Vytápění domu

[nettopejr]

Podlahovka je supr (dobře udělaná)- jen upozorním na jistou tepelnou setrvačnost. Tzn.: Z logiky konstrukce hůře reaguje na rychlé tepelné změny v prostředí.

Pzn: U energeticky nenáročné stavby je třeba řešit ekonomicky nenáročné topení. (chybou bývá použití drahého systému- TČ, solar...- do domu, kde při jeho tep.ztratach návratnost těchto systémů v podstatě není.)

[kejklik]

Točíte se kolem pí...ovin. První je architekt, pak inženýr TZB. Návrh topení musí potvrdit technicko-investiční analýza. A neustále u difuzně uzavřených staveb zapomínáte na nucené větrání.

[CEGY]

Odporove kabely jsem mel v predeslem baraku. Porizovacka snad polovicni oproti teplovodu.

Vcelku jsem byl spokojenej. Jedinou vytku bych mel, a to, ze termostat nebyl nejpresnejsi a vypinal tak nejak az chtel. Cidla byly v kazdy cimre. Hodne delaj okna na jih. I v zime, kdyz bylo slunecno, se barak ohral tak, ze se topeni vyplo.

[Petrando]

Točíte se kolem pí...ovin. První je architekt, pak inženýr TZB. Návrh topení musí potvrdit technicko-investiční analýza. A neustále u difuzně uzavřených staveb zapomínáte na nucené větrání.

Nucenym vetranim myslis rekuperaci?

[gathis]

Jsou různé varianty. Může být rekuperace, my máme štěrbiny v oknech, které se otevírají a zavírají dle vlhkosti vzduchu v místnosti. Kde jsou lidé, tj. hodně CO2 a vysoká vlhokost, tam větrá. Tj. v noci ložnice, přes den obývák. Hodinový průtok reguluje v rozsahu 3-30 m3/hod, tuším. Samo WC, koupelna, kuchyň mají odtah.... Toto je výrazně levnější alternativa větrání k rekuperaci...

 

Odesláno z mého GSmart Rey R3 pomocí Tapatalk

[Jirikzostravy]

Za mne výborná varianta: rekuperace, krb, teplovodni podlahovka.

[Lamiczka]

Krb s výměníkem a akumulační nádobou nebo čistě bez a čím natápíš podlahovku - plyn/elektrina?

[Jirikzostravy]

Krbova vložka, s nuceným rozvodem teplého vzduchu do horních mistnosti. A podlahovka - tepla voda elektrokotel.

[kejklik]

Rekuperace je zpětné získávání energie, v tomto případě tepelné. A to nejde bez nuceného přívodu a odvodu vzduchu. Při návrhu je potřeba si uvědomit, že každá osoba v domě vyprodukuje při běžné domácí aktivitě každou hodinu kolem 100g vody ve formě vodní páry a hlavně kvanta CO2. A to vše v polystyrenové krabici, výborně utěsněné. Proto nucené větrání. Aby teplo nešlo "do řiti", tak s rekuperací. A tepelnou ztrátu objektu (nízkoenergetického) a ohřev přívodního vzduchu řešit jako to poslední podle výsledků předchozích kroků.

Říkám s plnou odpovědností a 35 lety praxe.

[bohus76]

Ještě bych doplnil,že výměna vzduchu se počítá v různých místnostech různě,myslím v koupelně je to 50% v kuchyni 25% .A pokud někdo hermeticky uzavře byt či barák např.plastovými okny a libuje si jak ušetří za teplo se pak diví,že mu všude kvetou plísně.Takže vytápění řešit komplexně i s větráním či rekuperací.Souhlas s kejklíkem.

[kejklik]

To Gathis: Zcela laický názor. Pro udržení požadované max. koncentrace CO2 je nutný přívod cca 20 m3 vzduchu/h, osobu. Řízení přívodu vzduchu podle koncentrace CO2 je relativně sofistikované a vyžaduje dost vysokou investici do VZT zařízení a souboru MaR. Kuchyňská digestoř odtahuje podle stupně větrání 80 - 360 m3/h. Při dodržení rychlosti proudění do 0,7 m/s (abychom to nevnímali jako průvan), musí být do kuchyně přívodní díra z venkovního prostoru o velikosti minimálně 35 x 35 cm.

Upraveno 27. prosince 2015 uživatelem kejklik

[Jirikzostravy]

Z minulého měsíce mam zkušenost: volal mi klient, kterému jsem předloni dělal drevostavbu, upozorňoval jsem ho na nutnost rekuperacni jednotky, on nechtěl do něčeho takového investovat, takže byl bez rekuperace a jakéhokoliv nuceného větrání. Upozorněni, doporučení jsem uvedl i do SOD. V listopadu mi volal ať se stavím pokecat a na kafe a cígo. Když mi otevřel dostal jsem okamžitě facku z prazvlastniho mikroklima uvnitř domu. Chvilku jsme seděli kecali a došli jsme k rosícím se oknum, atd. Ptal jsem se ho na způsob jakým vetraji. Říkal ráno večer na chvilku. Druhy den jsem mu dovezl od kamose pujceny detektor na měření množství CO2, vlhkost, teplotu.

Po dvou dnech jsem ten detektor dovezl ke kamosovi, ten stáhl data do PC a výsledek byl: množství CO2 v místnosti 1800-2600 ppm, vlhkost az 78% . Některé internetové stránky uvádějí, ze množství koncentrace CO2 v místnosti by měla byt max 1000ppm, jinak ztráta koncentrace bolest hlavy a při množství 4500ppm snad i ztrata vědomi. O te vlhkosti raději nemluvím. A to se jednalo o kvalitně postaveny domek, všechny detaily folie, difuzne otevřené systémy. Nicméně pokud v takovém domku 110m2, žije 6 lidi a pes, tak proste dýchají dýchají dýchají nevetraji a vůbec si ani nemusí uvědomit, ze je něco špatně.

 

Čili stejně jako je důležitá kvalitní strecha, tak je hodně důležitá v těchto novych domech i neustálá výměna vzduchu, nehledě na to, ze v kombinaci s moznosti větší zahrady a napojenim na jednoduchou vzt hadici zakopanou na zahradě jako mírný predehrev v zimě a mírne ochlazení v létě, to na mne působí uplne dokonale.

[gathis]

To Gathis: Zcela laický názor. Pro udržení požadované max. koncentrace CO2 je nutný přívod cca 20 m3 vzduchu/h, osobu. Řízení přívodu vzduchu podle koncentrace CO2 je relativně sofistikované a vyžaduje dost vysokou investici do VZT zařízení a souboru MaR. Kuchyňská digestoř odtahuje podle stupně větrání 80 - 360 m3/h. Při dodržení rychlosti proudění do 0,7 m/s (abychom to nevnímali jako průvan), musí být do kuchyně přívodní díra z venkovního prostoru o velikosti minimálně 35 x 35 cm.

Náš systém je řízený vlhostí vzduchu, štěrbina je ovládaná vlákny citlivými na vlhkost. Vlhkost stoupá s počtem osob (samo i vařením atp.) a s počtem osob roste i množství CO2, ale to přímo neměříme... Tento systém popř. rekuperace byla podmínkou uznání případné záruky na dřevostavbu, ta je navíc difúzně otevřená... Digestoř máme jen s filtrem bez odtahu ven... Stejně tak krbová kamna mají externí přívod vzduchu, aby systém fungoval Upraveno 27. prosince 2015 uživatelem gathis

[Petrando]

No jeje... zacina me to desit

[Petrando]

Mluvi se hodně o tom mit dum otoceny tak aby mel okna na jih, nebo jihozapad... je to velka vyhoda, co se tyce uspory nakladu na vytapeni?

 

Odesláno z mého SM-G900F pomocí Tapatalk

[bladerunner]

Na čistý juh áno, na juhozápad už to nie je celkom dobre v lete, pri veľkých oknách dochádza k prehrievaniu, nutné vonkajšie tienenie.

 

Píšem ťapkou.

[CEGY]

A pokud jsou okna jenom na jih, tak jako zastineni nepotrebujes? Asi mi neco unika.

[bladerunner]

Čistý juh ľahšie "odtieniš" napr. presahom strechy, a pod. JZ a Z už len vonk. žalúziami a pod.

 

Píšem ťapkou.

[gathis]

Nejvíc oken máme na jih a západ. Jih je ok - zimní nízké slunce prohřeje a letní vysoké odstiní z větší části přesah. Západ - v létě už je slunce nízko, má sílu a ohřívá interiér, v zimě do oken příliš nesvítí a nehřeje. .. Ale obecně zimní nízké slunce ohřívá a je ok, spíš je problém s přehříváním v létě ... máme připravené kabely na venkovní žaluzie (vnitřní už moc nezastaví), ale váhám zdá raději nejít do klimatizace - vzhledem k uspornosti domu by nemusela moc žrát Také je rozdíl zděný dům který má větší tepelnou setrvačnost a naše dřevostavba s velmi malou. Oboje má + i -

 

Odesláno z mého GSmart Rey R3 pomocí Tapatalk

Upraveno 29. prosince 2015 uživatelem gathis

[eskimak]

Podla mna skoncis ako s ext zaluziami tak aj s klimou. Ja som si myslel ze klima (multisplit) je riesenie ale nieje - ak nechcem aby sla v lete nonstop tak to je len taka pomocka. Idem skusit reflexne folie a ked to nepomoze rak o rok ext zaluzie.