Nějak jsem zestárnul. Neumím se už rozčilovat jako zamlada.
V úterý jsem jel po dálnici 7,5 km za náklaďákem co předjížděl ( jeden jel 90,2 km a ten druhej 90,5 ), pak se o pár kilometrů dal frajer začal otáčet z protisměru a nebral v úvahu, že protijedoucí auta mají přednost. Na stole mám teď na pondělí k vyjádření dvě stiznosti- naprosté blbosti, které by šlo vyřešit telefonem ( ale musí k tomu být vyjádření, záznam,.....). Před chvílí si na mě otevřel hubu vrátnej, co otvírá závoru na parkingu.
A já to všechno překvapivě ustal s klidem. Před pár lety bych na ty kamiony troubil, blikal, toho otáčejícího se blba bych vytroubil, na ty stížnosti bych prostě nereagoval a s vratnym bych se zhadal.
Na silnici by to stejně nepomohlo, lidí řídit neumějí a nepřiznají si to. V práci ty postupy nezmenim a proč bejt furt ta černá ovce ( bez osobního, bez prémii a v nemilosti ), no a co si vezmu na vratnym? Nic.
Tak mě to vlastně potěšilo, protože i "starej k.k.t"( narážka na jiné vlákno ) se může změnit, nebo otupet? Kdo ví.