historii tohoto kousku velmi dobře, vím, že správná je ta třetí možnost Domnívám se, že sběratelsky naprosto ?košer? kousek by měl mít strojek TYP 0101 nebo max. 011 a rovnou vteřinovou ručku.

 

 

 

A ještě wristshot

 

 

 

Portrét modelu, který není v katalogu. Ciferník má jinou barvu potisku (šedou až šedozelenou barvu). Sada ruček není zlatá, ale stříbrná. I v tomto případě je malá vteřinová ručka šípovitá, nikoliv rovná. Pouzdro (to ale může být vlivem nejaké pozdější nepoučené sběratelské kompletace) je bez fazetek, s novějším ?tlustým? typem korunky. Strojek ovšem odpovídá odhadované dataci - TYP 0101. Ačkoliv jsem se dlouho domníval, že tyto hodinky mají černý ciferník bez šrafování, při focení jsem zjistil, že i tento model má šrafování, je ale velmi špatně vidět. Není bez zajímavosti, že ačkoliv tyto hodinky nejsou v Accutronově knize, není to jediný existující exemplář, přinejmenším dva další kusy mám potvrzené od sběratelů.

 

 

 

A zase pár snímků na ruce...

 

[martar]

Model 50 095 3 s francouzským zlaceným prachotěsným pouzdrem na Václavským Václaváku...

 

[martar]

Hodinky SPARTAK. Podle někoho jsou krásné, pro jiné jsou příliš malé. Bez diskuzí jsou vzácné. Jejich hlavní kouzlo ale spočívá v tom, že jsou první. Spartaky s několika typy ciferníků byly první náramkové hodinky, které se v omezeném počtu v Novém Městě nad Metují vyrobily. Ještě před tím, než bylo rozhodnuto, že se čs. náramkové hodinky budou jmenovat PRIM. Ještě před soubojem Adamovských strojíren a Chronotechny o to, kdo bude v Československu vyrábět hodinky. A dlouho před tím, než se naše první hodinky vůbec objevily na pultech obchodů?.



Popis historie výroby Spartaků přenechám povolanějším, v informacích o nich mám značné mezery. Tak snad jen několik málo slov z knihy Dějiny čs. hodinářského průmyslu od Z. Martínka: V roce 1952 byla zahájena příprava vývojových prací na úkolu ?Vývoj a zavedení výroby náramkových hodinek? /kráceno/. Jako konstrukční předloha byl vybrán hodinový strojek francouzský, vyráběný renomovanou hodinářskou firmou LIP, Besancon, s typovým označením R 25-3? Veškeré vývojové práce byly vedeny od základu samostatně, jak po stránce výpočtové, tak po stránce konstrukční, jako by francouzské vzorky R 25-3 neexistovaly. Těch pak bylo používáno průbežně k ověřování správnosti postupu v jednotlivých fázích vývojových prací?Základní návrh strojku byl dokončen na konci roku 1952?

Mezi roky 1952 až 1954 se zpracovávaly konstrukční výkresy, řešily se materiály, výrobní tolerance, stroje na obrábění, byly podniknuty studijních cesty do tehdejší NDR do podniků UMF Ruhla a GUB Glashütte.

?Prvních pět prototypů čs.náramkových hodinek se značkou Spartak na číselníku bylo dokončeno 31. 8. 1954. Zkoušky prototypů proběhly v následujících dvou měsících. Kontrolní zkoušky a konečné schválení prototypů provedla desetičlenná vládní komise složená ze zástupců ČVUT v Praze, odborníků z ministerstva vnitřního obchodu, ministerstva strojírenství a státního úřadu planovacího; komise zasedala v Novém Městě nad Metují v listopadu 1954. Třebaže prototypy náramkových hodinek při všech zkouškách zdárně obstály, k sériové výrobě nebylo ještě možno přistoupit. Vysoká technologická náročnost strojku hodinek a nezapracovanost personálu na jednotlivých výrobních střediscích si vynutily změnu od běžné zvyklosti zavádění výroby nových strojírenských výrobků. Byla nastoupena dvouletá etapa poloprovozní výroby, ve které bylo třeba vyřešit dlouhou řadu technologických, provozních, nástrojařských, personálních i kontrolních úkolů /kráceno/.



Náramkové hodinky z poloprovozní výroby, částečně ještě se značkou Spartak, ale převážně již se značkou Prim, v celkovém počtu 1500 ks, však nepřišly do běžného prodeje, nýbrž byly odevzdány do dlouhodobých praktických zkoušek odborníkům i laikům?

Počátkem ledna 1957 byla poloprovozní výroba hodinek převedena do kompetence výrobního úseku a stala se výrobou produkční, sériovou? Hodinky pocházející ze sériové výroby v roce 1957 a počátku roku 1958 nebyly ze závodu expedovány, nýbrž byly vyráběny na sklad, aby bylo možno ve vhodný čas dodat na náš vnitřní trh jako první dávku větší množství kusů. Tento čas nadešel v dubnu 1958, kdy se na našich prodejnách objevily zcela nečekaně první čs. náramkové hodinky Prim. Jejich maloobchodní cena byla 250 Kčs. Potud tedy ing. Zdeněk Martínek.

Spartaky byly tedy vyráběny od r. 1954 po relativně krátkou dobu, než se začalo již během poloprovozní výroby používat logo Prim.



Když jsem si pořídil své vysněné Spartaky, a to hned černou variantu s listovými ručkami, kterou jsem považoval za nejkrásnější, byl jsem nadšením bez sebe. Spartaky jsou vedle Orlíků a Daydate Primek kal. 97 jedním ze svatých grálů sběratelů primek. Klasické Spartaky z poloprovozní výroby měly základnu strojku značenou K 25 a pod můstkem setrvačky měly obvykle čtyřmístné číslo. Dříve vyráběné předprodukční Spartaky z úplných počátků výroby neměly podle dostupných informací základnu označenou nijak a pod můstkem setrvačky měly nízké výrobní číslo. Zaoblené dýnko těch mých němělo z vnější strany žádné vyražené číslo, z vnitřní strany nebyl uprostřed znak Chronotechny (jako na pozdějších Pospartacích) a bylo zdobené perláží.



Tento model Spartaků byl zjevně předlohou pro velmi podobný model primek (v pořadí druhý vráběný) s číselným označením 50 002 1. Přikládám fotografii pro porovnání. Všimněte si, že u primek je už použit typický ?primácký? font číslic, trochu odlišný od Spartaků?



O rozdílech mezi pouzdry Spartaků, Pospartaků a běžných primek padesátek jsem v tomto vlákně už psal? Typické pro Spartaky jsou hodně z profilu hodně zakřivené nožky, provrtané otvory pro stežejky, při pohledu shora pak ostrý úhel mezi vnitřní plochou nožky a pouzdrem. U pospartaků je v tom míste již malý rádius, u běžných pouzder s fazetkou i bez je rádius ještě větší.







Nakonec ještě několik fotografií?





Jedna náladová...



A nakonec link na takovou starší legrácku se dvěma vintážními Spartaky, ať je to tu všechno pohromadě



http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/569-spartak-prim/?p=1196710

Upraveno 18. března 2015 uživatelem martar

[siwi]

Martine, moc hezky popsaná historie počátků výroby hodinek u nás. A s těmi fotkami Spartaka jsi mi udělal velikou radost. Vzpomínám si na ně. Hlavně na tu parádně nafocenou rozsvícenou přístrojovku.

[martar]

Seiko SKX007. Snad každý člen je alespoň jednou měl, a pokud ne, měl 009 Krásné a praktické hodinky, líbily se mně i okolí, ale jakmile jsem je vzal na ruku, nebylo to ono. Nejvíc mi asi pocitově vadila absence safíru a vysoká luneta trčící kolmo z pouzdra. Hodinky jsem získal v perfektním stavu, v tom byl asi ten problém, neměl jsem srdce je poničit... pořád jsem si je hlídal. Možná kdybych časem pořídil nějaké dojebané, problém by zmizel a jejich nošení bych si užil. Rád vzpomínám na jejich fantastickou lumi.

 

Na jubilee byly samozřejmě nejlepší

 

 

Experimentoval jsem ale i s kůží

 

 

Pod peřinou neměly chybu

 

 

[martar]

A zpátky k milovaným primkám kal.50. 

 

 

Tyhle krásky jsou si v mnoha ohledech podobné. Mají čtyři čísla a osm indexů, světlý stríbřený ciferník, rovnou vteřinovou ručku v zahloubeném poli, jsou ve fazetkovém pouzdře a začaly se vyrábět v r.1959. V obou tepe strojek TYP 0101.

 

 

Při bližším pohledu je ale vidět, že rozdílů je dost. Horní střízlivé šedobílé mají stříbrnou sadu ruček a jednoduchý ciferník bez šrafování. Spodní mají šrafování na ciferníku a sadu zlatých ruček.

 

 

Model 50 012 1 v chromovaném fazetkovém pouzdře má šrafovaný vzor připomínající sněhovou vločku. Mimoto má ještě čtvercové šrafování po obvodu ciferníku za minutovými indexy. Čísla a indexy na cifru mají tištěnou oranžovou výplň. Ručky jsou zlacené. Velikost pouzdra bez korunky je 32 mm. Korunka by měla být úzká (starší typ).

 

 

Dva wristshoty...

 

 

Model 50 013 1 v chromovaném fazetkovém pouzdře má stříbřený ciferník čistý, bez šrafování. Čísla a indexy mají tištěnou světle šedou výplň. Ručky mají stříbrnou barvu. Velikost pouzdra bez korunky je 32 mm. Korunka by měla být úzká (starší typ).

 

 

Jen pro úplnost upozorňuji, že se do katalogu primek nějakým nedopatřením dostal obrázek exempláře, který má špatně nasazené ručky (vzájemná poloha hodinové a minutové ručky), vteřinová ručka není v pořádku (chybí "ocásek") a zvláštní je i korunka, resp. její poloha.

 

Jak vypadají na ruce:

 

 

Oba modely jsou z počátků výroby primek v Novém Městě, jedná se o dvanáctý a třináctý typ vyráběných primek. Jejich výroba ještě nebyla tak masová jako u primek v pozdějších letech.

 

Upraveno 28. března 2015 uživatelem martar

[martar]

Jen tak pro radost...

 

 

(jedná se o model primek  50 022 1, více info zde - http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/80792-martarovo-primky-a-jiné-hodinky/?p=1357297)

[martar]

Retro večer V.

 

[davok]

Po delší době jsem nahlédla do tohoto vlákna a opět mě potěšily parádní fotky a zajímavé čtení. Děkuju.

[martar]

Moc děkuji všem, kdo sem chodí a pochválili mi vlákno. Nějak nestíhám reagovat...
 
 
 
Bruselské primky. Přitažlivé, elegantní, sběratelsky ceněné a dodnes bez problémů nositelné oblekovky. Malá podskupina rozsáhlé řady Elegant zahrnující mnoho typů a různé kalibry. Dlouhou dobu se tady na fóru vedla diskuze , které modely primek do skupiny ?bruselských?  vlastně patří. Bez jakýchkoliv pochybností sem patří model  50 093 3 (na obrázku dole) s typickou dvanáctkou v podobě plachetnice, v atypickém zlaceném pouzdru vyrobeném ve Francii, s vysokými, ale štíhlými nožkami a šroubovacím dýnkem. Někdo k "bruselům" řadil i modely, které splňovaly kritéria jen částečně; buď byly ze stejného období jako pravé ?brusely? a měly i francouzské zlacené pouzdro se šroubovacím dýnkem, ale chyběla jim typická dvanáctka (model 50 095 3, na obrázku nahoře),  nebo měly typickou dvanáctku, ale byly s novějším kalibrem 66, pocházely z pozdějšího období a byly usazeny ve standarním pouzdru s naklapávacím dýnkem vyrobeném v Chronotechně/Eltonu (modely 66 120 1 a 66 123 3). Jiní tyto modely brali jen jako ?příbuzné bruselským?, což jim samozřejmě nijak neubírá na zajímavosti. Nakonec se zdejší ?rada starších? usnesla na tom, že bruselské primky jsou modely s ?plachetnicí? na dvanáctce, tj. tři různé modely. Já - čistě pocitově ? beru jako pravé bruselské pouze první zmíněný model. Abych si svůj emotivní názor rozumově potvrdil nebo vyvrátil, musel jsem si nejprve něco málo přečíst o bruselském stylu.

 

Bruselský styl ? Prim Brusel a restaurace EXPO 58

 

 
Po období direktivního, státem kontrolovaného ?socialistického realismu? (padesátá léta), jehož dozvukem byly i Prim Sorela , přišlo na konci padesátých let uvolnění umělecké tvorby, jehož produktem byl i tzv. ?bruselský styl?. Odstartoval jej nevídaný úspěch československé expozice tvořené pavilonem a restaurací na výstavě EXPO 58. Obě stavby byly po skončení výstavy rozebrány a převezeny z Bruselu do Prahy. Pavilon skončil v areálu holešovického Výstaviště a dnes již neexistuje; restaurace byla instalována na Letné, prošla obdobím slávy i úpadku a dnes je opět ozdobou spodní části Letenských sadů. Z mnoha dalších staveb uvedu ještě např. plavecký stadion v Praze-Podolí. Charakteristickými rysy bruselského stylu v architektuře bylo používání prosklených nebo kovových fasádních panelů na odlehčených konstrukcích. Celek tvořil funkční, vzdušnou a moderní stavbu, často ne pravoúhlou, ale s dynamickými křivkami. Výtvarný styl našel uplatnění i v průmyslovém designu (automobil Tatra 603, tramvaj T3, autobus Škoda 706 RTO, nebo třeba v užitném i dekorativním porcelánu ? nejtypičtější jsou asi Ježkovy volavky, antilopy, sloni?). Možná je to jen ?přání otcem myšlenky?, ale já podobné rysy opravdu vidím i na nejtypičtějších bruselských primkách?

 

 Podíváme-li se pozorně na model  50 093 3 z r.1964, najdeme s architekturou hodně shodných rysů. Odlehčenou moderní konstrukci a bohaté prosklení reprezentuje velké akrylové sklíčko zasazené do úzké objímky pouzdra. Dojem umocňují tenoučké nožky. Dynamickou křivku pak najdeme v ladném tvaru dvanáctky, kde krček dvojky odkazuje i na překrásné tvary ?bruselských? porcelánových figurek.

 

 
No nic, konec fantazírování, raději se vrátím se k faktům.  Primky 50 093 3 mají velikost pouzdra bez korunky 35 mm, lug to lug 41 mm, rozteč nožek 18 mm. Hodinky byly vyráběny od r. 1964, a protože v té době ještě v Chronotechně nebyla zprovozněna linka na tvrdé zlacení pouzder, byla jejich výroba včetně zlacení zadána do Francie. Již od následujícího roku ale uměli v Novém Městě pouzdra zlatit sami, takže je pravděpodobné, že se zameřili na své vlastní typy zlacených pouzder a další objednávky pouzder pro tento model již neproběhly. To bude patrně také důvodem, proč těchto hodinek nebylo vyrobeno mnoho. Ciferník je jemně otryskaný, stříbřený, s následným černým potiskem a frézováním zahloubených indexů.

 

 

Jen pro zajímavost, podle roku výroby by v hodinkách měl být strojek TYP 0111, ale v mých je TYP 0101 s výrobním číslem 282 695 na můstku soukolí. Vložku mezi pouzdrem a strojkem tvoří kroužek z tvarovaného pozlaceného? nebo mosazného plechu. Za zmínku stojí i šroubovací dýnko, které má z vnitřní strany šest zesílených bodů v místech, kde jsou zvnější strany zámečky pro klíč.

 

Na horním i spodním boku pouzdra jsou mezi nožkami vyražené značky, které nejsem schopen rozklíčovat, třeba pomůže zkušenější primkař nebo nějaký člen ? zlatník?Asi tam bude údaj o síle zlacení v mikronech.

 

 
Nakonec několik wristshotů: ladný tvar restaurace EXPO 58 na Letné

 

 
Plavecký stadion Podolí dostavěný r. 1965

 

 
Dynamické křivky plaveckého stadionu v Podolí?

 

 

I po padesáti letech jsou to funkční a velice povedené hodinky. Jedny z mála primek, které si asi nechám

 

Upraveno 7. dubna 2015 uživatelem martar