Omega Seamaster Automatic 120 - Big Blue

[malda]

Staré potápěčské hodinky mě fascinovaly už dlouho. Vzhledem k tomu, že jsem fanoušek značky Omega a mám rád hodinky se stopkami, z celé produkce značky Omega z období do konce 80tých let mě chtě nechtě musely padnout do oka Seamastery 120 referenčního čísla ST 176.0004, které sběratelé nazývají "Big Blue", a napadlo mě tyto hodinky představit chronomagu. Než se ale k tomuto modelu dostanu, rád bych začal trochu ze široka.

 

[malda]

 

Historie potápěčských hodinek je úzce spjata s lidskou touhou prozkoumat podmořský svět. Potřebu mít hodinky odolné vodě začali mít v určité době jak profesionální potápěči, pro které bylo potápění obživou, tak vojenští potápěči a koneckonců i rekreační potápěči. To vše v souvislosti se zdokonalením potápěčského vybavení, které umožňovalo zůstat pod vodou v čím dál větší hloubce a čím dál déle a bylo potřeba měřit čas, na který ještě stačí zásoba kyslíku, nebo který je nutný k dekompresi. Tak nějak začíná většina článků, které popisují vznik jedné kategorie hodinek - Divers Watches.

 

Skutečnost, že oblíbenost potápěčských hodinek musela být od počátku daleko širší, než jen mezi úzkou skupinou potápěčů, se asi popřít nedá. To i díky jejich zvýšené vodotěsnosti, která je prostě praktická. Stejně tak se asi nedá popřít fakt, že vývoj jde kupředu a mít dostatečně voděodolné hodinky musela být a stále je v prvé řadě prestiž pro většinu renovovaných hodinářských firem. V polovině 20. století tak vznikla spousta ikonických modelů potápěčských hodinek napříč nejprestižnějšími značkami. Namátkou Omega Rolex Submariner, Omega Seamaster 300, (volná inspirace Orlíků) nebo vojenské potápěčské hodinky Panerai. Ve všech zmíněných případech se jednalo o hodinky s maximálně třemi centrálními ručičkami. Potápěčské hodinky se stopkami se prostě nevyráběly. Tento stav se rozhodla změnit společnost Omega.

 

Omega měla na začátku sedmdesátých let už dlouhé zkušenosti s výrobou hodinek se stopkami. V 60. letech se společnosti Omega povedl super marketingový tah, když její hodinky byly vybrány agenturou NASA pro použití ve vesmírném programu. Vše bylo završeno přistáním na měsíci v roce 1969 a společnost Omega oslavovala. Možná i v duchu tohoto úspěchu chronografů se vývoj ve společnosti Omega částečně otočil zpět a po vesmíru se rozhodl dobýt mořské hlubiny. Pravda, potápěčské hodinky už delší dobu v kolekci společnosti byly. Nicméně potápěčské hodinky se stopkami, to byla výzva.

[malda]

Ve své době ale nebylo moc důvodů osadit potápěčské hodinky strojkem se stopkami. Když pomineme praktický problém s utěsněním tlačítek, malé sčítače na subcifernících byly pro použití pod vodou ne příliš praktické pro svou špatnou čitelnost. Odečítání intervalů do jedné hodiny bylo navíc možné u klasických tříručičkových potápěčských hodinek nastavit jednoduše charakteristickým prvkem potápěčských hodinek ? otočnou lunetou a jejím otáčením vůči minutové ručičce. Tak na co stopky?

 

Faktem nicméně bylo, že takové určování času (otočná luneta + minutová ručička) znamenalo, že začátek ponoru (nebo jiného intervalu) se pokaždé řídil jinou pozicí lunety (prostě podle toho, kolik zrovna bylo hodin na začátku intervalu, a tedy v jaké pozici se zrovna nacházela minutová ručička). Při takovém nastavování začátku intervalu ale scházela možnost intuitivního odečítání času stráveného pod vodou nebo jiného intervalu, kdy by jeho počátek byl vždycky na pozici 12:00. Nehledě k tomu, že mohlo dojít v průběhu měření k nechtěnému otočení lunetou a mohl nastat problém.

 

Tak se objevily první strojky se čtvrtou centrální minutovou ručičkou, která se dala vynulovat, a kdykoliv, tedy v případě potápěčských hodinek nejlépe na začátku ponoru, spustit. Tento systém měly například hodinky Aquastar Bentos. I tento systém měl však své limity, a to v tom, že dokázal při absenci hodinového sčítače stopovat intervaly pouze do jedné hodiny. Takže na vrcholu vývoje "chrono diverů" musely chtě nechtě být hodinky s klasickým chronografem, ale z praktických důvodů s centrálním minutovým sčítačem.

[malda]

Tady si dovolím malou odbočku. Pokud mají být potápěčské hodinky skutečně pořádně vodotěsné, bez šroubovací korunky se to neobejde. Šroubovací korunka však nabývá větší praktičnosti v případě, že hodinky mají automatický strojek a korunka se tak nemusí šroubovat kvůli každému natahování. Tady však Omega trochu na konci šedesátých let zaspala. Zatímco společnosti jako Breitling nebo Heuer už delší dobu razily cestu pro automatické chronografy a úspěšně je uvedly na trh, Omega místo toho upravila stávající osvědčený manuální strojek cal. 321 a vznikl tak (opět manuální) strojek cal. 861.

 

Svou chybu však společnost Omega rychle napravila. Psal se rok 1970 a vývojáři společnosti skočili po prvním automatickém strojku s chronografem, který už pracoval už na frekvenci 4 Hz, a to po strojku Lemania 1340 s 22 kameny. Jeho úpravou, která v prvé řadě znamenala obohacení o indikátor 24 hodinového cyklu, vznikl strojek Omega cal. 1040. Indikátor 24 hodinového cyklu byl praktický z hlediska vyvarování se možného poškození překlápění data při jeho nastavování v čase kolem 24:00.

 

Spojením nového strojku cal. 1040 a pouzdra původně navrženého pro model Flightmaster vznikl model Speedmaster Automatic Mark III (ST 176.0002) . Strojek cal. 1040 měl však ještě jednu výhodu, a to centrální minutový sčítač. To bylo přesně to, co bylo potřeba pro potápěčský chronograf.

[malda]

A tím se dostáváme k hodinkám Omega Seamaster Automatic 120 - Big Blue, které vznikly ve stejné době, jako zmíněné Mark III a byly považovány za dražší potápěčskou úpravu modelu Mark III. Zajímavé je, že v průběhu výroby k názvu hodinek "Mark III" přibylo označení "Professional", které se cca od roku 1973 objevuje i na číselníku. Big Blue se však tato úprava netýkala. Možná je to tím, že byť se v případě Big Blue jednalo o první potápěčské chronografy, se svou vodotěsností 120 m těžko mohly konkurovat "echt" diverskám Seamaster 600 (PloProf) a Seamaster 1000 (číslovka vždy značí vodotěsnost v metrech). Navíc už hodně dlouhou dobu byly v nabídce seamastery s vodotěsností 300 m. To všechno byly ve své době ty pravé Seamaster Professional. Ostatně, vodotěsnost 120 m měly ve své době i jiné seamastery, jako například ST 145.020 (cal. 861) známé jakoOmega Seamaster Soccer Timer, které rozhodně k potápění primárně určeny nebyly.

[malda]

Jak už jsem uvedl, Big Blue pohání automatický strojek cal. 1040 pracující na frekvenci 4 Hz. Strojek má klasickou centrální hodinovou a minutovou ručičku, sekundovou ručičku najdeme tradičně na subciferníku na pozici 9:00 hodin, kdy tento subciferník dále obsahuje kruhový ukazatel 24 hodinového formátu. Chronograf se pak skládá z centrální vteřinové a minutové ručičky a hodinové ručičky na subciferníku na pozici 6:00 hodin. Zajímavostí je, že centrální minutová ručička chronografu neskáče po minutách, jak je u chronografů běžné, ale jde plynule jako minutová ručička. Ovládání chronografu je klasické pomocí dvou tlačítek. Hodinky mají dále ukazatel data na pozici 3:00. Korunku mají hodinky šroubovací. Pouzdro hodinek je "helmičkového" tvaru o rozměrech 43x52 mm s výškou 16 mm a pochopitelně je ocelové se šroubovacím dýnkem. Sklíčko mají hodinky minerální a mírně zapuštěné do lunety, takže dostatečně chráněné. Číselník má dost výrazné svítící prvky a svítí dokonce číslice 10, 20, 30, 40 a 50 a dále šipka na vložce lunety. Hodinky mají své vlastní provedení minutové a hodinové ručičky, které žádné jiné hodinky Omega nikdy neměly. Výrazná otočná luneta je aretovaná a při otáčení skáče po jedné minutě. Točit se s ní dá jen proti směru hodinových ručiček. Luneta přesahuje na bocích šířku pouzdra, čímž sice částečně kryje korunku a tlačítka, nicméně ve spojení s vysokým pouzdrem je dost "na ráně" a opatrnost minimálně při procházení dveřmi je namístě.

Takhle by to mělo svítit:

 

Luneta je fakt dost velká a je potřeba dávat pozor:

[malda]

Hodinky se nejčastěji prodávaly na standardním tahu Omega 1162, který byl dodáván s větší částí hodinek sportovního vzhledu dané značky té doby (Flightnaster, řada Mark i některé další Seamastery včetně už zmíněných Ploprofů a Seamasterů 1000), na meschi, a v pozdějších fázích produkce se pak objevil kaučukový řemen v několika barevných provedeních. Zajímavostí je, že Big Blue se dále prodávaly na tahu, který byl pro Omegu oficiálně vyráběný v Mexiku, a který má oproti standardnímu tahu 1162 jinak řešené články. V diskusích na internetu jsem se dočetl, že nejpraktičtější je pro Big Blue tah Omega 1162, který má od druhého článku u stěžejek šířku 24 mm (samotné hodinky mají šířku pro uchycení 22 mm). Hodinky jsou prostě vysoké a těžké a při užším tahu na ruce správně nedrží.

 

Omega tah 1162:

 

Mexická varianta:

 

Guma:

 

Mesh:

[malda]

Samotné hodinky pak měly po celou dobu produkce jen jedno provedení bez dalších variant. Známé jsou pouze dvě verze vložky lunety, které se odlišují nepatrně jiným frontem číslic 10, 20, 30, 40 a 50. Starší má být údajně verze s užším frontem číslic.

 

Tady na této fotce je to snad trochu poznat:

[malda]

Úspěšnost prodeje modelu Big Blue ani počet vyrobených kusů není znám. Je však faktem, že Big Blue se příliš v dobových katalozích Omegy neobjevovaly. Podle webu Omegy se Big Blue dostaly do produkce v roce 1972. Nejstarší katalog, který jsem na netu našel, a ve kterém tyto hodinky jsou, je katalog z roku 1973. Druhý a poslední je pak z roku 1976. To, že prodej hodinek moc úspěšný nebyl, je ale možno dovodit už z toho, jak krátkou dobu byl tento model v nabídce. Komerční neúspěšnost Big Blue je možno také dovodit z toho, že další obdobné hodinky se v produkci Omegy objevily až v polovině devadesátých let v podobě modelu Seamaster Professional Diver (ref. 2598.80.00) se strojkem Valjoux 7750. V neposlední řadě je malé množství vyrobených Big Blue zřejmé ze současných nabídek. Je jich prostě málo a ceny se šroubují čím dál tím výš. U dochovaných kousků je pak často zjevné působení vody. Takže je zřejmé, že Big Blue se skutečně ke svému účelu používaly a asi občas jejich vodotěsnost nestačila. To je při špatné dostupnosti nebo spíše nedostupnosti náhradních dílů na tento model v současnosti problém. Z náhradních dílů se dá sehnat číselník, ručky, tlačítka nebo korunka. Ostatní díly, a týká se to hlavně lunety a její vložky, už jako NOS nejsou a nebudou, což je u Omegy celkem blbá výjimka. Takže se v nabídce objevují Big Blue s jinými modrými číselníky používanými v hodinkách Omega se strojkem cal. 1040, jinými ručkami a také s jinou vložkou lunety.

 

Voda je prevít:

 

Bastlík:

[Sphinxx]

Moc pěkné a neokoukané Omegy. Jinak díky za pěkné počtení, rozepsal jsi se opravdu ze široka a to je dobře.

[malda]

Jak už jsem uvedl, Big Blue jsem díky svému koníčku prostě přehlédnout nemohl. Stejně jako v článku, ve kterém jsem se snažil chronomagu přiblížit model Omega flightmaster, se vyhnu svým duševním pochodům, na jejichž konci se můžu prohlásit za hrdého majitele těchto (pro mě) nejvíc sexy vintage divers watches historie. Jen uvedu, že Big Blue tak nějak považuji za svůj osobní "Svatý Grál" mezi modely hodinek značky Omega, a bylo mi už dlouho jasné, že duševní klid nezískám dřív, než se mi tyto hodinky objeví na zápěstí a budou mě oslovovat pane. Podařilo se mi je sehnat v prakticky nenošeném a podle všeho neleštěném stavu. Vše funguje tak, jak má.

 

A moje pocity z těchto hodinek? Samozřejmě rize subjektivní stav poté, co jsem si je dal poprvé na ruku, je někde mezi nirvánou a... nirvánou. Profesionální recenze hodinek neumím a nechci umět, protože je sám považuji víceméně za zbytečné. Hodinky jsou podle mě subjektivní a pocitová kategorie, kde by měl vlastní pocit a intuice vždycky převážit nad tím, co říkají ti druzí. Big Blue už jsou dnes víc jak čtyřicet let staré. Místo svého stáří ale podle mě ukazují pouze neskutečnou nadčasovost designu hodinek Omega a kvalitu hodinářské práce své doby. Pro mě jsou tyhle hodinky prostě dokonalé a psát recenzi na dokonalost zkrátka nejde. Ostatně posuďte sami...

 

[Josef01]

Pěkné počtení, díky!

[malda]

Pár fotek na ruce:

 

[malda]

A pár srovnávacích:

 

[Tea]

Parádní research, moc zajímavé! Diky.

[Akam]

No tvl ty uz mas tech omeg plnou kabelu

 

Fajn kousek a pocteni, Martine GRATULACE

[kuncák7]

Paradni!!!!! Jen zavidim a slintam. Krasny.

[Dzos]

Martine smekám,   a samozřejmě gratuluji !!! Předpokládám, že když jsi se dopracoval ke svému svatému grálu, tak máš splněno a můžeš to tady zavřít .

[Ondras_CZ]

Nádhernej kousek s netradičním pouzdrem, budu se těšit na další fotky, gratuluji!

[villain83]

Super cteni,diky za nej.Hodinky jsou krasny,oldschoolovy divery obecne jsou svet sam o sobe.Trochu me mrzi,ze tu podobnych vintage diveru ruznych znacek neni vic,vintazni Aquastar,Aquadive,Bulova,Enicar,Jenny,Eterna...bylo toho mraky a ty hodinky byly ikonou svy doby.Obavam se,ze zlata era tohodle druhu hodinek je pryc a tak krasny kousky,jaky se produkovaly v minulych desetiletich,uz dneska nikdo neumi,ten spirit uz to proste nema a ani mit nebude.Kez by nektery ze zminenych firem sahly do svych archivu a oprasily tyhle svoje legendarni modely,misto produkovani furt nudnejsich a novejsich kreaci...

Upraveno 11. září 2015 uživatelem villain83